Zákon o auditorech (zákon č. č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů)

§ (1-63)

Zákon o auditorech (zákon č. č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů)




Úplné znění zákona č. 93/2009 Sb.



ZÁKON ze dne 26. března 2009

o auditorech a o změně některých zákonů

(zákon o auditorech)

v platném znění (ve znění zákona č. 227/2009 Sb.)



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

O AUDITORECH

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a upravuje postavení a činnost statutárních auditorů, auditorských společností a asistentů auditora, postavení a působnost Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora") a Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada").



§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) povinným auditem ověření řádných a mimořádných účetních závěrek 2) nebo konsolidovaných účetních závěrek 3), pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis 4); případně ověření mezitímní účetní závěrky 5), pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis,

b) auditorskou činností provádění povinného auditu, přezkoumání hospodaření podle jiného právního předpisu 6), pokud toto přezkoumání provádí auditor, ověřování účetních záznamů, pokud tak stanoví jiný právní předpis 7), a ověřování jiných ekonomických informací prováděné podle auditorských standardů,

c) statutárním auditorem fyzická osoba, které bylo Komorou vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost (dále jen „auditorské oprávnění"),

d) auditorskou společností právnická osoba, které bylo Komorou vydáno auditorské oprávnění,

e) auditorem statutární auditor nebo auditorská společnost,

f) auditorskou osobou ze třetí země osoba bez ohledu na její právní formu, která provádí audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti, která má sídlo ve třetí zemi,

g) auditorem ze třetí země fyzická osoba, která provádí audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti mající sídlo ve třetí zemi,

h) auditorem skupiny jeden nebo více statutárních auditorů nebo jedna nebo více auditorských společností, kteří provádějí povinný audit konsolidované účetní závěrky,

i) sítí rozsáhlejší struktura vztahů nebo osob, ke které auditor patří, a která je zaměřena na spolupráci a na sdílení výnosů nebo nákladů, nebo má společného majitele, společnou ovládající osobu nebo společné vedení, společnou koncepci a postupy pro kontrolu kvality, společnou obchodní strategii, či používají společnou obchodní značku nebo sdílí významnou část odborných kapacit,

j) propojenou osobou auditorské společnosti osoba, která má s auditorskou společností společného majitele, je společně ovládána nebo řízena, mezinárodními auditorskými standardy mezinárodní standardy pro audit (ISA) v míře, v níž se týkají povinného auditu,

k) mezinárodními účetními standardy mezinárodní účetní standardy (IAS), mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a související interpretace (interpretace SIC-IFRIC), novely těchto standardů a souvisejících interpretací vydané nebo přijaté Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB),

m) subjekty veřejného zájmu právnické osoby, které jsou založeny podle českého práva a jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo smluvního státu dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát"), banky, pojišťovny a zajišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky 8), zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, provozovatel vypořádacího systému, investiční společnosti, investiční fondy a instituce elektronických peněz. Subjektem veřejného zájmu je rovněž obchodní společnost nebo družstvo nebo konsolidující účetní jednotka, pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní společnosti nebo družstva nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4 000 zaměstnanců,

n) osobou mimo profesi fyzická osoba, která nejméně po tři roky nevykonává auditorskou činnost, nemá hlasovací právo v auditorské společnosti, není členem statutárního ani řídicího orgánu auditorské společnosti a nemá s žádnou auditorskou společností sjednán pracovněprávní vztah,

o) klíčovým auditorským partnerem
1. jeden nebo více statutárních auditorů, který je auditorskou společností určen jako osoba odpovědná za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti,
2. v případě auditu skupiny jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni auditorskou společností jako odpovědné osoby za provedení povinného auditu na úrovni skupiny, a jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni jako odpovědné osoby na úrovni významných dceřiných společností, nebo
3. jeden nebo více statutárních auditorů, kteří podepisují zprávu auditora,

p) třetí zemí země, která není členským státem.



HLAVA II

§ 3
Výkon auditorské činnosti

Povinný audit podle tohoto zákona jsou oprávněni provádět auditoři. Další auditorské činnosti jsou auditoři oprávněni provádět v souladu s tímto zákonem.



Vydávání auditorského oprávnění

§ 4

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění fyzické osobě, která

a) získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu 9) nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení poskytuje studentovi vysokoškolskou kvalifikaci,

b) je způsobilá k právním úkonům,

c) je bezúhonná,

d) absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi podle § 29 v pracovním poměru jako asistent auditora nebo odbornou praxi v obdobné pracovní pozici v jiném členském státě, v rozsahu nejméně 35 hodin týdně nebo po dobu ekvivalentní době 3 let, pokud byla praxe v rámci týdne kratší,

e) nevykonává činnost, na niž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

f) složila auditorskou zkoušku,

g) nebyla v posledních 10 letech vyškrtnuta ze seznamu auditorů nebo jí nebylo odebráno osvědčení v souvislosti s uložením kárného opatření nebo jí byl v této lhůtě trvale zakázán výkon auditorské činnosti, s výjimkou postupu podle § 7 odst. 1 písm. e),

h) uhradila poplatky podle § 8 odst. 7,

i) nemá nedoplatek na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu 10),

j) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,

k) složila slib auditora.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo

a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen 11). Za bezúhonného se nepovažuje rovněž ten, kdo nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Splnění požadavku

a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) dokládá žadatel vysokoškolským diplomem, dodatkem k diplomu nebo jejich ověřenou kopií nebo jiným obdobným dokladem osvědčujícím úspěšné ukončení vysokoškolského programu v zahraničí,

b) uvedeného v odstavci 1 písm. b) prokazuje žadatel občanským průkazem, cestovním pasem nebo jiným obdobným dokladem,

c) uvedeného v odstavci 1 písm. d) dokládá žadatel například pracovní smlouvou, potvrzením od zaměstnavatele nebo výpisem ze seznamu asistentů auditora,

d) uvedeného v odstavci 1 písm. e) prokazuje žadatel čestným prohlášením.
Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu 12) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Do 30 dnů ode dne doložení splnění všech požadavků uvedených v odstavcích 1 písm. a) až h) umožní Komora žadateli složení slibu auditora. Slib auditora se skládá do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory. Slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při provádění auditorské činnosti budu dodržovat právní řád, vnitřní předpisy Komory auditorů České republiky a auditorské standardy, ctít etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti." Po složení slibu Komora bezodkladně vydá žadateli auditorské oprávnění a zapíše jej do seznamu auditorů.



§ 5

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění též obchodní společnosti, která splňuje tyto podmínky:

a) fyzické osoby, které budou provádět povinné audity jejím jménem, jsou statutárními auditory,

b) prostou většinou hlasovacích práv v ní disponuje auditorská společnost nebo statutární auditoři, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění nebo jsou oprávněni k provádění povinného auditu v jiném členském státě,

c) prostou většinu členů jejího statutárního orgánu tvoří statutární auditoři nebo auditorské společnosti, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění nebo jsou oprávněni k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě; má-li statutární orgán dotčené právnické osoby dva členy, musí stanovené podmínky splňovat alespoň jeden z nich,

d) členové jejího statutárního orgánu jsou bezúhonní; pro posuzování bezúhonnosti platí § 4 odst. 2 obdobně,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) nemá nedoplatek na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu 10),

g) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,

h) má dobrou pověst.

(2) Pokud zaniká právnická osoba, které bylo vydáno auditorské oprávnění, s právním nástupcem, přechází auditorské oprávnění na tohoto právního nástupce, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1, pokud neexistuje jiná překážka takovéhoto přechodu.



§ 6
Dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti a dočasné odebrání auditorského oprávnění

(1) Statutární auditor má dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) mu bylo rozhodnutím uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

b) byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ode dne právní moci rozsudku,

c) mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu provádět auditorskou činnost, ke dni právní moci rozsudku,

d) proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestné činy vymezené v § 4 odst. 2, ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

e) bylo zahájeno řízení o jeho omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

f) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nebyl zaplacen ani do 1 měsíce po doručení písemné výzvy Komory k zaplacení v náhradní lhůtě s poučením o následcích nezaplacení, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty do dne, kdy byl dlužný příspěvek uhrazen, nebo

g) o to písemně požádá, ode dne doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější, do dne, kdy byla Komoře doručena jeho písemná žádost o ukončení dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li v žádosti uveden den pozdější.

(2) Trvá-li dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 déle než 5 po sobě jdoucích let a neúčastnil-li se statutární auditor programů průběžného vzdělávání podle § 9, je podmínkou ukončení dočasného zákazu auditorské činnosti úspěšné absolvování písemného přezkoušení znalostí podle § 8; rozsah tohoto přezkoušení stanoví zkušební řád.

(3) Auditorská společnost má dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) jí bylo rozhodnutím uloženo opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

b) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nebyl zaplacen ani do 1 měsíce po doručení písemné výzvy Komory k zaplacení v náhradní lhůtě s poučením o následcích nezaplacení, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty do dne, kdy byl dlužný příspěvek uhrazen, nebo

c) o to písemně požádá, ode dne doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější, do dne, kdy byla Komoře doručena její písemná žádost o ukončení dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li v žádosti uveden den pozdější.

(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 3 je auditor povinen vrátit vydané auditorské oprávnění ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti.

(5) Po dobu dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti

a) je statutárnímu auditorovi též pozastaven výkon funkce v orgánech Komory, uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

b) statutární auditor nemůže být volen do orgánů Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

c) není dotčena povinnost auditora platit povinné příspěvky Komoře a

d) není dotčena odpovědnost auditora vyplývající z rozhodnutí podle § 25.

(6) Komora na žádost auditora rozhodne o opětovném vydání auditorského oprávnění auditorovi, pominula-li skutečnost, která byla důvodem k dočasnému zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li dále stanoveno jinak.

