Zákon o ochraně veřejného zdraví

§ (1-133)

258/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. července 2000
o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů
Změna: 254/2001 Sb., 274/2001 Sb.
Změna: 86/2002 Sb.
Změna: 13/2002 Sb., 120/2002 Sb.
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.(část)
Změna: 274/2003 Sb.(část), 356/2003 Sb., 167/2004 Sb.
Změna: 326/2004 Sb.
Změna: 274/2003 Sb. (část), 562/2004 Sb.
Změna: 125/2005 Sb.
Změna: 253/2005 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických
osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a soustavu
orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc.

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho
skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních,
životních a pracovních podmínek a způsobem života.

(2) Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností
a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních
podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících
onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací,
vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch
zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví
je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny
nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních,
životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou
úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

(3) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti
zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních
a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení
zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika
[§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je
podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací
proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele
v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví
zvláštní právní předpisy.1)

(4) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové
i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho
toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho
toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu
na vnímavou fyzickou osobu.

(5) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která
onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění,
od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na
charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické
osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.

(6) Karanténními opatřeními jsou
a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby,
která byla během inkubační doby ve styku s infekčním
onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická
osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob
a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit
přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto
onemocnění mohlo šířit,
b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy
povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením
zdravotnického zařízení státu,3) osoby provozující nestátní
zdravotnické zařízení4) nebo rozhodnutím příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se
vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj
zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických
příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad
fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz
činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti
šíření infekčního onemocnění.

(7) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická
osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok
svého věku.

(8) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí
manžel (manželka) nebo druh (družka), děti, osvojenci, děti
svěřené do pěstounské nebo poručnické péče a rodiče podnikatele
(podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela) nebo družky
(druha).

(9) zrušen

(10) Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je
výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo
bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce
nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická
práva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b) Za uvedené
na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní
potřeby4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.

(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba,
která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla výrobek, který hodlá uvést
na trh nebo do oběhu, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na
výrobku svou obchodní firmu nebo jméno a příjmení fyzické osoby,
ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která
výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b)

(12) zrušen

(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba,
která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského
státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do
oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak.4b)
------------------------------------------------------------------
1) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády
č. 523/2002 Sb.
3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA II
PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY

DÍL 1
Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou,
chemické přípravky a vodárenské technologie,
koupaliště a sauny

§ 3

Hygienické požadavky na vodu

(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po
úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů,
voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči
o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku
s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské
spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob
jejího dodávání.5) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost
a čistotu pitné vody (dále jen "jakost pitné vody") se stanoví
hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních,
chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny
prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle
tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní
hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné
hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální
žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální
rozmezí koncentrace dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje
přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno
osvědčení podle zvláštního právního předpisu.6)

(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu6a) je povinen
zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle
odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále
stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který
je nositelem práv a povinností provozovatele,6a) osoba, která
zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí
pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské
činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba,
která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která
dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje
a) vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu,
u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet
fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50,
pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti
nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,
b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské
činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních
automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních
a pozemních dopravních prostředcích,
c) vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena
jako zdroj pitné vody,
d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné
objekty (například školy, zdravotnická zařízení).

(3) Teplou vodu, dodávanou potrubím užitkové vody nebo
vnitřním vodovodem,6a) které jsou konstrukčně propojeny směšovací
baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen
z vody pitné. Tato teplá voda musí splňovat hygienické limity
mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických
a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny
prováděcím právním předpisem. V ostatních případech musí výrobce
teplé vody dodávané jako součást své podnikatelské činnosti nebo
jiné činnosti právnické osoby zajistit, aby teplá voda splňovala
požadavky podle § 6 odst. 3 písm. a) stanovené pro jakost bazénové
vody umělých koupališť; takovou vodu musí výrobce na všech
odběrových místech označit jako nepitnou.

(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu
užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné,
s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného
zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze
zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li
o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou
mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví na návrh osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou
osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže
dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné
zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do
30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele
s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle
než 30 dnů.

(5) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu
odstranění závady. Náležitosti žádostí upraví prováděcí právní
předpis.
------------------------------------------------------------------
5) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou
spotřebu.
6) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných
lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.

§ 3a

(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob
uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není
možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou
mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst.
4 věty třetí, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví
prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na
časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů
s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů,
jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede
k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit
jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu
omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co
nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby
uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však
na další 3 roky.

(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický
limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1
povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda
a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví tuto skutečnost ověří.

(3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené
v odstavci 1 podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty
prodloužené podle odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího
hygienického limitu, a to nejdéle na období 3 let.

(4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího
hygienického limitu povolí Komise Evropských společenství na
žádost podanou jménem České republiky příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)].

(5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení
lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky
pitné vody nebo omezením jejího používání.

(6) Na řízení o povolení výjimky podle § 3 odst. 4 a na
řízení o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení
podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje správní řád. Proti zamítnutí
žádosti, s výjimkou žádosti o prodloužení lhůty podle odstavce 3,
může osoba podat do 3 dnů ode dne doručení zamítnutí písemně
námitky. O podaných námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat
odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany veřejného
zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření orgánu
ochrany veřejného zdraví potvrdí. Žádost podle odstavců 1 a 3 musí
obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e).

(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení
mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců
1 a 3 stanoví
a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti
pitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu
tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější
hygienický limit,
b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah
zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká
i podniků v oboru výroby a oběhu potravin,
c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou
četností,
d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového
rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,
e) odůvodnění.

(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně
v přiměřeném rozsahu informovat o určení mírnějšího hygienického
limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany
veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo
omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho
podmínkách, odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení,
kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí
orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny
obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst.
2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví.

(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4
a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Ten sdělí Komisi
Evropských společenství výsledky ověření podle odstavce 2 a důvody
pro prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle odstavce 1.
------------------------------------------------------------------
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.

§ 3b

(1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno
informovat Komisi Evropských společenství o opatřeních podle
§ 3a, jestliže se týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných vod
s průměrnou spotřebou nad 1 000 m3 denně nebo využívaných více než
5 000 fyzickými osobami. V informaci uvede údaje v rozsahu podle
§ 3a odst. 7 písm. a) až e).

(2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu
o jakosti pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech
jednotlivých zdrojích pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu
uveřejní do jednoho kalendářního roku po skončení příslušného
tříletého období ve svém sídle na místě všeobecně přístupném
a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zprávu zašle
Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího uveřejnění Komisi
Evropských společenství.

§ 4


Povinnosti osob při kontrole pitné vody,
podmínky dodávky pitné vody

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek
upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele
osvědčení o akreditaci4a), držitele osvědčení o správné činnosti
laboratoře4c) nebo u držitele autorizace (§ 83c)
a) kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu
a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za
použití metody, která splňuje požadavky upravené prováděcím
právním předpisem, a
b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě;
protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na
návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 nebo z vlastního podnětu

příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Protokol podle odstavce
1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po
dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti
protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví
prováděcí právní předpis.

(3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat
provozní řád, ve kterém uvedou místa odběru surové, popřípadě
pitné vody, základní údaje o technologii úpravy vody, používaných
chemických přípravcích, podmínky údržby, plán kontrol provozu
a technického stavu vodovodu nebo jiného zařízení pro dodávku
pitné vody, místa odběru vzorků pitné vody, rozsah a četnost
kontrol a počet zásobovaných osob. Provozní řád a jeho změny
předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2,
s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování pitnou vodou
a osob dodávajících pitnou vodu jako součást své podnikatelské
činnosti nebo jiné činnosti, právnické osoby ve vzdušných, vodních
a pozemních dopravních prostředcích, povinny zajistit, aby
odběratelům6a) a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly
k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody
a látkách použitých k úpravě vody.

(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah
a četnost kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním
předpisem
a) z vlastního podnětu nebo na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2
rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní
hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž
výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie
nebo jiných mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost
kontrol pitné vody,
b) na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v případě
prokazatelně stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti
dodávané pitné vody a jejího zdroje,
a ukončit platnost těchto opatření. Náležitosti návrhů podle
písmen a) a b) upraví prováděcí právní předpis. Při postupu podle
písmene b) může orgán ochrany veřejného zdraví pro vybrané
ukazatele kráceného rozboru v určité zásobované oblasti četnost
kontroly upravenou prováděcím právním předpisem snížit, pokud lze
důvodně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody.
Nejnižší povolená četnost kontroly však nesmí být nižší než 50 %
počtu vzorků stanovených v prováděcím právním předpisu.
U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického obrazu lze četnost
kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno, že
vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného
rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a ukazatelů, které jsou
předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany veřejného zdraví
v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím
právním předpisem snížit, jestliže má za to, že se předmětný
ukazatel nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést
k nedodržení příslušného hygienického limitu, a lze odůvodněně
předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán
ochrany veřejného zdraví nesmí v tomto případě vydat opatření na
dobu delší než 2 roky a u zdrojů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a)
na dobu delší než 3 roky.

(5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty
jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem
nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3
odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout
účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna
neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny
nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně
nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší
mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno
vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3
odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,6a) popřípadě další
osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci
uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo
odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity
dodrženy. Jde-li v takovém případě o stavbu, v níž se voda dodává
veřejnosti, mají odběratelé6a) a další osoby v obdobném postavení,
kterým je dodávána pitná voda, po obdržení informace podle věty
čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení
hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná
opatření.

(6) Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 výskyt dalších
látek nebo součástí pitné vody neupravených prováděcím právním
předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na
základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu určí hygienický
limit pro výskyt takových látek nebo součástí, jsou-li ve vodě
obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné
zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat
dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím
právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody,
neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle
věty druhé jinak.

(7) Na řízení o vydání opatření, kterým se stanoví způsob
stanovení míst odběru vzorků pitné vody, opatření podle odstavce
4 a opatření, kterým orgán ochrany veřejného zdraví určuje
hygienický limit podle odstavce 6, se nevztahuje správní řád.
Proti opatření může osoba uvedená v § 3 odst. 2 podat do 3 dnů ode
dne jeho doručení písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí
o námitkách nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený
orgán ochrany veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky
zamítne a opatření potvrdí. Náležitosti návrhů podle odstavců
2 a 4 a náležitosti oznámení podle odstavce 6 upraví prováděcí
právní předpis.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
4c) § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 293/2002 Sb., o poplatcích za
vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.

§ 5


Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou,
teplou a surovou vodou, chemické přípravky, úprava
vody a vodárenské technologie

(1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku
s pitnou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru,
dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších
obdobných účelech (dále jen "výrobek přicházející do přímého styku
s vodou") a výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného
k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit,
aby jejich složení a značení na obale, visačce, v průvodní
dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým
požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Výrobky, které
nevyhovují těmto hygienickým požadavkům, nesmí distributor4a)
distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do
přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava
povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným
prováděcím právním předpisem.

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého
styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit
u držitele autorizace (§ 83c) podle tohoto zákona a, jde-li
o stavební výrobky u osoby autorizované podle zvláštního právního
předpisu,4a) způsobem upraveným prováděcím právním předpisem
ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody;
o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření
a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní
předpis.


(3) Výrobce a dovozce musí výrobek přicházející do přímého
styku s vodou a chemický přípravek, které by při nesprávném
použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo
znehodnotit pitnou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem
k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků
nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě
v jazyce slovenském. Distributor4a) je povinen distribuovat takový
výrobek nebo chemický přípravek spotřebiteli nebo jinému uživateli
vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění
následků nesprávného použití.

(4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku přicházejícího
do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního
předpisu stavebním výrobkem,8) postupuje podle zvláštního právního
předpisu.4a)

(5) Na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhoduje o
a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které
nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky
přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li
o výrobky uvedené v odstavci 4,
b) přípustnosti chemického přípravku určeného k úpravě vody na
vodu pitnou nebo teplou, neupraveného v prováděcím právním
předpisu.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení
podle odstavce 5, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde
k negativnímu ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody. Náležitosti
žádostí podle odstavce 5 upraví prováděcí právní předpis.

(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě
surové vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené
prováděcím právním předpisem a chemické přípravky upravené
prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm.
b).

(8) Na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské
technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie
povolení vydá, jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská
technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu
negativnímu ovlivnění. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní
předpis.

(9) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při
úpravě této vody používat jen chemické přípravky upravené
prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm.
b).

(10) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu,
shromažďování a měření dodávky surové, pitné a teplé vody a pro
obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3
a odběratelé6a) používat jen výrobky, které vyhovují hygienickým
požadavkům podle odstavců 1 až 3, odstavce 5 písm. a) a odstavce
6.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.
8) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky.

§ 6

Koupaliště a sauny

(1) Koupalištěm ve volné přírodě se rozumí přírodní nebo
umělá vodní plocha, která je označena jako vhodná ke koupání pro
veřejnost, nejde-li o umělé koupaliště. Umělým koupalištěm je
krytá nebo nekrytá stavba nebo zařízení určené ke koupání
a přístupné veřejnosti a související provozní plochy s vybavením.
Podmínky koupání fyzických osob v povrchových vodách užívaných pro
tyto účely větším počtem fyzických osob s ohledem na vyhovující
jakost vody stanoví zvláštní právní předpis.8a)

(2) Osoba, která provozuje koupaliště ve volné přírodě, umělé
koupaliště nebo saunu (dále jen "koupaliště"), je povinna splnit
podmínky stanovené tímto zákonem. Je-li koupaliště provozováno
jako bezplatná služba, pak osobou, která odpovídá za splnění
povinností podle tohoto zákona, je osoba, která je jako takové
označila.

(3) Osoba uvedená v odstavci 2 je povinna
a) zajistit, aby voda v koupališti vyhovovala hygienickým limitům
ukazatelů jakosti upraveným prováděcím právním předpisem,
b) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a), držitele
osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo u držitele
autorizace (§ 83c) způsobem, v četnosti a rozsahu upraveném
prováděcím právním předpisem kontrolu dodržení povinnosti podle
písmene a), její hodnocení a protokol o výsledku kontroly
v elektronické podobě; protokol v elektronické podobě
neprodleně předat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví;
náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové
rozhraní upraví prováděcí právní předpis,
c) zajistit splnění podmínek upravených prováděcím právním
předpisem pro vybavení koupaliště, jeho čištění a úklid,
d) vypracovat provozní řád, ve kterém stanoví podmínky provozu
včetně způsobu úpravy vody, zásady osobní hygieny zaměstnanců
a ochrany zdraví návštěvníků a způsob očisty prostředí; návrh
provozního řádu a jeho změn předloží ke schválení příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) vést evidenci o výsledcích kontrol provedených v rozsahu podle
písmene b) a ukládat ji po dobu 5 let.

(4) Osoba, která provozuje umělé koupaliště nebo saunu, je
dále povinna
a) vodu v bazénu umělého koupaliště a sauny způsobem a v rozsahu
upraveném prováděcím právním předpisem dezinfikovat, upravovat
a obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na intenzitu její
recirkulace upravené v prováděcím právním předpise,
b) zajistit, aby voda ve zdroji pro bazén umělého koupaliště
a sauny měla jakost stanovenou prováděcím právním předpisem,
c) splnit hygienické požadavky upravené prováděcím právním
předpisem pro jejich konstrukční a prostorové řešení,
d) zajistit mikroklimatické podmínky upravené prováděcím právním
předpisem.

(5) Zjistí-li osoba uvedená v odstavci 2 výskyt dalších látek
nebo součástí vody v koupališti nebo ve vodě ve zdroji pro bazén
umělého koupaliště nebo sauny neupravených prováděcím právním
předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na
základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu stanoví
rozhodnutím hygienický limit pro výskyt takových látek nebo
součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství,
které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v odstavci 2 je
povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu způsobem
a v četnosti upravené prováděcím právním předpisem pro výskyt
ostatních ukazatelů vody, nestanoví-li příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodnutím podle věty druhé jinak. Náležitosti
oznámení upraví prováděcí právní předpis.

(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 3 a 5 má i osoba, která
provozuje ve stavbách a zařízeních na pozemcích přilehlých
k povrchovým vodám, které jsou veřejností využívány ke koupání,
živnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení
a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, poskytování
tělovýchovných a sportovních služeb, ubytovací služby
v ubytovacích zařízeních, s výjimkou osob poskytujících ubytování
v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro
individuální rekreaci, hostinskou živnost, v jejímž rámci jsou
poskytovány ubytovací služby, nebo živnost masérské, rekondiční
a regenerační služby.8b)

(7) Ministerstvo životního prostředí předloží Komisi
Evropských společenství v pravidelných intervalech zprávu
o koupalištích ve volné přírodě podle odstavce 1 a o povrchových
vodách využívaných ke koupání osob pro vyhovující jakost vody
podle zvláštního právního předpisu8a) a jejich nejvýznamnějších
charakteristikách.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
4c) § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 293/2002 Sb., o poplatcích za
vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
8a) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové
náplně jednotlivých živností.

DÍL 2
Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení
dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby
a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí

§ 7


Hygienické požadavky na prostory a provoz škol,
předškolních a školských zařízení, zařízení sociálně
výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc

(1) Základní a střední školy,9) předškolní a školská zařízení
zařazená do sítě předškolních zařízení, škol a školských
zařízení,10) s výjimkou školní knihovny
a pedagogicko-psychologické poradny, a dále zařízení sociálně
výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc10a) (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání") jsou
povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené
prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení,
provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování
vodou a úklid. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba
provozující živnost péče o dítě do 3 let věku v denním režimu
a osoba provozující živnost výchova a mimoškolní vzdělávání,
je-li živnost provozována v provozovně.20)

(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí
a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování,
podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně
pitného režimu, popřípadě způsob nakládání s prádlem upraví
zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.

(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je
zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte
nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od
ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé
fyzické osoby.
------------------------------------------------------------------
9) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve
školství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění
pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

Zotavovací akce

(1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve
věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit
zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat
specifické znalosti nebo dovednosti.

(2) Osoba, která pořádá zotavovací akci (dále jen "pořádající
osoba"), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou
a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými
požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající
osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové
a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení,
ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí
právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny
nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat
k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto
prováděcím právním předpisem.

(3) Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením
zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví
a) termín a místo jejího konání,
b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,
c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a
d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.

(4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží
pořádající osoba v případě, že pitná voda není zabezpečena osobami
uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné
vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vody stanoví
prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce.

(5) V pochybnostech, kdo je pořádající osobou, se má za to,
že pořádající osobou je osoba, která zotavovací akci podle
odstavce 3 ohlásila.

§ 9

Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě
a na zotavovací akci

(1) Základní škola a předškolní zařízení může na školu
v přírodě vyslat jen dítě, které
a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným
pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní
nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci,
b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo
průjmu), a
c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě
nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním
onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno
karanténní opatření.

(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen
dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě
nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro
děti a dorost, který dítě registruje.11) Praktický lékař pro děti
a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě
podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je
proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro
trvalou kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní
předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po
dobu jednoho roku od data vystavení, pokud během této doby nedošlo
ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené
v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný
zástupce dítěte;12) toto potvrzení nesmí být starší než jeden den.
Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá
zákonný zástupce pořádající osobě, vysílající základní škole nebo
předškolnímu zařízení pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).

(4) Základní škola a předškolní zařízení, které vysílají děti
na školu v přírodě, jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví jeden měsíc před jejím zahájením údaje
v rozsahu podle § 8 odst. 3 a poskytnout mu doklad podle § 8 odst.
4.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 10

Podmínky účasti fyzických osob činných
při škole v přírodě a zotavovací akci

(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací
akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti
zdravotně způsobilé.

