Skončení pracovního poměru je životní situací, které se dříve či později nevyhne téměř žádný zaměstnanec ani zaměstnavatel. Ať už plánujete změnu kariéry, nebo se firma rozhodla pro organizační změny, klíčovým pojmem, který určuje pravidla hry, je výpovědní doba. Její správné pochopení, výpočet a dodržení zákonných lhůt jsou naprosto zásadní pro to, abyste předešli právním sporům, finančním ztrátám nebo neplatnosti výpovědi. Zákoník práce v České republice je v tomto ohledu poměrně striktní a neumožňuje příliš mnoho prostoru pro improvizaci. V následujícím textu se detailně podíváme na vše, co potřebujete o výpovědní době vědět, abyste se vyhnuli zbytečným chybám.
Základní pravidla výpovědní doby
Výpovědní doba je časový úsek, který musí uplynout od okamžiku doručení výpovědi druhé smluvní straně až do okamžiku skutečného skončení pracovního poměru. Během této doby pracovní poměr stále trvá, což znamená, že zaměstnanec má povinnost vykonávat práci a zaměstnavatel má povinnost vyplácet mzdu nebo plat. Pokud se nedohodnete jinak, pracovní poměr končí až uplynutím celé výpovědní doby.
Důležité je vědět, že výpovědní doba je podle zákoníku práce ze zákona stejná pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Nesmí být kratší než dva měsíce. Toto pravidlo je zákonným minimem a chrání obě strany před náhlým rozvázáním pracovního poměru, které by mohlo způsobit problémy v plánování provozu firmy nebo zajištění obživy zaměstnance.
Jak se počítá začátek a konec výpovědní doby
Mnoho lidí chybuje v samotném výpočtu toho, kdy výpovědní doba začíná a kdy končí. Zákoník práce je v tomto velmi přesný. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď druhé straně doručena.
Příklad z praxe: Pokud doručíte výpověď zaměstnavateli 15. března, výpovědní doba začne běžet až 1. dubna. Bude trvat dva měsíce, tedy duben a květen. Pracovní poměr pak skončí 31. května. Pokud byste výpověď doručili 31. března, výsledek bude stejný – výpovědní doba začne 1. dubna a skončí 31. května. Je tedy zřejmé, že na dnu doručení v rámci kalendářního měsíce záleží pouze tehdy, pokud výpověď doručíte včas, aby se započítala do dalšího měsíce.
Možnost prodloužení výpovědní doby
Zákoník práce stanoví minimální dvouměsíční lhůtu, ale nebrání tomu, aby si smluvní strany dohodly lhůtu delší. Prodloužení výpovědní doby však musí být zakotveno v pracovní smlouvě. Často se s touto praxí setkáváme u manažerských pozic nebo u specializovaných rolí, kde je zaškolení nástupce náročné a časově nákladné.
Pozor si dejte na to, že pokud je v pracovní smlouvě dohodnuta delší výpovědní doba než zákonné dva měsíce, musí být tato doba stejná pro obě strany. Pokud by zaměstnavatel chtěl po zaměstnanci delší výpovědní dobu, než jakou má sám vůči zaměstnanci, takové ujednání by bylo v rozporu se zákoníkem práce a neplatné.
Kdy výpovědní doba neplatí nebo se prodlužuje
Existují specifické situace, kdy se pracovní poměr neřídí standardní výpovědní lhůtou. Typickým případem je zkušební doba. Během ní může jakákoliv strana ukončit pracovní poměr kdykoliv, bez udání důvodu a bez výpovědní doby. Pracovní poměr končí dnem doručení oznámení o zrušení ve zkušební době (nebo dnem uvedeným v tomto oznámení, pokud není dřívější než den doručení).
Další situací je okamžité zrušení pracovního poměru. K tomu může dojít pouze ve velmi závažných případech, jako je pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin nebo závažné porušení pracovních povinností. V takovém případě pracovní poměr končí okamžitě, tedy dnem doručení písemnosti, a žádná výpovědní doba se neuplatňuje.
Zajímavou kapitolou je situace, kdy zaměstnanec onemocní během výpovědní doby. Výpovědní doba běží dál i v době pracovní neschopnosti. Výjimkou je pouze situace, kdy by výpovědní doba měla skončit v ochranné době (např. v době nemoci), tehdy se výpovědní doba o tuto dobu prodlužuje. Zaměstnanec však může prohlásit, že na prodloužení netrvá, a v tom případě pracovní poměr skončí podle původního plánu.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru jako alternativa
Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel shodnou, mohou pracovní poměr ukončit dohodou. Výhodou dohody je její flexibilita. V dohodě si strany mohou stanovit jakýkoliv den, ke kterému má pracovní poměr skončit. Může to být hned druhý den, za týden, nebo třeba za tři měsíce. V případě dohody tedy nejste vázáni zákonnou dvouměsíční výpovědní dobou.
Dohoda je ideálním řešením pro obě strany, pokud panuje vzájemná shoda. Je však důležité si uvědomit, že k dohodě musí dát souhlas obě strany. Zaměstnavatel nemůže zaměstnance k podpisu dohody nutit a stejně tak zaměstnanec nemůže jednostranně požadovat skončení poměru dohodou k určitému datu.