(7) Informaci o dočasném zákazu činnosti auditorovi zaznamená Komora bezodkladně v seznamu auditorů. Obdobně postupuje Komora v případě opětovného vydání dočasně odebraného auditorského oprávnění.



§ 7
Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti a trvalé odebrání auditorského oprávnění

(1) Statutární auditor má trvale zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) mu bylo rozhodnutím uloženo kárné opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ke dni právní moci tohoto rozhodnutí,

b) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo mu byla tato způsobilost omezena, a to ke dni právní moci rozsudku,

c) přestal splňovat požadavky bezúhonnosti podle § 4 odst. 1 písm. c), ke dni, kdy nastaly skutečnosti, jež jsou překážkou bezúhonnosti,

d) existuje překážka splnění požadavku podle § 4 odst. 1 písm. e) a tato překážka není odstraněna ani po uplynutí lhůty stanovené v písemné výzvě vydané Komorou, která činí 3 měsíce, a to ke dni marného uplynutí stanovené lhůty, nebo

e) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější; účinky trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti v tomto případě nenastávají, pokud nejsou ukončena řízení spojená s kontrolou zajištění kvality, kárným řízením a obdobná řízení spojená s prováděním auditorské činnosti a pokud statutární auditor nemá splněny veškeré ostatní povinnosti vůči Komoře a Radě.

(2) Auditorská společnost má trvale zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) jí bylo rozhodnutím uloženo opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ke dni právní moci tohoto rozhodnutí,

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a nenapraví tento stav do 6 měsíců ode dne porušení této podmínky, ke dni uplynutí této lhůty,

c) existuje překážka splnění požadavku podle § 5 odst. 1 písm. d) až g) a tato překážka není odstraněna ani po uplynutí lhůty stanovené v písemné výzvě vydané Komorou, která činí 3 měsíce, a to ke dni marného uplynutí této lhůty, nebo

d) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější; účinky trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti v tomto případě nenastávají, pokud nejsou ukončena řízení spojená s kontrolou zajištění kvality, kárným a jiným řízením a obdobná řízení spojená s prováděním auditorské činnosti a pokud auditorská společnost nemá splněny veškeré ostatní povinnosti vůči Komoře a Radě.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 je auditor povinen vrátit vydané auditorské oprávnění ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti.

(4) Komora rozhodnutím trvale zakáže auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud

a) prováděl auditorskou činnost v době, kdy měl dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, nebo

b) pozbyl dobrou pověst.

(5) Informaci o trvalém zákazu činnosti zaznamená Komora bezodkladně v seznamu auditorů. O trvalém zákazu výkonu auditorské činnosti a jeho důvodech informuje Komora též příslušné orgány členských států, ve kterých je auditor oprávněný provádět povinný audit.

(6) Auditorovi lze opětovně vydat auditorské oprávnění na základě písemné žádosti a po splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne vzniku účinků trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti nebo ode dne vrácení auditorského oprávnění, došlo-li k tomuto vrácení později. Tato lhůta neplatí pro případ trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti na základě řízení podle § 25.

(7) Trvá-li zákaz výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 déle než 5 po sobě jdoucích let a neúčastnil-li se příslušný statutární auditor programů průběžného vzdělávání podle § 9, je podmínkou opětovného vydání auditorského oprávnění úspěšné absolvování písemného přezkoušení znalostí podle § 8; rozsah tohoto přezkoušení stanoví zkušební řád.



§ 8
Auditorská zkouška

(1) Auditorská zkouška je zaměřena na tyto oblasti:

a) všeobecná účetní teorie a zásady,

b) právní požadavky a standardy vztahující se k přípravě účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

c) mezinárodní účetní standardy,

d) finanční analýza,

e) nákladové a manažerské účetnictví,

f) řízení rizik a vnitřní kontrola,

g) provádění povinného auditu a profesní znalosti,

h) právní požadavky a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům,

i) mezinárodní auditorské standardy, případně další auditorské standardy vydané Komorou,

j) profesní etika a nezávislost.

(2) Dále se auditorská zkouška zaměřuje v rozsahu nezbytném pro provádění auditorské činnosti také na znalosti v těchto oborech:

a) právo obchodních společností a správa a řízení obchodních společností,

b) insolvenční právo,

c) finanční právo,

d) občanské a obchodní právo,

e) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení,

f) informační a výpočetní systémy,

g) podniková, všeobecná a finanční ekonomie,

h) matematika a statistika,

i) zásady finančního řízení podniků.

(3) Pokud uchazeč složil vysokoškolskou zkoušku nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oborech uvedených v odstavcích 1 a 2, jejíž rozsah a obsah se v rozhodující části shoduje s oblastmi auditorské zkoušky podle odstavců 1 a 2, a byla-li zkouška složena nejvýše 7 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od části auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.

(4) Auditorskou zkoušku tvoří dílčí zkoušky a je vykonána složením všech dílčích zkoušek. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a má písemnou formu.

(5) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí zkoušky. Auditorská zkouška musí být vykonána nejpozději do 3 let ode dne konání první dílčí zkoušky; není-li auditorská zkouška vykonána v této lhůtě, složené dílčí zkoušky se při podání nové žádosti o vykonání auditorské zkoušky neuznávají.

(6) Hodnocení dílčích zkoušek provádí nejméně tříčlenná zkušební komise složená ze statutárních auditorů a dalších odborníků z ekonomické a právní teorie a praxe jmenovaných a odvolávaných Radou. Zkušební komise rozhoduje o hodnocení uchazeče výrokem „vyhověl" nebo „nevyhověl". Nesouhlasí-li uchazeč s rozhodnutím zkušební komise, může se proti němu odvolat.

(7) Podrobnosti organizačního a jiného zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky stanoví zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(8) Zkušební řád stanoví zejména

a) podrobnosti k podání žádosti o vykonání auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,

b) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4,

c) počet a obsah dílčích zkoušek,

d) výši poplatku za přihlášku k dílčím zkouškám a rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí zkoušce nebo rozdílové zkoušce nesmí být vyšší než 6 000 Kč,

e) průběh a způsob hodnocení auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,

f) způsob hlasování zkušební komise a

g) postup při neúčasti na zkoušce.



§ 9
Průběžné vzdělávání

Statutární auditoři jsou povinni účastnit se programu průběžného vzdělávání s cílem zvyšovat si teoretické a profesní znalosti. Program průběžného vzdělávání v rozsahu nejvýše 60 hodin ročně stanoví vnitřní předpis Komory.



§ 10
Auditoři z jiných členských států a volné poskytování služeb

(1) Auditorskou činnost podle tohoto zákona je oprávněna na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, za podmínek stanovených tímto zákonem. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 o oprávnění provádět auditorskou činnost na území České republiky se pro účely uznání kvalifikačních předpokladů použije zákon o uznávání odborné kvalifikace 13). Uznávacím orgánem je Komora.

(3) U osoby uvedené v odstavci 1 se vyžaduje kompenzační opatření formou složení rozdílové zkoušky, pokud není doklady o formální kvalifikaci prokázána znalost všech oblastí uvedených v § 8. Rozdílová zkouška se koná zpravidla v českém jazyce.

(4) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky dočasně nebo příležitostně provádět také fyzická osoba podle odstavce 1, oznámí-li před zahájením dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky.

(5) Oznámení podle odstavce 4 obsahuje

a) jméno a příjmení auditora,

b) adresu pro doručování písemností na území České republiky,

c) kopii dokladu o formální kvalifikaci pro výkon auditorské činnosti,

d) druh auditorské činnosti, kterou hodlá provádět,

e) místo výkonu auditorské činnosti a

f) přepokládanou dobu výkonu auditorské činnosti.

(6) Komora je oprávněna ověřit odbornou kvalifikaci osob oprávněných provádět auditorskou činnost podle odstavců 1 a 4 pro přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu 6); postupuje při tom podle zákona o uznávání odborné kvalifikace 13).

(7) Komora vede evidenci osob oprávněných vykonávat auditorskou činnost podle odstavce 4. Evidence obsahuje údaje uvedené v odstavci 5. Na vedení této evidence se přiměřeně použijí ustanovení o vedení seznamu auditorů.



Seznam auditorů

§ 11

(1) Komora vede seznam auditorů, který obsahuje informace o

a) statutárních auditorech,

b) auditorských společnostech,

c) registrovaných auditorech a auditorských osobách ze třetích zemí podle § 48.
Seznam auditorů obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady, případně jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a kárných opatření podle § 25 odst. 1 písm. b) až e) a § 25 odst. 3 a 4.

(2) Seznam auditorů je veden v elektronické podobě 14).

(3) Údaje jsou v seznamu auditorů vedeny v českém jazyce.

(4) Údaje uvedené v seznamu auditorů, s výjimkou dat narození a rodných čísel, jsou veřejně přístupné.

(5) Údaje do seznamu auditorů v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají. Jsou-li údaje předávány v elektronické podobě, musí být podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb 15).

(6) Informace zapisované do seznamu auditorů, které se týkají splnění podmínek stanovených v § a 5, a dále informace nebo jejich změny podle § 12 je auditor povinný bezodkladně oznámit Komoře.



