Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (zákon č. 125/2008 Sb.)

§ (1-388)

Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (zákon č. 125/2008 Sb.)


125/2008 Sb.

ZÁKON
ze dne 19. března 2008

o přeměnách obchodních společností a družstev

v platném znění


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1).



§ 2

Přeměnu lze uskutečnit

a) fúzí,

b) rozdělením,

c) převodem jmění na společníka, nebo

d) změnou právní formy.



§ 3

(1) Členským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.

(2) Přejímajícím společníkem se pro účely tohoto zákona rozumí společník obchodní společnosti se sídlem nebo bydlištěm na území kteréhokoliv z členských států, který přejímá veškeré jmění zanikající obchodní společnosti postupem podle tohoto zákona.



§ 4

(1) Přeměna obchodní společnosti nebo družstva je přípustná i v případě, že obchodní společnost nebo družstvo již vstoupily do likvidace

a) rozhodnutím společníků nebo valné hromady nebo členské schůze,

b) uplynutím doby, na kterou byla založena,

c) dosažením účelu, pro který byla založena, nebo

d) rozhodnutím soudu o zrušení obchodní společnosti nebo družstva s likvidací, jestliže soud zrušil své rozhodnutí o zrušení obchodní společnosti nebo družstva.

((2) Jestliže se přeměňuje obchodní společnost nebo družstvo, které jsou v likvidaci z některého z důvodů uvedených v odstavci 1, likvidace se ukončuje dnem, kdy společníci nebo příslušný orgán obchodní společnosti nebo družstva schválili přeměnu.



§ 5

(1) Přeměna obchodní společnosti nebo družstva je přípustná i v případě, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní společnosti nebo družstva, jakož i v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku obchodní společnosti nebo družstva.

(2) Jestliže bylo rozhodnuto o úpadku osoby zúčastněné na přeměně obchodní společnosti nebo družstva, může k přeměně obchodní společnosti nebo družstva dojít jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem.

(3) Po zahájení insolvenčního řízení na majetek obchodní společnosti nebo družstva zúčastněných na přeměně projekt přeměny nenabude účinnosti, dokud k němu nebude udělen příslušný souhlas podle insolvenčního zákona.



§ 6

Rozhodnutí o zrušení přeměny obchodní společnosti nebo družstva se přijímá stejným způsobem jako rozhodnutí o schválení přeměny.



§ 7

Společník zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva se může vzdát způsobem uvedeným v § 9

a) práva na dorovnání,

b) práva na výměnu podílů nebo akcií,

c) práva na náhradu škody,

d) práva na odkup svých akcií při fúzi nebo rozdělení akciové společnosti,

e) práva podat návrh na určení neplatnosti projektu přeměny a návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, nebo

f) jedná-li se o společníka společnosti s ručením omezeným, práva na zaslání dokumentů při fúzi nebo rozdělení společnosti s ručením omezeným; jestliže se společník vzdal svého práva na zaslání dokumentů, platí, že se vzdal práva na zaslání všech dokumentů stanovených tímto zákonem.



§ 8

Společník zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva může udělit svůj souhlas způsobem stanoveným v § 9 s tím, že jakákoliv zpráva týkající se přeměny, vyžadovaná tímto zákonem, nebude vypracována.



§ 9

(1) Jestliže se společník zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva vzdává svého práva uvedeného v § 7 nebo uděluje souhlas v případech vymezených v § 8, vzdání se práva nebo souhlas musí

a) mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, nebo

b) být udělen na valné hromadě společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo členské schůzi družstva; prohlášení o vzdání se práva nebo o udělení souhlasu na valné hromadě nebo členské schůzi se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze.

(2) K vzdání se práva nebo k udělení souhlasu může dojít kdykoliv poté, co se společník nebo člen dozví o zahájení přípravy přeměny.

(3) Vzdání se práva nebo udělení souhlasu má právní účinky i vůči každému právnímu nástupci společníka nebo člena.



HLAVA II

NĚKTERÁ USTANOVENÍ O VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A OCENĚNÍ JMĚNÍ

§ 10

(1) Rozhodným dnem fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka se rozumí den, od něhož se jednání zanikající obchodní společnosti nebo družstva nebo zanikajících obchodních společností nebo družstev nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nebo nástupnických obchodních společností nebo družstev nebo přejímajícího společníka.

(2) Rozhodný den fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.



§ 11

(1) Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka ke dni, který předchází rozhodnému dni přeměny. Jestliže se vyžaduje konečná účetní závěrka při změně právní formy, sestavuje se ke dni, který předchází dni, k němuž je změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.

(2) Při fúzi, rozdělení a převodu jmění na společníka se mezitímní účetní závěrka sestavuje jen tehdy, byla-li konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převzetí jmění uplynulo více než 6 měsíců. Ode dne, k němuž je sestavena mezitímní účetní závěrka, do dne vypracování projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka nesmí uplynout více než 3 měsíce.

(3) Zahajovací rozvaha se sestavuje k rozhodnému dni přeměny. Jestliže se vyžaduje zahajovací rozvaha při změně právní formy, sestavuje se ke dni, k němuž byla změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.



§ 12

(1) Při vnitrostátní fúzi nebo rozdělení všechny zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva ověřují konečnou účetní závěrku auditorem, pokud alespoň jedna ze zúčastněných obchodních společností nebo jedno ze zúčastněných družstev má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem.

(2) Při převodu jmění na společníka auditor ověřuje konečnou účetní závěrku zanikající obchodní společnosti, pokud přejímající společník nebo zanikající obchodní společnost má povinnost ověřit konečnou nebo mezitímní účetní závěrku auditorem.

(3) Jestliže při vnitrostátní fúzi, rozdělení nebo převodu jmění vznikla podle odstavce 1 nebo 2 povinnost zúčastněným obchodním společnostem nebo družstvům nebo přejímajícímu společníkovi ověřit konečnou účetní závěrku auditorem, jsou všechny nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nebo přejímající společník povinni ověřit zahajovací rozvahu auditorem.



§ 13

Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění obchodní společnosti nebo družstva posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva, ledaže zvláštní právní předpis stanoví něco jiného.



HLAVA III

PROJEKT PŘEMĚNY

Díl 1
Obecná ustanovení

§ 14

Přeměna obchodní společnosti nebo družstva se provádí podle schváleného projektu přeměny.



§ 15

(1) Statutární orgány zúčastněných obchodních společností nebo družstev vypracují projekt přeměny, který musí mít písemnou formu.

(2) Projekt přeměny musí být schválen ve stejném znění všemi zúčastněnými obchodními společnostmi nebo družstvy způsobem stanoveným tímto zákonem, musí obsahovat zákonem požadované údaje a musí být schválen ve znění, v jakém byl zveřejněn; ustanovení § 72, 252 a 364 tím nejsou dotčena.

(3) Vyžaduje-li se k přeměně souhlas jednoho nebo více orgánů veřejné moci podle zvláštních zákonů nebo podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství, může být návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku podán až po právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas s projektem přeměny poslední z nich. Právní mocí rozhodnutí kteréhokoliv příslušného orgánu veřejné moci, jímž se souhlas s přeměnou neuděluje, se projekt přeměny ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí orgánu veřejné moci rozhodnutím soudu zrušeno.

(4) Uplatní-li se domněnka souhlasu orgánu veřejné moci s projektem přeměny podle zvláštních právních předpisů nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, je z hlediska vzniku práva podat návrh na zápis do obchodního rejstříku podle odstavce 3 rozhodující den, od něhož se domněnka souhlasu uplatní.



Díl 2
Schválení přeměny ve veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti

§ 16

(1) Přeměna veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti musí být schválena všemi společníky.

(2) Souhlas společníků musí mít formu notářského zápisu, jehož přílohou je projekt přeměny.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže se zrušuje veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost s převodem jmění na jediného společníka; v takovém případě rozhoduje o schválení projektu převzetí jmění pouze přejímající společník.



Díl 3
Schválení přeměny ve společnosti s ručením omezeným

§ 17

(1) Přeměna společnosti s ručením omezeným musí být schválena valnou hromadou společnosti s ručením omezeným; ustanovení § 18 a 19 tím nejsou dotčena.

(2) Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě; ustanovení § 249 odst. 2 tím není dotčeno. Společenská smlouva může vyžadovat vyšší počet hlasů nebo splnění dalších požadavků. Vyžaduje-li společenská smlouva k některému rozhodnutí vyšší než tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných společníků, vyžaduje se tato většina i pro přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, ledaže společenská smlouva nástupnické společnosti vyžaduje ve stejných věcech stejnou většinu.

(3) O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.



§ 18

(1) Společníci, kteří se nezúčastnili valné hromady, mohou projevit souhlas s přeměnou dodatečně. Souhlas společníka musí mít formu notářského zápisu, jehož přílohou je projekt přeměny, a musí být společnosti doručen do jejího sídla do 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada.

(2) Jestliže je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu společníka uděleného mimo valnou hromadu, oznámí statutární orgán jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí. Ustanovení § 19 odst. 2 se použije obdobně.



§ 19

(1) O schválení přeměny mohou společníci rozhodnout i mimo valnou hromadu. Na rozhodování společníků se použijí ustanovení zvláštního zákona, jimiž se upravuje postup pro přijímání společníků společnosti s ručením omezeným mimo valnou hromadu. Lhůta pro vyjádření společníka nesmí být kratší než 2 týdny od doručení návrhu rozhodnutí.

(2) Jestliže je právo společníka vystoupit ze společnosti postupem podle tohoto zákona podmíněno jeho hlasováním proti projektu přeměny, má právo vystoupit ze společnosti postupem podle tohoto zákona při schvalování přeměny rozhodnutím společníků mimo valnou hromadu jen ten společník, který vyjádřil svůj nesouhlas s přeměnou; projev vůle nesouhlasícího společníka musí mít formu notářského zápisu, jehož přílohou je projekt přeměny, s nímž společník nesouhlasí.



§ 20

(1) Jestliže se v důsledku fúze nebo rozdělení mají změnit práva společníků nebo některých z nich, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech společníků, jejichž práva se mění.

(2) Jestliže vyžadovala společenská smlouva zúčastněné společnosti souhlas určitého společníka s převodem obchodního podílu, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas i tohoto společníka.

(3) Má-li se po fúzi nebo rozdělení omezit převoditelnost obchodních podílů, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech dotčených společníků.

(4) Není-li v některé ze zúčastněných společností dosud zapsáno úplné splacení všech vkladů v obchodním rejstříku, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech společníků všech zúčastněných společností; to neplatí, je-li při fúzi nebo rozdělení nástupnickou společností akciová společnost.



Díl 4
Schválení přeměny v akciové společnosti

§ 21

(1) Přeměna akciové společnosti musí být schválena valnou hromadou akciové společnosti, ledaže tento zákon stanoví něco jiného.

(2) Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě; ustanovení § 249 odst. 2 tím není dotčeno. Stanovy akciové společnosti mohou vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek.

(3) Jestliže akciová společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.

(4) O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.



§ 22

(1) Rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií musí být schváleno alespoň hlasy akcionářů, kteří vlastní akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 90 % základního kapitálu zanikající nebo rozdělované společnosti. Jestliže zanikající nebo rozdělovaná společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se dosažení této většiny u každého druhu akcií odděleně.

(2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna, mohou akcionáři, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, projevit svůj souhlas s rozdělením s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií i mimo valnou hromadu. Souhlas akcionáře musí mít formu notářského zápisu, jehož přílohou je projekt rozdělení, a musí být společnosti doručen ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada o schválení rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií.

(3) Jestliže je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu akcionáře uděleného mimo valnou hromadu, oznámí představenstvo jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí. Ustanovení § 19 odst. 2 se použije obdobně.



Díl 5
Schválení přeměny v družstvu

§ 23

(1) Přeměna družstva musí být schválena členskou schůzí družstva.

(2) Přeměna družstva musí být schválena alespoň dvěma třetinami hlasů členů přítomných na členské schůzi; ustanovení § 249 odst. 3 a § 384 tím nejsou dotčena. Stanovy družstva mohou vyžadovat vyšší většinu hlasů.

(3) O rozhodnutí členské schůze družstva o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.



HLAVA IV

ZPRÁVA O PŘEMĚNĚ

§ 24

(1) Statutární orgán každé ze zúčastněných obchodních společností nebo družstev je povinen zpracovat podrobnou písemnou zprávu o přeměně (dále jen „zpráva o přeměně“), v níž musí objasnit a odůvodnit důsledky přeměny.

(2) Zpráva o přeměně musí obsahovat alespoň

a) odůvodnění výměnného poměru obchodních podílů nebo akcií nebo členských podílů, dochází-li k jejich výměně,

b) odůvodnění výše vkladů do základního kapitálu a výše případných doplatků na dorovnání a opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů cenných papírů emitovaných zúčastněnou obchodní společností nebo družstvem,

c) popis obtíží, které se vyskytly při oceňování pro účely výměnného poměru obchodních podílů nebo akcií nebo obchodních podílů, nebo údaj, že se žádné obtíže nevyskytly,

d) změny ekonomického a právního postavení společníků nebo členů,

e) změny rozsahu ručení společníků obchodních společností nebo členů družstev nebo některých z nich, pokud se rozsah ručení společníků nebo členů nebo některých z nich mění,

f) dopady přeměny na věřitele obchodní společnosti nebo družstva, zejména z hlediska dobytnosti jejich pohledávek.



§ 25

Statutární orgány zúčastněných obchodních společností nebo družstev mohou zpracovat společnou zprávu o přeměně pro všechny zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva, není-li dále stanoveno něco jiného.



§ 26

(1) Pokud by uvedení určitých údajů ve zprávě o přeměně mohlo způsobit značnou újmu zúčastněné obchodní společnosti nebo družstvu nebo ji ovládající nebo jí ovládané osobě nebo tvoří předmět obchodního tajemství zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva nebo ji ovládající nebo jí ovládané osoby anebo je utajovanou informací podle zvláštního zákona, nelze je ve zprávě o přeměně uvádět.

(2) Zpráva o přeměně však musí obsahovat sdělení, proč se údaje uvedené v odstavci 1 v ní neuvádějí. O tom, zda takové skutečnosti existují, rozhoduje statutární orgán se souhlasem dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují.



§ 27

Zpráva o přeměně se nepořizuje, jestliže

a) dochází k přeměně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti,

b) zanikající společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost fúzuje se svým jediným společníkem,

c) jsou všichni společníci zúčastněné společnosti s ručením omezeným jejími jednateli; v takovém případě se zpráva nepořizuje jen za tuto společnost s ručením omezeným, nebo

d) s tím všichni společníci zúčastněné obchodní společnosti nebo členové zúčastněného družstva udělili souhlas; jestliže je na přeměně zúčastněna více než jedna obchodní společnost nebo více než jedno družstvo, pak se nepořizuje zpráva o přeměně jen za tu obchodní společnost nebo to družstvo, jejíž společníci nebo členové, pro které má být zpráva o přeměně vypracována, k tomu udělili souhlas.



HLAVA V

JMENOVÁNÍ, ODMĚŇOVÁNÍ A ODVOLÁVÁNÍ ZNALCE

§ 28

Znalec musí být jmenován soudem, jestliže tento zákon vyžaduje

a) ocenění jmění zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva znalcem,

b) přezkoumání projektu přeměny znalcem, nebo

c) přezkoumání výše přiměřeného vypořádání poskytovaného při odkupu akcií nástupnickou společností, při vystoupení ze společnosti postupem podle tohoto zákona nebo při převodu jmění zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti na přejímajícího společníka znalcem,

d) přezkoumání výše kupní ceny akcií nebo výše vypořádacího podílu poskytovaného akcionáři akciové společnosti, jestliže má při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy právo na odkup svých akcií nebo právo vystoupit z akciové společnosti postupem podle tohoto zákona.



§ 29

(1) Návrh na jmenování znalce podává zúčastněná obchodní společnost nebo družstvo nebo přejímající společník. Návrh na jmenování znalce pro všechny zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva podávají společně všechny zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva.

(2) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou zúčastněná obchodní společnost nebo družstvo nebo zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva, které návrh podaly, nebo přejímající společník a osoba nebo osoby navržené ke jmenování znalce.



§ 30

Soud odvolá jmenovaného znalce na návrh jakékoliv osoby, která návrh na jmenování znalce podala, pokud znalec porušuje závažným způsobem své povinnosti.



§ 31

O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu.



§ 32

(1) Osoba, která podala k soudu návrh na jmenování znalce, hradí náklady na jeho činnost včetně odměny znalce. Jestliže podalo návrh k soudu na jmenování znalce společně více osob, hradí náklady na jeho činnost včetně odměny znalce všechny tyto osoby společně a nerozdílně.

(2) Výše odměny znalce se stanoví dohodou. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh účastníka řízení soud, který znalce jmenoval.



HLAVA VI

INFORMACE O PŘEMĚNĚ

§ 33

(1) Statutární orgán každé zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva při fúzi nebo rozdělení nebo statutární orgán obchodní společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu nebo statutární orgán obchodní společnosti zrušované s převodem jmění na přejímajícího společníka a také přejímající společník, jestliže je zapsán do obchodního rejstříku,

a) uloží do sbírky listin obchodního rejstříku projekt přeměny alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem,

b) zveřejní oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Za statutární orgán zanikající obchodní společnosti nebo družstva při fúzi nebo rozdělení může povinnosti podle odstavce 1 splnit statutární orgán nástupnické obchodní společnosti nebo družstva.



§ 34

(1) Každý společník nebo člen, který o to požádá, má právo na informace, jež se týkají ostatních zúčastněných obchodních společností nebo družstev, jsou-li důležité z hlediska přeměny, a to ode dne zveřejnění oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin. Akcionáři zúčastněné akciové společnosti mohou požadovat informace podle věty první jen na valné hromadě, která má schválit přeměnu.

(2) Zúčastněná obchodní společnost nebo družstvo informace neposkytne, pokud

a) by poskytnutí těchto informací mohlo způsobit značnou újmu zúčastněné obchodní společnosti nebo družstvu nebo jí ovládající nebo jí ovládané osobě,

b) tyto informace tvoří předmět obchodního tajemství zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva nebo jí ovládající nebo jí ovládané osoby, nebo

c) se jedná o utajovanou informaci podle zvláštního zákona.



HLAVA VII

OCHRANA VĚŘITELŮ

§ 35

(1) Věřitelé zúčastněných obchodních společností nebo družstev při fúzi nebo rozdělení nebo věřitelé zanikající obchodní společnosti a přejímajícího společníka při převzetí jmění nebo věřitelé obchodní společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu, kteří přihlásí své pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, a kteří nemohou požadovat uspokojení svých pohledávek, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím lhůty uvedené ve větě první toto právo zaniká.

(2) Nedojde-li mezi věřitelem a zúčastněnou obchodní společností nebo družstvem při fúzi nebo rozdělení nebo mezi věřitelem a zanikající obchodní společností nebo přejímajícím společníkem při převzetí jmění nebo mezi věřitelem a obchodní společností nebo družstvem měnící svoji právní formu k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky.

(3) Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku přeměny podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky, může požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.

(4) Zúčastněná obchodní společnost nebo družstvo, která je příjemcem veřejných podpor z prostředků Evropské unie v jakékoliv podobě, je povinna nejpozději do dne zveřejnění projektu přeměny oznámit zahájení přípravy přeměny poskytovateli těchto veřejných podpor.



§ 36

Právo na poskytnutí jistoty nemají věřitelé,

a) kteří mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení,

b) kteří se pro účely insolvenčního řízení považují za zajištěné věřitele, nebo

c) jejichž pohledávky vznikly až po zápisu přeměny do obchodního rejstříku.



§ 37

(1) Vlastníci vyměnitelných a prioritních dluhopisů a vlastníci jiných účastnických cenných papírů než akcií, s nimiž jsou spojena zvláštní práva, musí získat v nástupnické obchodní společnosti nebo v družstvu právní postavení, které je alespoň rovnocenné tomu, jež měli v zanikající obchodní společnosti nebo družstvu; ustanovení § 380 a 381 tím nejsou dotčena.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže schůze vlastníků těchto cenných papírů nebo všichni vlastníci těchto cenných papírů vyslovili se změnou svých práv souhlas anebo jestliže mají tito vlastníci právo na to, aby od nich nástupnická obchodní společnost nebo družstva takové cenné papíry odkoupila. Pro odkup těchto cenných papírů se použijí přiměřeně ustanovení § 146 až 151.



§ 38

(1) Práva vlastníků dluhopisů podle zvláštního zákona nejsou ustanoveními § 36 a 37 dotčena.

(2) Ustanovení § 35 se nepoužije, jestliže schůze vlastníků dluhopisů vyslovila souhlas s přeměnou postupem podle zvláštního zákona.



§ 39

Povinnost splatit vklad nebo emisní kurs akcií není přeměnou dotčena, nestanoví-li tento zákon jinak.


HLAVA VIII

PŘECHOD ZÁSTAVNÍHO PRÁVA K OBCHODNÍMU PODÍLU NEBO K AKCII PŘI FÚZI, ROZDĚLENÍ A ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY

§ 40

Jestliže byly zastaveny obchodní podíly nebo akcie vydané zúčastněnou společností s ručením omezeným nebo akciovou společností a toto zástavní právo trvalo ke dni zápisu fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku, přechází zástavní právo na obchodní podíly nebo akcie, jež zástavní dlužník nabyl výměnou za zastavené obchodní podíly nebo akcie, nebo které nabude společník zanikající společnosti výměnou za zastavené obchodní podíly nebo akcie.



§ 41

(1) Nástupnická akciová společnost po zápisu fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku vyznačí na nově vydaných listinných akciích na jméno a zatímních listech, na které přešlo zástavní právo, záznamem zástavní právo. Záznam musí mít náležitosti zástavního rubopisu a podepíše jej jeden nebo více členů představenstva nástupnické akciové společnosti oprávněných jednat jménem nástupnické akciové společnosti ke dni vyznačení zástavního práva. Po vyznačení zástavního práva je odevzdá nástupnická akciová společnost zástavnímu věřiteli, uschovateli nebo opatrovateli. Ustanovení § 138 tím není dotčeno.

(2) Nástupnická akciová společnost po zápisu fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku uloží v příkazu k vydání cenných papírů centrálnímu depozitáři cenných papírů, aby zapsal přechod zástavního práva na nově vydávané zaknihované akcie na účet vlastníka do centrální evidence cenných papírů. Nevede-li centrální depozitář cenných papírů účet vlastníka, zabezpečí, aby zástavní právo na účet vlastníka zapsala osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů.