(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický
lékař, který fyzickou osobu registruje.11) Tento posudek má
platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby
nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek
o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole
v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických13)
a zdravotnických pracovníků,14) vysílajícímu předškolnímu
zařízení, základní škole nebo pořádající osobě pro účely podle
§ 11 odst. 1 písm. b) a f).

(3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat
předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (§ 19).
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
13) § 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
14) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

§ 11

Povinnost základní školy a předškolního zařízení,
které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby

(1) Základní škola a předškolní zařízení, které vysílají děti
na školu v přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit
a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání
zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování
hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím
právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny
fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou
osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona
považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné
vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní
asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci
se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo
zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího
ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní
předpis,
b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené
v § 10; účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů
fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků
a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování
jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin
denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy
v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti
(§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník
uvede závěr posudku a které zdravotnické zařízení posudek
vydalo,
c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy
v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí
a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací
akci,
d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci
podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě
a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis,
e) péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy
v přírodě nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací
akce,
f) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení
podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní
způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě
nebo zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po
dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce,
g) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních
potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací
akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.

(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž
všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou
zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce
a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných
poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové
instruktáže dosud nezúčastnily.

§ 11a

Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro
děti,10a) a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na
pořádání výchovně rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené
pro pořádání zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající
osoby splní pověřená osoba, která tábor zřídila,10a) a není-li
taková osoba, splní tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační
tábor pro děti zřídil.
------------------------------------------------------------------
10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů.

§ 12 <


Jiné podobné akce pro děti

Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu
kratší, než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro
děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá,
zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce
pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro
zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují
podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3.

§ 13

Vnitřní prostředí staveb a hygienické
požadavky na venkovní hrací plochy

(1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání,
vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb
zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích
zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob
jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových
místností15) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům
chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených
prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost
vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat
stavbu v dobrém stavebním stavu.16)

(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je
povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích
nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické
limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu
takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění
stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním
řádu.
------------------------------------------------------------------
15) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
16) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon).

§ 14

Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je
možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného
zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví.

DÍL 3
Hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče

§ 15

(1) Osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo
ústav sociální péče,17) zdravotnické zařízení státu anebo ústav
sociální péče státu (dále jen "osoba poskytující péči") jsou
povinny činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení
vzniku a šíření nemocničních nákaz. Nemocniční nákazou je nákaza
vnitřního (endogenního) nebo vnějšího (exogenního) původu, která
vznikla v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými
ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v příslušné
inkubační době.

(2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle
odstavce 1 v provozním řádu. Osoby provozující nestátní zvláštní
dětská zařízení a zvláštní dětská zařízení státu3) jsou povinny
v provozním řádu dále upravit režim dne zohledňující věkové
a fyzické zvláštnosti dětí a režim stravování. Návrh provozního
řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 16

(1) Osoba poskytující péči je při výskytu nemocniční nákazy
nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně provést
protiepidemická opatření k odhalení zdroje nákazy, způsobu jejího
šíření, zamezení jejího dalšího šíření a léčbě nakažených
a z nákazy podezřelých fyzických osob.

(2) Osoba poskytující péči je dále povinna
a) evidovat každou nemocniční nákazu a na vyžádání poskytovat
údaje o ní příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
b) neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
hromadný výskyt nemocniční nákazy, nemocniční nákazu, která
vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí; způsob hlášení
upraví prováděcí právní předpis.

§ 17

(1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické
požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení
nebo ústavu sociální péče a jejich ošetřování, zásobování vodou,
úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně
dezinfekce upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Dezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování
mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných
postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé
fyzické osobě.

(3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou postupy, které zaručují
usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých
bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních
mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových
stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček.

(4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech
mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné
inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich
vajíček.

(5) O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba
poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu upraveném
prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizace může osoba
poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba
poskytující péči způsob sterilizace a průkaz jeho účinnosti.

§ 18

(1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou
povinny zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo
ústavu sociální péče ukládat podle povahy znečištění, převážet,
prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním
předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere
zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo ústavu
sociální péče, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným
prováděcím právním předpisem.

(2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém
zařízení a v ústavu sociální péče používat vodu, která má jakost
vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje
užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li
o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví. V návrhu osoba poskytující péči
uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické
a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení
dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody.
------------------------------------------------------------------
17a) Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění
a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení
a ústavů sociální péče.

DÍL 4
Hygienické požadavky na výkon činností
epidemiologicky závažných a ubytovací služby

§ 19

Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných

(1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují
provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,18)
uvádění potravin do oběhu,18) výroba kosmetických prostředků,
provozování úpraven vod, provozování holičství, kadeřnictví,
pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo
rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována
integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají
k péči o tělo speciální přístroje (například solária,
myostimulátory).

(2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve
stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin nebo při uvádění
potravin do oběhu18) do přímého styku s potravinami, pokrmy,
zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku
s potravinami nebo pokrmy, a fyzické osoby přicházející při
pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do
přímého styku s kosmetickými prostředky, upravovanou vodou nebo
tělem spotřebitele (dále jen "fyzické osoby vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné") musí mít zdravotní průkaz a znalosti
nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením
činnosti podle věty první vydává praktický lékař, který fyzickou
osobu registruje,11) nebo zdravotnické zařízení státu vykonávající
závodní preventivní péči nebo osoba provozující nestátní
zdravotnické zařízení vykonávající závodní preventivní péči3)
(dále jen "zařízení vykonávající závodní preventivní péči").
Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou
preventivní prohlídku.

(3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle
odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je
u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné
oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu
ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže
vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného
složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je
povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15
kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby
o přezkoušení doručena. Složení komise a podmínky provedení
zkoušky upraví prováděcí právní předpis.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 20

Povinnosti fyzické osoby vykonávající
činnosti epidemiologicky závažné

Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné
je povinna
a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem
nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede praktický
lékař, který fyzickou osobu registruje,11)
b) informovat ošetřujícího lékaře11) o druhu a povaze své pracovní
činnosti,
c) mít u sebe zdravotní průkaz a na vyzvání ho předložit orgánu
ochrany veřejného zdraví,
d) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně
veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny
v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 21

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

(1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je
povinna
a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním
předpisem,19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené
prováděcím právním předpisem,19a) pokud se sama účastní výkonu
činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první,
b) kontrolovat uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní
hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími
rodinnými příslušníky a
c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných
nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob
infekčním nebo jiným onemocněním.

(2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba,
která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti
nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody
jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba
povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Osoba
provozující činnosti epidemiologicky závažné v návrhu na zahájení
řízení o udělení povolení k užití takové vody uvede
mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické
ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování
hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické
prostředky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných
musí odpovídat požadavkům upraveným v § 26.

(3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru,
pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby
a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči
o tělo, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou
podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád.
V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů,
přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních
a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně
poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace,
zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele,
způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

(4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba
uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při
zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je osoba uvedená
v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon
činností epidemiologicky závažných.
------------------------------------------------------------------
19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.

§ 21a


Ubytovací služby

Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci
jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost
ubytovací služby,8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování
v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro
individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád.
V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku
infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem
a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Provozní řád
a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba
povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.
------------------------------------------------------------------
8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové
náplně jednotlivých živností.

§ 22


Zákaz výkonů

Osoba provozující kosmetické, masérské a regenerační služby,
kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru a službu, při které se
používají speciální přístroje k péči o tělo, nesmí provádět výkony
na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky,
výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce.

Další podmínky provozování stravovacích služeb

§ 23

(1) Stravovací službou je výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů
za účelem jejich podávání v rámci provozované hostinské
živnosti,20) ve školní jídelně,21) menze, při stravování osob
vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě
a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně
lázeňské péče, při stravování zaměstnanců, podávání
občerstvení a při podávání pokrmů jako součásti ubytovacích služeb
a služeb cestovního ruchu.

(2) Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená
studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo
nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.

(3) Stravovací službu může osoba, která ji provozuje,
poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým
požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové
a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení,
odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným
prováděcím právním předpisem.

(4) Osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, je
povinna nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti,
její předmět a rozsah a umístění provozoven, jakož i den ukončení
provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede
obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná
k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu
a bydliště. Tato povinnost se nevztahuje na osobu, která hodlá
provozovat stravovací službu v jiných zařízeních stravovacích
služeb, s výjimkou stálých a sezonních stánků.19a)
------------------------------------------------------------------
19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

(1) Osoba provozující stravovací službu je dále povinna
a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny,
polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům na zdravotní
nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními
právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů vydaným
rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny,
polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených
zvláštními právními předpisy,23)
b) používat jen technologické a pracovní postupy, které zajistí
zdravotní nezávadnost podávaných pokrmů,
c) určit ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě a uvádění do
oběhu technologické úseky (kritické body), ve kterých je
největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů,
provádět jejich kontrolu a vést evidenci o kritických bodech,
termínech a závěrech jejich kontrol; při stanovení kritických
bodů a jejich evidenci postupovat způsobem upraveným prováděcím
právním předpisem,
d) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem pro
výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování
a uvádění pokrmů do oběhu, včetně zmrazených a zchlazených
pokrmů,
e) zajistit, aby podávané pokrmy vyhovovaly mikrobiologickým
a chemickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem,
měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové
požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny,
f) provádět opatření proti vzniku a šíření infekčních onemocnění
a otrav z podávaných pokrmů,
g) v případech a způsobem upraveným prováděcím právním předpisem
odebírat a uchovávat vzorky podávaných pokrmů,
h) v rozsahu a za podmínek upravených zvláštním právním předpisem
pro potraviny25) vypočítat a označit výživovou hodnotu
podávaných pokrmů, u kterých uvádí na jídelním lístku výživové
tvrzení,26)
i) při výrobě, přípravě, balení, rozvozu, přepravě, skladování
a uvádění pokrmů do oběhu používat pouze bezpečné26a) materiály
a předměty (§ 25),
j) zajistit, aby fyzické osoby činné při výrobě, přípravě, balení,
rozvozu, přepravě a skladování pokrmů a při jejich uvádění do
oběhu používaly po celou dobu výkonu práce čisté osobní
ochranné pracovní prostředky,
k) zajistit dodržování zákazu kouření v rozsahu stanoveném
zvláštním právním předpisem.27)

(2) Pokrmy, s výjimkou cukrářských výrobků, nesmí osoba
provozující stravovací služby chemicky konzervovat a přibarvovat.
Cukrářské výrobky lze pouze přibarvovat, a to za podmínek
upravených prováděcím právním předpisem.19a)

(3) Ve školní jídelně, v menze, při stravování osob
vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě
a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně
lázeňské péče a při stravování zaměstnanců osoba provozující
stravovací služby nesmí podávat pokrmy z tepelně neopracovaných
vajec a syrového masa včetně ryb. V ostatních stravovacích
službách lze tyto pokrmy připravovat a podávat pouze na základě
jednotlivé objednávky spotřebitele.

(4) Osoba provozující stravovací služby, která používá
k výrobě nebo přípravě pokrmů volně rostoucí nebo pěstované jedlé
houby z vlastního sběru nebo pěstování, musí mít osvědčení
prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů27a)
nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného
odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub.
------------------------------------------------------------------
19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
23) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
25) Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění
výživové (nutriční) hodnoty potravin a značení údaje o možném
nepříznivém ovlivnění zdraví.
26) § 3 vyhlášky č. 293/1997 Sb.
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
27) § 4 odst. 1 písm. f) bod 6 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně
před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších
předpisů.
27a) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí
pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob
zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška
o zkoušce znalosti hub).

DÍL 5
Hygienické požadavky na předměty běžného užívání

§ 25

Vymezení předmětů běžného užívání

(1) Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona
rozumějí
a) výrobky, které jsou ve svém konečném stavu určeny pro styk
s potravinami nebo pokrmy, nebo jsou ve styku s potravinami
nebo pokrmy a jsou pro tento účel určeny, a materiály k jejich
výrobě,
b) hračky,28)
c) kosmetické prostředky a
d) výrobky pro děti ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených
v písmenech a) až c) a potravin.

(2) Kosmetickým prostředkem je látka nebo prostředek určený
pro styk se zevními částmi lidského těla (pokožka, vlasový systém,
nehty, rty a zevní pohlavní orgány), zuby a sliznicí dutiny ústní
s cílem výlučně nebo převážně je čistit, parfémovat, měnit jejich
vzhled, chránit je, udržovat je v dobrém stavu nebo korigovat
lidské pachy, nejde-li o léčivo29).
------------------------------------------------------------------
28) Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 26


Povinnosti výrobce, dovozce a distributora
předmětů běžného užívání

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených
v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) je povinen zajistit, aby jím
vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení
na trh bezpečné,26a) zejména aby
a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily
poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění
potraviny nebo pokrmu,
b) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým
požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou
čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení
a vlastnosti výrobků a materiálů uvedených v § 25 písm. a) a d)
je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek
stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení
a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést
dokumentaci,
c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do
bezpečných26a) obalů,
d) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny
a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě
obsluze a čištění. Ve značení předmětu běžného užívání musí
uvést i údaje upravené prováděcím právním předpisem, a to
způsobem, který tento předpis upravuje, nebo stanovené
rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle
odstavce 4. Rozsah vybavení předmětů běžného užívání písemným
prohlášením a návody a jejich náležitosti upraví prováděcí
právní předpis.

(2) Dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení
a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) a vést
o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit
předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1
písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:
a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků,
vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil
v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu
výrobce v zahraničí a
b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace
o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve
lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým
překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného
výrobcem v zahraničí.

Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle písmene b) se
nevztahuje správní řád.

(3) Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání
uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) určit, odpovídá za
splnění povinností podle odstavce 1 distributor4a). Distributor je
povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit
značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu
určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání
spotřebitele.

(4) O přípustnosti a obsahu látek, které nejsou v prováděcím
právním předpise uvedeny v seznamech látek povolených
v kosmetických prostředcích, rozhoduje na návrh výrobce nebo
dovozce kosmetického prostředku příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále rozhoduje na
návrh výrobce nebo dovozce materiálu k výrobě výrobku, který je ve
svém konečném stavu určen pro styk s potravinami nebo pokrmy, nebo
je ve styku s potravinami nebo pokrmy a je pro tento účel určen
(dále jen "výrobek určený pro styk s potravinami"),
o přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které
nejsou v prováděcím právním předpisu pro tyto materiály uvedeny.
Náležitosti návrhů upraví prováděcí právní předpis. Složení
kosmetického prostředku podle věty první může orgán ochrany
veřejného zdraví povolit nejdéle na dobu 3 let; jde-li
o přípustnost, obsah, popřípadě migrační limit látek v materiálu
k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami, nejdéle na dobu
2 let.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví povolí látku neuvedenou
v prováděcím právním předpisu pro materiál k výrobě výrobku
určeného pro styk s potravinami nebo kosmetický prostředek,
jestliže výrobce nebo dovozce v návrhu uvede skutečnosti
prokazující, že navrhované složení neohrozí zdraví fyzických osob.
V rozhodnutí orgán ochrany veřejného zdraví stanoví i způsob
a rozsah značení přítomnosti látky na obalu konečného výrobku.
Výrobce materiálu k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami
je povinen s takto stanoveným způsobem a rozsahem značení seznámit
výrobce výrobku určeného pro styk s potravinami, který od něj
materiál odebírá; ten je povinen způsob a rozsah značení dodržet
i na obalu konečného výrobku.

(6) Výjimku z hygienických požadavků stanovených
v odstavci 1 písm. b) pro výrobky uvedené v § 25 odst. 1 písm. d)
je možné povolit, jen pokud navrhovaným složením nebude ohroženo
zdraví příslušné skupiny spotřebitelů. O povolení výjimky
rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní
předpis.

(7) Výrobce nebo dovozce hraček upravených prováděcím právním
předpisem je povinen zabezpečit, aby migrace látek upravených
prováděcím právním předpisem nepřekročila stanovené hygienické
limity a byly splněny další hygienické požadavky na složení těchto
hraček upravené prováděcím právním předpisem. Dodržení
hygienických požadavků na složení a vlastnosti je výrobce nebo
dovozce povinen hodnotit za podmínek stanovených prováděcím
právním předpisem. Jinak se při posuzování bezpečnosti hraček
postupuje podle zvláštního právního předpisu.7)

(8) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 6 se
vztahují i na předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1
písm. a), b) a d) uváděné na trh jako použité. Na tyto předměty
běžného užívání, s výjimkou výrobků určených pro styk
s potravinami, se však nevztahují požadavky uvedené v odstavci 1
písm. b), části textu za středníkem, a písm. d).
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.

Další ustanovení pro výrobu a dovoz kosmetických prostředků

§ 27

Povinnosti výrobce a dovozce kosmetického prostředku

(1) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je povinen
před uvedením kosmetického prostředku na trh oznámit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví obchodní jméno, sídlo, jde-li
o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu,
místo výroby, místo, kde uchovává údaje stanovené v prováděcím
právním předpise, je-li odchylné od sídla nebo místa podnikání
(dále jen "identifikační údaje"), datum zahájení výroby nebo
dovozu a seznam kosmetických prostředků, které hodlá vyrábět nebo
dovážet, jakož i změny identifikačních údajů. Výrobce nebo dovozce
je dále povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely
poskytnutí první pomoci informace o látkách obsažených
v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých
fyzických osob; tyto informace může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví využít pouze ke stanovenému účelu.

(2) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je dále
povinen předložit pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví v jím určené lhůtě, rozsahu a jazyce
údaje stanovené prováděcím právním předpisem. Pro tento postup
neplatí správní řád.

§ 28

Podmínky neuvedení ingrediencí
na obalu kosmetického prostředku

(1) Na žádost výrobce podanou z důvodu ochrany obchodního
tajemství může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit ve
značení kosmetického prostředku neuvedení jedné nebo více látek
použitých ve složení kosmetického prostředku (dále jen
"ingredience"). Náležitosti žádosti upraví prováděcí právní
předpis.

(2) Pokud orgán ochrany veřejného zdraví žádosti vyhoví,
stanoví v rozhodnutí i registrační číslo, které žádosti přidělil
a které výrobce uvede na obalu kosmetického prostředku na místě
značení ingredience.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 má platnost po dobu 5 let.
Na žádost výrobce může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,
po zhodnocení bezpečnosti ingredience a důvodů pro její utajení,
platnost rozhodnutí výjimečně prodloužit nejdéle o 3 roky.
V žádosti výrobce uvede důvody prodloužení doby utajení
ingrediencí kosmetického prostředku.

(4) Výrobce je povinen oznámit orgánu ochrany veřejného
zdraví, který rozhodl o povolení žádosti o neuvedení ingredience,
a) změny v údajích obsažených v žádosti podle odstavce 1,
b) změnu názvu kosmetického prostředku s obsahem ingredience, pro
jejíž značení bylo povoleno utajení, a to nejpozději 15 dnů
před uvedením výrobku s novým názvem na trh.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn, po posouzení
změn podle odstavce 4, nebo jestliže to vyžaduje ochrana veřejného
zdraví, výrobci povolení podle odstavce 1 odejmout.