§ 12

(1) Seznam auditorů obsahuje tyto informace o statutárních auditorech:

a) jméno a příjmení statutárního auditora, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, místa podnikání, obchodní firmu, je-li odlišná od jména a příjmení statutárního auditora, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo") poskytnuté správcem základního registru osob 15a),

b) datum vydání auditorského oprávnění a jeho číslo,

c) informaci, zda statutární auditor provádí auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo jménem auditorské společnosti nebo jménem jiného auditora,

d) obchodní firmu, adresu sídla, registrační číslo a elektronickou adresu, má-li ji zřízenu, auditorské společnosti nebo společností, u kterých je statutární auditor zaměstnán nebo s nimiž je spojen jako společník nebo jinak, pokud existují, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

e) informace o všech dalších registracích jako statutárního auditora provedené u příslušných orgánů jiných členských států a jako auditora ve třetích zemích, včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

f) den dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, den trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti a den nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření, včetně druhu kárného opatření, s výjimkou napomenutí.

(2) Seznam auditorů obsahuje tyto informace o auditorských společnostech:

a) obchodní firmu, adresu sídla, právní formu a identifikační číslo,

b) jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, adresu bydliště nebo místo pobytu nebo bydliště mimo území České republiky osob, které jsou jejich statutárním, řídicím nebo dozorčím orgánem,

c) jména a adresy míst podnikání nebo obchodní firmy, adresy sídla a právní formu všech společníků včetně rozsahu jejich hlasovacích práv,

d) informace o kontaktních místech, jméno, příjmení a adresu kontaktní osoby, elektronickou adresu, má-li ji zřízenu, a adresy všech provozoven na území České republiky,

e) datum získání auditorského oprávnění a číslo auditorského oprávnění,

f) jméno, příjmení a registrační čísla statutárních auditorů provádějících povinný audit jménem auditorské společnosti, zaměstnaných u auditorské společnosti nebo s ní spojených jako společníci či jinak,

g) případné členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a propojených osob nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné,

h) všechny další registrace auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států a auditorské osoby ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

i) den dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, den trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti a den nabytí právní moci rozhodnutí o uložení opatření podle § 25, včetně druhu tohoto opatření, s výjimkou napomenutí.

(3) V případě registrovaných auditorů a auditorských osob ze třetích zemí se do seznamu auditorů zapisují informace podle odstavců 1 a 2, pokud jsou u těchto osob v zahraničí evidovány. Změnu zapisovaných informací jsou tyto osoby povinny oznámit bez zbytečného odkladu Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení přistoupit k zahájení řízení podle § 25.



§ 13
Etický kodex

Auditor při provádění své činnosti dodržuje etický kodex, který je minimálním standardem profesní etiky auditora. Etický kodex stanoví zejména bližší podmínky dodržování zásady bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti, odborné způsobilosti a náležité péče, a to pro výkon auditorské činnosti, jako činnosti ve veřejném zájmu. Etický kodex vydává Komora jako svůj vnitřní předpis. Při jeho zpracování respektuje mezinárodní etické požadavky, zejména etický kodex Mezinárodní federace účetních.



§ 14
Nezávislost auditora

(1) Auditor musí být při provádění auditorské činnosti nezávislý na auditované osobě a nesmí se podílet na jejím rozhodování. Při provádění auditorské činnosti je vázán právními předpisy a je rovněž povinen dodržovat auditorské standardy podle § 18, etický kodex a ostatní vnitřní předpisy Komory.

(2) Existuje-li jakýkoli přímý nebo nepřímý finanční, obchodní, pracovněprávní nebo jiný vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi auditorem nebo osobami tvořícími síť a auditovanou účetní jednotkou, ze kterého lze usuzovat, že je ohrožena nezávislost auditora, nesmí auditor provádět povinný audit.

(3) Jestliže je nezávislost auditora ve vztahu k auditované účetní jednotce ohrožena skutečnostmi, jako je kontrola vlastních služeb, existence vlastního zájmu, upřednostňování některých osob, správa majetku nebo další skutečnosti uvedené v etickém kodexu, musí auditor přistoupit k opatřením s cílem toto ohrožení zmírnit. Je-li význam tohoto ohrožení ve srovnání s uplatněnými opatřeními takový, že nezávislost auditora je přesto ohrožena, auditor povinný audit neprovede.

(4) Auditor nesmí provádět auditorskou činnost v účetní jednotce, pokud je dlouhodobě závislý na příjmech ze služeb poskytnutých této účetní jednotce.

(5) Provádí-li statutární auditor auditorskou činnost jménem auditorské společnosti, nesmějí společníci nebo vedoucí zaměstnanci této auditorské společnosti, členové statutárních, řídicích a dozorčích orgánů této společnosti nebo propojených osob zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při poskytování takového auditu.

(6) V případě kontroly vlastních služeb nebo existence vlastního zájmu při provádění auditorské činnosti v subjektu veřejného zájmu v případě, kde je to nutné pro zabezpečení nezávislosti statutárního auditora a auditorské společnosti, nesmí být auditorem taková činnost provedena.

(7) Auditor je povinný uvést ve spisu auditora všechna významná ohrožení své nezávislosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.



§ 15
Povinnost mlčenlivosti

(1) Auditor je povinný, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, kterou audituje, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má dočasný nebo trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti, nebo jinak ukončil výkon auditorské činnosti, a dále na osoby pověřené Komorou nebo Radou, které k takovým informacím mají nebo měly přístup, zaměstnance auditora, společníky i členy orgánů auditorské společnosti.

(2) Auditora a další osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit mlčenlivosti o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, účetní jednotka nebo Komora.

(3) Je-li auditor nahrazen jiným auditorem, poskytne novému auditorovi přístup ke všem shromážděným významným informacím, které se týkají auditované účetní jednotky.

(4) Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací České národní bance v oblasti její dohledové působnosti na finančním trhu 16) nebo příslušnému orgánu podle jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

b) poskytnutí informací novému auditorovi podle odstavce 3 nebo auditorovi skupiny v případě provádění auditu konsolidované účetní závěrky podle § 19,

c) plnění povinností podle § 21 odst. 3 až 5,

d) poskytnutí dokumentů týkajících se povinného auditu Radou, auditorem orgánu veřejného dohledu jiného členského státu, případně třetí země podle § 42 a 49,

e) poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství, nebo

f) poskytnutí informací soudu nebo poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení statutárního auditora.



§ 16

Cena za provedení povinného auditu nesmí být

a) ovlivněna poskytováním doplňkových služeb auditované osobě ani stanovena na jejich základě, nebo

b) podmíněna dalšími skutečnostmi, které ohrožují nezávislost, nestrannost nebo kvalitu provedení povinného auditu.



§ 17
Určení auditora a smlouva o povinném auditu

(1) Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditora její nejvyšší orgán. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem.

(2) Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu.

(3) Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě, a to včetně řádného uvedení důvodů; toto platí obdobně i v případě ukončení smluvního vztahu před provedením povinného auditu jiným způsobem.



§ 18
Mezinárodní auditorské standardy a auditorské standardy vydávané Komorou

Auditoři jsou povinni při provádění auditorské činnosti postupovat v souladu s mezinárodními auditorskými standardy upravenými právem Evropských společenství 17) a s auditorskými standardy vydanými Komorou, které upravují postupy auditora při provádění auditorské činnosti neupravené mezinárodními auditorskými standardy. Seznam mezinárodních auditorských standardů a auditorských standardů vydávaných Komorou a jejich aktuální znění Komora zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 19
Povinný audit konsolidované účetní závěrky

(1) Při provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky určí konsolidující účetní jednotka auditora skupiny, který má plnou odpovědnost za zprávu auditora. Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky také prověří rozsah a způsob provedení auditorské činnosti provedené jedním nebo více auditory a auditory a auditorskými společnostmi schválenými k provádění povinného auditu v ostatních členských státech a auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země a uchovává dokumentaci o tomto prověření po stejnou dobu, která je uvedena v § 20 odst. 6, a to v rozsahu, který příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.

(2) Pokud je u části skupiny prováděn povinný audit jedním nebo více auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země, s níž není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49, je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném jedním nebo více auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země, včetně pracovních materiálů významných pro audit konsolidované účetní závěrky.

(3) Pro splnění povinnosti zajištění předložení dokumentace podle odstavce 2 auditor skupiny dále

a) zajistí kopii této dokumentace,

b) smluvně k této dokumentaci zajistí neomezený přístup na požádání, nebo

c) provede jiné vhodné opatření.

(4) Brání-li právní nebo jiná překážka předání dokumentace k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazní prostředek, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k auditu získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů příslušné země důkazní prostředek o takové překážce.



§ 20
Zpráva auditora

(1) O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém statutární auditor uvádí
1. jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo bydliště u auditovaných účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo u auditovaných účetních jednotek, které jsou právnickou osobou, nebo název a místo podnikání pobočky nebo organizační složky 18) u auditovaných účetních jednotek, které jsou zahraniční právnickou osobou, identifikační číslo, je-li účetní jednotce přiděleno, právní formu účetní jednotky a
2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetních jednotek uvedených v bodu 1, včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena,

b) rozsah provedeného povinného auditu včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými byl povinný audit proveden,

c) výrok auditora, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy; výrok auditora je buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit,

d) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za vhodné uvést, zejména významné nejistoty a skutečnosti s významným vlivem na předpoklad časově neomezeného trvání účetní jednotky z důvodu finanční situace účetní jednotky.

(2) Vydává-li auditor zprávu o ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy, je povinen se vyjádřit k souladu výroční zprávy s účetní závěrkou nebo konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.

(3) Statutární auditor je povinen ve zprávě auditora uvést své jméno, příjmení a číslo auditorského oprávnění, datum vyhotovení a podpis. Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede obchodní firmu, sídlo, číslo auditorského oprávnění a jména a příjmení statutárních auditorů, kteří jménem auditorské společnosti vypracovali zprávu auditora, čísla jejich auditorského oprávnění, jejich podpis a datum vyhotovení.

(4) Zprávu auditora projedná auditor se statutárním orgánem auditované účetní jednotky. Případné připomínky tohoto orgánu ke zprávě auditora je statutární auditor povinen písemně vypořádat.