§ 42

Jestliže zástavní právo přešlo na jeden nebo více nově vydaných obchodních podílů, musí být součástí návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku též návrh na zápis zástavního práva k jednomu nebo více obchodním podílům do obchodního rejstříku.



§ 43

Zástavní právo k obchodnímu podílu nebo akcii zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jestliže dochází ke změně právní formy na veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost nebo družstvo.



§ 44

Jestliže dochází k přechodu zástavního práva při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy postupem podle tohoto zákona, nepoužijí se ustanovení zvláštního zákona o zákazu zastavení již zastaveného cenného papíru nebo obchodního podílu.



HLAVA IX

PRÁVO NA DOROVNÁNÍ PŘI FÚZI, ROZDĚLENÍ A PŘEVODU JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

§ 45

Není-li výměnný poměr podílů nebo akcií spolu s případnými doplatky na dorovnání (dále jen „doplatek“) uvedený v projektu fúze nebo projektu rozdělení nebo vypořádání poskytované přejímajícím společníkem při převodu jmění ostatním společníkům přiměřený, mají společníci zúčastněné obchodní společnosti nebo členové zúčastněného družstva při fúzi nebo rozdělení a ostatní společníci společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, která se zrušuje s převodem jmění na přejímajícího společníka (dále jen „oprávněné osoby“), vůči nástupnické obchodní společnosti nebo družstvu nebo přejímajícímu společníkovi právo na dorovnání v penězích (dále jen „právo na dorovnání“), nestanoví-li tento zákon něco jiného.



§ 46

Právo na dorovnání má společník zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva pouze ve vztahu

a) k těm listinným akciím, jejichž vlastníkem byl v okamžiku schválení přeměny,

b) k těm zaknihovaným akciím, z nichž byl v okamžiku schválení přeměny oprávněn vykonávat akcionářská práva na valné hromadě podle zvláštního zákona, nebo

c) k tomu podílu, který vlastnil v den schválení přeměny.



§ 47

(1) Právo na zaplacení dorovnání může uplatňovat pouze osoba,

a) která splňuje požadavky uvedené v § 46; v pochybnostech se tyto požadavky považují za splněné, a

b) která se nevzdala práva na dorovnání.

(2) Právo na zaplacení dorovnání musí být uplatněno nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, jinak toto právo zaniká.

(3) Soudní rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na zaplacení dorovnání, je pro nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo nebo přejímajícího společníka co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám.



§ 48

Má-li oprávněná osoba právo na dorovnání, má nástupnická obchodní společnost nebo družstvo povinnost platit z dlužné částky úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského platné ke dni zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku ode dne, v němž byla fúze, rozdělení nebo převod jmění na společníka zapsána do obchodního rejstříku.



§ 49

Jestliže byl při fúzi nebo rozdělení výměnný poměr podílů nebo akcií nepřiměřený, nejsou oprávněné osoby, které byly v dobré víře, povinny vracet vyplacené doplatky ani podíly nebo akcie nástupnické obchodní společnosti nebo družstva, jež jim byly vyměněny na základě výměnného poměru podílů nebo akcií podle projektu přeměny; v pochybnostech se dobrá víra předpokládá.



HLAVA X

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

§ 50

(1) Členové statutárních orgánů zúčastněných obchodních společností nebo družstev, znalec nebo znalci pro přeměnu, znalec nebo znalci oceňující jmění zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva a znalec přezkoumávající přiměřenost vypořádání poskytovaného ostatním společníkům při převodu jmění odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při přeměně zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva, jejím společníkům nebo členům a věřitelům.

(2) Osoba odpovídající za škodu uvedená v odstavci 1 se zprostí své odpovědnosti, jestliže prokáže, že jednala s péčí řádného hospodáře.

(3) Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 1, je pro odpovědné osoby co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám uvedeným v odstavci 1.

(4) Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.



§ 51

Jestliže zvláštní zákon stanoví, že členové představenstva akciové společnosti nebo někteří z nich neodpovídají za škodu způsobenou při výkonu funkce a že za tuto škodu místo nich odpovídá jiná osoba, použijí se ustanovení tohoto zvláštního zákona obdobně.



HLAVA XI

NEPLATNOST PŘEMĚNY

§ 52

(1) Neplatnosti projektu přeměny se lze dovolávat pouze zároveň s neplatností usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna.

(2) Jestliže přeměnu schvalují společníci veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo jestliže vnitrostátní fúzi sloučením schvaluje představenstvo akciové společnosti, lze se dovolávat pouze neplatnosti projektu přeměny.



§ 53

Pro řízení ve věcech neplatnosti projektu přeměny a neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze se použijí obdobně ustanovení zvláštního zákona upravujícího řízení ve věcech neplatnosti usnesení valné hromady, není-li dále stanoveno něco jiného.



§ 54

(1) Návrh podle § 52 může podat jen

a) společník zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva,

b) osoba, která je statutárním orgánem zúčastněné obchodní společnosti nebo jeho členem,

c) člen dozorčí rady zúčastněné společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, nebo

d) přejímající společník.

(2) Návrh musí být podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne přijetí usnesení valné hromady nebo členské schůze nebo schválení vnitrostátní fúze sloučením představenstvem akciové společnosti nebo udělení souhlasu s přeměnou posledním ze společníků, jinak toto právo zaniká; ustanovení zvláštního zákona o délce lhůty pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze se zde nepoužijí.



§ 55

(1) Důvodem pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna, nebo určení neplatnosti projektu přeměny není skutečnost, že výměnný poměr obchodních podílů nebo akcií a doplatků, pokud se poskytují, není přiměřený, nebo že údaje týkající se výměnného poměru obchodních podílů nebo akcií ve zprávě o přeměně nebo ve znalecké zprávě o přeměně nejsou v souladu s právními předpisy. Nesprávné určení výměnného poměru obchodních podílů nebo akcií a výše doplatků lze napadnout jen návrhem na dorovnání nebo žalobou na náhradu škody.

(2) Pouze soud může rozhodnout o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna, nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, a to pouze do zápisu přeměny do obchodního rejstříku.



§ 56

Po zápisu přeměny do obchodního rejstříku

a) nelze tento zápis zrušit,

b) nelze se dovolávat určení neplatnosti projektu přeměny nebo vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze; tím není dotčeno právo společníků nebo členů na dorovnání, a

c) projekt přeměny nemůže být změněn ani zrušen.



§ 57

(1) V řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna, nebo určení neplatnosti projektu přeměny zahájeném před zápisem přeměny do obchodního rejstříku lze po zápisu přeměny pokračovat jen tehdy, dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody nebo řízení o právu na dorovnání.

(2) Požádá-li o to zúčastněná obchodní společnost nebo družstvo před rozhodnutím soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna, nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, poskytne jí tento soud přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, která nesmí být kratší než 60 dní.



§ 58

(1) Rozhodne-li soud o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna, nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, jsou ze závazků, které vznikly od rozhodného dne přeměny do zveřejnění údaje o uložení rozhodnutí soudu do sbírky listin, k tíži a ve prospěch nástupnické obchodní společnosti nebo družstva zavázány a oprávněny společně a nerozdílně všechny zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva.

(2) Výrok rozhodnutí, jímž je určena neplatnost projektu přeměny, je závazný pro každého.



HLAVA XII

PRÁVNÍ ÚČINKY PŘEMĚNY

§ 59

(1) Právní účinky přeměny nastávají dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku; ustanovení § 213 tím není dotčeno.

(2) Zúčastněná obchodní společnost nebo družstvo, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku, odpovídá každé zúčastněné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla připravena tento návrh podat, za škodu, která jí v důsledku toho vznikla. Společně a nerozdílně s ní odpovídají za vzniklou škodu i osoby, které byly v rozhodné době jejím statutárním orgánem nebo jeho členy.



ČÁST DRUHÁ

FÚZE

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1
Základní ustanovení

§ 60

(1) Fúze může mít formu vnitrostátní fúze nebo přeshraniční fúze.

(2) Fúze se může uskutečnit formou sloučení nebo splynutí.



§ 61

(1) Fúzí sloučením dochází k zániku obchodní společnosti nebo družstva nebo více obchodních společností nebo družstev, jemuž předchází zrušení bez likvidace; jmění zanikající obchodní společnosti nebo družstva včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou obchodní společnost nebo družstvo.

(2) Za fúzi sloučením se též považuje, jestliže se slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, která je jejím jediným společníkem.



§ 62

Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více obchodních společností nebo družstev, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jmění zanikajících obchodních společností nebo družstev včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově vznikající nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo.



§ 63

(1) Při fúzi sloučením jsou zúčastněnými obchodními společnostmi nebo družstvy zanikající i nástupnická obchodní společnost nebo družstvo.

(2) Při fúzi splynutím jsou zúčastněnými obchodními společnostmi nebo družstvy pouze zanikající obchodní společnosti nebo družstva.



§ 64

(1) Společníci zanikajících obchodních společností se stávají společníky nástupnické obchodní společnosti, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

(2) Členové zanikajících družstev se stávají členy nástupnického družstva, nestanoví-li tento zákon něco jiného.



§ 65

Právní postavení zakladatelů nástupnické obchodní společnosti nebo družstva při fúzi splynutím mají zanikající obchodní společnosti nebo družstva.



§ 66

(1) Zanikající i nástupnické obchodní společnosti musí mít při fúzi stejnou právní formu, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného.

(2) Družstva se mohou zúčastnit fúze jen s družstvem.



§ 67

Vnitrostátní fúzí se rozumí fúze mezi obchodními společnostmi nebo družstvy se sídlem na území České republiky.



§ 68

Přeshraniční fúzí se rozumí fúze jedné nebo více obchodních společností nebo družstev s jednou nebo více zahraničních korporací.



§ 69

Přeshraniční fúze s účastí jiných právnických osob nebo jakýchkoliv právních útvarů, které nejsou zahraniční korporací podle § 181 písm. b), není dovolena.



Díl 2
Projekt fúze

§ 70

Projekt fúze musí obsahovat alespoň

a) obchodní firmu (dále jen „firma“), sídlo, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") všech zúčastněných obchodních společností nebo družstev a jejich právní formu,

b) určení, v jaké struktuře nástupnická obchodní společnost nebo družstvo přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající obchodní společnosti nebo družstva, jež nejsou závazkem,

c) rozhodný den fúze,

d) práva, jež nástupnická obchodní společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů nebo akcionářům z vyměněných akcií, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,

f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných obchodních společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

g) při fúzi sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické obchodní společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické obchodní společnosti nebo družstva uvedeny, platí, že se společenská smlouva nebo stanovy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nemění,

h) při fúzi splynutím
1. společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva,
2. projev vůle založit nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo,
3. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nebo jeho členů nástupnické obchodní společnosti nebo družstva a dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.



§ 71

Schválení fúze sloučením má právní účinky přistoupení společníků zanikající obchodní společnosti nebo členů zanikajícího družstva ke společenské smlouvě nebo stanovám nástupnické obchodní společnosti nebo družstva.



§ 72

(1) Projekt fúze splynutím společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva může být zveřejněn bez uvedení údajů podle § 70 písm. h) bodu 3.

(2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu fúze splynutím doplní před schválením fúze.



Díl 3
Ocenění jmění společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti

§ 73

(1) Při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce (dále jen „znalec pro ocenění jmění“), mají-li být v důsledku fúze sloučením vydány nástupnickou akciovou společností nové akcie pro společníky této zanikající společnosti nebo mají-li být společníkům této zanikající společnosti přiznány vklady a s nimi spojený obchodní podíl na nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo zvyšují-li se dosavadní vklady společníků nástupnické společnosti s ručením omezeným, jestliže je zdrojem tohoto zvýšení majetek zanikající společnosti (dále jen „nové vklady“), a v dalších případech stanovených tímto zákonem.

(2) Při fúzi splynutím je každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce.



§ 74

(1) Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro tuto společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost jmenována znalcem pro fúzi.

(2) Posudek znalce o ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi.



§ 75

Posudek znalce musí obsahovat alespoň

a) popis jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,

b) použité způsoby ocenění,

c) částku, na kterou se jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti oceňuje.



HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VNITROSTÁTNÍ FÚZI VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

§ 76

Projekt vnitrostátní fúze veřejné obchodní společnosti musí dále obsahovat určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající společnosti v nástupnické společnosti a jaká bude výše vkladu, mají-li společníci nebo někteří z nich vklady mít.



§ 77

Součet výše vkladů společníků zúčastněné společnosti do základního kapitálu nástupnické společnosti nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněné společnosti zjištěné z její konečné účetní závěrky.



§ 78

Každému společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž společník má schválit vnitrostátní fúzi, doručeny

a) projekt vnitrostátní fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha nástupnické veřejné obchodní společnosti a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují.



§ 79

Ustanovení § 78 se nepoužije, pokud se společník svého práva na zaslání dokumentů vzdal.



§ 80

Povinnost splatit vklad nezaniká zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, nestanoví-li projekt vnitrostátní fúze něco jiného.



HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VNITROSTÁTNÍ FÚZI KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI

§ 81

Není-li dále stanoveno něco jiného, použije se na vnitrostátní fúze komanditních společností právní úprava vnitrostátních fúzí veřejných obchodních společností.



§ 82

Projekt vnitrostátní fúze komanditní společnosti musí dále obsahovat

a) kteří společníci zanikající společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů,

b) u každého komanditisty musí být uvedena výše vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti.



§ 83

Součet výše vkladů společníků nástupnické společnosti nesmí být vyšší než součet vlastních kapitálů zanikajících společností.



§ 84

Jestliže měl společník zanikající společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři i před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.



§ 85

Měl-li společník zanikající společnosti postavení komplementáře a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za dluhy, které vznikly po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.



HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VNITROSTÁTNÍ FÚZI VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI S KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTÍ

§ 86

Veřejná obchodní společnost se může zúčastnit vnitrostátní fúze s komanditní společností do nástupnické veřejné obchodní společnosti tak, že se všichni společníci komanditní společnosti stanou neomezeně ručícími společníky.



§ 87

S komanditní společností se může vnitrostátní fúzí sloučit veřejná obchodní společnost nebo může komanditní společnost vnitrostátní fúzí splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti tak, že se všichni společníci veřejné obchodní společnosti stanou komplementáři komanditní společnosti.



HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VNITROSTÁTNÍ FÚZI SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Díl 1
Některá ustanovení o projektu vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným

§ 88

Projekt vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným musí dále obsahovat

a) výše vkladu a výše obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku a v nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti,

b) výše případného doplatku společníkům zanikající společnosti nebo zanikajících společností, s pravidly pro jeho výplatu.



Díl 2
Změny výše vkladů a základního kapitálu nástupnické společnosti při vnitrostátní fúzi sloučením

§ 89

(1) Výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku je dána součtem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku a výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti všech společníků zanikajících společností, pokud se nezvyšuje nebo nesnižuje výše nových vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti.

(2) Jestliže se zvyšuje výše vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti z vlastních zdrojů této společnosti, je výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku dána součtem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku s celkovou částkou zvýšení vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti z vlastních zdrojů této společnosti a s celkovou výší nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti všech společníků zanikajících společností.

(3) Jestliže se snižuje výše vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti, je výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku dána rozdílem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku s připočtením celkové výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti společníků zanikajících společností a celkové částky snížení vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti.



§ 90

(1) Jestliže se bude zvyšovat výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zvláštního zákona o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení vkladů, s tím, že ustanovení, která upravují částku zvýšení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek zvýšení vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti; to neplatí v případě, že dochází ke zvýšení vkladu společníka z důvodu, že byl současně společníkem zanikající společnosti.

(2) Jestliže nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti, lze zvýšit vklady společníků i nad částku, o kterou lze zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti z vlastních zdrojů, pokud toto zvýšení nepřesáhne součet částky, o kterou lze zvýšit základní kapitál společnosti z vlastních zdrojů, a částky odpovídající ocenění jmění zanikající společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění.



§ 91

(1) Jestliže se bude snižovat výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zvláštního zákona o snižování základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů, s tím, že ustanovení, jež upravují částku snížení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek snížení vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti.

(2) Ustanovení zvláštního zákona o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.



Díl 3
Znalec pro vnitrostátní fúzi

§ 92

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, musí být projekt vnitrostátní fúze před předložením valné hromadě přezkoumán znalcem pro vnitrostátní fúzi. V takovém případě se provádí přezkoumání vnitrostátní fúze znalcem pro vnitrostátní fúze jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se použijí obdobně.

(2) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno, nebrání tato skutečnost zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.



Díl 4
Informace o projektu vnitrostátní fúze

§ 93

(1) Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena vnitrostátní fúze, musí být společníkům doručeny

a) projekt vnitrostátní fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha nástupnické společnosti s ručením omezeným a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o vnitrostátní fúzi nebo všechny zprávy o vnitrostátní fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o vnitrostátní fúzi nebo všechny znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují.

(2) Společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud se společník svého práva na zaslání dokumentů vzdal.

(4) Jestliže má být vnitrostátní fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o vnitrostátní fúzi mimo valnou hromadu.



Díl 5
Schválení projektu vnitrostátní fúze

§ 94

Usnesení valné hromady zanikající společnosti o schválení vnitrostátní fúze musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace s přechodem jmění na nástupnickou společnost,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky,

d) při vnitrostátní fúzi splynutím schválení zahajovací rozvahy nástupnické společnosti.



§ 95

Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení vnitrostátní fúze musí obsahovat

a) rozhodnutí o převzetí jmění jedné nebo více zanikajících společností,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze,c) schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy.



§ 96

Při vnitrostátní fúzi splynutím společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů a o způsobech a lhůtách splácení vkladů při založení společnosti.



Díl 6
Výměna obchodních podílů

§ 97

Nástupnická společnost nevymění při vnitrostátní fúzi obchodní podíly zanikající společnosti za své obchodní podíly, jsou-li tyto obchodní podíly v době zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku

a) v jejím majetku,

b) v majetku jakékoliv zanikající společnosti, nebo

c) v držení třetí osoby, jež je drží svým jménem, avšak na účet některé ze zúčastněných společností.



§ 98

(1) Nástupnická společnost nevymění obchodní podíly zaniklé společnosti za své obchodní podíly, jestliže se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru jak na nástupnické společnosti, tak na zanikající společnosti, ledaže by to bylo v rozporu se zákazem prominout splacení vkladu, a stanoví tak projekt vnitrostátní fúze. Při tomto postupu lze zvýšit výši vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti.

(2) Součet výše nových vkladů nebo částek zvýšení dosavadních vkladů společníků zanikající společnosti do základního kapitálu nástupnické společnosti nesmí přesáhnout výši čistého obchodního majetku zanikající společnosti vyplývajícího z posudku znalce pro ocenění jmění.



§ 99

Má-li nástupnická společnost vlastní obchodní podíly ve svém majetku nebo je svým jménem na účet nástupnické společnosti drží třetí osoba anebo na ni přejdou v důsledku vnitrostátní fúze, může nástupnická společnost použít tyto obchodní podíly k výměně za obchodní podíly zaniklé společnosti.



HLAVA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VNITROSTÁTNÍ FÚZI AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Díl 1
Některá ustanovení o projektu vnitrostátní fúze akciové společnosti

§ 100

Projekt vnitrostátní fúze akciové společnosti musí dále obsahovat

a) výměnný poměr akcií s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o kótaci akcií určených k výměně za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, a výši případného doplatku akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností, s pravidly pro jeho výplatu, anebo údaj o tom, že akcie nebudou vyměňovány s uvedením důvodu,

b) určení, jak budou získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně za akcie akcionářů zanikající společnosti,

c) údaj o vlivu vnitrostátní fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu při jejich výměně, a případně údaj o výši doplatku dosavadním akcionářům nástupnické společnosti, s pravidly pro jeho výplatu,

d) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akcií, opčních listů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti, zejména údaj o celostátně distribuovaném deníku, v němž bude veřejný návrh smlouvy uveřejněn,

f) údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti s uvedením, že tato místa se dočasně neobsazují a budou obsazena až po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.



§ 101

Je-li nástupnická společnost jediným akcionářem zanikající společnosti, neobsahuje projekt vnitrostátní fúze sloučením údaje uvedené v § 70 písm. e) a § 100 písm. b) a e).



Díl 2
Výměnný poměr akcií

Oddíl 1
Výměnný poměr akcií při vnitrostátní fúzi sloučením

§ 102

Mají-li být akcie potřebné k výměně za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností získány i jen zčásti nabytím vlastních akcií nástupnickou společností, použijí se ustanovení zvláštního zákona o nabývání vlastních akcií akciovou společností obdobně.



§ 103

(1) Jestliže se mají za účelem získání akcií nástupnické společnosti k výměně za akcie zanikající společnosti vydat nové akcie nástupnické společnosti, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení vnitrostátní fúze sloučením obsahovat buď pověření pro představenstvo rozhodnout o vydání nových akcií v rozsahu nezbytném pro výměnu nebo určení druhu, podoby, formy, počtu a jmenovité hodnoty akcií, jež budou pro akcionáře zanikající společnosti vydány.

(2) Rozhodnutí představenstva nástupnické společnosti o vydání nových akcií vydané na základě pověření valné hromady podle odstavce 1 musí obsahovat určení druhu, podoby, formy, počtu a jmenovité hodnoty akcií, jež budou pro akcionáře zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydány, a musí o něm být pořízen notářský zápis.

(3) Pro akcionáře zanikající společnosti lze vydat pouze tolik akcií, součet jejichž jmenovitých hodnot nepřesahuje výši čistého obchodního majetku této společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění. Ustanovení zvláštního zákona o zvyšování základního kapitálu se nepoužijí.



§ 104

Výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku je dána součtem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku a jmenovitých hodnot akcií, jež mají být vydány za účelem výměny pro akcionáře zanikajících společností, nezvyšuje-li se nebo nesnižuje jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti.



Oddíl 2
Výměnný poměr akcií při vnitrostátní fúzi splynutím

§ 105

Pro akcionáře nástupnické společnosti při vnitrostátní fúzi splynutím lze vydat pouze tolik akcií, součet jejichž jmenovitých hodnot nepřesahuje výši čistého obchodního majetku všech zanikajících společností vyplývajícího z posudku znalce pro ocenění jmění.