§ 29

Podmínky výroby kosmetických prostředků
a jejich uvedení na trh

(1) Výrobce kosmetického prostředku je povinen určit výrobní
metodu vyhovující správné výrobní praxi, která zajistí výrobu
bezpečných26a) kosmetických prostředků, stanovit fyzickou osobu
odpovědnou za jejich výrobu a při značení kosmetického prostředku
dodržovat názvosloví ingrediencí upravené prováděcím právním
předpisem. Fyzická osoba odpovědná za výrobu kosmetických
prostředků musí mít ukončené střední nebo úplné střední vzdělání
v oboru chemie nebo příbuzném oboru nebo ukončené vysokoškolské
vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo
v příbuzných oborech.

(2) Před uvedením kosmetického prostředku na trh je výrobce
i dovozce povinen zajistit hodnocení jeho bezpečnosti pro zdraví
fyzických osob. Hodnocení musí být provedeno podle zásad správné
laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek.30) Hodnocením
kosmetického prostředku může výrobce nebo dovozce pověřit pouze
fyzickou osobu, která má ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti
lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech
a zaměření na toxikologii; to neplatí, je-li výrobce nebo dovozce
sám fyzickou osobou s touto kvalifikací.

(3) Dovozce nemá povinnost zajistit hodnocení bezpečnosti
kosmetických prostředků, jestliže ji splnil v rozsahu a za
podmínek tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce
v zahraničí a dovozce předloží pro kontrolní účely na žádost
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví toto hodnocení v jím
stanovené lhůtě a určeném jazyce. Na postup orgánu ochrany
veřejného zdraví podle tohoto ustanovení se nevztahuje správní
řád.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).

DÍL 6
Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením

Hluk a vibrace

§ 30

(1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje
a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel
letiště,31) vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace,32)
vlastník dráhy32a) a provozovatel dalších objektů, jejichž
provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou
povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu
stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit,
aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím
právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní
prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo

zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

(2) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví
a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.
Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské
tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický
limit stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné
pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce,
s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů
a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se
rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb
pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely,
jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem
staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti,15) s výjimkou
místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro
výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje
i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo
podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo
rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich.
------------------------------------------------------------------
15) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
31) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně
a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění
pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
32a) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 31

(1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo
vibrací, s výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické
limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen
na základě povolení vydaného na návrh této osoby příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví
časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo
vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně
dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková
nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové
nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet
fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím.

(2) Při překročení hygienických limitů hluku z provozu na
veřejných mezinárodních letištích zajišťujících ročně více než
50 000 startů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel
letiště povinen navrhnout ochranné hlukové pásmo. Ochranné hlukové
pásmo zřídí rozhodnutím správní úřad příslušný podle zvláštního
právního předpisu.33)

(3) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní
a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely
a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu
je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného
na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení
protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř
staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve
větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková
opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může
příslušný správní úřad rozhodnout o vyvlastnění, popřípadě zahájit
řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.
------------------------------------------------------------------
33) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

§ 32

Hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby
(například koncert, taneční zábava, artistická produkce s hudbou)
nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním
předpisem. Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující
službu a, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a nelze-li
pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné
zařízení nebo pozemek poskytla.

§ 33

V chráněných vnitřních prostorech nesmějí být instalovány
stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může
instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů,
rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro
zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen
pokud na základě studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu
přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách.

§ 34

(1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku
a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření
a hodnocení.

(2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností
v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi
22.00 a 6.00 hodinou.

Neionizující záření

§ 35

(1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí
elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření
o frekvenci do 1,7.10E15 Hz.

(2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo
zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů
(dále jen "zdroj neionizujícího záření"), je povinna
a) činit taková technická a organizační opatření, aby expozice
fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího
záření,
b) při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně
neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím
právním předpisem,
c) před zahájením používání nebo provozu zdroje neionizujícího
záření veřejné telekomunikační sítě v obytné zástavbě
vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo
měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího
záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit
tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
d) v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit
výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob
neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné
hodnoty.

(3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která
by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší
přípustné hodnoty, osoba, která zdroj neionizujícího záření
používá, popřípadě provozuje, jeho provoz neprodleně zastaví. Tím
nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních
předpisů.

§ 36

Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit
a) zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,
b) opatření laserů zařazených do třídy II. a vyšší výstražným
textem a laserů třídy III. a IV. signalizací, a to způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem,
c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených
prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci připojené
ke každému laseru.

DÍL 7
Ochrana zdraví při práci

§ 37

Kategorizace prací

(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví
zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do
čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do
kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika
a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní
předpis.33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na
pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu,
který nepřekročí jeden rok.

(2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní
předpis33a) nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která
zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných
pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30
kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé
kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak,33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení
jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé
kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu
ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c).
Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto
zařazeny, se považují za práce kategorie první.

(3) Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie
uvede
a) označení práce,
b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
c) jednotlivé dílčí výkony, které jsou v rámci práce prováděny,
d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
e) postup stanovení celkové expozice rozhodujícím faktorům
v charakteristické směně, její výsledné hodnoty a zařazení
jednotlivých faktorů do kategorie,
f) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
g) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
h) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících
danou práci.

(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé
kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení.

(5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na
její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel
povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví návrh, který má náležitosti uvedené v odstavci 3.

(6) Na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu je
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o
a) zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první
nebo druhé kategorie, do vyšší kategorie,
b) tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou,
c) tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již
nejsou pracemi této kategorie.
------------------------------------------------------------------
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33b) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením.

§ 38


nadpis vypuštěn

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí
nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto
kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může
zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení
o akreditaci4a) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným
měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování
autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není
sám takto kvalifikovaný.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 39

Rizikové práce

(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí
práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné
nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí
a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto
rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví
zvláštní právní předpis33a).

(2) Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány
rizikové práce, je povinen
a) zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních
podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní
preventivní péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví,
b) zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů
biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění;
neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance.

(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických
expozičních testů sdělí zaměstnavateli zařízení vykonávající
závodní preventivní péči. Přitom je povinno dodržet mlčenlivost
o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Při hodnocení míry
expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí
biologických expozičních testů provede zdravotnické zařízení odběr
biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním
předpisem.

(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů
a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 40

Evidence rizikových prací

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové
práce, je dále povinen
a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést
evidenci
1. o jménu, příjmení a rodném čísle,
2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou
rizika infekčního onemocnění,
3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních
prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních
souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo
o imunitě (odolnosti) k nákaze,
4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců
faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit
a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu
biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu
zaměstnanců,
b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení
expozice, a jde-li o práce
1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním
předpisem,
2. s azbestem,
3. v riziku fibrogenního prachu, a
4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní
onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační
dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují
remisemi či mohou mít závažné následky,
po dobu 40 let od ukončení expozice,
c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém
zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle
písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny
skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice
zaměstnance faktorům pracovních podmínek.

§ 41

Používání biologických činitelů a azbestu

(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické
činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem,
a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou
nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je
zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce;
náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení
rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem
stanoveným zvláštním právním předpisem.

(3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení
rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin
2 až 4 předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví.

§ 41a


Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců

(1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí
teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen
zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity
mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických
ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu
jakosti uvedené v odstavci 1, může na návrh zaměstnavatele
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit výjimku. V návrhu
zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální,
organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz,
že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této
vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů.
Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky.

(3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených
v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti
a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu
zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem
pro pitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události
může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z vlastního podnětu
četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě
prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné
vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh
zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.

§ 42

Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci
podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.

§ 43

Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. a)
a písm. c) části textu před středníkem a v § 40 až 42 platí i pro
osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu a není
zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního předpisu.

§ 44

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti
zaměstnavatelů a osob uvedených v § 43 stanovené zvláštními
právními předpisy.

DÍL 8
Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky

§ 44a

(1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky35a) je jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání,
skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.

(2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky je každý povinen chránit zdraví lidí
a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti,
standardními větami označujícími specifickou rizikovost
a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle zvláštních
právních předpisů.35a)

(3) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat, darovat ani
jiným způsobem poskytovat nebezpečné chemické látky a chemické
přípravky klasifikované jako vysoce toxické35b) jiným fyzickým
nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání
s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky podle odstavce
8.

(4) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat ani darovat
nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako
toxické nebo žíravé35c)
a) osobám mladším 18 let,
b) osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním
úkonům.

(5) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání
podle zvláštních právních předpisů nesmějí prodávat nebezpečné
chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce
toxické,35b) toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do
přinesených nádob.

(6) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí
nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky klasifikovanými jako toxické nebo žíravé jen v rámci
přípravy na povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby.
S chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými
jako vysoce toxické mohou nakládat jen v rámci přípravy na
povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle
§ 44b odst. 1.

(7) Fyzické osoby starší 10 let a mladší 18 let smějí
nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako žíravé, jestliže tyto chemické látky
a přípravky jsou součástí výrobků, které splňují požadavky
stanovené zvláštními právními předpisy na hračky.35d)

(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání
podle zvláštních právních předpisů smějí nakládat s nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými
látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou
odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, 2 nebo 6. Jednotlivé
činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami
a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého
fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované
proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení
a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická
osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat
po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace
(§ 58).

(9) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo
přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými chemickými látkami
nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické,
žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní
označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60
nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými
vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, se kterými
nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před
jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci.

(10) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání
je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené
R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro
reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, písemná pravidla
o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při
práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla
musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí
obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických
látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají,
pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního
prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při
nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba
oprávněná k podnikání povinna projednat s orgánem ochrany
veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

(11) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání
podle zvláštních právních předpisů jsou povinny skladovat
nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako
vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené
proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být
vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných
chemických látek a chemických přípravků a zabráněno jejich
pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidu.

(12) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání,
které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést
evidenci těchto chemických látek a chemických přípravků. Evidence
se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemický
přípravek odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje
o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a jméno osoby (název
nebo firmu), které byly chemická látka nebo chemický přípravek
vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po
dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo
chemického přípravku. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce
a deratizace.
------------------------------------------------------------------
35a) § 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách
a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.
35b) § 2 odst. 5 písm. f) zákona č. 356/2003 Sb.
35c) § 2 odst. 5 písm. g) a i) zákona č. 356/2003 Sb.
35d) Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 44b


Odborná způsobilost

(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické, nejde-li o výrobu, dovoz nebo
prodej nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
klasifikovaných jako vysoce toxické a o výkon speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se považují
a) absolventi vysokých škol, kteří
1. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském
studijním programu všeobecné lékařství nebo farmacie, nebo
v akreditovaných magisterských studijních programech
v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,
2. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti oborů chemie,
3. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti skupiny učitelských
oborů se zaměřením na chemii, nebo
4. získali vysokoškolské vzdělání a mají doklad o absolvování
speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví35e) nebo
doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru
toxikologie,35f)
5. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském
studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin,
popřípadě v rámci programu celoživotního vzdělávání v tomto
oboru,35g)
b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno
v písmenu a), a které se podrobily úspěšné zkoušce odborné
způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 5 o odborné
způsobilosti k nakládání s chemickými látkami a chemickými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické.

(2) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo
prodej nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
klasifikovaných jako vysoce toxické se považují fyzické osoby
odborně způsobilé podle zvláštního právního předpisu.20)

(3) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické (dále jen "zkušební místo")
zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo
zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob zřízení
komise a její složení, obsah a formu přihlášky ke zkoušce,
základní obsah a podmínky provedení zkoušky.

(4) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního
místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území
České republiky (dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke zkoušce doručí
zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání
zkoušky.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který
úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání
zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické. Za vydání osvědčení se platí
správní poplatek.35h) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne
jeho vydání.

(6) Fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí
o autorizaci35i) pro chemické látky a chemické přípravky vysoce
toxické, se považují za odborně způsobilé podle odstavce 1 do doby
skončení platnosti rozhodnutí o autorizaci.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
35e) § 54 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35f) § 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně
a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve
znění pozdějších předpisů.
35g) § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči
a o změně některých souvisejících zákonů.
35h) Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992
Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
35i) § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

HLAVA III
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

DÍL 1
Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného
zdraví se zdravotnickými zařízeními

§ 45

(1) K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu
infekčních onemocnění spolupracují zdravotnická zařízení státu
a osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení (dále jen
"zdravotnické zařízení") s orgány ochrany veřejného zdraví
a provádějí opatření stanovená tímto zákonem nebo opatření přijatá
orgány ochrany veřejného zdraví na základě tohoto zákona. Náklady
spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního
pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním
předpisem.

(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna zajistit a provést
pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech,
poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými
výkony, popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají
v péči, [například podáním dalších imunobiologických
přípravků36)] v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

(3) Při výskytu infekčního onemocnění stanoveného prováděcím
právním předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního
onemocnění jsou zdravotnická zařízení povinna nařídit izolaci vždy
na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo
venerologickém oddělení nemocnice nebo odborného léčebného ústavu.
Nemá-li zdravotnické zařízení zřízeno takové oddělení, je povinno
zajistit zdravotní péči o fyzickou osobu v jiném zdravotnickém
zařízení a převoz pacienta do tohoto zdravotnického zařízení.
V ostatních případech se izolace provádí podle prozatímního
opatření zdravotnického zařízení nebo rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví ve zdravotnickém zařízení nebo
v místě pobytu fyzické osoby.
------------------------------------------------------------------
36) § 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.

§ 46

(1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý
pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je
oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále
cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České
republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České
republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit
se, v prováděcím právním předpisu upravených případech
a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Prováděcím
právním předpisem stanovené skupiny fyzických osob a fyzické
osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem
vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve
stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování.

(2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je
fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených
prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti).
Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity
vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání
očkovací látky (trvalá kontraindikace). O těchto skutečnostech
zdravotnické zařízení vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod
upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace.

(3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se
nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle
odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá
zvoleného praktického lékaře, stanoví jí rozhodnutím povinnost
podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření v určeném zdravotnickém
zařízení.

(4) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku,
odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný
zástupce.12)

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 3, požádá určené zdravotnické zařízení, aby
očkování nebo vyšetření provedlo. Určené zdravotnické zařízení je
povinno žádosti vyhovět.

(6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování
a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity,
pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění
a podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním
očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem
vzniku infekčního onemocnění.
------------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 47

(1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může
zdravotnické zařízení použít jen očkovací látky, které zajistí
příslušné orgány ochrany veřejného zdraví (§ 80 odst. 5). To
neplatí,
a) jde-li o očkovací látku proti tuberkulóze a tuberkulín, nebo
b) požádá-li fyzická osoba o provedení tohoto očkování jinou
očkovací látkou, než zajistily příslušné orgány ochrany
veřejného zdraví (§ 80 odst. 5). Při každém očkování musí
zdravotnické zařízení dodržet návod k použití a postup
stanovený výrobcem.

(2) V případě podle odstavce 1 písm. b) zajistí očkovací
látku na pravidelné, zvláštní nebo mimořádné očkování zdravotnické
zařízení, které očkování provádí. Tato očkovací látka musí být
jako léčivý přípravek registrována a zdravotnické zařízení ji musí
použít v souladu s podmínkami registrace.

(3) Každé provedené očkování zapíše zdravotnické zařízení
v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího
průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte
a mladistvého, který vydá při prvním očkování, a do zdravotnické
dokumentace očkovaného. Při každém dalším očkování je očkovaný
povinen předložit očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací průkaz
dítěte a mladistvého k provedení záznamu.

(4) Očkování před cestou do zahraničí včetně odpovídajícího
poradenství mohou provádět jen zdravotnická zařízení uvedená
v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

§ 47a

(1) Pravidelná očkování dětí provádějí praktičtí lékaři pro
děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců proti tuberkulóze
a očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové
hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních
porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze
u dětí, které nebyly očkovány na novorozeneckých odděleních,
a přeočkování proti tuberkulóze zajišťují odborní lékaři
pneumoftizeologové (pulmologové). Pravidelné očkování zletilých
fyzických osob provádějí příslušní praktičtí lékaři pro dospělé;
tato očkování mohou provádět i lékaři zdravotních ústavů.

(2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí příslušní
praktičtí lékaři, lékaři závodní preventivní péče nebo lékaři
zdravotních ústavů.

(3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se
ranách provádějí lékaři, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se
ránu, popřípadě příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři závodní
preventivní péče. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem
podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických
center při vybraných infekčních odděleních nemocnic.

§ 48

Osoba, která dopravuje a skladuje očkovací látky, je povinna
dodržet podmínky stanovené výrobcem v návodu k jejich použití.

§ 49

Očkovací látky, zajištěné Ministerstvem zdravotnictví pro
pravidelné, zvláštní a mimořádné [§ 69 odst. 1 písm. g)] očkování,
s výjimkou těch, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního
pojištění, jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Pravidelná, zvláštní
a mimořádná očkování jinou očkovací látkou, než zajistilo
Ministerstvo zdravotnictví [§ 47 odst. 1 písm. b)], jakož
i ostatní očkování se provádějí za cenu sjednanou s osobou, která
si jejich provedení objednala, pokud zvláštní právní předpisy
nestanoví jinak.

§ 50

Jesle nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě,
které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že
je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro
trvalou kontraindikaci.

§ 51

Zdravotnické zařízení je povinno příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví
a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování,
b) na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají
ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý
pobyt, dále druh a datum očkování, trvalou kontraindikaci či
imunitu vůči nákaze,
c) umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření
infekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného
zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní
výpisy.

§ 52

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy
a preventivně výchovné péče a ústavy sociální péče jsou povinny
oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že fyzická
osoba umístěná v tomto zařízení nebo ústavu se nepodrobila
pravidelnému nebo zvláštnímu očkování, popřípadě že jsou
pochybnosti o splnění této povinnosti. Zařízení pro výchovu
a vzdělávání (§ 7 odst. 1) je povinno poskytnout orgánu ochrany
veřejného zdraví na jeho žádost údaje o očkování dětí nebo
mladistvých, kteří do jejich zařízení docházejí, pokud mu je
zákonný zástupce dítěte nebo mladistvého na jeho žádost sdělil.

Opatření proti šíření infekčních onemocnění
fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky

§ 53

(1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského
imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky
břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním
virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným
zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen
"nosiči"), jsou povinny
a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému
laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením;
povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po
nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého
onemocnění,
b) dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před
přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,
c) nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství
ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,
d) informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při
přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič
poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní
stav umožňuje,
e) sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče,
f) oznamovat praktickému lékaři, který je registruje,11) osobní
údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého
a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto
údajích.

(2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B a C nesmí být po dobu
nosičství držitelem zdravotního průkazu. Pokud mu byl zdravotní
průkaz vystaven, je povinen ihned poté, kdy mu bylo lékařem
sděleno, že je nosičem, odevzdat ho praktickému lékaři, který ho
registruje. Ten mu zdravotní průkaz vrátí, jakmile pominuly důvody
pro jeho odevzdání.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, z vlastního
nebo jiného podnětu rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření
podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti
podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím
stanovit, které zdravotnické zařízení opatření podle odstavce 1
písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany
veřejného zdraví nemá odkladný účinek.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 3, požádá určené zdravotnické zařízení, aby
opatření podle odstavce 1 písm. a) provedlo. Určené zdravotnické
zařízení je povinno žádosti vyhovět.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 54

(1) Zdravotnické zařízení ošetřující nosiče je povinno hlásit
neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osobní
údaje a změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil
zaměstnání, pokud je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené
izolace.