(5) O průběhu povinného auditu vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů podle § 18.

(6) Auditor uchovává spis nejméně 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora o provedení povinného auditu.

(7) Právo nahlížet do spisu mají

a) auditor skupiny podle § 19,

b) dozorčí a kárná komise Komory,

c) členové Prezidia a jimi pověřené osoby, pro účely kontroly kvality podle § 24,

d) soud a

e) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení statutárního auditora.



§ 21
Práva a povinnosti auditora

(1) Auditor je mimo jiných povinností stanovených tímto zákonem povinen

a) dodržovat vnitřní předpisy Komory,

b) dodržovat mezinárodní auditorské standardy a auditorské standardy vydávané Komorou,

c) nenařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou a

d) platit povinný příspěvek na činnost Komory ve výši stanovené vnitřním předpisem Komory,

e) spolupracovat s Radou při výkonu veřejného dohledu nad auditem.

(2) Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si statutární auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Statutární auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům statutárního auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

(3) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státnímu dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,

b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,

c) mohou ohrozit její časově neomezené trvání, nebo

d) mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku podle § 20 odst. 1 písm. c),
je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled.

(4) Povinnost podle odstavce 3 má též auditor, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 disponuje 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo pokud jde o ovládající nebo ovládanou osobu 19).

(5) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, jsou povinni neprodleně písemně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy.

(6) Auditor je povinen pro potřeby výkonu dohledu poskytnout České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu prováděného v účetní jednotce, která podléhá dohledu České národní banky.

(7) Auditorská společnost je povinna určit jednoho nebo více statutárních auditorů, kteří jsou osobou odpovědnou za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit.



§ 22
Pojištění odpovědnosti za škodu

Statutární auditor a auditorská společnost musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním auditorské činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.



§ 23
Omezení podnikání auditora

(1) Auditor nesmí vykonávat další výdělečnou činnost mající znaky podnikání, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Překážkou provádění auditorské činnosti auditorem není

a) správa vlastního majetku,

b) členství v dozorčím orgánu účetní jednotky,

c) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,

d) vedení účetnictví nebo provozování ekonomické, poradenské a organizační činnosti podle jiného právního předpisu,

e) daňové poradenství podle jiného právního předpisu,

f) výkon funkce insolvenčního správce, hostujícího insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce nebo likvidátora podle jiných právních předpisů,

g) činnost znalce.



§ 24
Kontrola kvality

(1) Statutární auditor a auditorská společnost podléhají systému kontroly kvality, jehož účelem je především kontrolovat, zda auditoři postupují při provádění auditorské činnosti podle mezinárodních auditorských standardů, auditorských standardů vydávaných Komorou a etického kodexu.

(2) Systém kontroly kvality organizuje a řídí Komora v souladu s dozorčím řádem, který je vnitřním předpisem Komory, a který zároveň stanoví podrobnosti provádění kontroly kvality osobami podle odstavce 3 písm. d) a postup projednání zprávy o kontrole kvality.

(3) Systém kontroly kvality musí splňovat tato kritéria:

a) je nezávislý na kontrolovaných statutárních auditorech a auditorských společnostech,

b) podléhá veřejnému dohledu podle části šesté,

c) jeho financování je bezpečné a nesmí být negativně ovlivňováno ze strany auditorů,

d) kontrolu kvality provádí fyzická osoba, která je nezávislá na kontrolovaném auditorovi a která má náležité odborné vzdělání a zkušenosti v oblasti povinného auditu a účetního výkaznictví a pro tyto účely prošla zvláštním školením určeným Komorou (dále jen „osoba provádějící kontrolu kvality"), kterou určí dozorčí komise Komory,

e) kontrola kvality se u dotyčného auditora provádí nejméně jednou za 6 let, pokud není stanoveno jinak.

(4) Komora vydává vnitřní předpis k systému kontroly kvality, který zejména stanoví podrobnosti organizačního a personálního zajištění systému kontroly kvality auditorem.

(5) Osoby provádějící kontrolu kvality prověřují při kontrole kvality i vybrané spisy auditora a posuzují dodržování používaných mezinárodních auditorských standardů a auditorských standardů vydávaných Komorou, požadavky na nezávislost, množství a kvalitu vynaložených zdrojů, výši auditorských odměn a vnitřní systém řízení kvality auditorské společnosti.

(6) Termín kontroly kvality stanoví Komora a oznámí jej auditorovi nejméně 30 dnů před jejím konáním. Od data oznámení termínu kontroly kvality do doby, kdy je tato kontrola ukončena, nemůže statutární auditor a auditorská společnost požádat o dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 písm. g) nebo § 6 odst. 3 písm. c) nebo trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. e) nebo § 7 odst. 2 písm. d). Způsob provedení a další podmínky organizačního zajištění kontroly kvality stanoví dozorčí řád.

(7) Kontrola kvality se u auditorů, kteří provádí auditorskou činnost v subjektech veřejného zájmu, provede nejméně jednou za 3 roky.

(8) Statutární auditor a auditorská společnost předloží osobě provádějící kontrolu kvality seznam auditovaných osob a na požádání zpřístupní spisy, které si tato osoba vyžádá.

(9) O kontrole kvality vyhotoví osoba provádějící kontrolu kvality zprávu, ve které uvede zjištěné nedostatky a doporučí způsob a lhůtu pro jejich odstranění, a tuto zprávu s auditorem projedná. Zprávu o kontrole kvality předává osoba provádějící kontrolu kvality Komoře, která uchová zprávu o kontrole kvality po dobu 7 let od provedení kontroly.

(10) Neodstraní-li auditor v doporučené lhůtě nedostatky uvedené ve zprávě o kontrole kvality, zahájí Komora kárné řízení podle § 25.

(11) Jednou ročně vydává Komora souhrnnou zprávu o kontrole kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky systémů kontroly kvality auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Zprávu Komora doručuje Radě a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.



HLAVA III

KÁRNÁ OPATŘENÍ A KÁRNÉ ŘÍZENÍ

§ 25
Kárná opatření

(1) Za zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, etickým kodexem, vnitřními předpisy nebo auditorskými standardy lze statutárnímu auditorovi uložit některé z těchto kárných opatření

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokuta do výše 1 000 000 Kč,

d) dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 nejdéle na 1 rok,

e) trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7.

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. c) lze uložit současně s kárným opatřením podle odstavce 1 písm. d) nebo e).

(3) Je-li ukládáno kárné opatření podle odstavce 1 za jednání, které bylo učiněno jménem auditorské společnosti nebo v souvislosti s její činností, lze současně uložit opatření podle odstavce 1 též této auditorské společnosti s tím, že pokutu podle odstavce 1 písm. c) lze uložit až do výše 5 000 000 Kč. V tomto případě je auditorská společnost účastníkem řízení. Prokáže-li auditorská společnost, že nemohla ani při vynaložení veškeré péče zabránit statutárnímu auditorovi v jednání podle odstavce 1, opatření se jí neuloží.

(4) Je-li kárné opatření ukládáno za jednání učiněné v souvislosti s prováděním povinného auditu subjektu veřejného zájmu, lze statutárnímu auditorovi uložit pokutu do výše 2 000 000 Kč.

(5) Kárné řízení lze zahájit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se příslušný orgán dozvěděl o existenci důvodu pro zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti auditorem došlo.

(6) Při ukládání kárného opatření se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, způsobu jeho spáchání, jeho následkům, a okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(7) Jedná-li se o méně závažné porušení povinnosti, lze od uložení kárného opatření upustit, pokud je možno samotné projednání kárného provinění považovat za dostačující.

(8) Výnos z uložených pokut je příjmem Komory.



§ 26
Kárné řízení

(1) O uložení kárného opatření podle § 25 rozhoduje kárná komise Komory na návrh ministra financí, dozorčí komise, člena Prezidia, orgánu státního dozoru nebo České národní banky, nebo bez návrhu.

(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 25 podepisuje předseda kárné komise Komory. Podrobnosti týkající se postupu při ukládání kárných opatření uvedených v § 25 upravuje kárný řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(3) Rozhodnutí o uložení kárného opatření se doručuje též osobě, která podala návrh na jeho uložení.



§ 27
Zahlazení kárného opatření

Na auditora se hledí, jako by mu nebylo uloženo kárné opatření, uplynula-li

a) ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uložení kárného opatření, napomenutí nebo veřejného napomenutí doba 1 roku,

b) od zaplacení pokuty nebo od nabytí právní moci rozhodnutí o dočasném zákazu výkonu auditorské činnosti doba 1 roku,

c) ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o trvalém zákazu výkonu auditorské činnosti doba 10 let.



HLAVA IV

ASISTENT AUDITORA

§ 28
Asistent auditora

(1) Asistentem auditora se rozumí fyzická osoba zapsaná v seznamu asistentů auditora.

(2) Komora zapíše na žádost do seznamu asistentů auditora fyzickou osobu, která

a) je způsobilá k právním úkonům,

b) je bezúhonná,

c) získala vzdělání, které je potřebné pro přijetí na vysokou školu, nebo rovnocenné vzdělání 20).

(3) Pro doložení bezúhonnosti se použije § 4 odst. 3 věta poslední obdobně.



§ 29
Odborná praxe asistenta auditora

(1) Za odbornou praxi se považuje účast na provádění auditu účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek za účelem získání dostatečných teoretických a praktických znalostí a osvojení si zkušeností potřebných k provádění auditorské činnosti.