Oddíl 3
Společná ustanovení

§ 106

(1) Výměnný poměr akcií musí být vhodný a odůvodněný.

(2) Nelze-li při stanovení výměnného poměru akcií z vážných důvodů vyměnit akcie tak, aby nedošlo k poškození akcionářů některé ze zúčastněných společností, přizná se těmto akcionářům doplatek.

(3) Doplatek nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností.

(4) Doplatek lze přiznat akcionářům nástupnické společnosti i akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností.

(5) Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností postupem podle tohoto zákona.



§ 107

(1) Mají-li se v důsledku vnitrostátní fúze vyplatit akcionářům doplatky, pověří představenstvo společnosti, jejímž akcionářům má být doplatek vyplacen, vyplacením doplatků třetí osobu; třetí osobou může být pouze

a) banka,

b) pobočka zahraniční banky,

c) obchodník s cennými papíry, nebo

d) zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě a povolení orgánu dohledu tohoto státu k poskytování investičních služeb a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky.

(2) Představenstvo předá peněžní prostředky v potřebné výši pověřené osobě ještě před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(3) Právo akcionáře na vyplacení doplatku se nepromlčuje.



Díl 3
Vliv vnitrostátní fúze sloučením na dosavadní akcie emitované nástupnickou společností

§ 108

Jestliže se budou štěpit akcie akcionářů nástupnické společnosti nebo se bude měnit jejich podoba, druh nebo forma, použijí se obdobně ustanovení zvláštního zákona o štěpení akcií, o změně podoby, druhu nebo formy akcií, není-li dále stanoveno něco jiného.



§ 109

(1) Jestliže se bude zvyšovat jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zvláštního zákona o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení jmenovité hodnoty akcií, s tím, že ustanovení, která upravují částku zvýšení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek zvýšení jmenovitých hodnot akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti.

(2) Ustanovení zvláštního zákona o zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.



§ 110

(1) Jestliže se bude snižovat jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zvláštního zákona o snižování základního kapitálu, při němž dochází ke snížení jmenovité hodnoty akcií, s tím, že ustanovení, jež upravují částku snížení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek snížení jmenovitých hodnot akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti.

(2) Ustanovení zvláštního zákona o zápisu usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu a zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.



§ 111

(1) Jestliže se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, je výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku dána součtem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku, částkou zvýšení jmenovitých hodnot všech akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti a celkovou částkou jmenovitých hodnot akcií, jež mají být vydány za účelem výměny pro dosavadní akcionáře zanikajících společností.

(2) Jestliže se snižuje jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, je výše základního kapitálu nástupnické společnosti dána rozdílem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku s připočtením celkové částky jmenovitých hodnot všech akcií, jež mají být vydány za účelem výměny pro akcionáře zanikajících společností, a celkové částky snížení jmenovitých hodnot všech akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti.



Díl 4
Znalec pro vnitrostátní fúzi

§ 112

Projekt vnitrostátní fúze přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společností znalec (dále jen „znalec pro vnitrostátní fúzi“) nebo jeden znalec pro vnitrostátní fúzi pro všechny zúčastněné společnosti, a to před předložením projektu vnitrostátní fúze valné hromadě nebo představenstvu ke schválení.



§ 113

(1) Znalec nebo znalci pro vnitrostátní fúzi zpracují o výsledku přezkoumání písemnou zprávu o přezkoumání projektu vnitrostátní fúze (dále jen „znalecká zpráva o vnitrostátní fúzi“).

(2) Znalecká zpráva o vnitrostátní fúzi je znaleckým posudkem podle zvláštního zákona.



§ 114

Znalecká zpráva o vnitrostátní fúzi musí obsahovat kromě náležitostí vyžadovaných zvláštním zákonem též

a) stanovisko znalce nebo znalců pro vnitrostátní fúzi k tomu, zda výměnný poměr akcií s případnými doplatky je vhodný a odůvodněný,

b) údaj, podle jaké metody nebo jakých metod byl stanoven výměnný poměr akcií,

c) vyjádření, zda tato metoda nebo tyto metody jsou pro daný případ přiměřené,

d) údaj, jakých výměnných poměrů by se dosáhlo při použití každé z metod ocenění, jestliže bylo použito více metod ocenění; současně se uvede stanovisko k tomu, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám ocenění při stanovení výměnného poměru,

e) zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování jmění zúčastněné společnosti.



§ 115

(1) Znalec pro vnitrostátní fúzi má právo vyžadovat od zúčastněných společností, je ovládajících a jimi ovládaných osob všechny informace a písemnosti, jež jsou potřebné ke zpracování znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi, a má právo provádět u těchto osob potřebná šetření.

(2) Ve znalecké zprávě o vnitrostátní fúzi nelze uvádět informace, pokud

a) by uvedení těchto informací mohlo způsobit značnou újmu některé ze zúčastněných akciových společností nebo jí ovládající nebo jí ovládané osobě,

b) tyto informace tvoří předmět obchodního tajemství některé ze zúčastněných akciových společností nebo ovládající nebo jí ovládané osobě, nebo

c) se jedná o utajovanou informaci podle zvláštního zákona.

(3) Jestliže se ve znalecké zprávě o vnitrostátní fúzi údaje uvedené v odstavci 2 neuvádí, zpráva musí obsahovat sdělení, proč se tyto údaje neuvádějí.



§ 116

(1) Znalec nebo znalci pro vnitrostátní fúzi předají znaleckou zprávu nebo zprávy o vnitrostátní fúzi představenstvům zúčastněných akciových společností.

(2) Znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi musí být k nahlédnutí akcionářům přítomným na valné hromadě, jež bude rozhodovat o schválení vnitrostátní fúze.



§ 117

Znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi se nevyžadují, jestliže s tím souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.



Díl 5
Informace o projektu vnitrostátní fúze

§ 118

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) musí dále obsahovat alespoň

a) upozornění pro akcionáře na jejich práva podle § 119,

b) upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39,

c) nemá-li se konat valná hromada jedné nebo více zanikajících společností, upozornění pro akcionáře těchto zanikajících společností na jejich práva podle § 131; v takovém případě musí být oznámení zveřejněno nejméně 1 měsíc přede dnem rozhodování představenstva podle § 129 nebo 132.



§ 119

(1) V sídle každé ze zúčastněných akciových společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení vnitrostátní fúze, nebo nemá-li se konat valná hromada zanikající společnosti, 1 měsíc před rozhodováním představenstva o schválení vnitrostátní fúze sloučením

a) projekt vnitrostátní fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných akciových společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná akciová společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná akciová společnost právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných akciových společností, zahajovací rozvaha nástupnické akciové společnosti a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o vnitrostátní fúzi nebo všechny zprávy o vnitrostátní fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o vnitrostátní fúzi nebo všechny znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

g) posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje a není-li součástí znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi.

(2) Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.



§ 120

(1) Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické akciové společnosti, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle § 118 a 119 nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada zanikající společnosti. Mají-li se konat valné hromady zanikajících společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolána prvá z těchto valných hromad.

(2) Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle § 118 a 119 všemi zúčastněnými společnostmi den, kdy má být vnitrostátní fúze schválena představenstvem prvé ze zúčastněných společností.



Díl 6
Schválení vnitrostátní fúze Schvalování valnou hromadou

§ 121

(1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat vnitrostátní fúzi, musí být akcionáři upozorněni na svá práva podle § 119 a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z konečné účetní závěrky.

(2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady nástupnické společnosti, která má schvalovat vnitrostátní fúzi sloučením, se dále uvedou i údaje o vlivu vnitrostátní fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá hodnota všech akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich podoba, druh nebo forma.



§ 122

(1) Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 119 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt vnitrostátní fúze.

(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení vnitrostátní fúze akcionáře se znaleckou zprávou o vnitrostátní fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se majetku, závazků a hospodářských výsledků společnosti, k nimž došlo v období od rozhodného dne vnitrostátní fúze, popřípadě o tom, že tyto změny odůvodňují jiný výměnný poměr akcií.



§ 123

Usnesení valné hromady zanikající společnosti o schválení vnitrostátní fúze sloučením musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace s přechodem jmění na nástupnickou společnost,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze sloučením,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky.



§ 124

Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení vnitrostátní fúze sloučením musí obsahovat

a) souhlas s převzetím jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze sloučením,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy,

d) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající společnosti za akcie nástupnické společnosti.



§ 125

Jestliže budou akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o vyšší jmenovité hodnotě, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení vnitrostátní fúze sloučením obsahovat též

a) součet všech částek zvýšení jmenovitých hodnot akcií akcionářů nástupnické společnosti,

b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů společnosti pro zvýšení jmenovitých hodnot akcií, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce,

c) určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením, o kolik se zvýší, nebo zda budou vydány nové akcie, s uvedením počtu a jmenovité hodnoty nových akcií společnosti,

d) jestliže společnost vydala listinné akcie, i lhůtu pro předložení listinných akcií. Počátek běhu lhůty pro předložení listinných akcií nemůže předcházet dnu zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku.



§ 126

Budou-li akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o nižší jmenovité hodnotě, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení vnitrostátní fúze sloučením obsahovat též

a) částku, o niž se snižuje jmenovitá hodnota akcie,

b) součet všech částek snížení jmenovitých hodnot akcií akcionářů nástupnické společnosti,

c) lhůtu pro předložení akcií k výměně nebo vyznačení nižší jmenovité hodnoty,

d) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží jmenovitá hodnota akcií, bude vyplacena akcionářům s uvedením lhůty pro její vyplacení, nebo údaj o tom, jak bude tato částka jinak zúčtována; částka, o niž se snižuje jmenovitá hodnota akcií, nesmí být vyplacena před zápisem vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů společnosti postupem podle tohoto zákona.



§ 127

Mají-li být akcie nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku kótované, musí usnesení valných hromad všech zúčastněných společností obsahovat souhlas s jejich kótací; to neplatí, jsou-li akcie nástupnické společnosti již kótované.



§ 128

Usnesení valných hromad všech zanikajících společností o schválení vnitrostátní fúze splynutím musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace s přechodem jmění na nástupnickou společnost,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze splynutím,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky, a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti,

d) mají-li být akcie nástupnické společnosti kótované, souhlas s jejich kótací.



Schvalování představenstvem

§ 129

Jestliže se nevyměňují dosavadním akcionářům nástupnické akciové společnosti akcie, může o schválení vnitrostátní fúze sloučením rozhodnout představenstvo nástupnické akciové společnosti, jestliže

a) byla splněna povinnost podle § 118 písm. c),

b) všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit práva podle § 119,

c) nástupnická společnost je vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 90 % základního kapitálu zanikající společnosti, přičemž se odečítají vlastní akcie a zatímní listy zanikající společnosti v jejím majetku, nebo celková jmenovitá hodnota akcií a zatímních listů, jež mají být vyměněny za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností, nepřesahuje 10 % základního kapitálu; zvýší-li se v důsledku vnitrostátní fúze sloučením základní kapitál nástupnické společnosti, vypočítává se tato částka z té výše základního kapitálu, kterou má mít nástupnická společnost po zápisu vnitrostátní fúze sloučením do obchodního rejstříku.



§ 130

Usnesení představenstva o schválení vnitrostátní fúze sloučením musí obsahovat tytéž náležitosti jako usnesení valné hromady o schválení vnitrostátní fúze sloučením; ustanovení § 124 a 127 se použijí obdobně.



§ 131

(1) Dosavadní akcionář nebo akcionáři nástupnické společnosti, kteří jsou vlastníky akcií, jejichž celková jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před vnitrostátní fúzí sloučením, mají právo požádat představenstvo nástupnické společnosti o svolání valné hromady za účelem schválení vnitrostátní fúze sloučením do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny údaje podle § 33 odst. 1 písm. b) a § 118. Jestliže společnost vydala prioritní akcie bez hlasovacího práva, snižuje se o jmenovitou hodnotu těchto akcií výše základního kapitálu pro účely výpočtu podle věty první.

(2) Stanovy mohou přiznat právo vyžadovat svolání valné hromady i při nižší jmenovité hodnotě akcií.



§ 132

Je-li nástupnická společnost jediným akcionářem zanikající společnosti nebo je-li nástupnická společnost vlastníkem všech akcií s hlasovacími právy zanikající společnosti, schvalují vnitrostátní fúzi sloučením pouze představenstva všech zúčastněných společností; ustanovení § 131 se použije obdobně.



§ 133

O rozhodnutí představenstva, kterým bylo rozhodnuto o vnitrostátní fúzi sloučením, musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt vnitrostátní fúze sloučením.



Díl 7
Výměna akcií

Oddíl 1
Základní ustanovení

§ 134

Nástupnická společnost nevymění při vnitrostátní fúzi akcie zanikající společnosti za své akcie, jsou-li tyto akcie v době zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku

a) v jejím majetku,

b) v majetku jakékoliv zanikající společnosti, nebo

c) v držení třetí osoby, jež je drží svým jménem, avšak na účet některé ze zúčastněných společností.



§ 135

(1) Nástupnická společnost nevymění akcie zaniklé společnosti za své akcie, jestliže se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru jak na nástupnické společnosti, tak na zanikající společnosti, ledaže by to bylo v rozporu se zákazem prominout splacení emisního kursu akcií, a stanoví tak projekt vnitrostátní fúze. Při tomto postupu lze zvýšit jmenovitou hodnotu dosavadních akcií nástupnické společnosti.

(2) Jmenovitou hodnotu dosavadních akcií lze zvýšit i nad částku, o kterou lze zvýšit základní kapitál společnosti z vlastních zdrojů, pokud toto zvýšení nepřesáhne součet částky, o kterou lze zvýšit základní kapitál společnosti z vlastních zdrojů, a částky odpovídající výši čistého obchodního majetku zanikající společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění.



§ 136

Má-li nástupnická společnost vlastní akcie ve svém majetku nebo je svým jménem na účet nástupnické společnosti drží třetí osoba anebo na ni přejdou v důsledku vnitrostátní fúze, může nástupnická společnost použít tyto akcie k výměně za akcie zaniklé společnosti.



§ 137

(1) Výměna akcií se provede ve lhůtě 1 měsíce ode dne zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku; ustanovení odstavce 2 tím není dotčeno.

(2) Jestliže vyměněné akcie mají mít jinou podobu než vyměňované akcie, použijí se ustanovení zvláštního zákona o změně podoby cenného papíru obdobně.



Oddíl 2
Zvláštní ustanovení o výměně listinných akcií

§ 138

(1) Mají-li být v souvislosti s vnitrostátní fúzí vyměněny nástupnickou společností listinné kótované akcie, pověří představenstva všech zúčastněných společností obstaráním výměny pověřenou osobu a předají jí listinné kótované akcie se všemi náležitostmi před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(2) Nejsou-li všechny náležitosti akcií v době, kdy mají být předány pověřené osobě, známy nebo nemohou být na listinné akcii uvedeny, předají se listiny pověřené osobě bez těchto náležitostí s tím, že budou doplněny představenstvem nástupnické společnosti nebo na základě plné moci pověřenou osobou bez zbytečného odkladu poté, co se stanou známými nebo bude jejich uvedení možné.



§ 139

Akcionáři jsou povinni vrátit dosavadní listinné akcie a zatímní listy ve lhůtě a způsobem určeným v projektu vnitrostátní fúze. Projekt vnitrostátní fúze musí v takovém případě obsahovat upozornění pro akcionáře na možnost, že akcie a zatímní listy nevrácené ve stanovené lhůtě mohou být prohlášeny za neplatné bez poskytnutí dodatečné lhůty k vrácení akcií.



§ 140

Jestliže jsou akcionáři v prodlení s vrácením dosavadních listinných akcií a zatímních listů, může je představenstvo vyzvat, uzná-li to za potřebné a je-li takové jednání v zájmu společnosti, způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické společnosti pro svolání valné hromady, aby listinné akcie a zatímní listy vrátili v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim k tomuto účelu určí, s poučením, že jinak bude postupováno podle § 141.



§ 141

(1) Představenstvo prohlásí za neplatné dosavadní listinné akcie a zatímní listy, které nebyly řádně a včas vráceny. Byla-li stanovena dodatečná přiměřená lhůta k vrácení podle § 140, prohlásí představenstvo nevrácené listinné akcie a zatímní listy za neplatné až po marném uplynutí této lhůty.

(2) Prohlášení akcií za neplatné představenstvo oznámí akcionářům, jejichž listinné akcie a zatímní listy byly prohlášeny za neplatné (dále jen „dotčené osoby“), způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady a prohlášení listinných akcií a zatímních listů za neplatné bez zbytečného odkladu zveřejní.

(3) Akcie a zatímní listy určené k výměně prodá nástupnická společnost prostřednictvím pověřené osoby bez zbytečného odkladu na účet dotčené osoby na regulovaném trhu, pokud jsou kótované, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu a předmět dražby představenstvo zveřejní nejméně 2 týdny před jejím konáním.

(4) Výtěžek z prodeje listinných akcií a zatímních listů po započtení pohledávek společnosti proti dotčené osobě vzniklých v souvislosti s prohlášením akcií za neplatné a prodejem akcií vyplatí nástupnická společnost bez zbytečného odkladu dotčené osobě nebo jej uloží do úřední úschovy. Právo dotčené osoby na výplatu výtěžku se nepromlčuje.

(5) Nepodaří-li se prodej uskutečnit pro nedostatek poptávky, uloží společnost akcie a zatímní listy do úřední úschovy. Právo dotčené osoby na vydání akcií a zatímních listů se nepromlčuje.



§ 142

Vrácené listinné akcie a zatímní listy společnost bez zbytečného odkladu po jejich vrácení zničí.



Oddíl 3
Zvláštní ustanovení o výměně zaknihovaných akcií

§ 143

(1) Jestliže mají být v souvislosti s vnitrostátní fúzí vydány nástupnickou společností zaknihované akcie nebo se mají změnit údaje o jejích zaknihovaných akciích, představenstva všech zúčastněných společností požádají centrálního depozitáře cenných papírů o vydání zaknihovaných akcií postupem podle zvláštního zákona nebo jej informují o požadované změně údajů před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(2) Příkaz k vydání zaknihovaných akcií nebo k provedení změn údajů v centrální evidenci cenných papírů dá představenstvo nástupnické společnosti ve lhůtě 15 dnů po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.



Díl 8
Odkoupení akcií nástupnickou společností

Oddíl 1
Dobrovolný odkup

§ 144

(1) Jestliže je nástupnická společnost vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 90 % základního kapitálu zanikající společnosti, přičemž se odečítají vlastní akcie zanikající společnosti, které jsou v jejím majetku, může projekt vnitrostátní fúze sloučením obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit akcie, jež byly vyměněny za ostatní akcie této zanikající společnosti.

(2) Jestliže projekt vnitrostátní fúze sloučením obsahuje závazek nástupnické společnosti k odkupu akcií podle odstavce 1, nevyžaduje se pořízení zprávy o vnitrostátní fúzi ani znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi.

(3) Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) a § 118 musí dále obsahovat upozornění pro akcionáře zanikající společnosti na závazek nástupnické společnosti podle odstavce 1.



Oddíl 2
Povinný odkup

§ 145

(1) Jestliže se v důsledku vnitrostátní fúze změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akcií, kterými se zhoršuje právní postavení akcionáře oproti stavu před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, k výměně kótovaných akcií za nekótované akcie nebo k výměně akcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcie s omezenou převoditelností, musí projekt vnitrostátní fúze obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit takto vyměněné akcie od osoby, která

a) byla akcionářem zúčastněné společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila vnitrostátní fúzi,

b) se zúčastnila valné hromady a

c) hlasovala proti schválení vnitrostátní fúze.

(2) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady musí obsahovat též jména akcionářů, jejichž právní postavení se má změnit a kteří hlasovali proti schválení vnitrostátní fúze, s uvedením počtu, druhu, formy a jmenovité hodnoty akcií toho kterého akcionáře.



Oddíl 3
Společná pravidla o odkupu

§ 146

(1) Jestliže projekt vnitrostátní fúze obsahuje závazek nástupnické společnosti odkoupit akcie, je nástupnická společnost povinna učinit oprávněným akcionářům veřejný návrh smlouvy nejpozději do 2 týdnů ode dne, kdy se zápis vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.

(2) Ustanovení zvláštních zákonů o veřejném návrhu smlouvy o koupi nebo směně účastnických cenných papírů a o nabídkách převzetí se zde nepoužijí.



§ 147

(1) Veřejný návrh smlouvy musí být zpracován a uveřejněn způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické akciové společnosti pro svolání valné hromady tak, aby se jeho adresáti mohli včas a řádně rozhodnout s plnou znalostí věci.

(2) Veřejný návrh smlouvy musí obsahovat alespoň

a) firmu, sídlo a identifikační číslo nástupnické společnosti,

b) označení akcií, na něž se veřejný návrh smlouvy vztahuje, jejich druhu, formy, podoby, popřípadě jmenovité hodnoty a jejich označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), pokud je přiděleno,

c) cenu za jednu akcii, přičemž cena musí být pro všechny adresáty u stejné akcie stejná,

d) způsob oznámení o přijetí veřejného návrhu smlouvy nebo označení regulovaného trhu, na němž musí být smlouva uzavřena,

e) dobu závaznosti veřejného návrhu smlouvy, která nesmí být kratší než 4 týdny a delší než 10 týdnů ode dne jeho uveřejnění,

f) postup při převodu akcií a podmínky placení ceny.



§ 148

(1) Veřejný návrh smlouvy se uveřejňuje způsobem, kterým se podle zákona a stanov společnosti svolává její valná hromada. Jestliže se valná hromada svolává pozvánkou zasílanou akcionářům, zveřejní se veřejný návrh smlouvy v Obchodním věstníku a zároveň se zašle každému z oprávněných akcionářů stejným způsobem jako pozvánka na valnou hromadu.

(2) Veřejný návrh smlouvy je po uveřejnění nebo zveřejnění neodvolatelný a nezměnitelný; to neplatí, pokud nástupnická společnost zvýšila nabídku kupní ceny. Toto zvýšení je závazné i pro akcionáře, kteří již veřejný návrh smlouvy přijali.



§ 149

(1) Smlouva na základě veřejného návrhu smlouvy, jež je uzavírána na regulovaném trhu, se uzavírá podle pravidel stanovených organizátorem regulovaného trhu.