(2) Je-li před propuštěním nosiče z ústavní péče prokázáno
vylučování původce infekce, zdravotnické zařízení informuje o této
skutečnosti příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

DÍL 2
Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace

§ 55

Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost
směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních
a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních
onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci,
hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na
a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která
jako součást čištění a běžných technologických a pracovních
postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění
a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců,
hlodavců a dalších živočichů,
b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou
je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů
infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých
a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších
živočichů.

§ 56

Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo
deratizaci,
a) smí použít jen přípravky, jejichž uvedení na trh bylo
povoleno37a) a musí dodržet návod k jejich použití stanovený
výrobcem,
b) může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak,
aby účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo
dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či
poškozeny,
c) je povinna kontrolovat její účinnost.
------------------------------------------------------------------
37a) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních
přípravků a účinných látek na trh a o změně některých
souvisejících zákonů.

§ 57

(1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je
povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást
čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická
osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při
likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých
a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších
živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti
a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle
věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků
a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu
nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

§ 58


(1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým
zařízením v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo
zemědělských provozech, může provádět fyzická osoba, která
a) dovršila věk 18 let,
b) absolvovala odborný kurs,
c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti
a má osvědčení o odborné způsobilosti.

(2) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána
jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která
a) absolvovala speciální mistrovský kurs,
b) podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti
a má osvědčení o odborné způsobilosti.

(3) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
při které se používají toxické nebo vysoce toxické chemické látky
a chemické přípravky,30) může provádět fyzická osoba, která
a) dovršila věk 18 let,
b) absolvovala odborný kurs pro práci s toxickými a vysoce
toxickými chemickými látkami a chemickými přípravky,
c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti
a má osvědčení o odborné způsobilosti.

(4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce
toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba,
která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3.

(5) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a)
je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) a 5 let
praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je
absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b).
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).

§ 59

(1) Kursy k získání znalostí pro výkon speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 1 až 4 může
provozovat pouze osoba, která má odbornou způsobilost podle § 58
odst. 1 a povolení vydané pro účely podle zvláštního právního
předpisu20) příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Pro
vydání povolení neplatí správní řád.

(2) Orgán ochrany veřejného zdraví na návrh osoby, která
hodlá provozovat kursy, povolení vydá, jestliže navrhovaný obsah
a rozsah kursu je v souladu s prováděcím právním předpisem, osoba,
která hodlá provozovat kursy, má stanovenou odbornost a navrhovaný
stupeň vzdělání a doba praxe přednášejících v činnostech
souvisejících se speciální ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí
a deratizací odpovídá povaze kursu.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 60

(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58
odst. 1 až 4 zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
K provedení zkoušky odborné způsobilosti podává fyzická osoba
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví přihlášku, jejíž
náležitosti upraví prováděcí právní předpis.

(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví; pro jeho vydání neplatí správní řád.
V případě, že orgán ochrany veřejného zdraví osvědčení nevydá, je
povinen o tom fyzickou osobu písemně vyrozumět. Proti nevydání
osvědčení může fyzická osoba do 3 dnů ode dne doručení vyrozumění
podat námitky. O námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak
námitky zamítne a nevydání osvědčení potvrdí. Proti tomuto
rozhodnutí nelze podat odvolání. Osvědčení odborné způsobilosti je
platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

(3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní
obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.

§ 60a

zrušen

§ 61

(1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna
a) evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo
a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let,
b) informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území
obce nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci
a deratizaci.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z vlastního
nebo jiného podnětu rozhodnutím provedení speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření
nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření
škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců
a dalších živočichů.

(3) Orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutí podle
odstavce 2 oznámit ústním vyhlášením, pokud to vyžaduje naléhavost
situace. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení
rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného
zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné
vyhotovení. Proti rozhodnutí lze podat odvolání do 3 dnů ode dne
doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Podání odvolání nemá
odkladný účinek.

(4) Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální
ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické nebo toxické, je povinna písemně oznámit tuto
skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a obecnímu úřadu
příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48
hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí být
uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná
dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné
množství použité chemické látky nebo chemického přípravku, způsob
provedení, den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací,
název a sídlo provádějící firmy a jméno a spojení na odpovědného
pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního
klidu a pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými
látkami nebo chemickými přípravky, které mohou poškozovat včely,
ryby, zvěř a některé další necílové organismy, platí zvláštní
právní předpis.37b)

(5) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může nejpozději
24 hodin před zahájením činnosti oznámené podle odstavce 4
stanovit zvláštní podmínky pro její provádění.
------------------------------------------------------------------
37b) § 30 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

DÍL 3
Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění

§ 62

Hlášení infekčních onemocnění a zacházení
s biologickým materiálem

(1) Osoba poskytující péči (§ 15 odst. 1), která zjistí
infekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na
ně, vylučování původců infekčních onemocnění nebo se o těchto
skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně,
způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Současně zajistí
podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně
provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění
včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další
opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Osoba poskytující péči je dále povinna ohlásit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pozitivní
mikrobiologické nálezy původců alimentárních onemocnění, markerů
virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na
infekční onemocnění.

(3) Pro vydání pokynu podle odstavce 1 neplatí správní řád.
Orgán ochrany veřejného zdraví oznámí tento pokyn osobě
poskytující péči ústně a učiní o něm písemný zápis. Proti pokynu
může osoba poskytující péči podat námitky, které uvede v zápisu
nebo je může podat písemně nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání
zápisu. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných
námitkách rozhodne bezodkladně ředitel příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se
doručuje osobě poskytující péči. Proti tomuto rozhodnutí nelze
podat odvolání.

(4) Osoba poskytující péči je dále povinna
a) při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat
podle hygienických požadavků upravených prováděcím právním
předpisem,
b) žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji
upravenými prováděcím právním předpisem,
c) zajistit, aby se s biologickým materiálem při odběru,
transportu, laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci
zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví fyzických osob
přicházejících s ním do přímého styku.

§ 63

Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své
působnosti neprodleně informují o výskytu závažných sporadických
a hromadně se vyskytujících infekčních onemocnění příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví.

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a orgány veterinární
správy si vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze
zvířete na člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany
veřejného zdraví hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.

(3) Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat
na člověka spolupracují orgány ochrany veřejného zdraví s orgány
veterinární správy.

§ 64

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby

Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je
podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění povinna
a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických
preparátů nebo chemoprofylaktik, potřebnému laboratornímu
vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,
b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody,
potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují
původce nákazy,
c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace,
d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření
infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života,
vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo,
e) sdělit orgánu ochrany veřejného zdraví nebo lékaři na jejich
výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického
šetření.

§ 65

Provedení karantény a ohniskové ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace

(1) V případě onemocnění podléhajícího mezinárodnímu
zdravotnickému řádu (mor, cholera, žlutá zimnice, hemoragické
horečky) a dalších infekčních onemocnění stanovených doporučením
Světové zdravotnické organizace je fyzická osoba, které byla
nařízena karanténa, umístěna zpravidla ve zdravotnickém zařízení
vyčleněném pro případ výskytu těchto onemocnění. U ostatních
infekčních onemocnění se, s ohledem na charakter infekčního
onemocnění, způsob kontaktu a dobu jeho trvání, odděluje fyzická
osoba podezřelá z nákazy od ostatních fyzických osob.

(2) Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací
je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně
životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči
infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými
členovci, hlodavci a dalšími živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem
nákazy je místo, ve kterém se šíří nákaza. Jeho součástí je nebo
byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich
prostředí.

§ 66

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit
fyzické osoby podnikající a právnické osoby

(1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba
jsou povinny podrobit se, podle povahy infekčního onemocnění,
protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména,
a) zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti,
b) zákaz přepravy určitými dopravními prostředky,
c) omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody,
potravin a dalších výrobků podezřelých z kontaminace.

(2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba
jsou dále povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekce,
dezinsekce a deratizace a asanaci (hygienické zabezpečení) vody,
půdy a jiných míst a výrobků podezřelých z toho, že obsahují
původce onemocnění.

§ 67

Stanovení druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy

(1) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa
výskytu infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Vyžaduje-li to
naléhavost situace, může osobě rozhodnutí oznámit ústním
vyhlášením. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení
rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného
zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné
vyhotovení. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání do 3 dnů ode
dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá
odkladný účinek.

(2) Zdravotnické zařízení, pokud zjistí výskyt infekčního
onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit
prozatímním opatřením druh a způsob provedení protiepidemických
opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a) až d). Pro vydání
prozatímního opatření neplatí správní řád. Zdravotnické zařízení,
které nařídí prozatímním opatřením protiepidemické opatření
v ohnisku nákazy, neprodleně informuje orgán ochrany veřejného
zdraví příslušný podle odstavce 1. Proti prozatímnímu opatření
může fyzická osoba, které bylo protiepidemické opatření nařízeno,
podat tomuto orgánu ochrany veřejného zdraví námitky, a to do
3 dnů ode dne jeho obdržení; podání námitek nemá odkladný účinek.
Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o námitkách bezodkladně.
V tomto případě se při přezkoumání opatření zdravotnického
zařízení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu.38) Proti
rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.

(3) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle
odstavce 1, pokud je to třeba, může pro zajištění
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a)
rozhodnutím fyzické osobě stanovit zdravotnické zařízení, které je
provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví
nemá odkladný účinek.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 3, požádá určené zdravotnické zařízení, aby
protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedlo. Určené
zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět.
------------------------------------------------------------------
38) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 68

Provádění opatření před zavlečením
infekčních onemocnění ze zahraničí

(1) Ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění
ze zahraničí se provádějí na místech a v prostorách určených
dohodou mezi Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem vnitra,
Ministerstvem dopravy a spojů a Ministerstvem financí. Ochranná
opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí nařídí
a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k provedení
karantény nebo izolace fyzických osob rozhodnutím stanovit
zdravotnická zařízení, která je provedou. Odvolání zdravotnického
zařízení proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Ochranným opatřením nařízeným podle odstavce 1 jsou
povinny podrobit se ve zdravotnických zařízeních určených podle
odstavce 2 fyzické osoby vstupující na území státu ze zahraničí,
pokud jeví příznaky infekčního onemocnění nebo jsou podezřelé
z nákazy. Ochranná opatření podle odstavce 1 a rozhodnutí o jejich
ukončení zveřejní na úřední desce na hraničních přechodech
a dalších místech, kde jsou překračovány státní hranice, celní
úřady.

§ 69

Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku

(1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího
vzniku jsou
a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu,
vývozu, prodeje a jiného nakládání s potravinami a dalšími
výrobky, kterými může být šířeno infekční onemocnění, popřípadě
příkaz k jejich zničení,
b) zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých
z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení
cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými
oblastmi, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových
představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření
lůžkových zdravotnických zařízení, zařízení sociální péče,
škol, předškolních zařízení, školských zařízení, zotavovacích
akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích
služeb nebo omezení jejich provozu,
c) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného nakládání
s pitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6, zákaz
používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků,
potoků a řek,
d) příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních,
e) příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce
a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst.
1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Náklady na tuto ohniskovou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou
hrazeny ze státního rozpočtu,
f) příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu
onemocnění, a text tohoto označení,
g) mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv
(profylaxe),
h) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie
nebo nebezpečí jejího vzniku.

(2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně
nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany
veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocnění.
Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému
opatření podřídit.

§ 70

Léčení infekčních onemocnění

(1) K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění
a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se
léčení infekčního onemocnění stanoveného v prováděcím právním
předpise.

(2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdraví, že se fyzická
osoba nepodrobila léčení infekčního onemocnění podle odstavce 1,
stanoví jí rozhodnutím zdravotnické zařízení, které toto léčení
zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdraví
v místě, kde se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto
rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku,
odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný
zástupce.12)

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 2, požádá určené zdravotnické zařízení o zajištění
léčby. Určené zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět.
------------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.

DÍL 4
Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané
virem lidského imunodeficitu

§ 71

(1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné
vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování.
U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus
lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez
testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.

(2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus
lidského imunodeficitu
a) u těhotných žen,
b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na
virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska
diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto
vyšetření může vést k poškození jejího zdraví,
c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu
ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem
lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo
dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,
d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc
(§ 70).

(3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského
imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby.

§ 72

(1) Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu
může provádět zdravotnické zařízení jen na základě povolení
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten povolení vydá,
jestliže zdravotnické zařízení splní tyto podmínky:
a) pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování provádí je způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a přístrojově
a materiálově vybaveno,
b) vedoucí laboratoře má
1. vysokoškolské vzdělání s biologickým zaměřením a se
specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii
nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii39) nebo
vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie
a transfúzní služba,40) a
2. doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro nákazu
vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem
zdravotnictví.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví odejme povolení
zdravotnickému zařízení, které nesplňuje podmínky podle odstavce
1.

(3) Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc
a jejich výsledky hlásí zdravotnické zařízení vždy do desátého dne
následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační
složce státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti
Ministerstva zdravotnictví,41) kterou k plnění úkolů v oblasti
vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu
Ministerstvo zdravotnictví určí, (dále jen "určená organizace").
Název určené organizace uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
39) Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických
pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
40) Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.
41) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

§ 73

(1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené
organizace je zdravotnické zařízení, kterému bylo vydáno povolení
(§ 72 odst. 1), povinno účastnit se systému externího hodnocení
kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto
hodnocení kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu
nevyhovující a zdravotnické zařízení nezajistí bez zbytečného
odkladu nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
povolení vydané podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout.

(2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví dále odejmout v případě, že
a) zdravotnické zařízení opakovaně neohlásí počet vyšetření podle
§ 72 odst. 3,
b) se zdravotnické zařízení nezúčastní podle odstavce 1 externího
hodnocení kvality diagnostiky.

§ 74

(1) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus
lidského imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím)
testu je zdravotnické zařízení vždy povinno předat biologický
materiál k provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu.
Konfirmační test může provádět jen Národní referenční laboratoř
pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu.

(2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského
imunodeficitu až v případě potvrzení reaktivního výsledku
vyšetření konfirmačním testem.

(3) Zdravotnické zařízení, které bylo informováno
o pozitivním výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím
k tomu pověřeného lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené
virem lidského imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé
nebo fyzické osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo
jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich
zákonnému zástupci a zajistí speciální péči u odborného lékaře.
Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření infekce
vyvolané virem lidského imunodeficitu.

(4) Zdravotnické zařízení informující fyzickou osobu
o pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinno zajistit, aby
fyzická osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat
si tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto
infekčního onemocnění. Obsah takového poučení zanese do
zdravotnické dokumentace fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě
její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že byli takto
informováni. V případě odepření podpisu zdravotnické zařízení nebo
zařízení ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost a důvody
odepření podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.

§ 75

Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce
může zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace,
jakož i zdravotnické zařízení, které má povolení k činnosti podle
§ 72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem,
k vyšetření na virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové
studie výskytu infekce virem lidského imunodeficitu; musí však při
všech úkonech prováděných k této studii a při této studii zajistit
a zachovat anonymitu fyzické osoby.

HLAVA IV
DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

§ 76

Osoba je při podnikatelské činnosti povinna
a) doložit, že výrobky, které vyrábí, dováží nebo uvádí na trh
a které mají být podle tohoto zákona nebo zvláštního právního
předpisu schváleny orgánem ochrany veřejného zdraví, byly
schváleny,
b) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky,
o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví
byl pozastaven oběh jí vyráběných nebo dovážených výrobků
a o jejich uvolnění do oběhu, a to ihned po oznámení
vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného
zdraví,
c) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky,
o tom, že výrobky byly uvolněny do oběhu, a to ihned po zrušení
předběžného opatření orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po
oznámení vykonatelného rozhodnutí ve věci,
d) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky,
o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany
veřejného zdraví staženy z oběhu, a to ihned po obdržení
vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) ihned po obdržení informace podle písmene b) pozastavit další
oběh výrobků, a to až do doby obdržení informace podle
písmene c) nebo d); po obdržení informace podle písmene d)
ihned vyřadit výrobky z oběhu.

§ 77

Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem
při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními
předpisy,42) které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany
veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních
předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.
------------------------------------------------------------------
42) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

HLAVA V
STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

DÍL 1
Státní správa v ochraně veřejného zdraví, právní předpisy
v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti
orgánů ochrany veřejného zdraví, zdravotní ústavy a Státní
zdravotní ústav, povinnosti kontrolovaných osob

ODDÍL 1
Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly

§ 78

Orgány ochrany veřejného zdraví

Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány
ochrany veřejného zdraví, kterými jsou
a) Ministerstvo zdravotnictví,
b) krajské hygienické stanice,
c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

§ 79


Sběr a zpracování osobních údajů

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny
k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného
zdraví zpracovávat
a) osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, je-li
přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu fyzických osob,
místo jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele,
údaje související s kategorizací prací a s nařízenými
lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40
písm. c); jde-li o mladistvé a studenty, označení zařízení pro
výchovu a vzdělávání nebo označení zvláštního dětského
zařízení,
b) citlivé údaje vypovídající o národnosti a zdravotním stavu
fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění, údaje
o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení,
o počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek, údaje
o expozici fyzických osob faktorům pracovního a životního
prostředí, údaje o epidemiologii drogových závislostí a citlivé
údaje podle § 40 písm. c).

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného
zdraví zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu
fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním,
a fyzických osob podezřelých z nákazy a v registru kategorizací
prací a expozic faktorům pracovního a životního prostředí (dále
jen "registry"). Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen
pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu ochrany
veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek
stanovených zvláštním zákonem.43) Osobní a citlivé údaje
shromážděné podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují.

(3) Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany
veřejného zdraví pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní
politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdraví, ke
sledování trendů výskytu infekčních onemocnění, hromadně se
vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí
souvisejících s prací, jiných poškození zdraví z práce
a významných poruch zdraví, musí být pro tyto účely anonymizovány
za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43)

(4) Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pověřit za podmínek
stanovených zvláštním zákonem43) zpracováním údajů příspěvkovou
organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů
v působnosti Ministerstva zdravotnictví.

(5) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny za podmínek
stanovených zvláštním zákonem43) shromažďovat údaje, které je
Česká republiky povinna předávat mezinárodním organizacím na
základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78
písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené údaje
mezinárodním organizacím.
------------------------------------------------------------------
43) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 80

Ministerstvo zdravotnictví

(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného
zdraví a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na
úseku ochrany veřejného zdraví,
b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských
hygienických stanic,
d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní
úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně veřejného
zdraví,
e) řídí očkování,
f) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 26 odst. 4 a 6, § 28,
§ 72 odst. 1 a 2 a § 73; je oprávněno povolit prodloužení
mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly
podle § 3a odst. 4 a § 27 odst. 1; na návrh krajských
hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci
prací vykonávaných na jejich pracovištích,
g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího
vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při
výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků
a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají
být provedena celostátně nebo na území několika krajů,
a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh
nebo do oběhu,
h) nařizuje ochranná opatření před zavlečením infekčních
onemocnění ze zahraničí a rozhoduje o jejich ukončení a ve
věcech podle § 68 odst. 2,
i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení
k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g),
j) stanoví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém
vysílání43b) a zveřejněním na své úřední desce a úředních
deskách ostatních orgánů ochrany veřejného zdraví umístěných
v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních
pracovištích (příloha č. 3) další infekční onemocnění vyvolaná
vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se
považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c)
na toto stanovení se nevztahuje správní řád,
k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví
prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,
l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného
zdraví; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce
vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci;
stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik
a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva
a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek
a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně
veřejného zdraví,
m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování
a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,
n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými
stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního
zdravotního dozoru,
o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními
orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských
sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech
souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany
veřejného zdraví.