(2) Odborná praxe musí probíhat u auditora, který je oprávněn k provádění auditorské činnosti v některém členském státě a splňuje tyto podmínky:

a) aktivně vykonává auditorskou činnost, včetně povinného auditu, v některém členském státě, b) má praxi při provádění auditorské činnosti delší než 3 roky a

c) nebylo mu uloženo kárné opatření, které není k datu zahájení praxe u této osoby zahlazeno, a nemá v této době ani dočasně zakázán výkon auditorské činnosti.



§ 30
Seznam asistentů auditora

(1) Komora vede seznam asistentů auditora, který obsahuje

a) jméno a příjmení asistenta auditora, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, adresu bydliště, případně adresu pro doručování písemností,

b) jméno a příjmení, obchodní firmu, je-li odlišná od jména a příjmení, identifikační číslo a adresu místa podnikání statutárního auditora, nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo auditorské společnosti, u níž vykonává odbornou praxi,

c) datum zápisu do seznamu asistentů auditora,

d) registrační číslo.

(2) Na vedení seznamu asistentů auditora se přiměřeně použijí ustanovení § 11 odst. 2 až 6.

(3) Komora vyškrtne ze seznamu asistentů auditora asistenta auditora, který

a) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti,

b) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, ke dni, kdy se o této skutečnosti dozvěděla,

c) se stal statutárním auditorem, ke dni zápisu do seznamu auditorů,

d) nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 28 odst. 2, ke dni, kdy se o této skutečnosti dozvěděla.

(4) Asistent auditora je povinen oznámit Komoře bez zbytečného odkladu změnu zapisovaných údajů podle odstavce 1 a každou změnu, která má vliv na posouzení splnění požadavků uvedených v § 28 odst. 2.

(5) Komora aktualizuje údaje v seznamu asistentů auditora bezodkladně.



HLAVA V

KOMORA A JEJÍ ORGÁNY

§ 31
Komora

(1) Komora je samosprávnou organizací všech statutárních auditorů se sídlem v Praze. Komora je právnickou osobou.

(2) Komora

a) zajišťuje podmínky pro organizaci, řízení a provoz systému kontroly kvality podle § 24,

b) kontroluje, zda jsou statutárními auditory, auditorskými společnostmi a asistenty auditora dodržována ustanovení tohoto zákona,

c) vydává vnitřní předpisy Komory, etický kodex a auditorské standardy s výjimkou mezinárodních auditorských standardů upravených právem Evropských společenství podle § 18,

d) vede seznam auditorů podle § 11 a seznam asistentů auditora podle § 30 tohoto zákona,

e) vytváří předpoklady pro průběžné udržování a zvyšování odborné úrovně statutárních auditorů,

f) vytváří předpoklady pro přípravu asistentů auditora ke složení auditorské zkoušky,

g) rozhoduje o podaných přihláškách k auditorským zkouškám, dílčím auditorským zkouškám a zajišťuje provádění auditorských a dílčích auditorských zkoušek,

h) neprodleně informuje Radu v případech, kdy kontaktuje orgán dohledu jiného členského státu nebo je takovým orgánem kontaktována ve smyslu spolupráce podle § 41 a 49,

i) sdělí na požádání České národní bance výsledek audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky,

j) v odůvodněných případech zprošťuje auditora mlčenlivosti podle § 15 odst. 2,

k) vykonává další činnosti vymezené jí tímto zákonem.

(3) Komora poskytne Radě na její žádost

a) kopie dokumentů a veškeré informace, které jsou nezbytné pro posouzení konkrétního případu souvisejícího s veřejným dohledem podle hlavy VI tohoto zákona nebo v případě, kdy Rada plní funkci odvolacího orgánu,

b) zprávy o kontrole kvality.

(4) Komora je povinna spolupracovat s Radou ve všech otázkách týkajících se veřejného dohledu a spolupráce Rady s orgány dohledu v ostatních členských státech a třetích zemí podle § 37, hlavy VII a hlavy IX, pokud je o to Radou požádána.

(5) V rozsahu nutném k provedení opatření vydaného orgány Evropských společenství k provedení 14, 20 a 24 Komora vydá vnitřní předpis.



§ 32
Orgány Komory

(1) Orgány Komory jsou

a) sněm,

b) výkonný výbor a prezident Komory,

c) dozorčí komise,

d) kárná komise.

(2) Do orgánu Komory, s výjimkou sněmu, může být zvolen statutární auditor, který nemá v době konání voleb dočasně zakázán výkon auditorské činnosti. Funkční období člena orgánu Komory nesmí přesáhnout dobu 4 let. Opětovná volba je možná, přičemž člen orgánu Komory může setrvat v jednom a tomtéž orgánu Komory nejdéle po dvě po sobě jdoucí funkční období. Podrobnosti o způsobu volby a odvolání členů orgánů Komory stanoví vnitřní předpis Komory. Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší členovi orgánu Komory náhrada výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce a náhrada výdajů spojených s výkonem funkce.

(3) Podrobnosti organizace Komory a jejích orgánů a způsobu schvalování a publikaci vnitřních předpisů Komory stanoví statut Komory.



§ 33
Sněm

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. Právo účastnit se sněmu mají všichni statutární auditoři zapsaní v seznamu auditorů. Sněm svolává nejméně jednou za dva roky výkonný výbor Komory, a to ve lhůtách a způsobem stanoveným vnitřním předpisem Komory. Výkonný výbor Komory svolá sněm kdykoli, požádá-li o to písemně v průběhu 60 po sobě jdoucích dní alespoň třetina statutárních auditorů nebo požádá- o to dozorčí komise; výkonný výbor je povinen svolat v těchto případech sněm tak, aby se uskutečnil nejpozději do 3 měsíců ode dne svolání.

(2) Jednání sněmu se řídí jednacím řádem, který je vnitřním předpisem Komory. Sněmu přísluší

a) volit a odvolávat ze statutárních auditorů přímou a tajnou volbou členy orgánů Komory a jejich náhradníky,

b) schvalovat statut Komory, vnitřní předpisy Komory nebo jejich změny,

c) schvalovat etický kodex a auditorské standardy při respektování ustanovení § 18,

d) rozhodovat o výši povinného příspěvku statutárních auditorů a auditorských společností na činnost Komory,

e) rozhodovat o výši poplatku za přihlášku k auditorské zkoušce, dílčím auditorským zkouškám a rozdílové zkoušce,

f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti výkonného výboru, dozorčí komise a kárné komise vždy za předchozí dva roky,

g) schvalovat účetní závěrku Komory, přičemž v době mezi dvěma sněmy konanými podle odstavce 1 je účetní závěrka schvalována výkonným výborem a předkládána na vědomí sněmu,

h) volit auditora ověřujícího účetní závěrku Komory,

i) provádět další činnosti stanovené ve statutu Komory.

(3) Komora předloží Radě vnitřní předpisy Komory, etický kodex a auditorské standardy do 30 dnů ode dne jejich schválení sněmem.



§ 34
Výkonný výbor

(1) Výkonný výbor je výkonným orgánem Komory. V čele výkonného výboru stojí prezident Komory, který je statutárním orgánem Komory.

(2) Výkonný výbor má 14 členů a 6 náhradníků. Klesne-li počet členů výkonného výboru pod stanovený počet, jsou doplněni z řad náhradníků. Způsob volby náhradníků a postup při doplňování počtu členů výkonného výboru stanoví statut Komory.

(3) Výkonný výbor vykonává činnosti, které jsou

a) stanoveny tímto zákonem Komoře a nepřísluší zároveň jiným orgánům Komory,

b) určeny statutem Komory a

c) na něj delegovány usnesením sněmu.

(4) Vyžadují-li předpisy Evropských společenství nebo změna předpisů uvedených v § 2 písm. k) změnu předpisu podle § 33 odst. 2 písm. c), připravuje a schvaluje výkonný výbor změnu tohoto předpisu, která je účinná dnem zveřejnění způsobem podle § 18. Tuto změnu vnitřního předpisu schvaluje sněm na svém nejbližším jednání.

(5) Výkonný výbor se schází zpravidla jednou za dva měsíce; svolává jej prezident Komory.

(6) Výkonný výbor volí a odvolává ze svých členů prezidenta Komory a viceprezidenty Komory. V případě, že prezident Komory nemůže dočasně vykonávat funkci může písemně pověřit některého z viceprezidentů Komory výkonem své funkce.



§ 35
Dozorčí komise

(1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem Komory. Počet členů a náhradníků dozorčí komise stanoví statut Komory. Dozorčí komise organizuje a řídí systém kontroly kvality auditu, kontroluje dodržování tohoto zákona, plnění usnesení sněmu, dodržování jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a dodržování vnitřních předpisů Komory všemi statutárními auditory, auditorskými společnostmi, asistenty auditora a orgány Komory.

(2) Dozorčí komise se při své činnosti řídí dozorčím řádem.

(3) Dozorčí komise informuje nejméně jednou za šest měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti.



§ 36
Kárná komise

(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem. Počet členů a náhradníků kárné komise stanoví statut Komory.

(2) Kárná komise se při své činnosti řídí kárným řádem.



HLAVA VI

VEŘEJNÝ DOHLED

§ 37
Rada a její působnost

(1) Zřizuje se Rada pro veřejný dohled nad auditem. Rada je právnickou osobou. Sídlem Rady je Praha.

(2) Rada

a) vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory v rozsahu stanoveném tímto zákonem a

b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon.

(3) Rada při výkonu veřejného dohledu dbá na ochranu veřejného zájmu.

(4) Činnost Rady je financována z příjmů z pokut uložených podle § 45 odst. 4 a v případě nedostatku zdrojů dotací ze státního rozpočtu.

(5) Podrobnosti o činnosti a vnitřní organizaci Rady a jejího sekretariátu stanoví statut Rady.