(2) Smlouva na základě veřejného návrhu smlouvy, která není uzavírána na regulovaném trhu, je uzavřena doručením písemného oznámení akcionáře o přijetí veřejného návrhu smlouvy nástupnické společnosti způsobem v něm uvedeným. Nástupnická společnost je povinna písemně potvrdit akcionáři, že smlouva byla uzavřena.

(3) Akcionář, jenž přijal veřejný návrh smlouvy, nemůže po odeslání přijetí návrhu přijetí návrhu odvolat ani změnit.



§ 150

(1) Nástupnická společnost je povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne následujícího po dni uplynutí závaznosti veřejného návrhu smlouvy převzít listinné akcie a dát centrálnímu depozitáři cenných papírů příkaz k převodu vlastnického práva k zaknihovaným akciím do centrální evidence cenných papírů.

(2) Nástupnická společnost je povinna akcie koupit za cenu přiměřenou hodnotě akcií. Přiměřenost ceny musí být doložena posudkem znalce.

(3) Kupní cena je splatná při převodu akcií, nejpozději však do 1 měsíce od uzavření smlouvy.

(4) Nebude-li kupní cena přiměřená hodnotě akcií, je smlouva platná a kterýkoliv z akcionářů, který přijal veřejný návrh smlouvy, je oprávněn požadovat doplatek kupní ceny.

(5) Soudní rozhodnutí, kterým se akcionáři přiznává právo na doplatek kupní ceny, je pro nástupnickou společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným akcionářům.



§ 151

(1) Je-li nástupnická společnost v prodlení s veřejným návrhem smlouvy, může akcionář, jemuž měl být veřejný návrh smlouvy určen, učinit společnosti písemný návrh na uzavření smlouvy o koupi akcií, jež by mohl prodat na základě veřejného návrhu smlouvy.

(2) Jestliže nástupnická společnost nepřijme návrh smlouvy podle odstavce 1 do 15 dnů od doručení písemného návrhu smlouvy, je akcionář oprávněn domáhat se uzavření smlouvy u soudu nebo může požadovat náhradu škody způsobené mu porušením závazku uzavřít smlouvu. Může rovněž požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.



Díl 9
Zvláštní ustanovení o zakládání nástupnické akciové společnosti při vnitrostátní fúzi splynutím

§ 152

Při vnitrostátní fúzi splynutím se zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické akciové společnosti nepořizuje.



§ 153

(1) Při vnitrostátní fúzi splynutím se místa v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti, před zápisem vnitrostátní fúze splynutím do obchodního rejstříku neobsazují.

(2) Volba členů dozorčí rady nástupnické akciové společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů po zápisu vnitrostátní fúze splynutím do obchodního rejstříku.



HLAVA VII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VNITROSTÁTNÍ FÚZI AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SE SPOLEČNOSTÍ S RUČENÍM OMEZENÝM

Díl 1
Obecná ustanovení

§ 154

(1) Jedna nebo více společností s ručením omezeným se může zúčastnit vnitrostátní fúze s jednou nebo více akciových společností do nástupnické akciové společnosti nebo do nástupnické společnosti s ručením omezeným.

(2) Dvě nebo více společností s ručením omezeným se mohou zúčastnit vnitrostátní fúze splynutím do nástupnické akciové společnosti.

(3) Dvě nebo více akciových společností se mohou zúčastnit vnitrostátní fúze splynutím do nástupnické společnosti s ručením omezeným.



§ 155

(1) Projekt vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společností musí dále obsahovat

a) kolik akcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník zanikající společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 %výše jmenovité hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za obchodní podíl zanikající společnosti,

b) údaje o tom, jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za své akcie, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % celkové výše nových vkladů.

(2) Pro výměnu obchodních podílů za akcie a pro výměnu akcií za obchodní podíly se ustanovení § 97 až 99 a § 134 až 143 použijí obdobně.



§ 156

Vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společností musí být schválena všemi společníky zúčastněné společnosti s ručením omezeným; ustanovení § 17 odst. 2 a § 20 odst. 1 až 3 se nepoužijí.



§ 157

Jestliže je nástupnickou společností společnost s ručením omezeným a v zanikající nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným nebyly přede dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku dosud plně splaceny všechny vklady, vyžaduje se ke schválení vnitrostátní fúze souhlas všech společníků a akcionářů všech zúčastněných společností.



§ 158

Společníci zanikající společnosti s ručením omezeným mají právo na výměnu svých obchodních podílů za akcie nástupnické akciové společnosti a akcionáři zanikající akciové společnosti mají právo na výměnu svých akcií za obchodní podíly nástupnické společnosti s ručením omezeným, nestanoví-li tento zákon něco jiného.



Díl 2
Zvláštní ustanovení o vystoupení nesouhlasících akcionářů

§ 159

(1) Akcionář zanikající akciové společnosti, který s vnitrostátní fúzí s nástupnickou společností s ručením omezeným nesouhlasil, má právo ze společnosti vystoupit, jestliže

a) byl akcionářem zanikající akciové společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila vnitrostátní fúzi zanikající akciové společnosti s nástupnickou společností s ručením omezeným, a

b) hlasoval proti schválení vnitrostátní fúze.

(2) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady zanikající akciové společnosti musí obsahovat jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení vnitrostátní fúze.



§ 160

(1) Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a musí být zanikající akciové společnosti doručeno ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla vnitrostátní fúze schválena její valnou hromadou.

(2) Vystoupení nelze odvolat.



§ 161

(1) Jestliže zanikající společnost vydala listinné akcie a zatímní listy, musí být přílohou oznámení o vystoupení všechny listinné akcie a zatímní listy ve vlastnictví vystupujícího akcionáře, jinak je vystoupení neúčinné. Odevzdané listinné akcie a zatímní listy nástupnická společnost zničí bez zbytečného odkladu po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(2) Společnost vrátí listinné akcie a zatímní listy akcionáři do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnuto o zrušení vnitrostátní fúze nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu o zamítnutí nebo odmítnutí zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.



§ 162

(1) Jestliže zanikající společnost vydala zaknihované akcie, dá do 15 dnů ode dne doručení oznámení o vystoupení centrálnímu depozitáři cenných papírů příkaz k pozastavení výkonu práva akcionáře nakládat se všemi zaknihovanými akciemi v jeho vlastnictví do centrální evidence cenných papírů.

(2) Pozastavení výkonu práva zapíše centrální depozitář cenných papírů do centrální evidence cenných papírů na základě doloženého oznámení o vystoupení akcionáře.

(3) Pozastavení výkonu práva trvá do doby zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(4) Společnost dá do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnuto o zrušení vnitrostátní fúze nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu o zamítnutí nebo odmítnutí zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, příkaz centrálnímu depozitáři cenných papírů k zrušení pozastavení výkonu práva akcionáře nakládat se zaknihovanými akciemi.



§ 163

(1) Účast vystupujícího akcionáře v zanikající akciové společnosti zaniká dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(2) Obchodní podíl, který by podle projektu vnitrostátní fúze akcionář získal na nástupnické společnosti s ručením omezeným výměnou za své akcie v zanikající akciové společnosti, přechází dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku do majetku nástupnické společnosti s ručením omezeným.



§ 164

(1) Akcionář, jenž z akciové společnosti vystoupil postupem podle tohoto zákona, má právo na vypořádací podíl. Akcionář nemůže požadovat vypořádání jen stran některých svých akcií.

(2) Výše vypořádacího podílu se stanoví jako souhrnná kupní cena za všechny akcionářem vlastněné akcie. Zanikající společnost je povinna akcie koupit za cenu přiměřenou hodnotě akcií. Přiměřenost ceny musí být doložena posudkem znalce. Povinnost zajistit zpracování znaleckého posudku a zaplatit odměnu znalci má zanikající společnost.

(3) Vypořádací podíl je splatný uplynutím 1 měsíce ode dne zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(4) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích.



§ 165

Návrh na zápis vnitrostátní fúze zanikající akciové společnosti se společností s ručením omezeným do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy byla vnitrostátní fúze schválena valnou hromadou zanikající akciové společnosti; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zanikající akciové společnosti vystoupit postupem podle tohoto zákona.



HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VNITROSTÁTNÍ FÚZI DRUŽSTVA

Díl 1
Obecná ustanovení

§ 166

Projekt vnitrostátní fúze družstva musí dále obsahovat určení, jakým způsobem se při vnitrostátní fúzi mění výše členských vkladů a další majetkové účasti, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena nemění.



§ 167

(1) Projekt vnitrostátní fúze přezkoumá za každé ze zúčastněných družstev znalec pro vnitrostátní fúzi, a to před předložením projektu vnitrostátní fúze členské schůzi ke schválení, nebo jeden znalec pro vnitrostátní fúzi pro všechna zúčastněná družstva; ustanovení § 113, § 114 písm. d) a e), § 115 a 116 se použijí obdobně.

(2) Znalecká zpráva o vnitrostátní fúzi se nevyžaduje, jestliže s tím souhlasili všichni členové zúčastněného družstva, pro které se má znalecká zpráva vypracovat.



§ 168

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) musí dále obsahovat alespoň

a) upozornění pro členy na jejich práva podle § 167,

b) upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39.



§ 169

(1) V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení vnitrostátní fúze,

a) projekt vnitrostátní fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha nástupnického družstva a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o vnitrostátní fúzi nebo všechny zprávy o vnitrostátní fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o vnitrostátní fúzi nebo všechny znalecké zprávy o vnitrostátní fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.

(2) Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.



§ 170

V pozvánce na členskou schůzi nebo v oznámení o svolání členské schůze, která má schvalovat vnitrostátní fúzi, musí být členové upozorněni na svá práva podle § 169 a pozvánka nebo oznámení musí obsahovati vybrané údaje z konečné účetní závěrky.



§ 171

(1) Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 169 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt vnitrostátní fúze.

(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení vnitrostátní fúze členy se znaleckou zprávou o vnitrostátní fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se majetku, závazků a hospodářských výsledků družstva, k nimž došlo v období od rozhodného dne vnitrostátní fúze.



§ 172

Usnesení členské schůze zanikajícího družstva o schválení vnitrostátní fúze sloučením musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení družstva bez likvidace s přechodem jmění na nástupnické družstvo,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze sloučením,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky.



§ 173

Usnesení členské schůze nástupnického družstva o schválení vnitrostátní fúze sloučením musí obsahovat

a) souhlas s převzetím jmění zanikajícího družstva nebo zanikajících družstev,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze sloučením,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy.



§ 174

Usnesení členských schůzí všech zanikajících družstev o schválení vnitrostátní fúze splynutím musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení družstva bez likvidace s přechodem jmění na nástupnické družstvo,

b) schválení projektu vnitrostátní fúze splynutím,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy nástupnického družstva.



§ 175

(1) Jestliže člen nesouhlasí s vnitrostátní fúzí družstva, má právo z družstva vystoupit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy členská schůze schválila vnitrostátní fúzi, jestliže se členské schůze nezúčastnil nebo se členské schůze zúčastnil a nehlasoval pro schválení vnitrostátní fúze.

(2) Jestliže o schválení vnitrostátní fúze rozhodlo shromáždění delegátů, má právo vystoupit z družstva podle odstavce 1 každý člen bez omezení.

(3) Notářský zápis o rozhodnutí členské schůze musí obsahovat jména členů, kteří pro schválení vnitrostátní fúze hlasovali, s tím, že platí, že členové zde neuvedení mohou z družstva vystoupit postupem podle odstavce 1 nebo 2. Jestliže o schválení vnitrostátní fúze rozhodovalo shromáždění delegátů, uvedení údajů podle věty první se nevyžaduje.



§ 176

(1) Oznámení člena o vystoupení z družstva postupem podle tohoto zákona musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.

(2) Vystoupení nelze odvolat.

(3) Členství vystupujícího člena zaniká dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.



§ 177

Návrh na zápis vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne schválení vnitrostátní fúze; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl z družstva vystoupit postupem podle tohoto zákona.



Díl 2
Zvláštní ustanovení o vnitrostátní fúzi bytového družstva

§ 178

Při vnitrostátní fúzi bytových družstev musí být všechna zúčastněná, zanikající i nástupnická družstva vždy pouze bytovými družstvy; účast jiných než bytových družstev zde není dovolena.



§ 179

Projekt vnitrostátní fúze bytového družstva nemusí být přezkoumán znalcem pro vnitrostátní fúzi; ustanovení § 167 se nepoužije.



HLAVA IX

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍ FÚZI

Díl 1
Základní ustanovení

Oddíl 1
Úvodní ustanovení

§ 180

Není-li dále stanoveno něco jiného, použijí se pro přeshraniční fúzi ustanovení tohoto zákona o vnitrostátní fúzi.



§ 181

Pro účely právní úpravy přeshraničních fúzí se rozumí

a) českou zúčastněnou, zanikající nebo nástupnickou korporací společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo,

b) zahraniční zúčastněnou, zanikající nebo nástupnickou korporací obchodní společnost nebo družstvo, která má právní subjektivitu a vlastní majetek, řídí se právním řádem jiného členského státu než České republiky a může se v souladu s požadavky práva Evropských společenství podle právních předpisů členského státu, jehož právním řádem se řídí, zúčastnit přeshraniční fúze,

c) obchodním rejstříkem obchodní rejstřík vedený soudy České republiky,

d) zahraničním obchodním rejstříkem obchodní nebo jiný příslušný veřejný rejstřík nebo jemu obdobná evidence vedená podle právních předpisů jiného členského státu než České republiky k tomu příslušným orgánem, do něhož se zapisují přeshraniční fúze.



§ 182

Při přeshraniční fúzi musí mít zanikající i nástupnické korporace stejnou právní formu, ledaže právní předpisy všech členských států, v nichž mají zanikající i nástupnické korporace svá sídla, dovolují vnitrostátní fúze mezi korporacemi těchto různých právních forem.



§ 183

Jestliže má být při přeshraniční fúzi sídlo nástupnické korporace umístěno v členském státě, v němž nemá své sídlo žádná ze zúčastněných korporací, je přeshraniční fúze mezi korporacemi různých právních forem možná jen tehdy, jestliže právní předpisy tohoto členského státu a právní předpisy všech členských států, v nichž mají zúčastněné korporace svá sídla, dovolují vnitrostátní fúze mezi korporacemi těchto různých právních forem.



§ 184

(1) Jestliže má mít při přeshraniční fúzi nástupnická korporace takovou právní formu, kterou nemá žádná ze zúčastněných korporací před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, nepovažuje se tento postup za změnu právní formy; ustanovení § 182 tím není dotčeno.

(2) Postup podle odstavce 1 je dovolen jen tehdy, jestliže právní předpisy všech členských států, v nichž mají zúčastněné korporace svá sídla, dovolují vnitrostátní fúze stejným způsobem mezi korporacemi různých právních forem.

(3) Jestliže má být při přeshraniční fúzi sídlo nástupnické korporace umístěno v členském státě, v němž nemá své sídlo žádná ze zúčastněných korporací, je postup podle odstavce 1 dovolen jen tehdy, jestliže právní předpisy tohoto členského státu a právní předpisy všech členských států, v nichž mají zanikající i nástupnické korporace svá sídla, dovolují takovouto formu vnitrostátní fúze.



§ 185

Nástupnická korporace může při přeshraniční fúzi umístit své sídlo do kteréhokoliv členského státu; tento postup se nepovažuje za přemístění sídla.



§ 186

Existence a přechod zástavního práva k cenným papírům nebo obchodním podílům vydaným kteroukoliv ze zúčastněných korporací se řídí

a) ustanoveními tohoto zákona, je-li nástupnickou korporací česká korporace, nebo

b) ustanoveními právních předpisů členského státu, kterým se bude nástupnická korporace řídit po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku.



§ 187

Česká zúčastněná korporace se řídí při přeshraniční fúzi tímto zákonem a zvláštními zákony.




§ 188

Pro účely právní úpravy přeshraničních fúzí platí, že práva a povinnosti členů statutárního orgánu podle tohoto zákona jsou právy a povinnostmi členů správní rady nebo jiného orgánu korporace se srovnatelnou působností, a pokud tato korporace kromě správní rady má ještě jiný vedoucí orgán, pak jsou práva a povinnosti členů představenstva společnými právy a povinnostmi členů správní rady nebo jiného orgánu korporace se srovnatelnou působností a jiného vedoucího orgánu korporace nebo jeho členů.



§ 189

(1) Přeshraniční fúze se může zúčastnit i veřejná obchodní společnost a komanditní společnost.

(2) Pro přeshraniční fúzi s účastí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se použijí ustanovení § 180 až 188 a § 213 obdobně.

(3) Komanditisté komanditní společnosti zúčastněné na přeshraniční fúzi mají právo na informace a na zprávu o přeshraniční fúzi; ustanovení § 193, 194 a 198 zde platí obdobně. Ustanovení § 27 písm. a) se zde nepoužije.



§ 190

(1) Jestliže má mít nástupnická společnost při přeshraniční fúzi, jíž se zúčastnila veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, své sídlo na území

a) České republiky, musí mít nástupnická společnost právní formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti,

b) jiného členského státu, musí mít právní formu určenou právními předpisy tohoto členského státu.

(2) Přeshraniční fúze se zahraniční komanditní společností na akcie je dovolena za stejných podmínek jako přeshraniční fúze se zahraniční komanditní společností.



Oddíl 2
Některá ustanovení o projektu přeshraniční fúze

§ 191

(1) Projekt přeshraniční fúze musí kromě obecných údajů požadovaných tímto zákonem dále obsahovat

a) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické korporace,

b) údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou korporaci,

c) pravděpodobné dopady přeshraniční fúze na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců,

d) den účetních závěrek fúzujících korporací použitý pro stanovení podmínek přeshraniční fúze.

(2) Projekt přeshraniční fúze neobsahuje údaje podle § 70 písm. b) a § 100 písm. b) a f).



§ 192

Je-li projekt přeshraniční fúze vypracován ve více než jedné jazykové verzi a tyto verze se od sebe vzájemně odlišují, považuje se za rozhodné znění v českém jazyce.



Oddíl 3
Některá ustanovení o zprávě o přeshraniční fúzi

§ 193

(1) Zprávy o přeshraniční fúzi musí být vždy vypracovány; ustanovení § 27 a 92 se nepoužijí.

(2) Zprávy se vypracovávají vždy samostatně za každou zúčastněnou korporaci; vypracování zprávy za všechny zúčastněné korporace není dovoleno.



§ 194

(1) Zprávy o přeshraniční fúzi musí kromě údajů podle § 24 odst. 2 dále obsahovat pravděpodobné dopady přeshraniční fúze na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců.

(2) Jestliže bylo korporaci včas doručeno jedno nebo více stanovisek zástupců zaměstnanců, musí být všechna stanoviska ke zprávě o přeshraniční fúzi přiložena.

(3) V sídle každé z českých zúčastněných korporací musí být vždy k nahlédnutí pro její společníky nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady nebo členské schůze, jež má rozhodnout o schválení přeshraniční fúze, zpráva o přeshraniční fúzi.



Oddíl 4
Některá ustanovení o znalci pro přeshraniční fúzi

§ 195

(1) Při přeshraniční fúzi může být jeden znalec jmenován znalcem pro přeshraniční fúzi pro všechny české i zahraniční zúčastněné korporace.

(2) Znalec pro přeshraniční fúzi je pro každou zahraniční zúčastněnou korporaci jmenován postupem podle právního řádu členského státu, v němž má zahraniční zúčastněná korporace své sídlo.

(3) Znalec pro přeshraniční fúzi pro všechny české i zahraniční zúčastněné korporace se jmenuje nebo určí postupem určeným právním řádem členského státu, v němž byl podán návrh na jmenování nebo určení znalce. Návrh lze podat v kterémkoliv členském státě, v němž má kterákoliv ze zúčastněných korporací své sídlo, nebo v němž nástupnická korporace bude mít své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku.



§ 196

(1) Znalecká zpráva o přeshraniční fúzi musí vždy obsahovat alespoň údaje uvedené v § 114.

(2) Vypracování znalecké zprávy nebo znaleckých zpráv o přeshraniční fúzi se vyžaduje vždy; to neplatí, pokud všichni společníci nebo členové všech zúčastněných korporací souhlasí s tím, že zprávy nebudou vypracovány.

(3) Společníci zahraničních zúčastněných korporací při přeshraniční fúzi udělují svůj souhlas způsobem stanoveným právním řádem členského státu, v němž má zahraniční zúčastněná korporace své sídlo. Jestliže svůj souhlas s nevypracováním zprávy udělí společníci jen některé ze zúčastněných korporací, vyžaduje se vypracování znalecké zprávy o přeshraniční fúzi i za tuto zúčastněnou korporaci.



Oddíl 5
Některá ustanovení o zveřejnění informací

§ 197

(1) Povinnost zveřejnění projektu přeshraniční fúze podle tohoto zákona mají jen české zúčastněné korporace. Zahraniční zúčastněné korporace se při zveřejňování projektu přeshraniční fúze řídí právním řádem svého členského státu.

(2) Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) musí dále obsahovat

a) firmy nebo názvy, právní formy a sídla všech zúčastněných korporací,

b) informaci o tom, v kterém zahraničním obchodním rejstříku nebo rejstřících jsou zapsány údaje a založeny listiny o každé z těchto zahraničních zúčastněných korporací určené právními předpisy členských států zřizujících tyto zahraniční obchodní rejstříky vydanými v souladu s požadavky práva Evropských společenství, a čísla těchto zápisů,

c) informaci o právech, která mohou uplatňovat věřitelé a společníci každé ze zahraničních zúčastněných korporací podle právních předpisů toho členského státu, ve kterém má zahraniční zúčastněná korporace své sídlo; zároveň se zveřejní informace o adrese nebo adresách, na kterých mohou akcionáři a věřitelé zúčastněných korporací bezplatně obdržet úplné informace o svých právech.

(3) Jestliže se přeshraniční fúze účastní česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 93 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena přeshraniční fúze.



§ 198

Každá česká zúčastněná korporace je povinna bezplatně poskytnout každému společníkovi nebo věřiteli kterékoliv ze zúčastněných korporací písemnou formou, anebo pokud o to společník nebo věřitel požádá, elektronickou formou, úplnou informaci o všech právech, která náleží společníkům a věřitelům českých zúčastněných korporací podle tohoto zákona.



Oddíl 6
Právo zaměstnanců na informace

§ 199

(1) Zaměstnanci mají právo se seznámit s projektem přeshraniční fúze a všemi zprávami o přeshraniční fúzi a písemně se k nim vyjádřit; na toto právo musí být upozorněni.