Časté chyby při výpovědi z pracovního poměru
Nejčastější chybou je nerespektování písemné formy. Výpověď musí být vždy písemná a doručená do vlastních rukou. E-mail, SMS zpráva nebo vzkaz přes sociální sítě nejsou pro platnou výpověď dostatečné. Pokud zaměstnavatel zašle výpověď e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu, je taková výpověď neplatná.
Další chybou je absence důvodu u výpovědi dané zaměstnavatelem. Zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, zaměstnavatel musí mít pro výpověď zákonný důvod, který musí být ve výpovědi přesně skutkově vymezen. Nedostatečné vymezení důvodu činí výpověď neplatnou a zaměstnanec se může u soudu domáhat určení neplatnosti výpovědi.
Častým problémem je také nesprávné počítání lhůt. Lidé se často pletou v tom, kdy přesně pracovní poměr končí, což vede k neoprávněné absenci v práci nebo k problémům s výplatou mzdy. Vždy si proto ověřte datum doručení a od něj odvoďte správný konec výpovědní doby.
Často kladené otázky (FAQ)
Může mě zaměstnavatel propustit na hodinu?
Ano, ale pouze v zákonem vymezených případech, což je tzv. okamžité zrušení pracovního poměru. K tomu musí dojít pouze tehdy, pokud zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní povinnosti nebo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. V běžných případech musí zaměstnavatel dodržet výpovědní dobu.
Musím uvést důvod výpovědi, když ji dávám já jako zaměstnanec?
Ne, ze strany zaměstnance není uvedení důvodu výpovědi zákonnou podmínkou. Pracovní poměr můžete ukončit z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez udání důvodu. Výpověď však musí být písemná a doručená zaměstnavateli.
Co se stane, když výpověď nepodepíšu?
Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď a vy odmítnete převzetí podepsat, doručení se považuje za řádně uskutečněné, pokud je výpověď doručena prostřednictvím držitele poštovní licence (doporučeně) nebo osobně za přítomnosti svědků. Odmítnutí převzetí vás tedy neochrání předtím, aby výpověď nabyla právní účinnosti.
Lze výpověď vzít zpět?
Ano, ale pouze se souhlasem druhé strany. Pokud dáte výpověď a následně si to rozmyslíte, musíte požádat zaměstnavatele o souhlas se zpětvzetím. Pokud zaměstnavatel souhlasí, výpověď se ruší a pracovní poměr trvá dále. Souhlas se zpětvzetím musí být rovněž písemný.
Mám nárok na odstupné, když dám výpověď sám?
Obecně platí, že při výpovědi podané zaměstnancem nárok na odstupné nevzniká. Odstupné náleží zaměstnanci pouze v případě, že pracovní poměr končí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů (např. rušení firmy, nadbytečnost) nebo ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance.
Práva a povinnosti během výpovědní doby
Během výpovědní doby zůstává vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem plně zachován. To znamená, že zaměstnavatel je povinen přidělovat práci podle pracovní smlouvy a zaměstnanec je povinen ji vykonávat. Obě strany by měly jednat v souladu se zásadami slušnosti a profesionality. Není neobvyklé, že v tomto období dochází k předávání agendy, zaškolování nového kolegy nebo k bilancování dosavadních výsledků.
Pokud se zaměstnanec během výpovědní doby dopustí porušení pracovních povinností, zaměstnavatel má právo na to reagovat, a to i způsobem, který může vést k okamžitému zrušení pracovního poměru. Naopak, zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci byla po celou dobu výpovědní lhůty poskytována odpovídající práce a nedocházelo k šikaně nebo znevýhodňování kvůli podané výpovědi.
Důležitou oblastí je čerpání dovolené. Zaměstnanec nemá automatický nárok na to, aby mu zaměstnavatel dovolenou ve výpovědní době schválil. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to s přihlédnutím ke svým provozním potřebám. Pokud se však obě strany dohodnou, lze dovolenou čerpat i v rámci výpovědní doby, což může být pro zaměstnance výhodné, pokud mu zbývají dny nevyčerpané dovolené.
Důsledky nerespektování výpovědní doby
Pokud zaměstnanec svévolně přestane docházet do zaměstnání před uplynutím výpovědní doby, dopouští se porušení pracovních povinností. Zaměstnavatel má v takovém případě nárok na náhradu škody, která mu tímto jednáním vznikla. Tato škoda může zahrnovat náklady na hledání náhrady, ušlý zisk nebo náklady spojené s přesčasy ostatních kolegů, kteří musí práci za nepřítomného zaměstnance převzít.
Kromě náhrady škody může zaměstnavatel s takovým zaměstnancem rozvázat pracovní poměr okamžitě pro hrubé porušení pracovních povinností. Takový záznam v pracovním posudku nebo v komunikaci s budoucím zaměstnavatelem může mít negativní dopad na profesní pověst. Proto je vždy v nejlepším zájmu obou stran dodržet zákonné lhůty, nebo se v případě potřeby dřívějšího odchodu domluvit na dohodě.
Vždy doporučujeme veškerou komunikaci ohledně ukončení pracovního poměru vést písemně a nechat si potvrdit přijetí všech dokumentů. Pokud máte pochybnosti o správnosti postupu, neváhejte se poradit s právníkem specializujícím se na pracovní právo. Prevence chyb na začátku celého procesu vám ušetří mnoho starostí a zbytečných nákladů v budoucnu.