§ 38
Činnost Rady

(1) Výkonem veřejného dohledu podle § 37 odst. 2 se rozumí dohled nad

a) kontrolou dodržování ustanovení tohoto zákona, auditorských standardů, etického kodexu a vnitřních předpisů Komory auditory a orgány Komory,

b) organizací, řízením a provozováním systému kontroly kvality auditorské činnosti prováděného Komorou,

c) organizací a provozováním systému průběžného vzdělávání statutárních auditorů prováděného Komorou,

d) uplatňováním disciplinárních a sankčních opatření podle tohoto zákona Komorou při řízeních proti auditorům, případně auditorům ze třetích zemí.

(2) Rada

a) spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě právních předpisů souvisejících s povinným auditem účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek,

b) spolupracuje s orgány veřejného dohledu nad auditory ostatních členských států a třetích zemí za podmínek stanovených tímto zákonem,

c) spolupracuje s Českou národní bankou ve věci dohledu nad auditory provádějícími auditorskou činnost osobám podléhajícím dohledu České národní banky,

d) plní funkci odvolacího orgánu v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem 21),

e) schvaluje
1. statut Rady,
2. plán činnosti Rady,
3. návrh rozpočtu Rady,
4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Rady,
5. zprávu o veřejném dohledu nad auditem podle odstavce 3,

f) projednává s Komorou návrhy změn vnitřních předpisů nebo návrhy vnitřních předpisů Komory před procesem jejich schvalování sněmem nebo výkonným výborem; členové Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory nebo zasedání jejích orgánů,

g) podává Komoře návrh na zrušení nebo změnu vnitřního předpisu Komory nebo jeho části, pokud jsou v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem; nevyhoví-li Komora tomuto návrhu ve lhůtě stanovené Radou, může podat návrh na zrušení vnitřního předpisu Komory nebo jeho části soudem,

h) podává Komoře návrh na provedení kontroly kvality u auditora,

i) dohlíží na provádění kontroly kvality podle § 24 prostřednictvím Radou pověřeného člena nebo jiné pověřené osoby a navrhuje opatření k nápravě,

j) je odvolacím správním orgánem v řízení o odvolání proti rozhodnutí Komory,

k) provádí další činnosti, které jí stanoví tento zákon a jsou nezbytné k řádnému provádění veřejného dohledu nad auditem.

(3) Rada vydá každoročně, nejpozději do 30. června, zprávu o veřejném dohledu nad auditem České republice za předcházející kalendářní rok.



§ 39
Orgány Rady

(1) Výkonným orgánem Rady je Prezidium, které vykonává činnosti stanovené tímto zákonem Radě. Prezidium může výkonem činností podle § 38 odst. 2 písm. a) až d) a f) a g) pověřitprezidenta Rady.

(2) Prezidium sestává

a) z 5 členů, kteří jsou osobami mimo profesi, a

b) 1 člena, který je statutárním auditorem.

(3) Prezidium jmenuje a odvolává ministr financí po dohodě s Českou národní bankou.

(4) Prezidium volí a odvolává ze svých členů podle odstavce 2 písm. a) prezidenta Rady při ustavujícím zasedání Rady a dále vždy při jmenování více jak jednoho nového člena Prezidia, nebo pokud prezidentovi Rady výkon funkce člena Prezidia skončí.

(5) Prezident Rady je statutárním orgánem Rady. Prezidenta Rady v jeho nepřítomnosti zastupuje jím pověřený člen Prezidia.

(6) Funkční období členů Prezidia je 6 let. Každé 2 roky jsou jmenováni dva členové Prezidia.

(7) Členem Prezidia může být jmenován občan České republiky, který je uznávaným odborníkem a byl nebo je činný v oboru účetnictví, auditorské činnosti nebo v oborech s nimi souvisejících, nebo v oblasti právní vědy a ekonomie.

(8) Členem Prezidia nemůže být jmenován ten, komu bylo Komorou uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 písm. b) až e).

(9) Výkon funkce člena Prezidia končí

a) uplynutím jeho funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

e) v případě člena Prezidia podle odstavce 2 písm. b) dočasným nebo trvalým zákazem výkonu auditorské činnosti, s výjimkou jeho vlastní žádosti podle § 6 odst. 1 písm. g) a § 7 odst. 1 písm. e).

(10) Člen Prezidia je odvolán z funkce,

a) nevykonává-li svou funkci nebo neplní-li své povinnosti podle tohoto zákona po dobu delší než 9 měsíců,

b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce, anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Rady,

c) pokud nabyl právní moci rozsudek, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž je jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

d) pokud nabyl právní moci rozsudek, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo

e) jestliže členu Prezidia podle odstavce 2 písm. b) bylo uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 písm. b) až e).

(11) Členu Prezidia náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši určené z platové základny platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

(12) Prezidentu Rady náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši určené z platové základny platovým koeficientem 0,35 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

(13) Členové Prezidia mají právo na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce. Náhradami výdajů spojených s výkonem funkce a vynakládaných při dodržení zásady hospodárnosti jsou peněžitá plnění poskytovaná za prokázané

a) výdaje na dopravu vlastním vozidlem nebo nájemným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla Rady a při cestách spojených s výkonem funkce,

b) výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky, s výjimkou letecké dopravy, při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce,

c) výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,

d) výdaje na stravování při tuzemských a zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,

e) výdaje na ubytování při tuzemských a zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,

f) výdaje na přechodné ubytování v místě sídla Rady,

g) výdaje na odborné a administrativní práce,

h) výdaje na odbornou literaturu.



§ 40
Zasedání Prezidia

(1) Prezidium zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za 3 měsíce. Zasedání Prezidia svolává prezident Rady. Požádá-li písemně některý z členů Prezidia o svolání mimořádného zasedání, svolá prezident Rady toto zasedání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.

(2) Zasedání Prezidia je neveřejné, pokud statut Rady nestanoví jinak.

(3) Prezidium rozhoduje hlasováním. Každý člen Prezidia má jeden hlas. Rozhodnutí je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 4 členové Prezidia, s výjimkou rozhodování podle § 37 odst. 2 písm. b); v tomto případě je rozhodnutí přijato nadpoloviční většinou přítomných členů Prezidia a v případě jejich rovnosti je rozhodný hlas prezidenta Rady. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Prezidia, případně i osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu.

(4) Organizační strukturu a další organizační podrobnosti Rady stanoví statut Rady.



HLAVA VII

SPOLUPRÁCE S ORGÁNY DOHLEDU V OSTATNÍCH ČLENSKÝCH STÁTECH

§ 41
Spolupráce s příslušnými orgány členských států

(1) Rada má povinnost vzájemně spolupracovat s příslušnými orgány členských států kdykoli je to pro účely provádění veřejného dohledu podle tohoto zákona nutné nebo žádoucí. Jedná se zejména o výměnu informací a spolupráci při šetřeních, která se týkají provádění povinných auditů.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost se vztahuje na všechny osoby, které jsou nebo byly zaměstnány Radou. Informace, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu, nestanoví-li tento nebo jiný právní předpis jinak. Tím není dotčena možnost výměny důvěrných informací mezi příslušnými orgány. Rada zajistí, aby se na takto vyměněné informace rovněž vztahovala povinnost zachovávat mlčenlivost. Rada může rovněž požádat příslušný orgán jiného členského státu, aby provedl šetření na svém území. Může také požádat, aby jeho vlastní zaměstnanci nebo jí vybrané osoby mohli v průběhu šetření doprovázet pracovníky příslušného orgánu tohoto jiného členského státu. Rada může umožnit zaměstnancům nebo vybraným osobám příslušného orgánu jiného členského státu doprovázet v průběhu přezkumu kontroly kvality člena Prezidia nebo jinou osobu pověřenou provedením přezkumu kontroly kvality.

(3) Rada může odmítnout provést šetření nebo umožnit zaměstnancům nebo jí vybraným osobám příslušného orgánu jiného členského státu doprovázet své pracovníky, jak je uvedeno v odstavci 2, pokud

a) může mít takové šetření nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky,

b) bylo již proti auditorovi zahájeno soudní řízení ve stejné věci, nebo

c) Komora nebo Rada již u těchto osob v rámci kárného nebo jiného řízení v této věci rozhodly.



§ 42
Výměna informací mezi příslušnými orgány

(1) Rada poskytne příslušným orgánům jiných členských států na požádání a bez zbytečného odkladu informace požadované pro účely uvedené v § 41 odst. 1. V případě potřeby přijme Rada, která takovou žádost obdrží, bez zbytečného odkladu nezbytná opatření, aby požadované informace získala. Na takto poskytnuté informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

(2) Neposkytne-li Rada na základě žádosti požadované informace bez zbytečného odkladu, musí sdělit žadatelům důvody.

(3) Rada může odmítnout poskytnout informace, pokud

a) by poskytnutí informací mohlo mít nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky,

b) bylo již ve stejné věci proti auditorům zahájeno soudní řízení, nebo

c) o této věci pravomocně rozhodl soud.

(4) Aniž jsou dotčeny povinnosti Komory nebo Rady při správních nebo soudních řízeních, mohou použít informace, které získaly postupem podle § 41 odst. 1 od příslušných orgánů jiných členských států, pouze pro výkon svých pravomocí v oblasti působnosti tohoto zákona a v souvislosti se správním nebo soudním řízením, které se konkrétně týká výkonu těchto pravomocí.

(5) Pokud Rada nebo Komora dospějí k závěru, že na území jiného členského státu jsou nebo byly prováděny činnosti v rozporu s ustanovením směrnice 1), oznámí tento závěr co nejpřesněji příslušnému orgánu nebo orgánům tohoto jiného členského státu. Komora navíc zašle oznámení Radě.