(2) Působí-li u korporace odborová organizace, informuje statutární orgán korporace odborovou organizaci, popřípadě všechny odborové organizace u něj působící.

(3) Jiné zástupce zaměstnanců a zaměstnance odborově neorganizované upozorní statutární orgán elektronickým oznámením zaslaným každému ze zaměstnanců samostatně. Není-li tento způsob informování možný, statutární orgán zajistí vyvěšení písemného upozornění na každém pracovišti po dobu alespoň 15 dnů ode dne vyvěšení.

(4) Informace a návrhy musí být zaměstnancům poskytnuty nejpozději do dne zveřejnění projektu přeshraniční fúze.



§ 200

(1) Působí-li u korporace více odborových organizací a neshodnou-li se na jednotném stanovisku, má každá z odborových organizací právo se písemně vyjádřit samostatně.

(2) Pokud budou stanoviska doručena statutárnímu orgánu do sídla korporace nejpozději do dne konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční fúzi, musí být přiložena ke zprávě o přeshraniční fúzi, společníci nebo členové musí být na tuto skutečnost upozorněni a musí jím být umožněno seznámit se se stanovisky ještě před hlasováním o schválení přeshraniční fúze.

(3) Pokud je předkládáno více různých stanovisek nebo pokud se všichni nebo někteří ze zástupců zaměstnanců nevyjádřili, musí být na tuto skutečnost společníci upozorněni ještě před hlasováním o schválení přeshraniční fúze.



Oddíl 7
Některá ustanovení o schvalování přeshraniční fúze

§ 201

Projekt přeshraniční fúze sloučením schvaluje valná hromada nebo členská schůze české zúčastněné korporace; ustanovení § 129 až 133 se nepoužijí. Ustanovení § 211 tím není dotčeno.



§ 202

(1) Valná hromada nebo členská schůze každé z českých zúčastněných korporací si při schvalování přeshraniční fúze může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců české nebo zahraniční nástupnické korporace, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraniční fúze platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.

(2) Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční fúze.

(3) O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české zúčastněné korporace, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců nástupnické korporace, musí být pořízen notářský zápis.



§ 203

Neschválení způsobu zapojení zaměstnanců má za následek nemožnost zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.



§ 204

Pořizuje-li notář zápis o usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým se schvaluje přeshraniční fúze, neodpovídá za soulad projektu přeshraniční fúze v části, ve které se schvalují společenská nebo zakladatelská smlouva nebo listina nebo stanovy nástupnické korporace, jež má mít po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo mimo území České republiky, nebo jejich změny, s právními předpisy tohoto členského státu.



Oddíl 8
Některá ustanovení o výměně obchodních podílů a akcií a výplatě doplatků

§ 205

(1) Výměna obchodních podílů nebo akcií a vyplacení doplatků se řídí tímto zákonem jen tehdy, má-li mít nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, jinak se řídí právními předpisy členského státu, na jehož území má mít nástupnická korporace své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku tohoto členského státu; odstavec 2 tím není dotčen.

(2) Mají-li být společníkům nebo členům české zanikající korporace vypláceny doplatky, přičemž nástupnická korporace má mít po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo mimo území České republiky, ustanovení § 106 se použije obdobně.



Oddíl 9
Některá ustanovení o právu na dorovnání a odkupu akcií při přeshraniční fúzi

§ 206

Uplatnit právo na zaplacení dorovnání může společník nebo člen české zúčastněné korporace při přeshraniční fúzi jen tehdy, jestliže všechny zahraniční zúčastněné korporace, jež mají svá sídla v členských státech, jejichž právní řády neupravují právo společníků nebo členů na dorovnání při vnitrostátní fúzi, při schvalování přeshraniční fúze výslovně rozhodnou, že společníci nebo členové české zúčastněné korporace mají právo na dorovnání postupem a za podmínek podle tohoto zákona i po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.



§ 207

(1) Jestliže bylo zahájeno řízení, kterým se společník nebo člen domáhá zaplacení dorovnání podle tohoto zákona, musí zúčastněná korporace nebo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku nástupnická korporace na výzvu soudu sdělit, zdali zahraniční zúčastněné korporace uvedené v § 206 schválily možnost uplatnit právo na zaplacení dorovnání společníků nebo členů české zúčastněné korporace.

(2) Jestliže společníci nebo členové české zúčastněné korporace mají právo na dorovnání nebo právo na odkup akcií i po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, jsou k řízení v těchto věcech příslušné i po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku soudy České republiky. Příslušným v prvém stupni je soud, který byl rejstříkovým soudem české zúčastněné korporace, jejíž společníci toto právo mají.



Oddíl 10
Osvědčení přeshraniční fúze

§ 208

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků českou zúčastněnou korporací při přeshraniční fúzi osvědčuje notář vydáním osvědčení přeshraniční fúze (dále jen „osvědčení“). Osvědčení je veřejnou listinou.

(2) Notář vydá osvědčení na žádost české zúčastněné korporace na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti dokládající splnění požadovaných formalit, provedení předepsaných úkonů a dodržení předepsaných postupů je česká zúčastněná korporace povinna notáři se žádostí o vydání osvědčení předložit.

(3) Osvědčení obsahuje

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum vyhotovení osvědčení,

c) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu české zúčastněné korporace a firmu, popřípadě název, sídlo a právní formu ostatních zúčastněných korporací,

d) údaj, jak byla ověřena existence české zúčastněné korporace,

e) osvědčení dodržení zákonem předepsaného postupu při přeshraniční fúzi, provedení úkonů a splnění formalit, které musejí být podle zákona provedeny a splněny,

f) seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy,

g) další údaje, stanoví-li tak zákon,

h) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(4) Notář postupem podle zvláštního zákona odmítne osvědčení vydat, jestliže mu česká zúčastněná korporace nepředloží předepsané písemnosti nebo i jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.



§ 209

(1) Jestliže zahraniční zúčastněné korporace, jež mají svá sídla v členských státech, jejichž právní řády neupravují právo společníků na zaplacení dorovnání nebo jimi schválený projekt přeshraniční fúze obsahuje právo na odkup akcií menšinových nebo nesouhlasících akcionářů při přeshraniční fúzi, při schvalování přeshraniční fúze výslovně rozhodnou, že společníci české zúčastněné korporace mají právo na zaplacení dorovnání nebo právo na odkup akcií i po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, notář vydá osvědčení i tehdy, jestliže některý ze společníků podal návrh na dorovnání anebo jestliže projekt přeshraniční fúze obsahuje právo akcionářů české zúčastněné akciové společnosti na odkup akcií; v osvědčení však musí být vždy uvedeno, že byl návrh na dorovnání podán anebo že projekt přeshraniční fúze obsahuje právo na odkup akcií.

(2) Je-li notáři předložena písemnost o rozhodnutí některé ze zahraničních zúčastněných korporací podle odstavce 1, notář v osvědčení uvede, že tato korporace takto rozhodla.



§ 210

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle § 208 a 209, nebo jiný notář, jestliže se nástupnická korporace zapisuje do obchodního rejstříku. Osvědčení je veřejnou listinou.

(2) Notář vydá osvědčení na žádost české zúčastněné korporace na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti dokládají, že

a) byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými korporacemi ve stejném znění,

b) byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické korporace,

c) byla předložena všemi českými zúčastněnými korporacemi osvědčení vydaná podle § 208 a 209,

d) byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými korporacemi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každou zahraniční zúčastněnou korporaci,

e) jsou splněny ostatní požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

(3) Osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze obsahuje

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum vyhotovení osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze,

c) firmy, sídla, identifikační čísla a právní formy všech českých zúčastněných korporací a firmy, popřípadě názvy, sídla a právní formy všech zahraničních zúčastněných korporací,

d) seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy, a

e) prohlášení notáře, že se osobně přesvědčil, že
1. byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými korporacemi ve stejném znění,
2. byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické korporace,
3. mu byla předložena všemi českými zúčastněnými korporacemi osvědčení vydaná podle § 208 a 209,
4. mu byla předložena všemi zahraničními zúčastněnými korporacemi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány veřejné moci za každou zahraniční zúčastněnou korporaci, a
5. byly splněny všechny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

(4) Notář osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze postupem podle zvláštního zákona odmítne vydat, jestliže je některé z osvědčení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) starší 6 měsíců anebo mu zúčastněné korporace nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.



Oddíl 11
Zjednodušená přeshraniční fúze sloučením

§ 211

Jestliže se při přeshraniční fúzi slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným do nástupnické akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, která je jediným společníkem této zanikající společnosti,

a) nevyžaduje se pořízení zprávy o přeshraniční fúzi,

b) nevyžaduje se pořízení znalecké zprávy o přeshraniční fúzi,

c) přeshraniční fúzi schvalují pouze statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací.



Oddíl 12
Zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku

§ 212

K návrhu na zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, jestliže je nástupnickou společností česká obchodní společnost nebo nástupnickým družstvem české družstvo, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá

a) osvědčení notáře, a

b) osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány členských států, v nichž mají svá sídla zahraniční zúčastněné korporace v souladu s právními předpisy upravujícími přeshraniční fúze těchto členských států, a to za každou zúčastněnou korporaci jedno osvědčení.



§ 213

Právní účinky přeshraniční fúze nastávají dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.



Díl 2
Právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi

Oddíl 1
Základní ustanovení

§ 214

(1) Zaměstnanci nástupnické korporace, která bude mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) nástupnické korporace a zaměstnanci pracující v organizační složce podniku nástupnické korporace (dále jen „zaměstnanci nástupnické korporace “) mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Právem vlivu se rozumí právo volit a být volen, jmenovat, doporučovat nebo souhlasit nebo nesouhlasit s volbou nebo jmenováním členů dozorčí rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace se sídlem na území České republiky po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.



§ 215

(1) Jestliže má mít nástupnická korporace své sídlo na území České republiky, musí být dosaženo dohody o míře a způsobu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, není-li dále stanoveno něco jiného.

(2) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, řídí se právo vlivu zaměstnanců nástupnické akciové společnosti ustanoveními zvláštního zákona o zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti. Nestanoví- li tento zákon něco jiného, zaměstnanci nástupnické společnosti s ručením omezeným nemají právo na zastoupení v dozorčí radě společnosti s ručením omezeným a zaměstnanci nástupnického družstva nemají právo na zastoupení v kontrolní komisi družstva.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, jestliže

a) alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní právo vlivu zaměstnanců, nebo

b) alespoň v jedné ze zúčastněných korporací je před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku upraveno právo vlivu jejích zaměstnanců v rozsahu vyšším, než stanoví tento nebo zvláštní zákon pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva se sídlem na území České republiky, nebo

c) zaměstnanci dotčených dceřiných společností a zaměstnanci pracující v dotčených organizačních složkách podniku v jiných členských státech než v České republice nemají právo vlivu alespoň v rozsahu, v jakém mají nebo mají mít právo vlivu zaměstnanci nástupnické akciové společnosti podle zvláštního zákona.

(4) Pro účely zjištění průměrného počtu zaměstnanců zúčastněné korporace podle odstavce 2 písm. a) se do celkového počtu jejích zaměstnanců zohledňují pouze zaměstnanci zúčastněné korporace, zaměstnanci jejích dceřiných společností a zaměstnanci organizačních složek podniku zúčastněné korporace umístěných ve všech členských státech.



§ 216

(1) Jestliže má mít nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, řídí se právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu jejích zaměstnanců ustanoveními tohoto zákona.

(2) Jestliže má mít nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo mimo území České republiky, řídí se právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu jejích zaměstnanců právními předpisy toho členského státu, v němž má mít nástupnická korporace své sídlo.



§ 217

(1) Dceřinou společností se pro účely právní úpravy přeshraničních fúzí rozumí společnost, v níž má zúčastněná korporace rozhodující vliv. Rozhodující vliv má zúčastněná korporace, jestliže

a) se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více než 50 %,

b) disponuje nadpoloviční většinou hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti, nebo

c) může jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady, správní rady nebo jiného vedoucího orgánu společnosti.

(2) Jestliže více společností z téhož seskupení splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1, považuje se za společnost, jež vykonává rozhodující vliv, ta z nich, která splňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. c), ledaže je prokázáno, že rozhodující vliv vykonává jiná společnost.

(3) Za hlasovací práva uvedená v odstavci 1 písm. b) se považují též práva, jež mohou vykonávat dceřiné společnosti zúčastněné korporace nebo osoby jednající jménem nebo na účet této zúčastněné korporace nebo jménem nebo na účet jejích dceřiných společností.

(4) Rozhodující vliv podle odstavce 1 nemá osoba, o níž to stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství 2).

(5) Rozhodující vliv podle odstavce 1 nemá osoba, jejíž vliv plyne pouze z plnění povinností uložených právním řádem členského státu při výkonu funkce v souvislosti s likvidací, zastavením plateb, konkursem, vyrovnáním nebo jiným obdobným řízením.

(6) Existence rozhodujícího vlivu se posuzuje podle právního řádu toho členského státu, jímž se řídí vnitřní poměry posuzované korporace, a pokud se tyto neřídí právním řádem žádného členského státu, posoudí se podle právního řádu toho členského státu, na jehož území se nachází jakákoliv forma zastoupení posuzované korporace. Není-li takovéhoto zastoupení, posoudí se existence rozhodujícího vlivu podle právního řádu toho členského státu, ve kterém je umístěna hlavní správa té společnosti ze skupiny ovládané posuzovanou společností, která má nejvyšší počet zaměstnanců.



§ 218

(1) Dotčenou dceřinou společností se rozumí dceřiná společnost zúčastněné korporace, která se má stát dceřinou společností nástupnické korporace.

(2) Dotčenou organizační složkou podniku se rozumí organizační složka podniku, která se má stát organizační složkou podniku nástupnické korporace.



Oddíl 2
Vyjednávací výbor zaměstnanců

§ 219

(1) Při jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace zastupuje zaměstnance zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku vyjednávací výbor zaměstnanců (dále jen „vyjednávací výbor“).

(2) Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací přijmou bez zbytečného odkladu po pořízení projektu přeshraniční fúze opatření potřebná k ustavení a činnosti vyjednávacího výboru.

(3) Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací sdělí bez zbytečného odkladu všem zaměstnancům a zástupcům zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů vhodnou formou

a) firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 2,

b) firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech dceřiných společností zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 2,

c) počet zaměstnanců a umístění organizačních složek podniku zúčastněných korporací umístěných v jiných členských státech,

d) podrobné údaje o způsobu a rozsahu práva vlivu zaměstnanců na složení orgánů zúčastněných korporací,

e) počet zaměstnanců zúčastněných korporací oprávněných vykonávat právo vlivu.

(4) Povinnost zřídit vyjednávací výbor a postupovat podle tohoto zákona je dána bez zřetele ke skutečnosti, v kterém členském státu má mít nástupnická korporace své sídlo.



§ 220

(1) Členové vyjednávacího výboru budou voleni podle počtu zaměstnanců zúčastněných korporací, které má v každém členském státu každá zúčastněná korporace.

(2) Volba členů vyjednávacího výboru zastupujících zaměstnance zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnance pracující v dotčených organizačních složkách podniku se řídí § 290 odst. 4 zákoníku práce a ustanoveními tohoto zákona.

(3) Členem vyjednávacího výboru může být zvolen

a) zaměstnanec zúčastněné korporace,

b) zaměstnanec dotčené dceřiné společnosti,

c) zaměstnanec pracující v dotčené organizační složce podniku, nebo

d) osoba, která je funkcionářem nebo zástupcem odborové organizace, i když není zaměstnancem zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti nebo dotčené organizační složky podniku.

(4) Osobě, která byla zvolena za člena vyjednávacího výboru, nezaniká členství ve vyjednávacím výboru, jestliže dojde ke skončení jejího pracovního poměru u zaměstnavatele, jehož zaměstnance zastupuje, může však ze své funkce odstoupit prohlášením učiněným na nejbližším jednání vyjednávacího výboru; tím její členství ve vyjednávacím výboru zaniká.

(5) Členové vyjednávacího výboru zastupující zaměstnance dotčených dceřiných společností se sídlem v jiném členském státě než v České republice a zaměstnanci dotčených organizačních složek podniku umístěných v jiném členském státě než v České republice se zvolí nebo jmenují způsobem stanoveným právními předpisy jiných členských států.



§ 221

(1) Na každých i započatých 10 % zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách, kteří jsou zaměstnáni ve stejném členském státě, počítaných z celkového počtu zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku ve všech členských státech, se volí jeden člen vyjednávacího výboru.

(2) Pro účely zjištění okruhu osob, jež mají právo volby nebo jmenování členů vyjednávacího výboru, je rozhodným počet zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku ke dni zveřejnění projektu přeshraniční fúze podle tohoto zákona.



§ 222

(1) Jestliže nebudou místa ve vyjednávacím výboru obsazena takovým způsobem, aby zaměstnance každé zanikající korporace zastupoval alespoň jeden člen vyjednávacího výboru přímo či nepřímo zvolený nebo jmenovaný těmito zaměstnanci (dále jen „přímý zástupce“), zvýší se počet členů vyjednávacího výboru tak, aby mohli být ve vyjednávacím výboru zastoupeni zaměstnanci každé zanikající korporace.

(2) Pokud by měl počet členů vyjednávacího výboru doplněný podle odstavce 1 ve všech členských státech překročit počet členů vyjednávacího výboru stanovený podle § 221 o více než 20 %, zvýší se počet členů vyjednávacího výboru jen o 20 % s tím, že dodatečná místa se rozdělí po jednom přímým zástupcům zaměstnanců zúčastněných korporací v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců v jednotlivých členských státech.

(3) Místa ve vyjednávacím výboru určená pro zástupce zaměstnanců zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v organizačních složkách podniku umístěných na území České republiky se obsadí tak, aby na zaměstnance každé zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti a na zaměstnance pracující v každé organizační složce podniku umístěné na území České republiky připadal alespoň jeden přímý zástupce.

(4) Nelze-li postupovat podle odstavce 3, zvolí se členové vyjednávacího výboru tak, aby zaměstnance každé české zanikající korporace zastupoval ve vyjednávacím výboru jeden přímý zástupce. Zbylá místa ve vyjednávacím výboru se rozdělí mezi zástupce ostatních zaměstnanců z České republiky postupem podle § 223. Jestliže žádná taková místa nezbudou, budou členové vyjednávacího výboru zvolení podle věty prvé zastupovat všechny zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.

(5) Jestliže je počet míst ve vyjednávacím výboru určený pro zástupce zaměstnanců z České republiky i po případném zvýšení počtu členů vyjednávacího výboru podle odstavců 1 a 2 nebo podle příslušných ustanovení právního řádu členského státu, v němž má mít nástupnická korporace své sídlo, nižší než počet zanikajících korporací se sídlem na území České republiky, rozdělí se tato místa tak, aby přímí zástupci zastupovali zaměstnance zanikajících korporací se sídlem na území České republiky v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců. Členové vyjednávacího výboru zvolení podle prvé věty současně zastupují všechny zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.



§ 223

Je-li počet zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku umístěných na území České republiky vyšší než celkový počet míst ve vyjednávacím výboru určených pro zástupce zaměstnanců z České republiky, obsadí se tato místa tak, aby přímý zástupce zastupoval ve vyjednávacím výboru postupně zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti a dotčené organizační složky podniku, a to vždy v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců na území České republiky.



§ 224

Volba členů vyjednávacího výboru zastupujících zaměstnance zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností se sídlem na území České republiky a zaměstnance pracující v dotčených organizačních složkách podniku umístěných na území České republiky se řídí ustanoveními § 221 až 223 vždy, i když nástupnická korporace nemá mít po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky.



§ 225

(1) Rozdělení míst ve vyjednávacím výboru se provede způsobem, z něhož je zřejmé, kolik zaměstnanců který člen zastupuje.

(2) Každý člen vyjednávacího výboru oznámí vyjednávacímu výboru nejpozději na ustavující schůzi vyjednávacího výboru

a) kolik zaměstnanců zastupuje, a

b) v kterém členském státě a ve kterých zúčastněných korporacích, dotčených dceřiných společnostech a dotčených organizačních složkách podniku jsou tito zaměstnanci zaměstnáni, a to v rozlišení za každý členský stát, korporaci a organizační složku podniku.



§ 226

(1) Jestliže dojde v průběhu jednání o právu vlivu zaměstnanců na rozhodování o záležitostech nástupnické korporace k podstatné změně v počtu zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku, nebo v počtu zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku, nebo v rozložení počtu zaměstnanců v jednotlivých zúčastněných korporacích, dotčených dceřiných společnostech a dotčených organizačních složkách podniku, jehož důsledkem je podstatné odchýlení se složení vyjednávacího výboru od pravidel stanovených v ustanovení § 221 až 223, provede se nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru.

(2) Nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru se provede vždy tak, aby personální změny zasáhly co možná nejnižší počet dosavadních členů vyjednávacího výboru.



§ 227

(1) Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací bez zbytečného odkladu po ustavení vyjednávacího výboru

a) předají vyjednávacímu výboru projekt přeshraniční fúze,

b) písemně sdělí vyjednávacímu výboru veškeré informace o procesu přípravy přeshraniční fúze,

c) písemně sdělí vyjednávacímu výboru počty zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku v rozlišení za jednotlivé členské státy, korporace a organizační složky podniku,

d) zajistí vyjednávacímu výboru a jeho členům přiměřené finanční, organizační a věcné podmínky pro jeho činnost, a

e) zahájí s vyjednávacím výborem jednání o dosažení dohody o způsobu a rozsahu účasti zaměstnanců nástupnické korporace na rozhodování o jeho záležitostech.

(2) Dojde-li před uzavřením smlouvy o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců nástupnické korporace nebo přijetím usnesení vyjednávacího výboru podle § 231 k významné změně v poskytnutých údajích, bude o tom vyjednávací výbor informován bez zbytečného odkladu poté, co tato změna nastane.



§ 228

(1) Vyjednávací výbor si může k jednání přizvat odborné poradce, zejména zástupce odborových organizací na úrovni Evropských společenství nebo z jednotlivých členských států, v nichž pracují zúčastnění zaměstnanci. Bez ohledu na počet přizvaných odborných poradců však zúčastněné korporace hradí náklady pouze na jednoho odborného poradce pro danou oblast.