(2) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo
zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví
uvedeným v § 78 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol
a konkretizaci kontrolních postupů. Stanovený rozsah a četnost
kontrol a kontrolní postupy Ministerstvo zdravotnictví uveřejní ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

(3) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů
pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené
právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit
rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu,
uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení
a kontroly kvality měření. Na toto stanovení se nevztahuje správní
řád.

(4) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že
výrobky upravené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,
podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich
uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu,
jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány
Evropských společenství, Světovou zdravotnickou organizací nebo
v systémech pro rychlou výměnu informací Evropských společenství.
Stanovení nebezpečných výrobků provede Ministerstvo zdravotnictví
vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b)
a zveřejní na své úřední desce a úředních deskách krajských
hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)
umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních
pracovištích (příloha č. 3). Provozovatel televizního vysílání je
povinen zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Na
toto stanovení se nevztahuje správní řád. Povinnosti osob při
výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní
předpis.26a)

(5) K zabezpečení opatření proti infekčním onemocněním
Ministerstvo zdravotnictví a jde-li o fyzické osoby uvedené
v § 83 odst. 1, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
zajišťují pro zdravotnická zařízení očkovací látky na pravidelná,
zvláštní a mimořádná očkování, s výjimkou očkovacích látek proti
tuberkulóze a tuberkulinu a jejich výdej.

(6) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního
hygienika České republiky, který ve věcech ochrany veřejného
zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního
hygienika České republiky jmenuje a odvolává na návrh ministra
zdravotnictví ze státních zaměstnanců zástupce generálního
ředitele státní služby. Bude-li jmenován zástupce hlavního
hygienika České republiky, řídí se jeho jmenování a odvolání
služebním zákonem.43a)
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
43a) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
43b) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění
zákona č. 309/2002 Sb.
43c) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 81


zrušen

§ 82


Krajské hygienické stanice


(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní
obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské
hygienické stanice mají územní pracoviště v místech stanovených
v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice jsou
správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve
správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická
stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je
ředitel. Ředitele krajské hygienické stanice jmenuje a odvolává
zástupce generálního ředitele státní služby.43a)

(2) Krajské hygienické stanici náleží
a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly
státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního
zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo
zdravotnictví,
b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů
a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem
a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví
včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími
z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních
podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické
a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami
včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu
ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních
předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci
je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve
smyslu zvláštního právního předpisu,44)
c) rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43
nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací,
d) stanovit za podmínek § 37 odst. 6 písm. b) rizikové práce
a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),
e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon
rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo osoby
uvedené v § 43 a jejích spolupracujících rodinných příslušníků
rizikovým faktorům pracovních podmínek,
1. minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních
podmínek a
2. minimální náplň a termíny periodických lékařských
preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních
a výstupních lékařských preventivních prohlídek, pokud je
nestanoví zvláštní právní předpis, jakož i
3. lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce,
jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou
nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné
lékařské preventivní prohlídky"); následné lékařské
preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího
záření kategorie A stanoví za podmínek upravených zvláštním
právním předpisem,33a)
f) stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování
zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce
faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní
předpis,
g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely
posuzování nemocí z povolání,45)
h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,
j) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle
zvláštního právního předpisu,46)
k) nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření
k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění
a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických
zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2,
zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení
vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím
související úkoly,
l) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího
vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při
výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků
a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není
příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich
ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu.
Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen
s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,
m) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek,
neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení
v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah
a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví
zaměstnanců, osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících
rodinných příslušníků v riziku takového faktoru; zařadit práci
s tímto faktorem z vlastního podnětu do kategorie,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
n) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti
zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním
předpisem47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat
zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace
nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním
předpisem,
o) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení
vykonávajícího závodní preventivní péči vydané podle § 39; při
přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího závodní
preventivní péči se nepostupuje podle zvláštního právního
předpisu38) ani podle správního řádu,
p) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1)
v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám
a kontrolovat ji,
r) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska
prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva
a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu
obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních
a pracovních podmínek; kontrolovat a řídit místní programy
ochrany a podpory veřejného zdraví,
s) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při
tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu,
t) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu
infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou
poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze
ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.

(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii rozhodnutí
o stanovených lékařských preventivních prohlídkách, které je
vykonatelné, zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči.
Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské
preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena,
a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto
případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je
mu známo. Zařízení vykonávající závodní preventivní péči informuje
o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky zdravotnické
zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí
z povolání nebo pracovního lékařství, které následnou lékařskou
preventivní prohlídku provede.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43a) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
44) § 138 zákoníku práce.
45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při
uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických
zařízení, která tyto nemoci uznávají.
46) § 29 písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č.
200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
47) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 83

Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra

(1) Úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně
státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách a ozbrojených
bezpečnostních sborech, s výjimkou Vězeňské služby České
republiky, a nad jimi užívanými objekty vykonávají podle tohoto
zákona Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

(2) Ministerstvo vnitra plní úkoly státní správy v ochraně
veřejného zdraví podle tohoto zákona i pro Bezpečnostní informační
službu a Hasičský záchranný sbor České republiky.


Autorizace

§ 83a

(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup
zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo
právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že
osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
a) odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné a teplé vody (§ 3 odst.
1 a 3), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého
koupaliště nebo sauny (§ 6),
b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního
prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c) odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního
znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13
odst. 2),
d) odběr vzorků a vyšetření bezpečnosti předmětů běžného užívání,
s výjimkou hraček a kosmetických prostředků (§ 25); ověřování
výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou
stavebních výrobků,8) podle § 5 odst. 2,
e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24
odst. 1 písm. e)],
g) měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření
v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických
podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin
v pracovním prostředí (§ 37 odst. 3),
i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické
toxikologie, fyziologie a psychologie práce; toto ustanovení se
nevztahuje na vyšetření prováděná zdravotnickým zařízením při
poskytování zdravotní péče.

(2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace
právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění
úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen
"autorizující osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání
tohoto pověření se nevztahuje správní řád. Při autorizaci se
postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti
podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující
osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo
zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
8) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky.

§ 83b

(1) Autorizující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické
osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení
o autorizaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel splňuje podmínky
autorizace, kterými jsou
a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace podle
podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě
§ 83a odst. 2,
b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost
k zařízením pro speciální šetření,
c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem,
znalostmi a schopnostmi,
d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech,
o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly
ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce
1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková
podstata souvisí s předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce
1 písm. f) prokazuje za právnickou osobu její statutární zástupce
a všichni členové statutárního orgánu. Fyzická osoba prokazuje
bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než
3 měsíce.

(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede
označení obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název
právnické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu,
jde-li o fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační
číslo a dále údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.
Žádost se předkládá autorizující osobě.

§ 83c

(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah
a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání
osvědčení o autorizaci neplatí správní řád. Žadatel může proti
sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci podat do 3 dnů ode dne
jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo
zdravotnictví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak
námitky zamítne a neudělení osvědčení potvrdí. Proti rozhodnutí
Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.
Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví
vázána. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení
o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního
právního předpisu.

(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na
dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace může být
prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti
osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení
o autorizaci, (dále jen "držitel autorizace") podat autorizující
osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení. Náklady
spojené s prodloužením platnosti osvědčení o autorizaci hradí
žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.

(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy,
sídla, popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle
§ 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.

(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky
autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném
autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady
o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace
ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními
zkouškami hradí držitel autorizace.

(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním
podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím
účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace,
ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení
dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole
si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou
oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti
nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Odejmutím
osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel
autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky.
O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou-li pro to
důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a odejmutí
osvědčení potvrdí. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví
o námitkách se nelze odvolat. Autorizující osoba je rozhodnutím
Ministerstva zdravotnictví vázána.

§ 83d

(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na
základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je
účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za
mrtvého,
d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu
na prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek
majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.

(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a)
a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic,
právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor,
v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni
informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst.
3 o datu zániku autorizace.

§ 83e


(1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona
jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení
o autorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je
podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro
ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem
autorizace.

(2) Autorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující
osoba (§ 83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné
způsobilosti. Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je
starší 23 let, bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost
a potvrdí čestným prohlášením neexistenci finančních nebo jiných
zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních
rizik.

(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin ani za trestný čin,
který souvisí s činností, jejíž náplní bylo posuzování složek
životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na
zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. Bezúhonnost se prokazuje
výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce.

(4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném
vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd,
osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik
absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové
organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví a nejméně
pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek.

(5) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se
považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek
životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na
zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo
předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se
nepočítá základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské
a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na
dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby
Ministerstvo zdravotnictví.

(6) Název organizační složky státu nebo příspěvkové
organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v hodnocení
zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví.

(7) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci k hodnocení
zdravotních rizik osoba uvede jméno, příjmení, nejvyšší dosažené
vzdělání a obor studia, akademické hodnosti, místo trvalého
pobytu. K žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené
v odstavcích 2 až 6.

(8) Pro udělení osvědčení o autorizaci, námitkové řízení,
dobu platnosti autorizace a její prodloužení, pro sjednání
a úhradu ceny autorizace a jejího prodloužení, jakož i pro
provádění kontroly nad dodržováním podmínek autorizace a pro
odnětí osvědčení o autorizaci platí § 83c.

(9) Autorizace zaniká
a) odnětím osvědčení o autorizaci za podmínek odstavce 8 a § 83c
odst. 5,
b) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na
základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení
o autorizaci, k jejímu prodloužení,
c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci,
nebo jejím prohlášením za mrtvou.

§ 84

Státní zdravotní dozor

(1) Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany
veřejného zdraví v rozsahu své působnosti
a) dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně
veřejného zdraví tímto zákonem, zvláštními právními předpisy
a rozhodnutím či opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví
vydaným na základě těchto právních předpisů; státnímu
zdravotnímu dozoru nepodléhají podmínky vzniku živností podle
§ 58 a 59, zásady správné laboratorní praxe pro zkoušení
chemických látek podle § 29 odst. 2 a povinnosti provozovatele
rozhlasového a televizního vysílání podle § 95 odst. 1,
b) mohou zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti
v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,
c) mohou předběžným opatřením pozastavit uvedení na trh4a) nebo
oběh výrobků podezřelých z nebezpečnosti26a); mohou nařídit
vyřazení z oběhu výrobků, které nesplňují požadavky stanovené
tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a na jejich
základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany
veřejného zdraví, nebo zakázat jejich uvedení na trh,
d) mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout
o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky
závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,
e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody,
teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2 a § 21 odst.
2), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro
který lze takovou vodu používat; mohou určit nápravná opatření
v případě nedodržení jakosti pitné vody, teplé vody nebo vody
jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit nápravná
opatření, stanovená kontrolovanou osobou,50) a to do doby
odstranění závady,
f) mohou nařídit větší četnost kontroly vody v koupališti,
jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků
stanovených nebo povolených podle § 6, a dobu provádění
takových kontrol,
g) mohou zakázat používání vody v koupališti a to i jen pro
některé skupiny obyvatel nebo zakázat zdroj vody pro bazén
umělého koupaliště nebo sauny, která nevyhovuje požadavkům
stanoveným nebo povoleným podle § 6, a dále vody, která
výskytem dalších látek nebo součástí ve zjištěné koncentraci
nebo množství ohrožuje veřejné zdraví, a to do doby odstranění
závady,
h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené
pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity
nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění
závady,
i) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst. 3, § 6
odst. 3 písm. d), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2,
§ 21 odst. 3 a § 21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou
k ochraně veřejného zdraví,
j) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akce
nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení
veřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akci nebo jinou
podobnou akci pro děti zakázat,
k) mohou odejmout povolení vydané podle § 5 odst. 5, § 6 odst. 5,
§ 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst.
1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo
povolení vydáno; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem
zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním
úřadem,
l) mohou zakázat provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo
zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně
veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,
m) mohou předběžným opatřením pozastavit používání látky,
suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo
přípravě pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na
zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními
předpisy23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví;
mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru
nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmu, pokud
nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu
a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo
rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo nejsou za
stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení
sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo
přípravy pokrmu,
n) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze
zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče, je-li to
nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění,
o) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních
podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo
určení příčiny poškození zdraví,
p) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik
osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového
rizika,
r) mohou rozhodnout o zastavení nebo omezení užívání stavby nebo
provozovny, je-li v důsledku porušení povinností stanovených
tímto zákonem bezprostředně ohroženo veřejné zdraví, a to do
doby odstranění závad,
s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo osoby uvedené
v § 43 provedení opatření k omezení rizik plynoucích
z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických
faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze
souvisejících pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření
přijatých zaměstnavatelem podle zvláštního právního
předpisu k ochraně zdraví při práci,
t) mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější
nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých faktorů pracovních
podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se
na pracovišti současně více škodlivých faktorů, při vysokém
fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti
působení škodlivých faktorů, při překračování limitních hodnot
biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba
s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů,
spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků na
výukových pracovištích,
u) zjištění, že pokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny
k jejich výrobě či přípravě nebo epidemiologicky rizikové
potraviny48) nevyhovují požadavkům stanoveným právními předpisy
nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím nebo
opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, je mohou na místě
znehodnotit nebo nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to
na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob
a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany
veřejného zdraví prokázat,
v) mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění
zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti
epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná
laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku
a šíření infekčních onemocnění,
w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací
mohou, jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nebo
osobě uvedené v § 43 nařídit mimořádné lékařské preventivní
prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěže organismu
faktory pracovních podmínek; mimořádné lékařské preventivní
prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie
A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek
upravených zvláštním právním předpisem,33a)
y) nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky,
ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle
§ 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení.

(2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), l)
a r) je kontrolovaná osoba50) povinna informovat příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví o odstranění závady a předložit důkaz
o dodržování povinností stanovených právními předpisy nebo
uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může kontrolovaná osoba
měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím
držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a)
nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné
laboratorní praxe30) pro příslušný obor měření a vyšetřování,
je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace,
akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud
není sama takto kvalifikovaná.

(3) Pro opatření podle odstavce 1 písm. u) neplatí správní
řád. Toto opatření oznámí orgán ochrany veřejného zdraví ústně
kontrolované osobě a učiní o něm písemný zápis. Nesouhlasí-li
kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat
námitky, které uvede v zápisu nebo je může podat písemně
nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu. Podané námitky nemají
odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to
důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí.
Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované
osobě. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání.

(4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické
stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na
tomto úseku ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
23) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
48) § 16 písm. a) bod 3 zákona č. 110/1997 Sb.
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

ODDÍL 2
Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví

§ 85

(1) Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku
a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při
výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků
a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních
pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně
uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní
obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem
krajské hygienické stanice. Právním předpisem krajské hygienické
stanice lze k ochraně veřejného zdraví nařídit též provedení
velkoplošné (území obce nebo městské části) speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

(2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat
právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.

(3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem
nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení krajské hygienické
stanice musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se
nařízení vyvěsí na úřední desce krajské hygienické stanice na dobu
nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na
úřední desce krajské hygienické stanice. Tento způsob vyhlášení je
podmínkou platnosti nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení
nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho
vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak.

(4) Nařízení krajské hygienické stanice jsou kromě toho povinny
vyvěsit na své úřední desce obce určené v nařízení.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.

ODDÍL 3
Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav

§ 86


nadpis vypuštěn

(1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních
podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu
a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu
státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů
zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního
stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních
a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení
zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví
jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na
provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož
i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování
poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného
zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně,
Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem,
Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci,
Ostravě a ve Zlíně. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými
organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo
zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále
poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostickou
a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie,
alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická
a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV
protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv,
očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

(2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro
ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční
činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování
a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní
spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně
veřejného zdraví, k postgraduální výchově v lékařských oborech
ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se
zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní
ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní
Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní
činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně
a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci
1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví
podmínku autorizace nebo akreditace.

(3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou
zdravotnickými zařízeními. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní
ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro
tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů
výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění
údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku
a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání
a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob
škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii
drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného
zdraví.

(4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního
zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh
hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další
úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví
Ministerstvo zdravotnictví statutem.

(5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat
činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku
autorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.

§ 87


zrušen

ODDÍL 4
Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany
veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných osob

§ 88

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví se při plnění
úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle
tohoto zákona a zvláštních právních předpisů prokazují služebním
průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební
průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených
výkonem státního zdravotního dozoru dokladem o pověření k této
kontrolní činnosti. Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt
přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky
významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění
ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických
opatření mohou v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele
vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby jsou povinny jim
tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle
tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění.

(2) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví mohou po
předložení služebního průkazu vykonat státní zdravotní dozor
v provozovně, v jiné stavbě nebo zařízení (dále jen "provozovna"),
je-li při zahájení jeho výkonu přítomna kontrolovaná osoba,50)
zaměstnanec kontrolované osoby, člen jejího statutárního orgánu,
spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která
vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti
kontrolované osoby. Fyzickou osobu uvedenou ve větě první

zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví seznámí s obsahem
protokolu o kontrolním zjištění a předá jí jeho stejnopis.
Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzuje fyzická osoba
podpisem protokolu o kontrolním zjištění. Odmítne-li fyzická osoba
seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit,
vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. V ostatních případech
výkonu státního zdravotního dozoru zaměstnanec orgánu ochrany
veřejného zdraví oznámí kontrolované osobě vykonání státního
zdravotního dozoru po jeho skončení, předá jí protokol
o kontrolním zjištění a seznámí ji s výsledky kontroly; takto
postupuje orgán ochrany veřejného zdraví i při výkonu státního
zdravotního dozoru nad dodržováním hygienických limitů hluku,
vibrací a neionizujícího záření, a to i v případě, kdy je
vykonáván v provozovně. Při výkonu státního zdravotního dozoru
jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví oprávněni
ověřovat podle osobních dokladů (občanský průkaz nebo cestovní
pas) totožnost fyzických osob uvedených ve větě první. Fyzické
osoby jsou povinny pro tyto účely zaměstnancům ochrany veřejného
zdraví osobní doklad předložit. K ověření podmínek vzniku
onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání jsou zaměstnanci
orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněni vstupovat do
provozoven.

(3) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při
výkonu státního zdravotního dozoru a při plnění dalších úkolů
podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů dále oprávněni
a) provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro
plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o provedeném
odběru vzorků a měření pořizují protokol,
b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech,
c) nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si
z nich výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení,
d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění
nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené zdravotnickými
zařízeními včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené
zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči a činit si
z ní výpisy.

(4) Protokoly o kontrolním zjištění,50) odběru vzorků
a měření, výpisy či kopie z písemností a záznamů dat a obrazová
dokumentace, je-li pořízena, jsou dokladem o kontrolním zjištění.
Proti protokolu o kontrolním zjištění může fyzická osoba uvedená
v § 88 odst. 2 větě první podat námitky ve lhůtě do 3 dnů ode dne
seznámení s protokolem; jde-li však o kontrolní zjištění ve věci
bezpečnosti výrobků a jakosti vod, může tato fyzická osoba podat
námitky pouze přímo do protokolu. O námitkách rozhoduje ředitel
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to
důvody, námitkám vyhoví, jinak námitky zamítne. Proti rozhodnutí
o námitkách nelze podat odvolání.