(6) Pokud Rada nebo Komora obdrží informace podle odstavce 5, jsou povinny navzájem se o takové skutečnosti informovat. Rada rozhodne o přijetí vhodného opatření. O výsledku, případně podstatném prozatímním vývoji, uvědomí Rada oznamující příslušný orgán jiného členského státu.



HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POVINNÝ AUDIT SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU

§ 43
Zpráva o průhlednosti

(1) Auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu má povinnost zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup do 3 měsíců po skončení svého účetního období výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje tyto údaje:

a) informaci o právní formě a vlastnících auditorské společnosti,

b) popis sítě, pokud do ní auditorská společnost patří, a právní a strukturální postavení této auditorské společnosti v síti,

c) popis struktury řízení auditorské společnosti,

d) popis vnitřního systému řízení kvality auditora, případně prohlášení statutárního orgánu auditorské společnosti o účinnosti jeho fungování,

e) údaj o tom, kdy byla u auditora provedena poslední kontrola kvality podle § 24,

f) seznam subjektů veřejného zájmu, u kterých auditor zahájil, provádí nebo již ukončil provádění povinného auditu v účetním období zahrnutém ve zprávě o průhlednosti,

g) vyjádření o nezávislosti činnosti auditorské společnosti, které rovněž potvrdí, že byl proveden vnitřní přezkum dodržování nezávislosti,

h) vyjádření o přístupu, který auditorská společnost sleduje v oblasti průběžného vzdělávání statutárních auditorů podle § 9,

i) finanční informace vypovídající o postavení auditorské společnosti na trhu, jako je celkový obrat rozdělený na odměny za povinný audit účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek a odměny účtované za jiné ověřovací služby, služby daňového poradenství a další neauditorské služby,

j) informace týkající se způsobu výpočtu odměny osob, které vykonávají funkci klíčového auditorského partnera.

(2) Pokud provádí audit subjektu veřejného zájmu statutární auditor, vztahují se na něj přiměřeně požadavky na zprávu o průhlednosti podle odstavce 1.

(3) Zprávu o průhlednosti podepisuje auditor.



§ 44
Výbor pro audit

(1) Subjekt veřejného zájmu zřizuje výbor pro audit, není-li dále stanoveno jinak. Výbor pro audit je orgánem subjektu veřejného zájmu a má 3 členy, nestanoví- li stanovy nebo jiný obdobný zakladatelský dokument subjektu veřejného zájmu počet vyšší. Nejméně 1 člen tohoto výboru musí být nezávislý na auditované osobě a musí mít nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu.

(2) Nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu jmenuje členy výboru pro audit z členů dozorčího orgánu nebo z třetích osob. Nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, jmenuje členy tohoto výboru jeho dozorčí orgán.

(3) Nesplní-li subjekt veřejného zájmu svoji povinnost zřídit výbor pro audit, vykonává činnosti výboru pro audit jeho dozorčí orgán.

(4) Aniž je dotčena odpovědnost členů statutárních nebo dozorčích orgánů nebo jiných osob jmenovaných nejvyšším orgánem subjektu veřejného zájmu, výbor pro audit zejména

a) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

b) hodnotí účinnost vnitřní kontroly společnosti, vnitřního auditu a případně systémů řízení rizik,

c) sleduje proces povinného auditu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

d) posuzuje nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a zejména poskytování doplňkových služeb auditované osobě,

e) doporučuje auditora.

(5) Auditor průběžně podává výboru pro audit zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

(6) Pojišťovna, zajišťovna, penzijní fond, spořitelní a úvěrní družstvo, banka, obchodník s cennými papíry, provozovatel vypořádacího systému, investiční společnost, investiční fond a instituce elektronických peněz nemusejí mít zřízen výbor pro audit, pokud

a) nejsou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu,

b) funkci výboru pro audit plní dozorčí orgán a

c) podle své poslední roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky splňuje nejméně 2 z následujících 3 kritérií:
1. průměrný počet zaměstnanců v posledním finančním roce je nižší než 250,
2. celková bilanční suma nepřesahuje 43 000 000 EUR, nebo
3. roční čistý obrat nepřesahuje 50 000 000 EUR.

(7) Pokud subjekt veřejného zájmu nemá zřízen výbor pro audit, zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který orgán plní funkce výboru pro audit, a které osoby jsou jeho členy.



§ 45
Další požadavky nezávislosti

(1) Auditoři, kteří provádějí povinný audit subjektu veřejného zájmu, jsou povinni

a) jednou ročně formou písemného prohlášení potvrdit výboru pro audit svou nezávislost na tomto subjektu,

b) jednou ročně písemně sdělit výboru pro audit doplňkové služby poskytnuté tomuto subjektu a

c) projednat s výborem pro audit případné ohrožení své nezávislosti a opatření použitá k jejich zmírnění, a to v souladu s § 14 odst. 5.

(2) Nemá-li subjekt veřejného zájmu zřízen výbor pro audit podle § 44, plní auditor své povinnosti podle odstavce 1 vůči dozorčímu orgánu tohoto subjektu.

(3) Klíčový auditorský partner odpovědný za provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu musí být při provádění auditorské zakázky vystřídán nejpozději do 7 let od zahájení provádění povinného auditu a může opět provádět auditorskou činnost v tomto subjektu veřejného zájmu nejdříve po uplynutí 2 let.

(4) Statutární auditor nebo klíčový auditorský partner, který provádí povinný audit jménem auditorské společnosti, nesmí přijmout v auditovaném subjektu veřejného zájmu řídící funkci před uplynutím 2 let poté, co provedl povinný audit nebo přestal pracovat, byl odvolán nebo odstoupil jako statutární auditor nebo klíčový auditorský partner z provádění auditorské zakázky. Poruší-li statutární auditor nebo klíčový auditorský partner tento zákaz, rozhodne Rada o uložení pokuty tomuto statutárnímu auditorovi do výše částky uvedené v § 25 odst. 1 písm. c). Pokuta je příjmem Rady.



HLAVA IX

AUDITOŘI ZE TŘETÍCH ZEMÍ A SPOLUPRÁCE S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY TŘETÍCH ZEMÍ

§ 46
Schvalování auditorů ze třetích zemí

(1) Na základě vzájemnosti lze umožnit auditorovi ze třetí země provádět auditorskou činnost, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4, a složí rozdílovou zkoušku, vyžaduje-li se podle § 10.

(2) Auditor ze třetí země podle odstavce 1 je považován za auditora podle tohoto zákona. Auditorovi ze třetí země Komora vydá auditorské oprávnění nejpozději do 30 dnů ode dne splnění podmínek podle odstavce 1.



§ 47
Registrace auditorů a auditorských společností ze třetích zemí

(1) Komora zaregistruje na žádost v seznamu auditorů všechny auditory a auditorské osoby ze třetích zemí, kteří předloží zprávu auditora týkající se účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti se sídlem mimo Společenství, jejíž cenné papíry jsou k rozvahovému dni přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy nebo jim obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky přijaté k obchodování na regulovaném trhu v České republice a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně se ke dni vydání rovná nejméně ekvivalentu 50 000 EUR. Pro účely přepočtu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k rozvahovému dni.

(2) Na zaregistrované auditory a auditorské osoby ze třetích zemí se vztahují ustanovení tohoto zákona upravující veřejný dohled, kontrolu kvality a kárná opatření. Pokud tito auditoři a auditorské osoby ze třetích zemí podléhají systému kontroly zajištění kvality jiného členského státu nebo třetí země, který byl vyhodnocen jako rovnocenný v souladu s § 24, a tento přezkum byl u tohoto auditora nebo auditorské osoby ze třetí země proveden v průběhu předcházejících 3 let, přezkum systému kontroly zajištění kvality se nemusí provést.

(3) Pokud byla zpráva auditora týkající se účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle odstavce 1 vypracována auditorem nebo auditorskou osobou ze třetí země, kteří nejsou zaregistrováni u Komory podle odstavce 4, nelze tuto zprávu považovat za zprávu auditora podle tohoto zákona. To neplatí, pokud je takový auditor schválen Komorou podle § 46.

(4) Komora zaregistruje auditorskou osobu ze třetí země na základě její žádosti, pouze pokud

a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 a 2,

b) většina členů správního nebo řídicího orgánu této osoby splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 a 2,

c) auditor ze třetí země provádějící povinný audit jménem této osoby splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 a 2,

d) audity účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky uvedené v odstavci 1 jsou prováděny v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14 a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky,

e) tato osoba zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v § 43 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

(5) Rada hodnotí rovnocennost zmíněnou v odstavci 4 písm. d), pokud Evropská Komise v této věci nerozhodla dříve. Rada případně může spolupracovat s Komorou.



§ 48
Odchylky v případě rovnocennosti

(1) Postup uvedený v § 47 odst. 1 a 2 nemusí být použit v případě, že uvedení auditoři nebo auditorské osoby ze třetích zemí podléhají systémům veřejného dohledu, kontroly kvality a sankcí ve třetí zemi, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům podle § 24, 25 a 36.

(2) Rada hodnotí rovnocennost zmíněnou v odstavci 1, pokud Evropská Komise v této věci nerozhodla dříve. Rada se případně může spoléhat na hodnocení jiných členských států. Pokud následně Evropská Komise rozhodne, že požadavek rovnocennosti uvedený v odstavci 1 není splněn, mohou dotčený auditor nebo auditorská osoba ze třetí země pokračovat v provádění auditorské činnosti podle tohoto zákona po přiměřenou přechodnou dobu, umožní-li jim to Evropská komise ve svém rozhodnutí.

(3) Rada sdělí Evropské Komisi bez zbytečného prodlení

a) svá hodnocení rovnocennosti uvedená v odstavci 2 a

b) na základě odstavce 1 hlavní součásti svých ujednání o spolupráci se systémy třetích zemí v oblasti veřejného dohledu, kontroly zajištění kvality a šetření a sankcí.