(2) Zúčastněné korporace budou průběžně hradit veškeré věcně odůvodněné a účelně vynaložené náklady spojené s činností vyjednávacího výboru a jeho jednotlivých členů. Tato povinnost platí pro každou zúčastněnou korporaci se sídlem na území České republiky bez zřetele ke skutečnosti, v kterém členském státě má mít nástupnická korporace své sídlo.

(3) Vyjednávací výbor může rozhodnout o tom, že bude informovat o zahájení jednání třetí osoby, zejména odborové organizace.

(4) Osoby, které byly informovány vyjednávacím výborem podle odstavce 1 nebo 3, jsou povinny zachovávat mlčenlivost; ustanovení § 230 se použije obdobně.



§ 229

(1) Za výkon funkce člena vyjednávacího výboru nenáleží odměna.

(2) Jakákoliv forma přímého či nepřímého zvýhodnění nebo přímé či nepřímé diskriminace člena vyjednávacího výboru v souvislosti s výkonem funkce se zakazuje. Právní úkony, které jsou s tím v rozporu, jsou neplatné.



§ 230

(1) Za vyjednávací výbor jedná vždy předseda nebo jiná, výborem pověřená, osoba; právo na zastoupení před orgánem veřejné moci tím není dotčeno. Členové vyjednávacího výboru jsou povinni zachovat mlčenlivost o všech informacích, o kterých se dozvěděli v souvislosti s jednáním a které byly jejich poskytovatelem při jejich sdělení označeny za neveřejné; to platí bez ohledu na to, kdo předmětné informace poskytl a které zaměstnance jednotliví členové vyjednávacího výboru zastupují. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení jednání.

(2) Zúčastněné korporace dále poskytnou vyjednávacímu výboru veškeré dodatečné informace, o které je požádá; to neplatí, jestliže soud na návrh vyjednávacího výboru nebo zúčastněné korporace pravomocně rozhodl, že zúčastněná korporace není povinna určitou informaci poskytnout. Soud rozhodne o neposkytnutí informace, jestliže by poskytnutí informace závažným způsobem ohrozilo nebo znemožnilo provozování činnosti zúčastněné nebo nástupnické korporace, jejích dceřiných společností nebo jejích organizačních složek podniku v kterémkoliv členském státě a vyjednávací výbor informaci zcela zjevně nepotřebuje.

(3) Jestliže zúčastněná nebo nástupnická korporace požaduje, aby člen vyjednávacího výboru zachoval mlčenlivost bez závažného důvodu, soud rozhodne na návrh vyjednávacího výboru nebo jeho člena, po němž se zachování mlčenlivosti požaduje, že povinnost mlčenlivosti dnem právní moci rozhodnutí zaniká. V pochybnostech platí, že člena vyjednávacího výboru nelze jeho mlčenlivosti zprostit.

(4) Důkazní břemeno v řízení podle odstavců 2 a 3 má osoba, která odmítla poskytnout informaci nebo která trvá na zachování povinnosti mlčenlivosti.

(5) Jestliže se řízení vede před soudy České republiky, je vyjednávací výbor vždy procesně způsobilý, a to i když zúčastněná nebo nástupnická korporace nemá své sídlo na území České republiky.



§ 231

(1) Vyjednávací výbor rozhoduje usnesením přijatým většinou hlasů všech členů, jestliže tito členové současně zastupují většinu zaměstnanců všech zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku.

(2) Smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, která vede ke snížení práva vlivu zaměstnanců oproti stavu, který by nastal, kdyby smlouva nebyla uzavřena, se schvaluje nejméně dvěma třetinami hlasů všech členů, jestliže tito členové současně zastupují nejméně dvě třetiny všech zaměstnanců všech zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku, a to nejméně ze dvou různých členských států.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže právo vlivu má v dosavadních zúčastněných korporacích méně než 25 % z celkového počtu zaměstnanců všech zúčastněných korporací.

(4) Každý člen vyjednávacího výboru má jeden hlas; ustanovení odstavců 1 až 3 tím není dotčeno.



§ 232

(1) Vyjednávací výbor může usnesením přijatým většinou hlasů stanovenou podle § 231 odst. 2 rozhodnout, že

a) nezahájí jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, nebo

b) zahájená jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace ukončí.

(2) Jestliže přijme vyjednávací výbor některé z rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že se právo vlivu zaměstnanců řídí ustanoveními zvláštního zákona; ustanovení obecných pracovněprávních předpisů o přístupu zaměstnanců k nadnárodním informacím a projednání tím nejsou dotčena.

(3) Jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nesmí být delší než 6 měsíců ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru. Strany se však mohou dohodnout na prodloužení této lhůty; celková doba jednání však nesmí být delší než 1 rok ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru.

(4) Vyjednávací výbor se rozpouští dnem následujícím po dni, kdy

a) byla poslední ze zúčastněných korporací informována o přijetí rozhodnutí podle odstavce 1; tím není dotčeno ustanovení § 237 odst. 1, nebo

b) uplynula lhůta podle odstavce 3.



§ 233

(1) Smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň

a) oblast působnosti smlouvy,

b) vymezení práva vlivu, zejména pak postupy pro volbu, odvolání, doporučování nebo zamítání členů dozorčí rady nebo kontrolní komise zaměstnanci nebo jejich zástupci, práva těchto členů a údaj, kolik členů dozorčí rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace mohou zaměstnanci nebo jejich zástupci volit, odvolávat, doporučovat nebo zamítat, popřípadě s jejichž volbou nebo odvoláním mohou nesouhlasit; přitom lze dohodnout vyšší nebo nižší míru práva vlivu, než jakou určuje zvláštní zákon,

c) den vstupu smlouvy v účinnost,

d) dobu, na kterou byla smlouva uzavřena,

e) situace, kdy je povinností smluvních stran zahájit nové jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace a postupy pro tyto případy.

(2) Ustanovení smlouvy o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, kterými je v rozporu s tímto zákonem porušováno nebo omezováno právo zaměstnanců nástupnické korporace na zastoupení v dozorčí radě nebo kontrolní komisi, jsou neplatná.

(3) Ustanovení § 239 se použije, pouze stanoví-li tak smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nebo tento zákon.



§ 234

(1) Ustanovení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nebo stanov nástupnické korporace, která jsou v rozporu se smlouvou o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, jsou neplatná.

(2) Statutární orgán uvede společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy do souladu se smlouvou o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace bez zbytečného odkladu poté, co bude tato skutečnost zjištěna; valná hromada nebo členská schůze o tom nerozhoduje, na nejbližší valné hromadě nebo členské schůzi však musí být společníci nebo členové informováni o rozsahu a důvodech provedených změn.



§ 235

(1) Zúčastněné korporace mohou rozhodnout, že zaměstnanci nástupnické korporace budou mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona; v takovém případě se zahájené vyjednávání zastavuje nebo pokud dosud nebylo zahájeno, nezahajuje, a právo vlivu zaměstnanců se řídí ustanovením § 236 až 239.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí ve stejném znění schválit valné hromady nebo členské schůze všech českých zúčastněných korporací většinou potřebnou pro schválení přeshraniční fúze; přijetí rozhodnutí musí být osvědčeno notářským zápisem. Jednou přijaté rozhodnutí nelze odvolat. Před přijetím rozhodnutí musí být společníci nebo členové upozorněni na právní důsledky rozhodnutí; porušení této povinnosti nezakládá neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze.

(3) Způsob schválení rozhodnutí podle odstavce 1 v zahraniční zúčastněné korporaci se řídí právními předpisy členského státu, jehož právním řádem se zahraniční zúčastněná korporace řídí.



§ 236

(1) Zaměstnanci české nástupnické korporace mají právo vlivu podle tohoto zákona, jestliže právo vlivu existovalo alespoň v jedné zúčastněné korporaci a měla jej alespoň jedna třetina všech zaměstnanců všech zúčastněných korporací. Vyjednávací výbor však může rozhodnout, že právo vlivu budou zaměstnanci nástupnické korporace mít i tehdy, jestliže právo vlivu mělo před dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku méně zaměstnanců, než kolik je uvedeno ve větě prvé.

(2) Snížení práva vlivu pod limit stanovený zvláštním zákonem pro zaměstnance akciové společnosti je zakázané a neplatné.



Oddíl 3
Výbor zaměstnanců

§ 237

(1) Jestliže bude přijato rozhodnutí podle § 235 a vyjednávací výbor dosud existuje, přeměňuje se na výbor zaměstnanců; pokud již vyjednávací výbor neexistuje, ustanoví se výbor zaměstnanců, a to bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí.

(2) Výbor zaměstnanců se ustaví stejným způsobem a podle stejných pravidel jako vyjednávací výbor.

(3) Výbor zaměstnanců přijímá rozhodnutí podle § 238 a 239.

(4) Výbor zaměstnanců se rozpouští dnem následujícím po dni,

a) kdy byla poslední ze zúčastněných korporací informována o přijetí rozhodnutí podle odstavce 3, nebo

b) kdy uplynula lhůta podle § 238 odst. 2.



§ 238

(1) Jestliže se podmínky výkonu práva vlivu zaměstnanci v jednotlivých zúčastněných korporacích podstatným způsobem liší, rozhodne výbor zaměstnanců, který způsob výkonu práva vlivu se v nástupnické korporaci uplatní, a své rozhodnutí bez zbytečného odkladu sdělí statutárním nebo jiným vedoucím orgánům všech zúčastněných korporací s tím, že jeho rozhodnutí je závazné a neměnné.

(2) Nerozhodne-li výbor zaměstnanců v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 60 dnů ode dne

a) kdy uběhla lhůta pro jednání o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců nástupnické korporaci, nebo

b) konání ustavující schůze výboru zaměstnanců, platí, že zaměstnanci nástupnické korporace mají takové podmínky výkonu práva vlivu, jaké jsou v zúčastněné korporaci s nejvyšší mírou práva vlivu a s nejlepšími podmínkami jeho výkonu pro zaměstnance.



§ 239

(1) Výbor zaměstnanců rozhodne

a) o rozdělení míst v dozorčí radě nebo kontrolní komisi nástupnické korporace, která připadají zaměstnancům nástupnické korporace, mezi zaměstnance nebo jejich zástupce z jednotlivých členských států a

b) o způsobu, kterým budou zaměstnanci nástupnické korporace nebo jejich zástupci z jednotlivých členských států volit nebo jmenovat nebo doporučovat k volbě členy dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo vyjadřovat souhlas nebo nesouhlas s volbou určitých osob.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 přijímá výbor zaměstnanců na základě poměru počtu zaměstnanců nástupnické korporace v jednotlivých členských státech k celkovému počtu zaměstnanců nástupnické korporace ve všech členských státech.

(3) Jestliže by způsob rozdělení míst podle odstavců 1 a 2 měl za následek, že v dozorčí radě nebo kontrolní komisi nástupnické korporace nebudou zastoupeni zaměstnanci nástupnické korporace z jednoho nebo více členských států, jmenuje výbor zaměstnanců jednoho člena za zaměstnance ze všech těchto členských států; přednostně se jmenuje člen zastupující zaměstnance z toho členského státu, v kterém bude mít nástupnická korporace své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.



Oddíl 4
Společná ustanovení

§ 240

(1) Volba členů dozorčí rady nebo kontrolní komise zaměstnanci nástupnické korporace, kteří jsou zaměstnáni v České republice, se řídí ustanoveními tohoto zákona vždy, i když nemá nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, ledaže právní úprava členského státu, v němž má nástupnická korporace své sídlo, vylučuje použití české právní úpravy.

(2) Obsazení míst v dozorčí radě nebo kontrolní komisi, která podle rozhodnutí výboru zaměstnanců připadla zástupcům zaměstnanců nástupnické korporace z jiného členského státu než z České republiky, se řídí právními předpisy tohoto členského státu.



§ 241

Jestliže mají zaměstnanci právo vlivu na složení dozorčí rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace a tento zákon nebo společenská smlouva nebo zakladatelská listina nebo stanovy nástupnické korporace přijaté v souladu se smlouvou o rozsahu práva vlivu nestanoví něco jiného, použijí se ustanovení zvláštního zákona o volbě a odvolání členů dozorčí rady nebo kontrolní komise zaměstnanci.



Oddíl 5
Právo vlivu zaměstnanců při následné vnitrostátní fúzi

§ 242

(1) Jestliže se nástupnická korporace se sídlem na území České republiky, ve které existuje právo vlivu zaměstnanců dohodnuté ve smlouvě o rozsahu práva vlivu nebo určené postupem podle tohoto zákona, zúčastní ve lhůtě 3 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku vnitrostátní fúze, musí být právo vlivu zachováno v nástupnické korporaci nebo v jejím právním nástupci po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, za jakých existovalo v nástupnické korporaci přede dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, že právní nástupce nástupnické korporace se účastní druhé a každé další následné vnitrostátní fúze ve lhůtě 3 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

(3) Pro určení, zdali byl dodržen časový limit podle odstavců 1 a 2, je rozhodující den zveřejnění projektu vnitrostátní fúze.

(4) Zaměstnanci akciové společnosti mají vždy právo volit a odvolávat členy dozorčí rady způsobem a za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Tohoto práva se nelze nikdy vzdát.



ČÁST TŘETÍ

ROZDĚLENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1
Základní ustanovení

§ 243

Rozdělení může mít formu

a) rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev,

b) rozdělení sloučením,

c) kombinací rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev a rozdělení sloučením, nebo

d) rozdělení odštěpením, které může mít formu
1. rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev,
2. rozdělení odštěpením sloučením, nebo
3. kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev a rozdělení odštěpením sloučením.



§ 244

(1) Rozdělením rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo zaniká, nestanoví-li zákon něco jiného. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev a její společníci nebo členové se stávají společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

(2) Rozdělením odštěpením se rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev, a společníci nebo členové rozdělované obchodní společnosti nebo družstva se stávají společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon něco jiného.



§ 245

(1) Při rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev je zúčastněnou obchodní společností nebo družstvem pouze zanikající obchodní společnost nebo družstvo.

(2) Při rozdělení sloučením jsou zúčastněnými obchodními společnostmi nebo družstvy zanikající obchodní společnost nebo družstvo i nástupnická obchodní společnost nebo družstvo.

(3) Při rozdělení odštěpením sloučením jsou zúčastněnými obchodními společnostmi nebo družstvy rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo a jedna nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev.

(4) Při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev je zúčastněnou obchodní společností nebo družstvem pouze rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo.



§ 246

Zanikající, rozdělované i nástupnické obchodní společnosti a družstva musí mít při rozdělení stejnou právní formu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.



§ 247

(1) Právní postavení zakladatele nástupnických obchodních společností nebo družstev při rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev má zanikající obchodní společnost nebo družstvo.

(2) Právní postavení zakladatele jedné nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev má rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo.



§ 248

Projekt rozdělení může stanovit, že společníci zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo členové zanikajícího nebo rozdělovaného družstva nebo někteří z nich se stanou společníky jen jedné nebo některých nástupnických obchodních společností nebo členy jen jednoho nebo některých nástupnických družstev a jejich členství v ostatních nástupnických obchodních společnostech nebo družstvech nevznikne; ustanovení § 249 tím není dotčeno.



§ 249

(1) Při rozdělení odštěpením společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva každý společník nebo člen rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva zůstává vždy společníkem nebo členem rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva.

(2) Rozdělení odštěpením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti s ukončením účasti jednoho nebo více společníků v rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je přípustné, pokud je rozdělení odštěpením s ukončením účasti jednoho nebo více společníků v rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti schváleno jednomyslně všemi společníky rozdělované společnosti.

(3) Rozdělení odštěpením družstva s ukončením členství jednoho nebo více členů v rozdělovaném družstvu je přípustné, pokud je rozdělení odštěpením s ukončením účasti jednoho nebo více členů v rozdělovaném družstvu schváleno jednomyslně všemi členy rozdělovaného družstva; tento souhlas nelze nahradit souhlasem všech delegátů. Ustanovení § 332 až 335 tím nejsou dotčena.



Díl 2
Projekt rozdělení

§ 250

Projekt rozdělení musí obsahovat alespoň

a) firmu, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných obchodních společností nebo družstev a jejich právní formu,

b) určení, v jaké struktuře nástupnická obchodní společnost nebo družstvo přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva, jež nejsou závazkem,

c) rozhodný den rozdělení,

d) práva, jež nástupnická obchodní společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů nebo akcionářům z vyměněných akcií, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,

f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných obchodních společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt rozdělení; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

g) určení, kteří zaměstnanci zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva se stávají zaměstnanci nástupnických obchodních společností nebo družstev nebo zůstávají zaměstnanci rozdělované obchodní společnosti nebo družstva,

h) určení, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nebo zůstávají rozdělované obchodní společnosti nebo družstvu; při tomto určení je možno použít odkazu na konečnou rozvahu zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové určení umožňují,

i) při rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev nebo při rozdělení sloučením projev vůle zrušit obchodní společnost nebo družstvo bez likvidace rozdělením,

j) při rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické obchodní společnosti nebo družstva. Jestliže nejsou v projektu rozdělení sloučením nebo projektu rozdělení odštěpením sloučením žádné změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické obchodní společnosti nebo družstva uvedeny, platí, že se společenská smlouva nebo stanovy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nemění,

k) při rozdělení odštěpením
1. projev vůle obchodní společnost nebo družstvo rozdělit odštěpením,
2. údaje o tom, kterým společníkům rozdělované obchodní společnosti nebo členům rozdělovaného družstva vzniká účast v jedné nebo více nástupnických obchodních společnostech nebo družstvech a veškeré údaje o změnách jejich majetkové účasti v rozdělované a nástupnických obchodních společnostech nebo družstvech,

l) při rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev
1. společenská smlouva nebo zakladatelská listina nebo stanovy všech nástupnických obchodních společností nebo družstev,
2. projev vůle založit nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo,
3. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nebo jeho členů nástupnické obchodní společnosti nebo družstva a členů dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.



§ 251

Schválení rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením má právní účinky přistoupení společníků zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo členů zanikajícího nebo rozdělovaného družstva ke společenské smlouvě nebo stanovám nástupnické obchodní společnosti nebo družstva.



§ 252

(1) Jestliže se rozděluje společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo, projekt rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev nebo projekt rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev může být zveřejněn bez uvedení údajů podle § 250 písm. l) bodu 3.

(2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev nebo projektu rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev doplní před jeho schválením.



Díl 3
Ocenění jmění společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti

§ 253

(1) Při rozdělení se vznikem nových společností nebo při rozdělení sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce ke dni zpracování konečné účetní závěrky.

(2) V posudku znalce musí být odděleně oceněno i jmění, jež má přejít na jednotlivé nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.



§ 254

(1) Při rozdělení odštěpením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pouze odštěpovanou část svého jmění, má-li tato část přejít na jedinou nástupnickou společnost.

(2) Přechází-li odštěpovaná část jmění na více nástupnických společností, ocení se v posudku znalce odštěpované části jmění pro každou jednotlivou nástupnickou společnost samostatně.



§ 255

(1) Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro tuto společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost jmenována znalcem pro rozdělení.

(2) Posudek znalce o ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o rozdělení.



§ 256

Posudek znalce musí obsahovat alespoň

a) popis jmění zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo popis části jmění rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, které má přejít na nástupnickou společnost,

b) použité způsoby ocenění,

c) částku, na kterou se oceňuje jmění zanikající společnosti, a částky, na které se oceňují části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, jež má přejít na tu kterou nástupnickou společnost.



Díl 4
Některá ustanovení o ochraně věřitelů a dlužníků při rozdělení

§ 257

(1) Každá z nástupnických obchodních společností nebo družstev ručí za dluhy, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva na ostatní nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nebo zůstaly rozdělované obchodní společnosti nebo družstvu, společně a nerozdílně až do výše čistého obchodního majetku uvedeného v posudku znalce pro ocenění jmění.

(2) Rozdělovaná obchodní společnost nebo rozdělované družstvo ručí za dluhy, jež přešly v důsledku rozdělení odštěpením na nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo nebo na více nástupnických obchodních společností nebo družstev, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.

(3) Ručení podle odstavce 1 nebo 2 zaniká, jestliže rozdělovaná nebo nástupnická obchodní společnost nebo družstvo poskytne věřiteli nebo věřitelům rozdělované obchodní společnosti nebo družstva nebo ostatních nástupnických obchodních společností nebo družstev plnění ve výši podle § 258.



§ 258

Ručením podle § 257 nejsou zajištěny pohledávky, jejichž věřitelům bylo poskytnuto zajištění podle § 35 až 39 a § 259.



§ 259

Nebude-li dosaženo dohody o poskytnutí dostatečné jistoty do 9 měsíců ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, nebo v téže lhůtě nebude dohodnutá jistota poskytnuta, ručí všechny nástupnické a rozdělované obchodní společnosti nebo družstva za splnění dluhů odpovídající takto nezajištěným pohledávkám věřitelů podle § 257.



§ 260

(1) Ustanovení § 257 se nepoužije, jestliže soud určí, že se v důsledku rozdělení dobytnost pohledávky nezhoršila nebo že nabízená jistota byla dostatečná.

(2) Výrok rozhodnutí soudu, jímž je určeno, že se zhoršila dobytnost pohledávky v důsledku rozdělení nebo že nabízená jistota je nedostatečná, je závazný pro všechny orgány veřejné moci, navrhovatele a pro všechny nástupnické a rozdělované obchodní společnosti nebo družstva.



§ 261

(1) Není-li z projektu rozdělení sloučením nebo projektu rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev zřejmé, jaký majetek a jaké závazky zaniklé společnosti nebo družstva přešly na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo, stávají se nástupnické společnosti nebo družstva spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto závazků jsou zavázány společně a nerozdílně.

(2) Mezi sebou se nástupnické obchodní společnosti nebo družstva vypořádají

a) v poměru svých čistých obchodních majetků vyplývajících z posudku znalce pro ocenění jmění, jedná-li se o společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, nebo

b) v poměru jejich vlastních kapitálů vykázaných v jejich zahajovacích rozvahách, jedná-li se o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo družstva.

(3) Není-li z projektu rozdělení odštěpením zřejmé, zda určitý majetek nebo závazek přešel na některou z nástupnických společností nebo družstev, platí, že tento majetek nebo závazek je majetkem nebo závazkem rozdělované společnosti nebo družstva.



§ 262

(1) Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením dotčeny, má právo obdržet od každé zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva informace o tom, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické obchodní společnosti nebo družstva.

(2) Jestliže osoba oprávněná podle odstavce 1 neobdrží vyžádané informace bez zbytečného odkladu, může uplatnit toto právo u soudu.