(5) Pokud není v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, mají
kontrolované osoby povinnosti a zaměstnanci orgánů ochrany
veřejného zdraví, vykonávající státní zdravotní dozor, oprávnění
a povinnosti podle zvláštního právního předpisu.50)

(6) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou
oprávněni přizvat k účasti na plnění úkolů podle tohoto zákona
a zvláštních právních předpisů zaměstnance zdravotního ústavu,
popřípadě jiné odborně způsobilé osoby. Tito zaměstnanci
zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby mají práva
a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v rozsahu pověření
daného jim příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění
v rozsahu pověření. Zaměstnance zdravotního ústavu a jiné odborně
způsobilé osoby nelze pověřit oprávněním ukládat opatření nebo
sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů.
Zaměstnanci Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů, jakož
i zaměstnanci jiné odborně způsobilé osoby jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým
osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle
tohoto zákona dozvěděli.
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 88a

Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí pro práci ve
zdravotnictví51) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného
zdraví, uvedených v § 78 písm. a) až c),
a) při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence
vzniku a šíření infekčních onemocnění a nad plněním povinností
zdravotnickými zařízeními,
b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby
včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace,
c) při hodnocení zdravotních rizik,
d) při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího závodní
preventivní péči a usměrňování činnosti zdravotnických zařízení
v ochraně před infekčními onemocněními včetně nemocničních
nákaz, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními zdraví
z práce,
e) při vydávání očkovacích látek,
f) při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování
nemocí z povolání.
------------------------------------------------------------------
51) Vyhláška č. 77/1981 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 89

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se
k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při
postupu podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu
upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních
předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví
dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není,
jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují
a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace
přímo týká,
b) orgánu ochrany veřejného zdraví,
c) lékaři v rámci návazné zdravotní péče,
d) osobám blízkým,52) jedná-li se o údaje o zdravotním stavu,
které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,
e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě
škody a okresní správě sociálního zabezpečení k vyměření
přirážky,
f) zdravotnickému zařízení oprávněnému podle zvláštního právního
předpisu uznávat nemoci z povolání v souvislosti s šetřením
nemocí z povolání,45)
g) orgánu inspekci práce53) v souvislosti se šetřením pracovního
úrazu,
h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou
zdraví dětí a mladistvých.

(2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též
předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny
sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám
a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona
dozvěděli.

(3) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními
právními předpisy není dotčena.
------------------------------------------------------------------
45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při
uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických
zařízení, která tyto nemoci uznávají.
52) § 116 občanského zákoníku.
53) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

§ 90

Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení
při plnění úkolů v ochraně veřejného zdraví a náklady na pořízení
a předání protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 3 písm. b)
orgány ochrany veřejného zdraví nehradí. Za kontrolní vzorky
výrobku odebrané pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou
vzorků vody a vzorků písku z pískovišť, zaplatí orgán ochrany
veřejného zdraví kontrolované osobě50) částku ve výši ceny, za
kterou kontrolovaná osoba výrobek běžně na trhu prodává, nebo za
kterou výrobek pořídila,53a) pokud o náhradu požádá ve lhůtě do
6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že výrobek
splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo
opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Částku ve výši ceny
však orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek,
který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím
nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
53a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 91

zrušen

DÍL 2
Sankce a správní řízení

Ukládání pokut

§ 92

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto
zákonem, zvláštními právními předpisy nebo na jejich základě
vydanými rozhodnutími či opatřeními orgánu ochrany veřejného
zdraví, právním předpisem podle § 85 a za nesplnění nebo porušení
povinností stanovených zvláštními právními předpisy k ochraně
zdraví při práci a k zajištění a výkonu závodní preventivní péče
v rozsahu § 82 odst. 2 písm. n) uloží orgán ochrany veřejného
zdraví oprávněný vykonávat státní zdravotní dozor fyzické osobě
při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu do
výše 2 000 000 Kč.

(2) Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností podle
odstavce 1 k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě
epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví uvedený
v odstavci 1 uložit fyzické osobě při její podnikatelské činnosti
nebo právnické osobě pokutu až do výše 3 000 000 Kč.

(3) Pokutu až do výše 100 000 Kč může uložit orgán ochrany
veřejného zdraví uvedený v odstavci 1 fyzické osobě při její
podnikatelské činnosti a právnické osobě za uvedení nepravdivých
údajů a informací a dále za ztěžování nebo maření výkonu státního
zdravotního dozoru. Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento
orgán ochrany veřejného zdraví uložit osobě, která neoprávněně
vystupovala jako autorizující osoba nebo držitel autorizace.

(4) Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních
právních předpisů o náhradě škody.
------------------------------------------------------------------
35) Zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 93

(1) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgán
ochrany veřejného zdraví přihlíží zejména k závažnosti, způsobu,
době trvání a následkům protiprávního jednání. V případě, kdy
došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení
povinnosti, orgánu ochrany veřejného zdraví byla poskytnuta účinná
součinnost, nedošlo k poškození zdraví fyzických osob ani vzniku
nebo hrozbě epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví od
uložení pokuty upustit.

(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1 roku ode
dne, kdy orgán ochrany veřejného zdraví nesplnění nebo porušení
povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění
nebo porušení povinnosti došlo.

(3) Při opakovaném zjištění, že kontrolovaná osoba50)
nesplnila nebo porušila tutéž povinnost do 3 let ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o uložení předchozí pokuty může orgán
ochrany veřejného zdraví uložit pokutu až do výše desetinásobku
stanovených částek. Podmínka podle věty první je splněna i tehdy,
jestliže orgán ochrany veřejného zdraví zjistí, že stejná
povinnost provozovatele nebyla splněna ve dvou nebo více jeho
provozovnách.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví pokutu ukládá a vybírá.
Vymáhá ji územní finanční orgán54) podle zvláštního právního
předpisu.55)

(5) Výnos z pokut uložených orgánem ochrany veřejného zdraví
je příjmem státního rozpočtu.
------------------------------------------------------------------
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
54) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
55) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 94

Použití správního řádu a účastníci řízení

(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní
řád,56) nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Účastníkem řízení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8,
§ 6 odst. 3 písm. d) a odst. 5, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5,
§ 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 4 až 6, § 31
odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení
podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 písm. b) a § 82 odst. 2
písm. c) až f), m) a n) je pouze zaměstnavatel nebo osoba uvedená
v § 43. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví
o uložení nápravného opatření (§ 84) nebo sankce v případě
porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k ochraně
veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem nebo rozhodnutím,
popřípadě opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví na základě
tohoto nebo zvláštního zákona, fyzickou osobou, která je
podnikatelem nebo právnickou osobou, je pouze osoba, které tuto
povinnost stanoví zákon nebo je jí uložena na základě zákona.

(3) Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 67
odst. 1 a 3, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) je fyzická
osoba, které je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního
onemocnění nařizováno.

(4) Řízení o námitkách podle § 3a odst. 6 věty třetí a § 4
odst. 7 věty třetí a řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3,
§ 67 odst. 1 a 3, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2, § 80 odst. 1 písm.
g), § 82 odst. 2 písm. l) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před
středníkem, písm. e), g), h), j), l), m) části textu před
středníkem, písm. o), r), v), w) a y) se zahajuje doručením
rozhodnutí. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 80 odst.
1 písm. g) se doručuje veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou
vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů na
úředních deskách Ministerstva zdravotnictví a krajských
hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)
včetně jejich územních pracovišť (příloha č. 3). Místní
příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu
podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době
zahájení řízení zdržuje.
------------------------------------------------------------------
56) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších předpisů.

DÍL 3
Opatření při mimořádných okolnostech

§ 95

(1) Je-li při epidemii, nebezpečí jejího vzniku nebo jejího
zavlečení ze zahraničí, při výskytu nebezpečných26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních nebo
z porušení jakosti podezřelých vod, při živelní pohromě a jiné
mimořádné události bezprostředně ohroženo zdraví fyzických osob,
vyhlašuje se mimořádné opatření orgánu ochrany veřejného zdraví
podle tohoto zákona v celoplošném rozhlasovém a televizním
vysílání.43b) Provozovatel televizního vysílání je povinen
zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Okamžikem
vyhlášení je takové mimořádné opatření závazné pro všechny dotčené
osoby a ty jsou povinny se mu podrobit. Stejným způsobem se
oznamuje i odvolání přijatých mimořádných opatření včetně uvolnění
výrobků na trh nebo do oběhu.

(2) Opatření podle odstavce 1 zveřejní orgán ochrany
veřejného zdraví, který je vyhlásil, a obce určené v opatření
vyvěšením na úředních deskách. Opatření před zavlečením infekčních
onemocnění ze zahraničí zveřejní na úřední desce na hraničních
přechodech a dalších místech, kde jsou překračovány státní hranice
i celní úřady.

(3) Na rozhodování o těchto opatřeních se nevztahuje správní
řád.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
43b) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění
zákona č. 309/2002 Sb.

HLAVA VI
OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

§ 96

Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce
nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních
onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace.

HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

DÍL 1
Společná ustanovení

§ 97

(1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného
zdraví nese osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon
nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Nesení a hrazení
nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru stanoví
zvláštní právní předpis.50)

(2) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru
zjištěno nesplnění či porušení povinností, může orgán ochrany
veřejného zdraví uložit kontrolované osobě,50) u které bylo
porušení či nesplnění povinností zjištěno, aby uhradila orgánu
ochrany veřejného zdraví nebo přizvanému zdravotnímu ústavu nebo
Státnímu zdravotnímu ústavu (§ 88 odst. 6) náhradu nákladů
vynaložených orgánem ochrany veřejného zdraví nebo přizvaným
zdravotním ústavem či Státním zdravotním ústavem na zjištění
závady, a to ve výši ceny v místě obvyklé. Z důvodů zvláštního
zřetele hodných, zejména s přihlédnutím k okolnostem protiprávního
jednání, může orgán ochrany veřejného zdraví od náhrady nákladů
zčásti nebo zcela upustit.

(3) Osoba, která požádá o hodnocení zdravotních rizik, je
povinna poskytnout potřebné podklady pro toto hodnocení nebo
uhradit cenu jejich pořízení orgánem ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 98

Povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízením pro výchovu
a vzdělávání, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče
a jeslím, jakož i dalším organizačním složkám státu, kraje nebo
obce, pokud nejsou právnickými osobami, plní jejich zřizovatel.

§ 99

Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany
veřejného zdraví stanovit rozhodnutím i podmínky, může orgán
ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 4
odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6 odst. 3 písm. d) a odst. 5, § 14,
§ 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4,
§ 21a, § 26 odst. 5 a 6, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1.

§ 100

Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a předložit
ho ke schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, lze zahájit až
poté, kdy byl provozní řád uvedeným orgánem ochrany veřejného
zdraví schválen. Osoby, které mají povinnost vypracovat provozní
řád, jsou povinny seznámit s ním své zaměstnance a další osoby,
které pracují na jejich pracovištích, a zajistit a kontrolovat
jeho dodržování.

§ 100a

Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu
upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro
zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité
skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich
ověřeného českého překladu, pokud ze zvláštního právního předpisu
nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na
originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.

§ 100b

(1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se
nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek,
sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního
dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdraví nebo
podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se
neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdraví může ze závažných
důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do
3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže
lhůtě zmeškaný úkon.

(2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdraví,
který opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží
nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdraví spolu se spisovým
materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel.

§ 100c

(1) Nejde-li o řízení podle správního řádu, řídí se místní
příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení,
složení zkoušky a další úkony podle tohoto zákona místem činnosti
osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy se místní
příslušnost řídí místem konání zotavovací akce, a jde-li o putovní
zotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle § 54 odst.
1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická osoba
zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy se místní příslušnost
řídí místem výskytu infekčního onemocnění.

(2) Oznámení podle § 23 odst. 4 předloží osoba krajským
hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.

DÍL 2
Přechodná ustanovení

§ 101

(1) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů
o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni
účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními úřady nebo
městy, která vykonávají působnost okresních úřadů, pokračují
místně příslušní okresní (městští) hygienici nebo krajští
hygienici, kteří vykonávají působnost okresního hygienika.

(2) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů
o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje,
jde-li o porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví.
Ostatní řízení o uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.

(3) V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, která
byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
pokračuje podle dosavadních právních předpisů. V řízeních
o schválení výroby nebo dovozu výrobků, které tento zákon již
neupravuje, se nepokračuje.

(4) Okresní hygienické stanice v okresech Karlovy Vary,
Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín dnem
31. prosince 2000 zanikají. K tomuto datu zanikají ve správních
obvodech okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice,
Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních hygieniků.

(5) Dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky včetně práv
a povinností z pracovněprávních vztahů, které měly ke dni
31. prosince 2000
1. Okresní hygienická stanice Karlovy Vary, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech,
2. Okresní hygienická stanice Liberec, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Liberci,
3. Okresní hygienická stanice Pardubice, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích,
4. Okresní hygienická stanice Jihlava, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,
5. Okresní hygienická stanice Olomouc, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,
6. Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem ve Zlíně.

(6) V řízeních, která ke dni 31. prosince 2000 nebyla
ukončena okresními hygieniky v Karlových Varech, Liberci,
Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní
krajští hygienici.

§ 102

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž
výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly
schváleny podle § 101, jakož i osoba, která za podmínek § 26
odst. 2 uvádí tyto předměty běžného užívání do oběhu, jsou povinni
zajistit, aby výroba, dovoz a oběh byly uvedeny do souladu
s hygienickými požadavky podle § 26 do 1. července 2002. Po
uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona
pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby
vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost
nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle
§ 101.

(2) Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci
kosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny
přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, povinni
splnit do 1. července 2002; povinnost uvést v oznámení datum
zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí.

(3) Výrobce nebo dovozce výrobků, chemických látek nebo
chemických přípravků uvedených v § 5 odst. 1, jejichž výroba nebo
dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny
podle § 101, jsou povinni zajistit, aby výroba a dovoz těchto
výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků byly uvedeny
do souladu s tímto zákonem do 1. července 2002. Po uplynutí této
lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají
platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle
dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla
uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101.

(4) Do doby splnění povinností podle odstavců 1 a 3 ve
lhůtách tam uvedených se výroba, dovoz a oběh předmětů běžného
užívání, výrobků, chemických látek a chemických přípravků
uvedených v odstavcích 1 a 3 posuzují podle dosavadních právních
předpisů, rozhodnutí orgánů hygienické služby nebo rozhodnutí
vydaných podle § 101.

§ 103

(1) Osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba
vypracovat provozní řád, přede dnem 1. ledna 2001, jsou povinny
splnit tuto povinnost do 6 měsíců od tohoto data. Osoby
poskytující péči (§ 15 odst. 1) a osoby provozující koupaliště,
holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské,
regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají
speciální přístroje k péči o tělo, jsou v této lhůtě dále povinny
předložit návrhy provozních řádů příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví provozní řád
posoudí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.

(2) Činnosti podle § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti
tohoto zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58
odst. 2 může po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona
provádět fyzická osoba, která byla před zahájením práce seznámena
s povahou a účinky chemických látek a chemických přípravků,
s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochrannými
opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle § 58 odst. 2
až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona vykonávat
v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizace fyzická
osoba, které byla udělena autorizace podle zvláštního právního
předpisu.30) Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode dne
účinnosti tohoto zákona provádět zařízení ochrany veřejného zdraví
a zdravotnická zařízení léčebně preventivní péče.

(3) Výrobci pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem
účinnosti tohoto zákona, jsou povinni předložit návrhy podle § 4
odst. 1 nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne
doručení návrhu. Do doby pravomocného rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví postupuje výrobce pitné vody
dodávané rozvodem podle dosavadní praxe.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).

§ 104

Provozovatel služeb společného stravování stanoví kritické
body ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a uvádění
pokrmů do oběhu nejpozději do 1. července 2002.

§ 105

(1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují
hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23
odst. 3, musí být podle nich upraveny nejpozději do
1. července 2003.

(2) Provozovny stravovacích služeb zřízené přede dnem
1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky na rozvoz,
přepravu a skladování pokrmů a jejich uvádění do oběhu podle § 24
odst. 1 písm. d), musí být podle nich upraveny nejpozději do
1. ledna 2002.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím
uložit úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2
před stanoveným datem, pokud je to podle povahy provozu nezbytné
v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech a na
časově omezenou dobu může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 prodloužit.

(4) Vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací
a železnic, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem
1. ledna 2001, předloží žádost podle § 31 odst. 1 nejpozději do
1. ledna 2003.

§ 106

(1) Návrhy na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede
dnem 1. ledna 2001, do kategorie čtvrté, předloží zaměstnavatel
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejpozději do
6 měsíců; do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003.
Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne
doručení návrhu. Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů
pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu biologického
činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání
návrhu podle § 37 odst. 3.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví o tom, že se práce zařazuje do kategorie třetí
nebo čtvrté, pozbývají platnosti rozhodnutí ředitelů nemocnic
s poliklinikou (polikliniky), krajských lékařů pro péči o závody
a orgánů hygienické služby, kterými se stanoví rizikové práce
a pracoviště.

(3) Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba
uvedená v § 43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
u činností zahájených přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do
6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.

DÍL 3
Závěrečná ustanovení

§ 107

Zdravotní průkazy vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona
se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.

§ 108

(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3
odst. 1, 3 a 5, § 4 odst. 1, 2, 4 a 7, § 5 odst. 1, 2 a 6 až 9,
§ 6 odst. 3 písm. a) až c), odst. 4 písm. a) až d) a odst. 5,
§ 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm.
a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst.
1, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 23 odst. 3, § 24 odst. 1
písm. c) až e) a g) a odst. 2, § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst.
4, 6 a 7, § 27, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2,
§ 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 37 odst. 1, § 38, § 39
odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 45, § 46 odst. 1,
2 a 6, § 47 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst.
1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1 a § 72 odst. 1 písm. a).
Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou upravit zásady správné
výrobní praxe podle § 29 odst. 1.

(2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních
věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na
prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání. Ministerstvo
zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem informatiky stanoví
vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 2 a podle § 6 odst. 3 písm. b)
formu elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole
jakosti pitné vody a vody koupališť.

(3) Vláda vydá k provedení § 30, 32 § 34 odst. 1, § 35
odst. 2, 36 a § 88 odst. 1 nařízení.

(4) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí
právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo
zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik
vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek
a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků, mezinárodních
závazků České republiky v této oblasti a doporučení Světové
zdravotnické organizace.

(5) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik,
rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice.
Pokud právní předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se
jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly
krajského hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní
příslušná krajská hygienická stanice.

§ 109

Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování
právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních
podmínek.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Policii České republiky

§ 110

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona
č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb.,
zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona
č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb.,
se mění takto:

1. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 8c) zní:

"(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je
podle zvláštních právních předpisů a mezinárodních dohod
poskytována osobní ochrana, je policista zařazený v ochranné
službě oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí,
dopravních prostředků nacházejících se v prostoru, ze kterého by
bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby, ověřit dodržení
hygienických limitů ukazatelů pitné vody, potravin a pokrmů, jakož
i zachování hygienických požadavků pro výkon činností
epidemiologicky závažných,8c) jestliže jich má být užito pro
potřeby chráněné osoby.
------------------------------------------------------------------
8c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

2. V § 19 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod
čarou č. 8d) a 8e) zní:

"(5) Při ověřování zdravotní nezávadnosti a zachování
hygienických požadavků podle odstavce 1 má policista zařazený
v ochranné službě oprávnění a povinnosti kontrolních pracovníků
podle zvláštního právního předpisu;8d) stejným zákonem se řídí
nesení a hrazení nákladů vzniklých při tomto ověřování.8e)
------------------------------------------------------------------
8d) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
8e) § 20 zákona č. 552/1991 Sb.".

ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona

§ 111

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona
č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb.,
zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona
č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona
č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996, zákona
č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb.,
zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona
č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb.,
zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona
č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb.,
zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona
č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb.,
zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona
č. 249/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 31 odst. 14 se slova "hygienických a bezpečnostních
předpisů" nahrazují slovy "bezpečnostních předpisů a předpisů
upravujících ochranu veřejného zdraví" a slova "předpisů
o opatřeních proti přenosným nemocem33)" nahrazují slovy
"zvláštních právních předpisů33)".

Poznámka pod čarou č. 33) zní:
------------------------------------------------------------------
"33) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů.".

2. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti
"Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci" sloupec 2 zní: "ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky
odborné praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při
práci".

3. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, se na konci doplňuje
obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 3 zní:
"Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez
použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek
a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce
prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských
a zemědělských provozech a odborných činností na úseku
rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná
způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po
dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná
způsobilost podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických
látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve sloupci 3 zní: "*)zákon
č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů".

4. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků,
přesných a optických přístrojů a hodin, název oboru živnosti
"Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami
a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo
toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské
péče" včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: "Speciální
ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace toxickými nebo vysoce
toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou
speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo
zemědělských provozech a odborných činností na úseku
rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná
způsobilost podle § 58 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po
dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná
způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb.,
o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších
zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní:
"Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví", poznámka ve sloupci 5
zní: "*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
a o změnách některých souvisejících zákonů".

5. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků,
přesných a optických přístrojů a hodin, se na konci doplňuje obor
živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní:
"Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
v potravinářských nebo zemědělských provozech, s výjimkou
odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)", text ve
sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle
§ 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách
a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví", poznámka ve sloupci 5 zní: "*) zákon
č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů".

6. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, se na konci doplňuje
obor živnosti, který zní: "Pořádání kursů k získání znalostí
k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace",
text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů", text ve sloupci 4 zní: "Příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví" a text ve sloupci 5 zní: "§ 59
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů".

7. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti
"Pohřební služba" se ve sloupci 4 slova "státní hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

8. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti
"Provozování pohřebišť a krematorií" se ve sloupci 4 slova "státní
hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních

§ 112

Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., se
mění takto:

1. V § 10 odst. 3 písmeno d) zní:
"d) provozní řád, schválený příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví,10)".

Poznámka pod čarou č. 10) zní:
------------------------------------------------------------------
"10) § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.".

2. V § 13 odst. 1 písm. a) se slova "hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o přestupcích

§ 113

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona
č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb.,
zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona
č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,
zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona
č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 29 odst. 1 písm. b) se za slovo "opatření" vkládají
slova "stanovené nebo" a slova "nebo znečistí ovzduší škodlivinami
nad stanovenou přípustnou mez" se zrušují.

2. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova "poživatin nebo" zrušují.

3. V § 29 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až ch) se označují jako písmena e) až h).

4. V § 29 odst. 1 písm. f) se slovo "jedy" zrušuje.

5. V § 29 odst. 1 písm. f) se slova "anebo poruší povinnost
k ochraně zdraví před ionizujícím zářením" zrušují.

6. V § 29 odst. 1 písmeno g) zní:
"g) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,".

7. V § 29 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje
čárkou a doplňují se písmena i), j) a k), která znějí:
"i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
k ochraně zdraví před neionizujícím zářením,
j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
pro provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště
nebo sauny,
k) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo
školy v přírodě.".

8. V § 29 odstavec 2 zní:

"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) lze uložit
pokutu do 10 000 Kč.".

9. V § 86 písmeno c) zní:
"c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku
zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f),
g) a i) až k).".

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o péči o zdraví lidu

§ 114

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona
č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb.,
zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona
č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb.,
zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona
č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb.,
zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.
a zákona č. 149/2000 Sb., se mění takto:

1. V článku VI se slova "vytváření a ochranu zdravých
podmínek a zdravého způsobu života a práce a" zrušují.

2. Část první se zrušuje.

3. V § 9 odst. 1 se na konci doplňují slova "a zákona
o ochraně veřejného zdraví".

4. V § 9 odst. 2 se na konci doplňují slova "a zdravotnických
zařízení v případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem
ochrany veřejného zdraví stanovena k provedení epidemiologických
opatření".

5. V § 9 odst. 4 písm. a) se slovo "očkování,", slova
"přenosných nemocí nebo jiných" a slova "izolaci, karanténním
opatřením, zákazu výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti," zrušují.

6. V § 9 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c).

7. V nadpisu oddílu 3 a v § 15 odst. 2 se slova "přenosným
nemocem" nahrazují slovy "infekčním onemocněním".

8. V § 16 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:

"(2) Zvláštní odborné úkoly v oblasti ochrany veřejného
zdraví plní podle zvláštního právního předpisu zařízení a orgány
ochrany veřejného zdraví.2a)
------------------------------------------------------------------
2a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

9. V § 22 odst. 1 se slova "přenosných nemocí," nahrazují
slovy "infekčních onemocnění,".

10. V § 23 odst. 4 na konci písmene c) se tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou
č. 4a) zní:
"d) jde-li o nosiče.4a)
------------------------------------------------------------------
4a) § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů.".

11. V § 28 odst. 1 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

12. V § 32 odst. 1 písm. a) se slova "hygienické služby7)"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví2a)".

13. § 34 se zrušuje.

14. V § 35a se slova "příslušnou hygienickou službou"
nahrazují slovy "příslušným orgánem a zařízením ochrany veřejného
zdraví".

15. Za § 60 se vkládá nový § 61, který včetně poznámek pod
čarou č. 11) a 11a) zní:

"§ 61

Výroba, dovoz a vývoz diagnostických zdravotnických
prostředků in vitro, pokud nejsou zvláštním právním předpisem11)
určeny jako stanovené výrobky k posuzování shody, se ohlašují
Ministerstvu zdravotnictví. K hlášení musí být přiložen návod
v českém jazyce, způsob ověření bezpečnosti, účinnosti a vhodnosti
diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro použití při
poskytování zdravotní péče. Splněním požadavků podle předchozí
věty není dotčena povinnost uvádět na trh pouze bezpečné
výrobky.11a)
------------------------------------------------------------------
11) Nařízení vlády vydaná podle § 12 odst. 1 písm. a) a b)
a odst. 4 a § 13 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
11a) § 8 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona
č. 71/2000 Sb.".

16. § 71 se zrušuje.

17. § 75 se zrušuje.

18. § 76 včetně nadpisu zní:

"§ 76

Zvláštní oprávnění zaměstnanců Českého
inspektorátu lázní a zřídel

Zaměstnanci Českého inspektorátu lázní a zřídel jsou
oprávněni při plnění svých úkolů vstupovat do všech závodů,
zařízení a objektů, odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky
pro vyšetřování a požadovat potřebné doklady a údaje.".

19. V § 78 odst. 1 se slova "nařízených hygienických
a protiepidemických opatření a" zrušují.

20. V § 79 odst. 3 se slova "zejména zabezpečení zdravých
životních podmínek," a slova " , popřípadě v souladu s jejich
závazným posudkem" zrušují.

21. V § 80 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

22. V § 80 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

23. § 81 zní:

"§ 81

Organizací se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů a právnická osoba.".

24. Příloha č. 1 se zrušuje.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o léčivech

§ 115

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb.
a zákona č. 153/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 20 odst. 1 písm. d) bodu 3 se slova "hygienické
služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

2. V § 48 odst. 3 písm. d) se slova "hygienické služby,"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví,".

ČÁST OSMÁ
Změna zákoníku práce

§ 116

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona
č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb.,
zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona
č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb.,
zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona
č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb.,
zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona
č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb.,
zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona
č. 238/2000 Sb. a zákona č. 257/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 37 odst. 1 písm. a) se slova "závazným posudkem
příslušného orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví".

2. V § 37 odst. 1 písm. c) se slovo "přenosnými" nahrazuje
slovem "infekčními".

3. V § 46 odst. 1 písm. d) se slova "závazným posudkem
příslušného orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví".

4. V § 47 odst. 2 se slova "závazným posudkem příslušného
orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví".

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele

§ 117

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona
č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb.,
zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků
upravit odchylně.".

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

2. V § 23 odst. 4 se slova "hygienické služby18)" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví18)".

Poznámka pod čarou č. 18) zní:
------------------------------------------------------------------
"18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 118

V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona
č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb.,
zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb. a zákona
č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

§ 119

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona
č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb.,
zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., se mění
takto:

1. V § 30 odst. 1 se slova "přenosným nemocem.34)" nahrazují
slovy "infekčním onemocněním.34)".

Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí:
------------------------------------------------------------------
"34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
35) Zákon č. 258/2000 Sb.".

2. V § 30 odst. 3 písm. a) se slova "hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova "hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

4. V § 55 odst. 3 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům

§ 120

Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve
znění zákona č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění
takto:

1. V § 4 odst. 1 se slova "závazný posudek příslušného orgánu
hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví" a slova "závazného posudku" se nahrazují
slovem "rozhodnutí".

2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova "posudku příslušného
orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví".

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění

§ 121

V § 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení
mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti
z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 109/1984 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.,
se slova "předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem" nahrazují
slovy "zvláštních právních předpisů".

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna horního zákona

§ 122

V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), se slova "hygienické
služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o sociálním zabezpečení

§ 123

V § 145d odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona č. 306/1991 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb.
a zákona č. 160/1995 Sb., se slova "předpisů o opatřeních proti
přenosným nemocem" nahrazují slovy "zvláštního právního
předpisu53a)".

Poznámka pod čarou č. 53a) zní:
------------------------------------------------------------------
"53a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
zrušena

§ 124

zrušen


ČÁST SEDMNÁCTÁ
zrušena

§ 125

zrušen

ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 126

V § 62 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona
č. 590/1992 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se věta poslední
nahrazuje touto větou: "Při karanténě se předloží prozatímní
opatření zdravotnického zařízení léčebně preventivní péče státu
nebo osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo
rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.".

ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o výkonu vazby

§ 127

V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu
vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se slovo "přenosné"
nahrazuje slovem "infekční".

ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy

§ 128

V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci
reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů,
se slovo "přenosných" nahrazuje slovem "infekčních".

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o ochraně chmele

§ 129

V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se
slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného
zdraví".

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o prevenci závažných havárií

§ 130

Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech,
úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci
závažných havárií), se mění takto:

1. V § 16 písm. h) se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

2. V § 19 písm. a) se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

3. V § 21 odst. 1 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

4. V § 22 odst. 3 a 4 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§ 131

V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.
a zákona č. 324/1993 Sb., se slova "předpisů o opatřeních proti
přenosným nemocem" nahrazují slovy "zvláštních právních
předpisů".

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
zrušena

§ 132

zrušen

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
ÚČINNOST

§ 133

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou
části šesté § 114 bodu 15, který nabývá účinnosti prvním dnem
druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení, části první § 24
odst. 1 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001,
a části první § 29, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.



Příl.1


Zdravotnická zařízení, která mohou
provádět očkování do zahraničí


Zdravotní ústavy

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, klinika geografické
medicíny, Praha

Ústřední vojenský zdravotní ústav

Zdravotnický ústav speciálních služeb Ministerstva vnitra

Infekční oddělení fakultních nemocnic, nemocnice v Českých
Budějovicích a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem

Poradny pro očkování a cestovní medicínu při infekčních odděleních
nemocnic

Oddělení a kliniky nemocí z povolání nebo pracovního lékařství

Centrum cestovní mediciny, Praha.



Příl.2


Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla

1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro
území hlavního města Prahy,
2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem
v Praze pro území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná
Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk, Praha-východ,
Praha-západ, Příbram a Rakovník,
3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem
v Českých Budějovicích pro území okresů České Budějovice,
Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice,
Strakonice a Tábor,
4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
pro území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih,
Plzeň-sever, Rokycany a Tachov,
5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem
v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary
a Sokolov,
6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí
nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny,
Most, Teplice a Ústí nad Labem,
7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem
v Liberci pro území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
Liberec a Semily,
8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem
v Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín,
Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov,
9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem
v Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy
a Ústí nad Orlicí,
10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě
pro území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč
a Žďár nad Sázavou,
11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem
v Brně pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov,
Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo,
12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem
v Olomouci pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov,
Přerov a Šumperk,
13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem
v Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná,
Nový Jičín, Opava a Ostrava-město,
14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Příl.3


Územní pracoviště krajských hygienických stanic

1. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem
v Praze má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kolín,
Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Kladno, Nymburk, Příbram
a Rakovník,
2. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem
v Českých Budějovicích má územní pracoviště v obcích Český
Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice,
Tábor,
3. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
má územní pracoviště v obcích Domažlice, Klatovy, Rokycany,
Tachov,
4. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem
v Karlových Varech má územní pracoviště v obcích Cheb,
Sokolov,
5. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí
nad Labem má územní pracoviště v obcích Děčín, Chomutov,
Litoměřice, Louny, Most, Teplice,
6. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem
v Liberci má územní pracoviště v obcích Česká Lípa, Semily,
Jablonec nad Nisou,
7. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem
v Hradci Králové má územní pracoviště v obcích Jičín, Náchod,
Rychnov nad Kněžnou, Trutnov,
8. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem
v Pardubicích má územní pracoviště v obcích Chrudim, Svitavy,
Ústí nad Orlicí,
9. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě
má územní pracoviště v obcích Havlíčkův Brod, Pelhřimov,
Třebíč, Žďár nad Sázavou,
10. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem
v Brně má územní pracoviště v obcích Blansko, Břeclav,
Hodonín, Vyškov, Znojmo,
11. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem
v Olomouci má územní pracoviště v obcích Jeseník, Prostějov,
Přerov, Šumperk,
12. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem
v Ostravě má územní pracoviště v obcích Bruntál,
Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava,
13. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
má územní pracoviště v obcích Kroměříž, Uherské Hradiště,
Vsetín.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 274/2003 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Vykonatelná povolení užití vody, která nesplňuje
hygienické limity ukazatelů pitné vody, vydaná přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem 1. ledna 2004,
pokud není v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví stanovena lhůta kratší.

2. Řízení ve věcech překročení hygienických limitů ukazatelů
jakosti pitné vody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se zastavují.

3. Osoby předloží návrhy na způsob stanovení míst odběru
vzorků pitné vody podle § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

4. Provozní řády podle § 4 odst. 3 a § 21a zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a změny provozních řádů,
obsahující doplnění podle § 7 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, předloží osoby, které
zahájily výkon činností, k nimž je třeba provozní řád, nejpozději
do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Žádost o užití vody jiné jakosti podle § 18 odst. 2
a § 21 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,
jsou osoby, které zahájily výkon činnosti přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, povinny předložit do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Oznámení podle § 23 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, jsou osoby, které zahájily činnost přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny podat nejpozději do 6
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 6 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, musí být podle nich upraveny
nejpozději do 31. prosince 2004. Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle
povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve
výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit.

8. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1
zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a stavby školních
jídelen, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 23
odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, s výjimkou
požadavků na zásobování vodou, musí být podle nich upraveny
nejpozději do 31. prosince 2007. Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle
povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve
výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit.

9. Do doby splnění hygienických požadavků podle bodů 7 a 8 se
tyto stavby posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Zdravotní průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto
zákona.

11. Povinnosti podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, splní provozovatelé stanovených letišť
nejpozději do 31. prosince 2004.

12. Kritické kontrolní body stanoví provozovatelé
stravovacích služeb, jejichž výroba je nižší, než stanoví § 38
odst. 2 vyhlášky č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných, nejpozději do 7 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Povinnost oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví pro účely poskytnutí první pomoci informace o látkách
obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví
některých fyzických osob, jsou výrobci nebo dovozci kosmetických
prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, povinni splnit do 1. července
2005; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu
v tomto případě neplatí.

14. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení
před orgánem ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do
kategorie druhé. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, se posuzují i návrhy na zařazení prací do
kategorií, o nichž správní řízení nebylo pravomocně ukončeno.

15. Práce, zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
orgánem ochrany veřejného zdraví do druhé kategorie, se považují
za práce zařazené podle tohoto zákona zaměstnavatelem.

16. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení
o schválení výrobků určených pro styk s potravinami [§ 25 odst.
1 písm. a)].

17. Oprávnění jmenovat a odvolat hlavního hygienika České
republiky a jeho zástupce náleží do doby nabytí úplné účinnosti
služebního zákona vládě. Návrh předkládá ministr zdravotnictví.

18. Oprávnění jmenovat a odvolat ředitele krajských
hygienických stanic náleží do doby nabytí úplné účinnosti
služebního zákona ministrovi zdravotnictví. Návrh předkládá hlavní
hygienik České republiky.

19. Návrhy na povolení podle § 41a odst. 2 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, podají zaměstnavatelé, kteří
zahájili výrobu teplé vody pro účely osobní hygieny zaměstnanců,
která nevyhovuje požadavkům podle § 41a odst. 1 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.



258/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. července 2000
o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů
Změna: 254/2001 Sb., 274/2001 Sb.
Změna: 86/2002 Sb.
Změna: 13/2002 Sb., 120/2002 Sb.
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.(část)
Změna: 274/2003 Sb.(část), 356/2003 Sb., 167/2004 Sb.
Změna: 326/2004 Sb.
Změna: 274/2003 Sb. (část), 562/2004 Sb.
Změna: 125/2005 Sb.
Změna: 253/2005 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických
osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a soustavu
orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc.

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho
skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních,
životních a pracovních podmínek a způsobem života.

(2) Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností
a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních
podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících
onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací,
vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch
zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví
je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny
nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních,
životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou
úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

(3) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti
zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních
a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení
zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika
[§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je
podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací
proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele
v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví
zvláštní právní předpisy.1)

(4) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové
i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho
toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho
toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu
na vnímavou fyzickou osobu.

(5) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která
onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění,
od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na
charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické
osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.

(6) Karanténními opatřeními jsou
a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby,
která byla během inkubační doby ve styku s infekčním
onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická
osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob
a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit
přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto
onemocnění mohlo šířit,
b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy
povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením
zdravotnického zařízení státu,3) osoby provozující nestátní
zdravotnické zařízení4) nebo rozhodnutím příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se
vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj
zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických
příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad
fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz
činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti
šíření infekčního onemocnění.

(7) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická
osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok
svého věku.

(8) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí
manžel (manželka) nebo druh (družka), děti, osvojenci, děti
svěřené do pěstounské nebo poručnické péče a rodiče podnikatele
(podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela) nebo družky
(druha).

(9) zrušen

(10) Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je
výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo
bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce
nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická
práva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b) Za uvedené
na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní
potřeby4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.

(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba,
která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla výrobek, který hodlá uvést
na trh nebo do oběhu, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na
výrobku svou obchodní firmu nebo jméno a příjmení fyzické osoby,
ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která
výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b)

(12) zrušen

(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba,
která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského
státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do
oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak.4b)
------------------------------------------------------------------
1) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády
č. 523/2002 Sb.
3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA II
PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY

DÍL 1
Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou,
chemické přípravky a vodárenské technologie,
koupaliště a sauny

§ 3

Hygienické požadavky na vodu

(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po
úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů,
voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči
o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku
s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské
spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob
jejího dodávání.5) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost
a čistotu pitné vody (dále jen "jakost pitné vody") se stanoví
hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních,
chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny
prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle
tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní
hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné
hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální
žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální
rozmezí koncentrace dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje
přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno
osvědčení podle zvláštního právního předpisu.6)

(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu6a) je povinen
zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle
odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále
stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který
je nositelem práv a povinností provozovatele,6a) osoba, která
zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí
pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské
činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba,
která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která
dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje
a) vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu,
u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet
fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50,
pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti
nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,
b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské
činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních
automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních
a pozemních dopravních prostředcích,
c) vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena
jako zdroj pitné vody,
d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné
objekty (například školy, zdravotnická zařízení).