§ 49
Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

(1) Rada může poskytnout spis auditora nebo jiné dokumenty v držení auditorů příslušným orgánům třetí země za předpokladu, že

a) se spis auditora, jeho části nebo jiné dokumenty vztahují k povinným auditům společností, které vydaly cenné papíry v této třetí zemi nebo které jsou součástí skupiny zveřejňující povinnou konsolidovanou účetní závěrku v této třetí zemi,

b) poskytnutí těchto dokumentů příslušným orgánům příslušné třetí země se provede na základě jejich žádosti a prostřednictvím Rady,

c) příslušné orgány příslušné třetí země splňují požadavky, které byly podle odstavce 3 prohlášeny za přiměřené,

d) existují pracovní ujednání založená na vzájemnosti, dohodnutá mezi Radou a dotyčnými příslušnými orgány třetí země,

e) předávání osobních údajů do třetí země probíhá podle jiného právního předpisu 22).

(2) Pracovní ujednání uvedená v odstavci 1 písm. d) zajistí, aby

a) příslušné orgány byly povinny odůvodnit účel žádosti podle odstavce 1 písm. b),

b) osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané příslušnými orgány třetí země, které obdržely informace, podléhaly povinnosti zachovávat mlčenlivost,

c) příslušné orgány třetí země mohly použít spis auditora a jiné dokumenty pouze pro výkon veřejného dohledu, kontroly zajištění kvality a šetření, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 24, 25 a 36,

d) žádost příslušných orgánů třetí země o poskytnutí spisu auditora nebo jiných dokumentů v držení auditora bylo možno odmítnout,
1. pokud by poskytnutí spisu auditora nebo jiných dokumentů mohlo mít nepříznivý dopad na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky nebo Společenství, nebo
2. pokud již bylo před tuzemskými soudy zahájeno soudní řízení proti těmto osobám ve stejné věci.

(3) Rada přijme opatření nezbytná k dosažení souladu s rozhodnutím Evropské Komise v případě hodnocení přiměřenosti uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Rada může ve výjimečných případech odchylně od odstavce 1 písemně povolit auditorům, aby poskytli spis auditora nebo jiné dokumenty přímo příslušným orgánům třetí země, a to za těchto podmínek:

a) příslušné orgány této třetí země zahájily šetření,

b) poskytnutí není v rozporu s povinnostmi stanovenými tímto zákonem, které musí statutární auditoři a auditorské společnosti plnit ve vztahu k předávání spisu auditora a jiných dokumentů Radě nebo Komoře,

c) existují pracovní ujednání s příslušnými orgány této třetí země, která umožňují Radě na základě vzájemnosti přímý přístup ke spisu auditora a jiným dokumentům auditorských osob z této třetí země,

d) příslušný orgán třetí země, který žádá informace přímo od auditora, předem uvědomí Radu o každé takové žádosti a uvede důvody pro takový postup,

e) nejsou porušeny podmínky uvedené v odstavci 2.

(5) Pokud Evropská Komise upřesní výjimečné případy uvedené v odstavci 4, je Rada povinna u těchto výjimečných případů povolit postup podle odstavce 4.

(6) Rada je povinna sdělit Evropské Komisi pracovní ujednání uvedená v odstavcích 1 a 4.



HLAVA X

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 50
Společná ustanovení

Ve věcech uvedených v § 4 a 5, § 6 odst. 6, § 7 odst. 4 a 6, § 8 odst. 6, § 10, 25 a 26, § 28 odst. 2, § 38 odst. 2 písm. j) a § 46 a 47 se postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 25, 58 až 63 a § 94 až 178 správního řádu se přitom nepoužijí.



§ 51
Přechodná ustanovení

(1) Auditoři a auditorské společnosti zapsaní v seznamu auditorských společností a seznamu auditorů vedeném podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají auditorskými společnostmi a statutárními auditory podle tohoto zákona. Komora zajistí jejich zápis v souladu s tímto zákonem.

(2) Hostující auditor podle dosavadních právních předpisů může vykonávat svou činnost po dobu uvedenou v osvědčení vydaném na základě dosavadních právních předpisů.

(3) Usazený auditor podle dosavadních právních předpisů je považován za statutárního auditora podle tohoto zákona.

(4) Auditorská zkouška složená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona.

(5) Složení dílčí zkoušky podle dosavadních právČástka ních předpisů se uzná jako složení dílčí zkoušky podle tohoto zákona. Složení všech dílčích zkoušek podle dosavadních právních předpisů je považováno za složení auditorské zkoušky podle tohoto zákona.

(6) Audit zahájený a nedokončený do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(7) U smluvních vztahů vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem je výkon auditorské činnosti ve vztahu k účetním obdobím započatým přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ve věci posouzení nezávislosti auditora postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(8) Pro smluvní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem je povinný audit účetních závěrek s rozhodným dnem nejdéle k 31. prosinci 2010, se nevyžaduje určení auditora podle § 17 odst. 1.



§ 52

(1) Asistenti auditora zapsaní v seznamu asistentů auditora vedeném podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají asistenty auditora podle tohoto zákona. Komora zajistí jejich zápis v souladu s tímto zákonem. Doba pracovního poměru asistenta auditora zapsaného do seznamu asistentů auditora přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se započítává do doby pracovního poměru podle tohoto zákona.

(2) Praxe vykonaná auditory podle dosavadních předpisů se považuje za praxi podle tohoto zákona.



§ 53

Do dob nebo lhůt upravených tímto zákonem se započítávají doby nebo lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



§ 54

(1) Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu auditorů uložené podle dosavadních předpisů se považuje za kárné opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti podle § 7.

(2) Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle dosavadních předpisů. Probíhající odvolací řízení u Komory dokončí Komora. Je-li vydáno rozhodnutí kárnou komisí po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je odvolacím orgánem Rada.



§ 55

(1) Výkonný výbor uvedený v § 33 svolá první sněm podle tohoto zákona do 31. prosince 2009.

(2) Komora zřízená podle dosavadních právních předpisů se považuje za Komoru zřízenou podle tohoto zákona.

(3) Profesní předpisy, směrnice a statut Komory vydané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. Do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je Komora povinna uvést je do souladu s tímto zákonem.

(4) Pokud se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na určitou oblast auditorské činnosti nevztahuje mezinárodní auditorský standard podle § 18, použije se dosavadní auditorský standard upravující danou oblast vydaný Komorou, a to až do doby, než je daná oblast upravena mezinárodním auditorským standardem podle § 18.

(5) Členové a náhradníci rady Komory zvolení podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají členy a náhradníky výkonného výboru podle tohoto zákona. Až do doby zvolení výkonného výboru podle tohoto zákona má výkonný výbor počet členů a náhradníků, který byl stanoven dosavadními právními předpisy pro radu Komory (§ 32 odst. 2 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.). Stejným způsobem se postupuje u Dozorčí komise a Kárné komise Komory.

(6) Volby do orgánů Komory podle § 32 proběhnou poprvé nejpozději do 31. prosince 2010 s tím, že 7 členů výkonného výboru s nejvyšším počtem obdržených hlasů bude zvoleno na 4 roky, zbývajících 7 členů na 2 roky. V případě, že z jakéhokoli důvodu odstoupí člen výkonného výboru se čtyřletým mandátem, je na takto uvolněné místo obsazen další člen výkonného výboru s nejvyšším počtem hlasů. Na jím uvolněné místo pak nastupuje náhradník.

(7) Při jmenování prvních šesti členů Prezidia jsou 2 členové jmenováni na šestileté funkční období, 2 členové na čtyřleté funkční období a 2 členové na dvouleté funkční období. Při tomto jmenování může být počet členů Prezidia, kteří jsou osobou mimo profesi, snížen na 4 členy.



§ 56

(1) Podané přihlášky k auditorské zkoušce nebo dílčí auditorské zkoušce nebo rozdílové auditorské zkoušce podle dosavadních právních předpisů jsou považovány za přihlášky k auditorské zkoušce nebo dílčí auditorské zkoušce nebo rozdílové zkoušce podle tohoto zákona.

(2) Statutární auditoři, auditorské společnosti a asistenti auditorů zašlou Komoře do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informace vyjadřující skutečný stav, které se zapisují do seznamu auditorů nebo seznamu asistentů auditorů.



§ 57

Subjekty veřejného zájmu jsou povinny splnit své povinnosti podle tohoto zákona nejpozději do 31. prosince 2009.



§ 58
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

2. Zákon č. 209/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

3. Zákon č. 169/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.

4. Vyhláška č. 467/2000 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro auditorské zkoušky a auditorské rozdílové zkoušky (auditorský zkušební řád).



ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 284/2004 Sb., ve znění zákona č. 344/2005 Sb.

§ 59

V zákoně č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 344/2005 Sb., se část třetí zrušuje.


ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony



§ 60

V zákoně č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část desátá zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem



§ 61

V zákoně č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, se část dvacátá sedmá zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí



§ 62

V zákoně č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, se část sedmnáctá zrušuje.



ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 63

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.


____________________

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS. Smlouva o založení Evropského společenství.

Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností.

Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách.

2) § 18 a 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 254/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb.

3) § 22 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.

4) § 20 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.

5) § 19 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.

6) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.

7) Například zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

11) Například § 60, 60a, 70 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 253/1997 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb.

12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).

15a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

16) § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

17) Článek 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 43/2006.

18) § 7 zákona č. 531/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.

19) § 66a obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

20) Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

22) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Podmínky používání Stats PageRank Checking Icon
copyleft 2005-2014 Ley.cz o.s. IČO: 02170582