§ 263

Jestliže není dlužníkovi známo, i když využil své právo na informace, na kterou z nástupnických obchodních společností nebo družstev přešla pohledávka zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva, může plnit kterékoliv z nástupnických obchodních společností nebo družstev podle vlastní úvahy.



§ 264

Není-li věřiteli známo, i když využil své právo na informace, na kterou z nástupnických obchodních společností nebo družstev přešel dluh zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva, může vyžadovat splnění závazku na kterékoliv z nástupnických obchodních společností nebo družstev.



Díl 5

Některá ustanovení o základním a vlastním kapitálu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti při rozdělení

§ 265

Základní kapitál nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být vyšší než hodnota části čistého obchodního majetku zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění pro příslušnou nástupnickou společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.



§ 266

(1) Při rozdělení odštěpením nesmí být vlastní kapitál rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vykázaný v její zahajovací rozvaze nižší než její základní kapitál.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, bude-li současně s rozhodnutím o schválení rozdělení odštěpením snížen základní kapitál rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, a to nejméně o částku odpovídající vzniklému rozdílu mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem.



HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

§ 267

Projekt rozdělení veřejné obchodní společnosti musí dále obsahovat určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající nebo rozdělované společnosti v nástupnické společnosti a jaká bude výše vkladu, mají-li společníci nebo někteří z nich vklady mít.



§ 268

Součet výše vkladů společníků zúčastněné společnosti do základního kapitálu nástupnické společnosti nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu nástupnické společnosti, zjištěnou z její zahajovací rozvahy.



§ 269

Každému společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž společník má schválit rozdělení, doručeny

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické veřejné obchodní společnosti a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují.



§ 270

Ustanovení § 269 se nepoužije, pokud se společník svého práva na zaslání dokumentů vzdal.



§ 271

Povinnost splatit vklad nezaniká zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, nestanoví-li projekt rozdělení něco jiného.



HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI

§ 272

Není-li dále stanoveno něco jiného, použije se na rozdělení komanditní společnosti právní úprava rozdělení veřejné obchodní společnosti.



§ 273

Projekt rozdělení komanditní společnosti musí dále obsahovat

a) kteří společníci zanikající nebo rozdělované společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů,

b) u každého komanditisty musí být uvedena výše vkladu do základního kapitálu každé nástupnické společnosti.



§ 274

Jestliže měl společník zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři i před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku.



§ 275

Měl-li společník zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komplementáře a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za dluhy, které vznikly po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl- li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.



HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI PŘI RŮZNÝCH PRÁVNÍCH FORMÁCH ZANIKAJÍCÍ NEBO ROZDĚLOVANÉ A NÁSTUPNICKÉ SPOLEČNOSTI

§ 276

Při rozdělení veřejné obchodní společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze veřejné obchodní společnosti,

b) pouze komanditní společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu veřejné obchodní společnosti a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu komanditní společnosti.



§ 277

Při rozdělení komanditní společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze veřejné obchodní společnosti,

b) pouze komanditní společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu veřejné obchodní společnosti a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu komanditní společnosti.



§ 278

Jestliže měl společník zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře nebo společníka veřejné obchodní společnosti, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři nebo s ostatními společníky veřejné obchodní společnosti, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři nebo společníky veřejné obchodní společnosti i před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku.



§ 279

Měl-li společník zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komplementáře nebo společníka veřejné obchodní společnosti a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za dluhy, které vznikly po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.



HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Díl 1
Některá ustanovení o projektu rozdělení společnosti s ručením omezeným

§ 280

Projekt rozdělení společnosti s ručením omezeným musí dále obsahovat

a) výše vkladu a výše obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a v nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti,

b) výše případného doplatku společníkům zúčastněných společností, s pravidly pro jeho výplatu.



Díl 2
Výše vkladů a základního kapitálu nástupnické společnosti při rozdělení

§ 281

(1) Výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku je dána součtem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku a výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti všech společníků zanikající nebo rozdělované společnosti, pokud se nezvyšuje nebo nesnižuje výše nových vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti.

(2) Jestliže se zvyšuje výše vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti z vlastních zdrojů této společnosti, je výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku dána součtem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku s celkovou částkou zvýšení vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti z vlastních zdrojů této společnosti a s celkovou výší nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti všech společníků zanikající nebo rozdělované společnosti.

(3) Jestliže se snižuje výše vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti, je výše základního kapitálu nástupnické společnosti po zápisu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku dána rozdílem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před zápisem rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku s připočtením celkové výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti společníků zanikající nebo rozdělované společnosti a celkové částky snížení vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti.



§ 282

(1) Jestliže se bude zvyšovat výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti při rozdělení sloučením nebo při rozdělení odštěpením sloučením, použijí se ustanovení zvláštního zákona o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení vkladů, s tím, že ustanovení, která upravují částku zvýšení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek zvýšení vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti; to neplatí v případě, že dochází ke zvýšení vkladu společníka z důvodu, že byl současně společníkem zanikající nebo rozdělované společnosti.

(2) Jestliže nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti, lze zvýšit výši vkladu společníka v nástupnické společnosti při rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením i nad částku, o kterou lze zvýšit základní kapitál společnosti nástupnické společnosti z vlastních zdrojů, pokud toto zvýšení nepřesáhne součet částky, o kterou lze zvýšit základní kapitál společnosti z vlastních zdrojů, a částky odpovídající ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění, jež má přejít na tuto nástupnickou společnost.



§ 283

(1) Jestliže se bude snižovat výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti při rozdělení sloučením nebo při rozdělení odštěpením sloučením, použijí se ustanovení zvláštního zákona o snižování základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů, s tím, že ustanovení, jež upravují částku snížení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek snížení vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti.

(2) Ustanovení zvláštního zákona o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.



Díl 3
Znalec pro rozdělení

§ 284

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, musí být projekt rozdělení před předložením valné hromadě přezkoumán znalcem pro rozdělení. V takovém případě se provádí přezkoumání rozdělení znalcem pro rozdělení jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal. Ustanovení § 113 až 116 se použijí obdobně.

(2) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno, nebrání tato skutečnost zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.



Díl 4
Informace o rozdělení

§ 285

(1) Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schváleno rozdělení, musí být společníkům doručeny

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují.

(2) Společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud se společník svého práva na zaslání dokumentů vzdal.

(4) Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.



Díl 5
Schválení projektu rozdělení

§ 286

Usnesení valné hromady zanikající nebo rozdělované společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace s přechodem jmění na nástupnickou společnost nebo rozhodnutí o přechodu části jmění rozdělované společnosti na jednu nebo více nástupnických společností,

b) schválení projektu rozdělení,

c) schválení konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovacích rozvah rozdělované společnosti a všech nástupnických společností.



§ 287

Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením musí obsahovat

a) souhlas s převzetím jmění zanikající společnosti nebo části jmění rozdělované společnosti,

b) schválení projektu rozdělení sloučením nebo projektu rozdělení odštěpením sloučením,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy,

d) výši základního kapitálu nástupnické společnosti.



§ 288

Při rozdělení se vznikem nových společností s ručením omezeným nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností s ručením omezeným společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaj o správci vkladu a o způsobech a lhůtách splácení vkladů při založení společnosti.



Díl 6
Výměna obchodních podílů

§ 289

Nástupnická společnost vymění obchodní podíly způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení § 97 až 99 se použijí obdobně.



HLAVA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Díl 1
Některá ustanovení o projektu rozdělení akciové společnosti

§ 290

Projekt rozdělení akciové společnosti musí dále obsahovat

a) výměnný poměr akcií zanikající nebo rozdělované společnosti za akcie nástupnické společnosti s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o kótaci akcií určených k výměně za akcie zanikající nebo rozdělované společnosti včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně a výši případného doplatku akcionářům zanikající nebo rozdělované společnosti, s pravidly pro jeho výplatu, anebo údaj o tom, že akcie nebudou vyměňovány s uvedením důvodu,

b) určení, jak budou při rozdělení sloučením nebo při rozdělení odštěpením sloučením získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně,

c) údaj o vlivu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu při jejich výměně, a případně údaj o výši doplatku dosavadním akcionářům nástupnické společnosti, s pravidly pro jeho výplatu,

d) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akcií, opčních listů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti,

f) při nerovnoměrném výměnném poměru nebo při rozdělení se vznikem nástupnické společnosti jiné právní formy, než je akciová společnost, podmínky pro vypořádání, jež má poskytnout některá z nástupnických společností nebo třetí osoba, ledaže se všichni akcionáři práva na vypořádání vzdali,

g) údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti s uvedením, že tato místa se neobsazují a budou obsazena až po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.



Díl 2
Výměnný poměr akcií

§ 291

(1) Výměnný poměr akcií může být stanoven buď stejně pro všechny akcionáře ve všech nástupnických společnostech podle jejich podílu účasti na základním kapitálu zanikající společnosti (rovnoměrný výměnný poměr) nebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech různě (nerovnoměrný výměnný poměr); ustanovení § 248 a 249 tím nejsou dotčena.

(2) Ustanovení § 106 a 107 se použijí obdobně, není-li dále stanoveno něco jiného.



§ 292

Doplatek může poskytnout i třetí osoba; v takovém případě se ustanovení § 106 odst. 3 nepoužije.



§ 293

Doplatek lze přiznat akcionářům nástupnické společnosti i akcionářům zanikající nebo rozdělované společnosti.



§ 294

Součet jmenovitých hodnot všech akcií nástupnické společnosti, které mají být při rozdělení odštěpením vydány, nemůže být vyšší než hodnota odštěpované části čistého obchodního majetku rozdělované společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění pro příslušnou nástupnickou společnost.



§ 295

Jestliže dochází k rozdělení sloučením nebo k rozdělení odštěpením sloučením, použijí se pro určení výměnného poměru akcií ustanovení § 102 až 104 obdobně.



Díl 3
Vliv rozdělení sloučením a rozdělení odštěpením sloučením na dosavadní akcie emitované nástupnickou společností

§ 296

Jestliže dochází k rozdělení sloučením nebo k rozdělení odštěpením sloučením, použijí se pro určení vlivu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením na dosavadní akcie akcionářů nástupnické akciové společnosti ustanovení § 108 až 111 obdobně.



Díl 4
Znalec pro rozdělení

§ 297

Projekt rozdělení přezkoumá za každou ze zúčastněných společností znalec (dále jen „znalec pro rozdělení“) nebo jeden znalec pro rozdělení pro všechny zúčastněné společnosti, a to před předložením projektu rozdělení ke schválení; ustanovení § 113 až 117 se použijí obdobně.



Díl 5
Informace o projektu rozdělení

§ 298

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) musí dále obsahovat alespoň

a) upozornění pro společníky zúčastněných společností na jejich práva podle § 301,

b) upozornění pro věřitele a dlužníky na jejich práva podle § 35 až 39 a § 257 až 264.



§ 299

(1) V sídle každé ze zúčastněných společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

g) posudek znalce pro ocenění jmění, není-li součástí znalecké zprávy o rozdělení.

(2) Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.



Díl 6
Schválení rozdělení

Oddíl 1
Průběh valné hromady

§ 300

(1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozdělení, musí být akcionáři upozorněni na svá práva podle § 299 a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z konečné účetní závěrky.

(2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením, se uvedou i údaje o vlivu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá hodnota všech akcií akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich podoba, druh nebo forma.



§ 301

(1) Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 299 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt rozdělení.

(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení rozdělení akcionáře se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se majetku, závazků a hospodářských výsledků společnosti, k nimž došlo v období od rozhodného dne rozdělení.



Oddíl 2
Obsah usnesení valné hromady

§ 302

Usnesení valné hromady zanikající nebo rozdělované společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace s přechodem jmění na nástupnickou společnost nebo rozhodnutí o přechodu částí jmění rozdělované společnosti na jednu nebo více nástupnických společností,

b) schválení projektu rozdělení,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovacích rozvah rozdělované společnosti a všech nástupnických společností.



§ 303

Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením musí obsahovat

a) souhlas s převzetím části jmění zanikající společnosti nebo části jmění rozdělované společnosti,

b) schválení projektu rozdělení sloučením nebo projektu rozdělení odštěpením sloučením,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy,

d) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající nebo rozdělované společnosti za akcie nástupnické společnosti.



§ 304

Jestliže budou akcie akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o vyšší jmenovité hodnotě, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením obsahovat též

a) součet všech částek zvýšení jmenovitých hodnot akcií akcionářů nástupnické společnosti,

b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů společnosti pro zvýšení jmenovitých hodnot akcií, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce,

c) určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením, o kolik se zvýší, nebo zda budou vydány nové akcie, s uvedením počtu a jmenovité hodnoty nových akcií společnosti,

d) jestliže společnost vydala listinné akcie, i lhůtu pro předložení listinných akcií. Počátek běhu lhůty pro předložení listinných akcií nemůže předcházet dnu zápisu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku.



§ 305

Budou-li akcie akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o nižší jmenovité hodnotě, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením obsahovat též

a) částku, o niž se snižuje jmenovitá hodnota akcie,

b) součet všech částek snížení jmenovitých hodnot akcií akcionářů nástupnické společnosti,

c) lhůtu pro předložení akcií k výměně nebo vyznačení nižší jmenovité hodnoty,

d) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží jmenovitá hodnota akcií, bude vyplacena akcionářům s uvedením lhůty pro její vyplacení, nebo údaj o tom, jak bude tato částka jinak zúčtována; částka, o niž se snižuje jmenovitá hodnota akcií, nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů společnosti.



§ 306

Mají-li být akcie nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku kótované, musí usnesení valných hromad všech zúčastněných společností obsahovat souhlas s jejich kótací; to neplatí, jsou-li akcie nástupnické společnosti již kótované.



Díl 7
Výměna akcií

§ 307

Nástupnická společnost vymění akcie způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení § 134 až 143 se použijí obdobně.



Díl 8
Odkoupení akcií nástupnickou společností

§ 308

(1) Jestliže dochází v souvislosti s rozdělením k některé z operací uvedených v odstavci 2, musí projekt rozdělení obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit veškeré akcie od osoby, která

a) byla akcionářem zúčastněné společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila rozdělení,

b) se zúčastnila valné hromady a

c) hlasovala proti schválení rozdělení.

(2) Právo na odkoupení podle odstavce 1 vzniká, jestliže

a) se společnost rozděluje s nerovnoměrným výměnným poměrem, nebo

b) se v důsledku rozdělení změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akcií, kterými se zhoršuje právní postavení akcionáře oproti stavu před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, k výměně kótovaných akcií za nekótované akcie nebo k výměně akcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcie s omezenou převoditelností.

(3) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady musí obsahovat též jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení rozdělení.



§ 309

Pro odkup akcií nástupnickou akciovou společností se použijí ustanovení § 146 až 151 obdobně.



Díl 9
Zvláštní ustanovení o zakládání nástupnické akciové společnosti při rozdělení se vznikem nových akciových společností nebo při rozdělení odštěpením se vznikem nových akciových společností

§ 310

Při rozdělení se vznikem nových akciových společností nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových akciových společností se zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické akciové společnosti nepořizuje.



§ 311

(1) Při rozdělení se vznikem nových akciových společností nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových akciových společností se místa v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti, před zápisem rozdělení se vznikem nových akciových společností nebo před zápisem rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových akciových společností do obchodního rejstříku neobsazují.

(2) Volba členů dozorčí rady nástupnické akciové společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů ode dne zápisu rozdělení se vznikem nových akciových společností nebo zápisu rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových akciových společností do obchodního rejstříku.



HLAVA VII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI PŘI RŮZNÝCH PRÁVNÍCH FORMÁCH ZANIKAJÍCÍ NEBO ROZDĚLOVANÉ A NÁSTUPNICKÉ SPOLEČNOSTI

Díl 1
Obecná ustanovení

§ 312

Při rozdělení společnosti s ručením omezeným mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze společnosti s ručením omezeným,

b) pouze akciové společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu společnosti s ručením omezeným a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu akciové společnosti.



§ 313

Při rozdělení akciové společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze společnosti s ručením omezeným,

b) pouze akciové společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu společnosti s ručením omezeným a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu akciové společnosti.



§ 314

(1) Projekt rozdělení musí v případě, že se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než jakou má zanikající nebo rozdělovaná společnost, dále obsahovat tyto údaje

a) kolik akcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše jmenovité hodnoty nových akcií, jež mají být vyměněny za akcie zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným, a

b) údaje o tom, jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající nebo rozdělované akciové společnosti výměnou za své akcie, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % celkové výše nových vkladů.

(2) Pro výměnu obchodních podílů za akcie a pro výměnu akcií za obchodní podíly se ustanovení § 289 a 307 použijí obdobně.



§ 315

Rozdělení musí v případě, že se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než jakou má zanikající nebo rozdělovaná společnost, být schváleno všemi společníky všech zúčastněných společností s ručením omezeným; ustanovení § 17 odst. 2 a § 20 odst. 1 až 3 se nepoužijí.



§ 316

Jestliže v zanikající nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným nebyly přede dnem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku dosud plně splaceny všechny vklady, vyžaduje se ke schválení rozdělení souhlas všech společníků a akcionářů všech zúčastněných společností.



§ 317

Společníci zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným mají právo na výměnu svých obchodních podílů za akcie nástupnické akciové společnosti a akcionáři zanikající nebo rozdělované akciové společnosti mají právo na výměnu svých akcií za obchodní podíly nástupnické společnosti s ručením omezeným, nestanoví-li tento zákon něco jiného.



Díl 2
Zvláštní ustanovení o vystoupení nesouhlasících akcionářů

§ 318

(1) Akcionář zanikající nebo rozdělované akciové společnosti, který nesouhlasil s tím, že nástupnická společnost, jejímž se má stát podle projektu rozdělení po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku společníkem, má nebo má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, má právo ze zanikající nebo rozdělované akciové společnosti vystoupit, jestliže

a) byl akcionářem zanikající nebo rozdělované akciové společnosti ke dni konání valné hromady, jež schválila rozdělení, a

b) hlasoval proti schválení rozdělení.

(2) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady zanikající nebo rozdělované akciové společnosti musí obsahovat též jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení rozdělení.

(3) Pro vystoupení akcionáře ze zanikající akciové společnosti se ustanovení § 160 až 164 použijí obdobně.

(4) Pro vystoupení akcionáře z rozdělované akciové společnosti se ustanovení § 160 až 164 použijí obdobně, není-li dále stanoveno něco jiného. Vystoupením akcionáře z rozdělované akciové společnosti nezaniká jeho účast v rozdělované akciové společnosti; ustanovení § 249 tím není dotčeno. Účast vystupujícího akcionáře v nástupnické společnosti s ručením omezeným nevznikne. Výše vypořádacího podílu vystupujícího akcionáře se stanoví jako kupní cena za obchodní podíl, který by akcionář podle projektu získal na nástupnické společnosti s ručením omezeným.



§ 319

Návrh na zápis rozdělení zanikající nebo rozdělované akciové společnosti do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy bylo rozdělení schváleno valnou hromadou zanikající nebo rozdělované akciové společností; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zanikající nebo rozdělované akciové společnosti vystoupit postupem podle tohoto zákona.



HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ DRUŽSTVA

Díl 1
Obecná ustanovení

§ 320

Projekt rozdělení družstva musí dále obsahovat určení, jakým způsobem se při rozdělení mění výše členských vkladů a další majetkové účasti, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena nemění.



§ 321

(1) Projekt rozdělení přezkoumá za každé ze zúčastněných družstev znalec pro rozdělení, a to před předložením projektu rozdělení členské schůzi ke schválení, nebo jeden znalec pro rozdělení pro všechna zúčastněná družstva; ustanovení § 113, § 114 písm. d) a e), § 115 a 116 se použijí obdobně.

(2) Znalecká zpráva o rozdělení se nevyžaduje, jestliže s tím souhlasili všichni členové zúčastněného družstva, pro které se má znalecká zpráva vypracovat.



§ 322

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) musí dále obsahovat alespoň

a) upozornění pro členy na jejich práva podle § 323,

b) upozornění pro věřitele a dlužníky na jejich práva podle § 35 až 39 a § 257 až 264.



§ 323

(1) V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha nástupnického a rozdělovaného družstva nebo družstev a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.

(2) Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.



§ 324

V pozvánce na členskou schůzi nebo v oznámení o svolání členské schůze, která má schvalovat rozdělení, musí být členové upozorněni na svá práva podle § 323 a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z konečné účetní závěrky.



§ 325

(1) Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 323 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt rozdělení.

(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení rozdělení členy se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se majetku, závazků a hospodářských výsledků družstva, k nimž došlo v období od rozhodného dne rozdělení.



§ 326

Usnesení členské schůze zanikajícího nebo rozdělovaného družstva o schválení rozdělení musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení družstva bez likvidace s přechodem jmění na nástupnická družstva nebo rozhodnutí o přechodu částí jmění rozdělovaného družstva na jedno nebo více nástupnických družstev,

b) schválení projektu rozdělení,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího nebo rozdělovaného družstva a zahajovacích rozvah všech nástupnických a rozdělovaných družstev.



§ 327

Usnesení členské schůze nástupnického družstva o schválení rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením musí obsahovat

a) souhlas s převzetím části jmění zanikajícího družstva nebo části jmění rozdělovaného družstva,

b) schválení projektu rozdělení sloučením nebo projektu rozdělení odštěpením sloučením,

c) schválení konečné, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy.



§ 328

(1) Jestliže člen nesouhlasí s rozdělením družstva, má právo z družstva vystoupit; ustanovení § 175 a 176 se použijí obdobně.

(2) Všechna nástupnická i rozdělovaná družstva jsou společně a nerozdílně povinna k výplatě vypořádacího podílu vystupujícímu členovi.



§ 329

Návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne schválení rozdělení; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl z družstva vystoupit postupem podle tohoto zákona.



Díl 2
Zvláštní ustanovení o rozdělení bytového družstva

§ 330

Při rozdělení bytového družstva musí být zanikající, rozdělované i všechna nástupnická bytová družstva vždy pouze bytovými družstvy; účast jiných než bytových družstev zde není dovolena.



§ 331

Projekt rozdělení bytového družstva nemusí být přezkoumán znalcem pro rozdělení; ustanovení § 321 se nepoužije.



§ 332

(1) Při rozdělení bytového družstva se majetková účast každého člena v rozdělovaném i v každém z nástupnických bytových družstev stanoví takovým způsobem, aby člen měl v rozdělovaném a v každém z nástupnických bytových družstev, jehož členem je nebo se stane po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, majetkovou účast ve výši, v jaké byla zdrojem financování výstavby nebo jiného pořízení staveb s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemků jimi zastavěných a s nimi funkčně souvisejících nebo družstevních bytů a družstevních nebytových prostorů, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, jejichž nájemcem člen je.

(2) Pozemky, jež jsou zastavěny stavbami s družstevními byty nebo družstevními nebytovými prostory, a pozemky s nimi funkčně související, které jsou ve vlastnictví zanikajícího nebo rozdělovaného bytového družstva, přecházejí vždy do vlastnictví toho nástupnického bytového družstva nebo zůstávají ve vlastnictví rozdělovaného bytového družstva, které je nebo se stane vlastníkem příslušné stavby s družstevními byty nebo družstevními nebytovými prostory.



§ 333

(1) Člen zanikajícího nebo rozdělovaného bytového družstva se stává členem každého nástupnického bytového družstva, které se stalo vlastníkem stavby, ve které se nachází družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, jehož je člen nájemcem.

(2) Jestliže při rozdělení odštěpením zůstává rozdělované bytové družstvo vlastníkem některé nemovitosti, ve které se nachází družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, jehož je člen nájemcem, pak člen zůstává i členem rozdělovaného bytového družstva.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, jestliže je družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor samostatným předmětem vlastnictví podle zvláštního zákona.



§ 334

Ustanovení projektu rozdělení, která jsou v rozporu s § 332 nebo § 333, jsou bez právních účinků i po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.



§ 335

Není-li z projektu rozdělení zřejmé, které stavby s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemky jimi zastavěné a s nimi funkčně související nebo družstevní byty a družstevní nebytové prostory, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, přešly z vlastnictví zaniklého nebo rozdělovaného bytového družstva do vlastnictví jednotlivých nástupnických bytových družstev a které zůstaly ve vlastnictví rozdělovaného bytového družstva, nebo jsou-li některá ustanovení projektu rozdělení bez právních účinků podle § 334, platí, že

a) stavby s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemky jimi zastavěné a s nimi funkčně související nebo družstevní byty a družstevní nebytové prostory, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, jsou ode dne zápisu rozdělení do obchodního rejstříku v podílovém spoluvlastnictví všech rozdělovaných a nástupnických bytových družstev; spoluvlastnické podíly jednotlivých bytových družstev na těchto nemovitostech jsou stejné,

b) všichni členové rozdělovaného nebo zaniklého bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů nebo družstevních nebytových prostorů, se stali členy všech nástupnických bytových družstev, a zároveň zůstali členy rozdělovaného bytového družstva, a

c) majetková účast členů rozdělovaného nebo zaniklého bytového družstva v rozdělovaném nebo nástupnickém bytovém družstvu se určí podle § 332 odst. 1.



§ 336

Ustanovení § 248 a § 249 odst. 3 se pro rozdělení bytového družstva nepoužijí.



ČÁST ČTVRTÁ

PŘEVOD JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 337

(1) Za podmínek stanovených u jednotlivých forem obchodních společností mohou společníci nebo příslušný orgán obchodní společnosti rozhodnout, že obchodní společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění obchodní společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden přejímající společník.

(2) Zrušení družstva s převodem jmění na člena družstva není dovoleno.



§ 338

(1) Jestliže je obchodní podíl přejímajícího společníka nebo jeho akcie zastaven, lze rozhodnout o převodu jmění, jen je-li zástavnímu věřiteli poskytnuto dostatečné zajištění jeho pohledávky.

(2) Je-li zastaven obchodní podíl nebo akcie jiného společníka, je ve prospěch zástavního věřitele místo zaniklého obchodního podílu nebo akcie zastavena pohledávka na vyplacení vypořádání, na něž má tento společník právo podle tohoto zákona. Společník, na něhož přešlo jmění zaniklé obchodní společnosti, se zprostí závazku na vyplacení vypořádání pouze plněním zástavnímu věřiteli, ledaže mu bude prokázáno, že zástavní právo zaniklo.

(3) Jestliže je zastavena listinná akcie jiného společníka, je zástavní dlužník povinen písemně sdělit zanikající společnosti a přejímajícímu společníkovi nejpozději do zápisu převzetí jmění do obchodního rejstříku

a) údaje umožňující identifikaci zástavního věřitele,

b) výši a splatnost pohledávky zajištěné zastavením listinné akcie a

c) čísla a ISIN, je-li přidělen, všech zastavených listinných akcií.

(4) Jestliže zástavní dlužník nesplní povinnost uvedenou v odstavci 3 ve vztahu k přejímajícímu společníkovi, ustanovení odstavce 2 se nepoužije.



§ 339

Projekt převzetí jmění musí obsahovat alespoň

a) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu zanikající společnosti,

b) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu nebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, a nebylo- li přiděleno, datum narození přejímajícího společníka,

c) určení, v jaké struktuře přejímající společník přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající společnosti, jež nejsou závazkem,

d) rozhodný den převzetí jmění,

e) podrobná pravidla pro určení výše a splatnosti přiměřeného vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti.



§ 340

Přejímající společník musí být ke dni podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem.



§ 341

Přejímající společník, není-li fyzickou osobou, může převzít firmu zaniklé společnosti s uvedením dodatku označujícího právní nástupnictví a bez dodatku vyjadřujícího právní formu společnosti.



§ 342

(1) Jestliže je přejímajícím společníkem nebo zanikající společností společnost s ručením omezeným, ustanovení § 92 a 93 se použijí obdobně.

(2) Jestliže je přejímajícím společníkem nebo zanikající společností akciová společnost, ustanovení § 112 až 117, § 118 písm. a) a b), § 119, § 121 odst. 1 a § 122 se použijí obdobně.

(3) Jestliže je přejímajícím společníkem družstvo, ustanovení § 167 až 171 a § 175 až 177 se použijí obdobně.



§ 343

Usnesení valné hromady přejímajícího společníka, který je společností s ručením omezeným nebo akciovou společností, nebo usnesení členské schůze přejímajícího společníka, který je družstvem, musí obsahovat

a) rozhodnutí o převzetí jmění zanikající společnosti,

b) schválení projektu převzetí jmění,

c) schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy.



§ 344

Zahajovací rozvaha se u přejímajícího společníka, který není obchodní společností nebo družstvem, sestavuje a schvaluje jen tehdy, jestliže má k rozhodnému dni přejímající společník povinnost vést účetnictví.



HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

§ 345

(1) Jestliže ve veřejné obchodní společnosti zanikne účast všech společníků s výjimkou jediného, může tento poslední společník rozhodnout, že se veřejná obchodní společnost zrušuje bez likvidace a že převezme její jmění.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí poslední společník přijmout ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal jediným společníkem veřejné obchodní společnosti, jinak toto právo zaniká; veřejná obchodní společnost vstupuje marným uplynutím této lhůty do likvidace, která nemůže být zrušena.

(3) Rozhodnutí společníka o převzetí jmění veřejné obchodní společnosti musí mít formu notářského zápisu, jehož přílohou je projekt převzetí jmění.



§ 346

Před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku musí být všem společníkům, jejichž účast ve veřejné obchodní společnosti zanikla, vyplacen vypořádací podíl.



HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA KOMPLEMENTÁŘE

§ 347

Není-li dále stanoveno něco jiného, použije se na zrušení komanditní společnosti s převodem jmění na komplementáře právní úprava zrušení veřejné obchodní společnosti s převodem jmění na společníka.



§ 348

Zrušení komanditní společnosti s převodem jmění na komplementáře je možné jen tehdy, jestliže ve společnosti zanikne členství všech společníků s výjimkou jediného komplementáře.



HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

§ 349

(1) Valná hromada společnosti s ručením omezeným může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že jmění zaniklé společnosti převezme přejímající společník.

(2) Převzít jmění zanikající společnosti s ručením omezeným může jen společník, s jehož obchodním podílem je spojen vklad, jehož výše dosahuje nejméně 90 % základního kapitálu společnosti s ručením omezeným.



§ 350

Projekt převzetí jmění musí dále obsahovat výši vypořádání poskytovaného ostatním společníkům.



§ 351

(1) Přejímající společník je povinen poskytnout ostatním společníkům přiměřené vypořádání v penězích.

(2) Výše a přiměřenost vypořádání musí být doložena posudkem znalce.



§ 352

(1) Výplata přiměřeného vypořádání poskytovaného ostatním společníkům se provede ve lhůtě 1 měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku.

(2) Právo na výplatu přiměřeného vypořádání se nepromlčuje.

(3) Přiměřené vypořádání ostatních společníků zanikající společnosti se úročí ve výši obvyklého úroku vyžadovaného bankami podle smlouvy o úvěru v místě, ve kterém měla zanikající společnost s ručením omezeným své sídlo v době zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku do zaplacení; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno.



§ 353

Usnesení valné hromady zanikající společnosti s ručením omezeným o schválení převzetí jmění musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení zanikající společnosti bez likvidace,

b) schválení projektu převzetí jmění,

c) schválení konečné účetní závěrky,

d) schválení zahajovací rozvahy, byl-li přejímající společník k rozhodnému dni převodu jmění podnikatelem povinným vést účetnictví.



HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA AKCIONÁŘE

§ 354

Valná hromada akciové společnosti může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že jmění zaniklé společnosti převezme jediný akcionář, jestliže je tento akcionář vlastníkem akcií, souhrn jejichž jmenovitých hodnot přesahuje 90 % základního kapitálu. Vlastní akcie v majetku společnosti se pro účely výpočtu této podmínky rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií.



§ 355

Projekt převzetí jmění musí dále obsahovat výši vypořádání poskytovaného ostatním akcionářům a údaj o pověřené osobě, která bude po zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku vyplácet ostatním akcionářům přiměřené vypořádání.



§ 356

(1) Přejímající akcionář je povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích.

(2) Výše a přiměřenost vypořádání musí být doložena posudkem znalce.



§ 357

(1) Přejímající akcionář pověří pověřenou osobu vyplacením přiměřeného vypořádání a předá jí za tímto účelem potřebné finanční prostředky před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku.

(2) Pověřená osoba vystaví přejímajícímu akcionáři pro účely zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku doklad, v němž potvrdí, že převzala finanční prostředky potřebné pro výplatu vypořádání ve výši uvedené v projektu převzetí jmění.



§ 358

(1) Výplata přiměřeného vypořádání poskytovaného ostatním akcionářům se provede ve lhůtě 1 měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku.

(2) Právo na výplatu přiměřeného vypořádání se nepromlčuje.

(3) Přiměřené vypořádání ostatních akcionářů zanikající společnosti se úročí ve výši obvyklého úroku vyžadovaného bankami podle smlouvy o úvěru v místě, ve kterém měla zanikající akciová společnost své sídlo v době zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku do zaplacení; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno.



§ 359

Usnesení valné hromady zanikající akciové společnosti o schválení převzetí jmění musí obsahovat

a) rozhodnutí o zrušení zanikající společnosti bez likvidace,

b) schválení projektu převzetí jmění,

c) schválení konečné účetní závěrky,

d) schválení zahajovací rozvahy, byl-li přejímající společník k rozhodnému dni převodu jmění podnikatelem povinným vést účetnictví.



ČÁST PÁTÁ

ZMĚNA PRÁVNÍ FORMY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 360

(1) Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků.

(2) Obchodní společnost může změnit svou právní formu na jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

(3) Družstvo může změnit svoji právní formu na obchodní společnost, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného.



§ 361

Projekt změny právní formy musí obsahovat alespoň

a) firmu, sídlo a identifikační číslo obchodní společnosti nebo družstva před změnou právní formy,

b) právní formu, jíž má obchodní společnost nebo družstvo nabýt,

c) firmu obchodní společnosti nebo družstva po změně právní formy,

d) den, k němuž byl zpracován projekt změny právní formy,

e) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy obchodní společnosti nebo družstva po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku; ustanovení § 364 tím není dotčeno,

f) všechny zvláštní výhody, které obchodní společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují, a znalci pro ocenění jmění; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

g) pravidla postupu při vypořádání se společníkem nebo členem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke schválení změny právní formy nutný souhlas všech společníků,

h) výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů,

i) jména, příjmení a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla osob, které budou po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku
1. statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva,
2. členy dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizuje, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,

j) mění-li se právní forma na akciovou společnost
1. počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání,
2. údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci akciové společnosti s uvedením, že tato místa budou obsazena až po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.



§ 362

(1) Projekt změny právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva může být zveřejněn bez uvedení údajů podle § 361 písm. i).

(2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu změny právní formy doplní před jeho schválením.



§ 363

(1) V sídle obchodní společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu musí být k nahlédnutí pro společníky nebo členy alespoň 1 měsíc před plánovaným schválením změny právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo před stanoveným dnem konání valné hromady společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo členské schůze družstva, jež má rozhodnout o schválení změny právní formy

a) projekt změny právní formy,

b) zpráva o změně právní formy, pokud se vyžaduje.

(2) Obchodní společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu vydá každému společníkovi nebo členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.



§ 364

(1) Jestliže se mění právní forma obchodní společnosti nebo družstva na společnost s ručením omezeným, společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaje o správci vkladu a o způsobech a lhůtách splácení vkladů při založení společnosti.

(2) Jestliže se mění právní forma obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost, zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina akciové společnosti se nepořizuje.



§ 365

(1) Obchodní společnost nebo družstvo je povinna vyhotovit ke dni zpracování projektu změny právní formy mezitímní účetní závěrku, není-li den zpracování změny právní formy rozvahovým dnem.

(2) Mezitímní, řádná nebo mimořádná účetní závěrka sestavená ke dni zpracování projektu změny právní formy musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyžaduje zvláštní zákon, a projednána společníky nebo valnou hromadou nebo členskou schůzí.

(3) Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka, nesmí být starší než 3 měsíce počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena.

(4) Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni zpracování projektu změny právní formy nižší než základní kapitál, který má mít obchodní společnost nebo družstvo podle projektu změny právní formy, není změna právní formy přípustná.



§ 366

(1) Povinnost sestavit konečnou účetní závěrku při změně právní formy má pouze veřejná obchodní společnost a dále obchodní společnosti a družstva, které při změně právní formy podávají daňové přiznání. V ostatních případech se sestavuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

(2) Při změně právní formy na akciovou společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo musí být konečná nebo mezitímní účetní závěrka ověřena auditorem.



§ 367

(1) Dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, je obchodní společnost nebo družstvo povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni zpracování projektu změny právní formy.

(2) V posudku znalec dále uvede, zda výše čistého obchodního majetku obchodní společnosti nebo družstva odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle projektu změny právní formy. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka čistého obchodního majetku vyplývajícího z posudku znalce.



§ 368

(1) Jestliže vlastní kapitál akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva po změně právní formy nedosáhne výše základního kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jsou společníci povinni doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku společně a nerozdílně.

(2) V případě, že obchodní společnost nebo družstvo nesestavuje zahajovací rozvahu, je pro účely povinnosti stanovené v odstavci 1 rozhodující výše vlastního kapitálu vyplývající z mezitímní účetní závěrky, sestavené podle § 366 odst. 1. Mezi sebou se společníci nebo členové vypořádají podle poměru, v jakém se podílí jmenovitá hodnota jejich akcií nebo výše vkladů do základního kapitálu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku.



§ 369

Společníkům nebo členům nesmí být v souvislosti se změnou právní formy poskytnuto jakékoliv plnění, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.



§ 370

Statutární orgán zašle bez zbytečného odkladu věřitelům obchodní společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu známým ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, kteří mají právo na poskytnutí dostatečné jistoty, oznámení o tom, že mohou žádat přiměřené zajištění pohledávek.



§ 371

(1) Jestliže se mění právní forma obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost, místa v dozorčí radě akciové společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci akciové společnosti, se před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku neobsazují.

(2) Volba členů dozorčí rady akciové společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.



§ 372

Návrh na zápis změny právní formy společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva schválena valnou hromadou nebo členskou schůzí; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným nebo z akciové společnosti nebo z družstva vystoupit postupem podle tohoto zákona.



§ 373

(1) Osoby, které byly společníky obchodní společnosti nebo členy družstva ke dni zápisu změny její právní formy na jinou formu obchodní společnosti nebo družstva, a z obchodní společnosti nebo družstva nevystoupily postupem podle tohoto zákona, ručí za její dluhy, které k tomuto dni existovaly, ve stejném rozsahu jako před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku, ledaže je ručení společníků po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší.

(2) Jestliže je ručení společníků obchodní společnosti po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší, ručí takto společníci po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku i za dluhy, které existovaly ke dni zápisu změny právní formy obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.



HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI

§ 374

Návrh na zápis změny právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni její společníci.



§ 375

Zanikne-li účast všech komanditistů v komanditní společnosti, mohou všichni komplementáři rozhodnout do 3 měsíců od zániku účasti posledního komanditisty, že komanditní společnost změní svoji právní formu na veřejnou obchodní společnost; marným uplynutím lhůty toto právo zaniká.



HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

§ 376

(1) Společník, který se změnou právní formy společnosti s ručením omezeným nesouhlasí, má právo ze společnosti s ručením omezeným vystoupit, jestliže

a) byl společníkem společnosti s ručením omezeným ke dni konání valné hromady, která schválila změnu právní formy, a

b) hlasoval proti schválení změny právní formy.

(2) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy, s tím, že tyto osoby mají právo ze společnosti vystoupit.



§ 377

Jestliže o schválení změny právní formy rozhodují společníci mimo valnou hromadu, má právo vystoupit ze společnosti každý společník, který ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu na schválení změny právní formy mimo valnou hromadu doručil společnosti oznámení o svém vystoupení postupem podle tohoto zákona a nedal ke změně právní formy souhlas.



§ 378

(1) Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a musí být společnosti doručeno ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou.

(2) Vystoupení nelze odvolat.

(3) Účast vystupujícího společníka ve společnosti s ručením omezeným zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.



§ 379

(1) Výše vypořádacího podílu společníka, jenž ze společnosti s ručením omezeným vystoupil postupem podle tohoto zákona, se stanoví na základě údajů z konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

(2) Vypořádací podíl je splatný ve lhůtě a způsobem určeným ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným podle stavu ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.



HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

§ 380

(1) Jestliže akciová společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy, zaniká ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku právo na upisování akcií nebo na výměnu dluhopisů za akcie společnosti. Postavení vlastníků ostatních dluhopisů se nemění.

(2) Jestliže akciová společnost vydala opční listy, zanikají ke dni zápisu změny právní formy práva s opčním listem spojená; to neplatí, jestliže zvláštní zákon stanoví něco jiného.



§ 381

(1) Vlastníkům vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kteří neuplatnili postup podle zvláštního zákona, anebo vlastníkům opčních listů vzniká právo na přiměřenou náhradu za zaniklá práva, jejíž výši stanoví projekt změny právní formy.

(2) Není-li poskytnutá náhrada přiměřená, mohou se vlastníci vyměnitelných a prioritních dluhopisů a opčních listů domáhat, aby výši náhrady určil soud; ustanovení § 45 až 49 se zde použijí přiměřeně.

(3) Není-li toto právo podle odstavce 2 uplatněno do 6 měsíců ode dne, v němž se zápis změny právní formy do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, zaniká.

(4) Soudní rozhodnutí, jímž se určuje výše náhrady, je pro společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám.



§ 382

(1) Akcionář, který se změnou právní formy akciové společnosti nesouhlasí, má právo z akciové společnosti vystoupit, jestliže

a) byl akcionářem akciové společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila změnu právní formy, a

b) hlasoval proti schválení změny právní formy.

(2) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady akciové společnosti musí obsahovat též jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy.

(3) Pro vystoupení akcionáře z akciové společnosti měnící svoji právní formu se ustanovení § 160 až 164 použijí obdobně.



HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY DRUŽSTVA

§ 383

Jestliže člen nesouhlasí se změnou právní formy družstva, má právo z družstva vystoupit; ustanovení § 175 a 176 se použijí obdobně.



§ 384

Bytové družstvo může změnit svoji právní formu jen tehdy, jestliže s tím souhlasí všichni členové bytového družstva; tento souhlas nelze nahradit souhlasem všech delegátů.



ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 385

Jestliže se přeměny účastní evropská společnost nebo evropská družstevní společnost s monistickým systémem orgánů, platí, že práva a povinnosti představenstva akciové společnosti nebo družstva a jeho členů jsou právy a povinnostmi správní rady evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti a jejích členů.



§ 386

(1) Jestliže byl návrh smlouvy o fúzi nebo smlouvy o převzetí jmění společníka nebo projektu rozdělení nebo smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění již uložen do sbírky listin obchodního rejstříku anebo byl zveřejněn záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy v Obchodním věstníku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přeměna podle dosavadních předpisů; veškerá práva a povinnosti všech zúčastněných obchodních společností a družstev, jejich společníků nebo členů, věřitelů, dlužníků, ručitelů, jakož i jiných osob se řídí dosavadními předpisy. Ustanovení věty prvé platí i pro běh promlčecích a prekluzívních lhůt.

(2) Jestliže se přeměna dokončuje podle dosavadních právních předpisů, uplatňuje společník právo na dorovnání a na náhradu škody podle dosavadních právních předpisů.

(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na řízení o nárocích z přeměn, které se řídí dosavadními právními předpisy a která nebyla ještě zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.



§ 387

Do doby, než centrální depozitář cenných papírů převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů, se ustanovení tohoto zákona týkající se centrálního depozitáře cenných papírů použijí na Středisko cenných papírů.



§ 388

Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 208 odst. 2 a § 210 odst. 2 vyhláškou, jaké písemnosti je česká zúčastněná korporace povinna předložit notáři k tomu, aby mohl vydat osvědčení podle § 208, 209 nebo 210.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 389

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.

____________________

1) Třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností.
Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností.

2) Článek 3 odst. 5 písm. a) nebo c) nařízení Rady ES č. 139/2004 ze dne 20. 1. 2004, o kontrole spojování podniků.



Podmínky používání Stats PageRank Checking Icon čluny BARK , o.s. Martišor , občanské sdružení Martišor
copyleft 2005-2016 Ley.cz o.s. IČO: 02170582