(3) Teplou vodu, dodávanou potrubím užitkové vody nebo
vnitřním vodovodem,6a) které jsou konstrukčně propojeny směšovací
baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen
z vody pitné. Tato teplá voda musí splňovat hygienické limity
mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických
a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny
prováděcím právním předpisem. V ostatních případech musí výrobce
teplé vody dodávané jako součást své podnikatelské činnosti nebo
jiné činnosti právnické osoby zajistit, aby teplá voda splňovala
požadavky podle § 6 odst. 3 písm. a) stanovené pro jakost bazénové
vody umělých koupališť; takovou vodu musí výrobce na všech
odběrových místech označit jako nepitnou.

(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu
užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné,
s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného
zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze
zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li
o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou
mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví na návrh osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou
osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže
dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné
zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do
30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele
s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle
než 30 dnů.

(5) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu
odstranění závady. Náležitosti žádostí upraví prováděcí právní
předpis.
------------------------------------------------------------------
5) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou
spotřebu.
6) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných
lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.

§ 3a

(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob
uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není
možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou
mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst.
4 věty třetí, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví
prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na
časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů
s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů,
jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede
k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit
jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu
omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co
nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby
uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však
na další 3 roky.

(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický
limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1
povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda
a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví tuto skutečnost ověří.

(3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené
v odstavci 1 podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty
prodloužené podle odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího
hygienického limitu, a to nejdéle na období 3 let.

(4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího
hygienického limitu povolí Komise Evropských společenství na
žádost podanou jménem České republiky příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)].

(5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení
lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky
pitné vody nebo omezením jejího používání.

(6) Na řízení o povolení výjimky podle § 3 odst. 4 a na
řízení o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení
podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje správní řád. Proti zamítnutí
žádosti, s výjimkou žádosti o prodloužení lhůty podle odstavce 3,
může osoba podat do 3 dnů ode dne doručení zamítnutí písemně
námitky. O podaných námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat
odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany veřejného
zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření orgánu
ochrany veřejného zdraví potvrdí. Žádost podle odstavců 1 a 3 musí
obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e).

(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení
mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců
1 a 3 stanoví
a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti
pitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu
tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější
hygienický limit,
b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah
zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká
i podniků v oboru výroby a oběhu potravin,
c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou
četností,
d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového
rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,
e) odůvodnění.

(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně
v přiměřeném rozsahu informovat o určení mírnějšího hygienického
limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany
veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo
omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho
podmínkách, odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení,
kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí
orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny
obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst.
2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví.

(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4
a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Ten sdělí Komisi
Evropských společenství výsledky ověření podle odstavce 2 a důvody
pro prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle odstavce 1.
------------------------------------------------------------------
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.

§ 3b

(1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno
informovat Komisi Evropských společenství o opatřeních podle
§ 3a, jestliže se týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných vod
s průměrnou spotřebou nad 1 000 m3 denně nebo využívaných více než
5 000 fyzickými osobami. V informaci uvede údaje v rozsahu podle
§ 3a odst. 7 písm. a) až e).

(2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu
o jakosti pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech
jednotlivých zdrojích pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu
uveřejní do jednoho kalendářního roku po skončení příslušného
tříletého období ve svém sídle na místě všeobecně přístupném
a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zprávu zašle
Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího uveřejnění Komisi
Evropských společenství.

§ 4


Povinnosti osob při kontrole pitné vody,
podmínky dodávky pitné vody

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek
upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele
osvědčení o akreditaci4a), držitele osvědčení o správné činnosti
laboratoře4c) nebo u držitele autorizace (§ 83c)
a) kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu
a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za
použití metody, která splňuje požadavky upravené prováděcím
právním předpisem, a
b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě;
protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na
návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 nebo z vlastního podnětu

příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Protokol podle odstavce
1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po
dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti
protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví
prováděcí právní předpis.

(3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat
provozní řád, ve kterém uvedou místa odběru surové, popřípadě
pitné vody, základní údaje o technologii úpravy vody, používaných
chemických přípravcích, podmínky údržby, plán kontrol provozu
a technického stavu vodovodu nebo jiného zařízení pro dodávku
pitné vody, místa odběru vzorků pitné vody, rozsah a četnost
kontrol a počet zásobovaných osob. Provozní řád a jeho změny
předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2,
s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování pitnou vodou
a osob dodávajících pitnou vodu jako součást své podnikatelské
činnosti nebo jiné činnosti, právnické osoby ve vzdušných, vodních
a pozemních dopravních prostředcích, povinny zajistit, aby
odběratelům6a) a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly
k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody
a látkách použitých k úpravě vody.

(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah
a četnost kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním
předpisem
a) z vlastního podnětu nebo na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2
rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní
hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž
výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie
nebo jiných mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost
kontrol pitné vody,
b) na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v případě
prokazatelně stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti
dodávané pitné vody a jejího zdroje,
a ukončit platnost těchto opatření. Náležitosti návrhů podle
písmen a) a b) upraví prováděcí právní předpis. Při postupu podle
písmene b) může orgán ochrany veřejného zdraví pro vybrané
ukazatele kráceného rozboru v určité zásobované oblasti četnost
kontroly upravenou prováděcím právním předpisem snížit, pokud lze
důvodně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody.
Nejnižší povolená četnost kontroly však nesmí být nižší než 50 %
počtu vzorků stanovených v prováděcím právním předpisu.
U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického obrazu lze četnost
kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno, že
vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného
rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a ukazatelů, které jsou
předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany veřejného zdraví
v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím
právním předpisem snížit, jestliže má za to, že se předmětný
ukazatel nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést
k nedodržení příslušného hygienického limitu, a lze odůvodněně
předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán
ochrany veřejného zdraví nesmí v tomto případě vydat opatření na
dobu delší než 2 roky a u zdrojů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a)
na dobu delší než 3 roky.

(5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty
jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem
nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3
odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout
účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna
neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny
nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně
nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší
mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno
vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3
odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,6a) popřípadě další
osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci
uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo
odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity
dodrženy. Jde-li v takovém případě o stavbu, v níž se voda dodává
veřejnosti, mají odběratelé6a) a další osoby v obdobném postavení,
kterým je dodávána pitná voda, po obdržení informace podle věty
čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení
hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná
opatření.

(6) Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 výskyt dalších
látek nebo součástí pitné vody neupravených prováděcím právním
předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na
základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu určí hygienický
limit pro výskyt takových látek nebo součástí, jsou-li ve vodě
obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné
zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat
dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím
právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody,
neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle
věty druhé jinak.

(7) Na řízení o vydání opatření, kterým se stanoví způsob
stanovení míst odběru vzorků pitné vody, opatření podle odstavce
4 a opatření, kterým orgán ochrany veřejného zdraví určuje
hygienický limit podle odstavce 6, se nevztahuje správní řád.
Proti opatření může osoba uvedená v § 3 odst. 2 podat do 3 dnů ode
dne jeho doručení písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí
o námitkách nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený
orgán ochrany veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky
zamítne a opatření potvrdí. Náležitosti návrhů podle odstavců
2 a 4 a náležitosti oznámení podle odstavce 6 upraví prováděcí
právní předpis.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
4c) § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 293/2002 Sb., o poplatcích za
vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.

§ 5


Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou,
teplou a surovou vodou, chemické přípravky, úprava
vody a vodárenské technologie

(1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku
s pitnou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru,
dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších
obdobných účelech (dále jen "výrobek přicházející do přímého styku
s vodou") a výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného
k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit,
aby jejich složení a značení na obale, visačce, v průvodní
dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým
požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Výrobky, které
nevyhovují těmto hygienickým požadavkům, nesmí distributor4a)
distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do
přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava
povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným
prováděcím právním předpisem.

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého
styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit
u držitele autorizace (§ 83c) podle tohoto zákona a, jde-li
o stavební výrobky u osoby autorizované podle zvláštního právního
předpisu,4a) způsobem upraveným prováděcím právním předpisem
ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody;
o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření
a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní
předpis.


(3) Výrobce a dovozce musí výrobek přicházející do přímého
styku s vodou a chemický přípravek, které by při nesprávném
použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo
znehodnotit pitnou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem
k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků
nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě
v jazyce slovenském. Distributor4a) je povinen distribuovat takový
výrobek nebo chemický přípravek spotřebiteli nebo jinému uživateli
vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění
následků nesprávného použití.

(4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku přicházejícího
do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního
předpisu stavebním výrobkem,8) postupuje podle zvláštního právního
předpisu.4a)

(5) Na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhoduje o
a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které
nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky
přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li
o výrobky uvedené v odstavci 4,
b) přípustnosti chemického přípravku určeného k úpravě vody na
vodu pitnou nebo teplou, neupraveného v prováděcím právním
předpisu.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení
podle odstavce 5, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde
k negativnímu ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody. Náležitosti
žádostí podle odstavce 5 upraví prováděcí právní předpis.

(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě
surové vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené
prováděcím právním předpisem a chemické přípravky upravené
prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm.
b).

(8) Na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské
technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie
povolení vydá, jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská
technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu
negativnímu ovlivnění. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní
předpis.

(9) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při
úpravě této vody používat jen chemické přípravky upravené
prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm.
b).

(10) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu,
shromažďování a měření dodávky surové, pitné a teplé vody a pro
obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3
a odběratelé6a) používat jen výrobky, které vyhovují hygienickým
požadavkům podle odstavců 1 až 3, odstavce 5 písm. a) a odstavce
6.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002
Sb.
8) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky.

§ 6

Koupaliště a sauny

(1) Koupalištěm ve volné přírodě se rozumí přírodní nebo
umělá vodní plocha, která je označena jako vhodná ke koupání pro
veřejnost, nejde-li o umělé koupaliště. Umělým koupalištěm je
krytá nebo nekrytá stavba nebo zařízení určené ke koupání
a přístupné veřejnosti a související provozní plochy s vybavením.
Podmínky koupání fyzických osob v povrchových vodách užívaných pro
tyto účely větším počtem fyzických osob s ohledem na vyhovující
jakost vody stanoví zvláštní právní předpis.8a)

(2) Osoba, která provozuje koupaliště ve volné přírodě, umělé
koupaliště nebo saunu (dále jen "koupaliště"), je povinna splnit
podmínky stanovené tímto zákonem. Je-li koupaliště provozováno
jako bezplatná služba, pak osobou, která odpovídá za splnění
povinností podle tohoto zákona, je osoba, která je jako takové
označila.

(3) Osoba uvedená v odstavci 2 je povinna
a) zajistit, aby voda v koupališti vyhovovala hygienickým limitům
ukazatelů jakosti upraveným prováděcím právním předpisem,
b) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a), držitele
osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo u držitele
autorizace (§ 83c) způsobem, v četnosti a rozsahu upraveném
prováděcím právním předpisem kontrolu dodržení povinnosti podle
písmene a), její hodnocení a protokol o výsledku kontroly
v elektronické podobě; protokol v elektronické podobě
neprodleně předat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví;
náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové
rozhraní upraví prováděcí právní předpis,
c) zajistit splnění podmínek upravených prováděcím právním
předpisem pro vybavení koupaliště, jeho čištění a úklid,
d) vypracovat provozní řád, ve kterém stanoví podmínky provozu
včetně způsobu úpravy vody, zásady osobní hygieny zaměstnanců
a ochrany zdraví návštěvníků a způsob očisty prostředí; návrh
provozního řádu a jeho změn předloží ke schválení příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) vést evidenci o výsledcích kontrol provedených v rozsahu podle
písmene b) a ukládat ji po dobu 5 let.

(4) Osoba, která provozuje umělé koupaliště nebo saunu, je
dále povinna
a) vodu v bazénu umělého koupaliště a sauny způsobem a v rozsahu
upraveném prováděcím právním předpisem dezinfikovat, upravovat
a obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na intenzitu její
recirkulace upravené v prováděcím právním předpise,
b) zajistit, aby voda ve zdroji pro bazén umělého koupaliště
a sauny měla jakost stanovenou prováděcím právním předpisem,
c) splnit hygienické požadavky upravené prováděcím právním
předpisem pro jejich konstrukční a prostorové řešení,
d) zajistit mikroklimatické podmínky upravené prováděcím právním
předpisem.

(5) Zjistí-li osoba uvedená v odstavci 2 výskyt dalších látek
nebo součástí vody v koupališti nebo ve vodě ve zdroji pro bazén
umělého koupaliště nebo sauny neupravených prováděcím právním
předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na
základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu stanoví
rozhodnutím hygienický limit pro výskyt takových látek nebo
součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství,
které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v odstavci 2 je
povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu způsobem
a v četnosti upravené prováděcím právním předpisem pro výskyt
ostatních ukazatelů vody, nestanoví-li příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodnutím podle věty druhé jinak. Náležitosti
oznámení upraví prováděcí právní předpis.

(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 3 a 5 má i osoba, která
provozuje ve stavbách a zařízeních na pozemcích přilehlých
k povrchovým vodám, které jsou veřejností využívány ke koupání,
živnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení
a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, poskytování
tělovýchovných a sportovních služeb, ubytovací služby
v ubytovacích zařízeních, s výjimkou osob poskytujících ubytování
v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro
individuální rekreaci, hostinskou živnost, v jejímž rámci jsou
poskytovány ubytovací služby, nebo živnost masérské, rekondiční
a regenerační služby.8b)

(7) Ministerstvo životního prostředí předloží Komisi
Evropských společenství v pravidelných intervalech zprávu
o koupalištích ve volné přírodě podle odstavce 1 a o povrchových
vodách využívaných ke koupání osob pro vyhovující jakost vody
podle zvláštního právního předpisu8a) a jejich nejvýznamnějších
charakteristikách.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
4c) § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 293/2002 Sb., o poplatcích za
vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
8a) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové
náplně jednotlivých živností.

DÍL 2
Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení
dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby
a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí

§ 7


Hygienické požadavky na prostory a provoz škol,
předškolních a školských zařízení, zařízení sociálně
výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc

(1) Základní a střední školy,9) předškolní a školská zařízení
zařazená do sítě předškolních zařízení, škol a školských
zařízení,10) s výjimkou školní knihovny
a pedagogicko-psychologické poradny, a dále zařízení sociálně
výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc10a) (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání") jsou
povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené
prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení,
provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování
vodou a úklid. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba
provozující živnost péče o dítě do 3 let věku v denním režimu
a osoba provozující živnost výchova a mimoškolní vzdělávání,
je-li živnost provozována v provozovně.20)

(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí
a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování,
podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně
pitného režimu, popřípadě způsob nakládání s prádlem upraví
zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.

(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je
zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte
nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od
ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé
fyzické osoby.
------------------------------------------------------------------
9) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve
školství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění
pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

Zotavovací akce

(1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve
věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit
zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat
specifické znalosti nebo dovednosti.

(2) Osoba, která pořádá zotavovací akci (dále jen "pořádající
osoba"), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou
a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými
požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající
osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové
a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení,
ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí
právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny
nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat
k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto
prováděcím právním předpisem.

(3) Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením
zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví
a) termín a místo jejího konání,
b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,
c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a
d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.

(4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží
pořádající osoba v případě, že pitná voda není zabezpečena osobami
uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné
vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vody stanoví
prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce.

(5) V pochybnostech, kdo je pořádající osobou, se má za to,
že pořádající osobou je osoba, která zotavovací akci podle
odstavce 3 ohlásila.

§ 9

Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě
a na zotavovací akci

(1) Základní škola a předškolní zařízení může na školu
v přírodě vyslat jen dítě, které
a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným
pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní
nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci,
b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo
průjmu), a
c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě
nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním
onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno
karanténní opatření.

(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen
dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě
nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro
děti a dorost, který dítě registruje.11) Praktický lékař pro děti
a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě
podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je
proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro
trvalou kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní
předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po
dobu jednoho roku od data vystavení, pokud během této doby nedošlo
ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené
v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný
zástupce dítěte;12) toto potvrzení nesmí být starší než jeden den.
Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá
zákonný zástupce pořádající osobě, vysílající základní škole nebo
předškolnímu zařízení pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).

(4) Základní škola a předškolní zařízení, které vysílají děti
na školu v přírodě, jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví jeden měsíc před jejím zahájením údaje
v rozsahu podle § 8 odst. 3 a poskytnout mu doklad podle § 8 odst.
4.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 10

Podmínky účasti fyzických osob činných
při škole v přírodě a zotavovací akci

(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací
akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti
zdravotně způsobilé.

(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický
lékař, který fyzickou osobu registruje.11) Tento posudek má
platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby
nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek
o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole
v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických13)
a zdravotnických pracovníků,14) vysílajícímu předškolnímu
zařízení, základní škole nebo pořádající osobě pro účely podle
§ 11 odst. 1 písm. b) a f).

(3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat
předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (§ 19).
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
13) § 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
14) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

§ 11

Povinnost základní školy a předškolního zařízení,
které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby

(1) Základní škola a předškolní zařízení, které vysílají děti
na školu v přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit
a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání
zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování
hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím
právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny
fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou
osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona
považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné
vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní
asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci
se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo
zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího
ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní
předpis,
b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené
v § 10; účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů
fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků
a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování
jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin
denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy
v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti
(§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník
uvede závěr posudku a které zdravotnické zařízení posudek
vydalo,
c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy
v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí
a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací
akci,
d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci
podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě
a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis,
e) péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy
v přírodě nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací
akce,
f) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení
podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní
způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě
nebo zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po
dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce,
g) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních
potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací
akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.

(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž
všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou
zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce
a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných
poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové
instruktáže dosud nezúčastnily.

§ 11a

Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro
děti,10a) a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na
pořádání výchovně rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené
pro pořádání zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající
osoby splní pověřená osoba, která tábor zřídila,10a) a není-li
taková osoba, splní tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační
tábor pro děti zřídil.
------------------------------------------------------------------
10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů.

§ 12

Jiné podobné akce pro děti

Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu
kratší, než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro
děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá,
zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce
pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro
zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují
podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3.

§ 13

Vnitřní prostředí staveb a hygienické
požadavky na venkovní hrací plochy

(1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání,
vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb
zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích
zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob
jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových
místností15) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům
chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených
prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost
vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat
stavbu v dobrém stavebním stavu.16)

(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je
povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích
nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické
limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu
takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění
stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním
řádu.
------------------------------------------------------------------
15) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
16) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon).

§ 14

Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je
možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného
zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví.

DÍL 3
Hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče

§ 15

(1) Osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo
ústav sociální péče,17) zdravotnické zařízení státu anebo ústav
sociální péče státu (dále jen "osoba poskytující péči") jsou
povinny činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení
vzniku a šíření nemocničních nákaz. Nemocniční nákazou je nákaza
vnitřního (endogenního) nebo vnějšího (exogenního) původu, která
vznikla v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými
ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v příslušné
inkubační době.

(2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle
odstavce 1 v provozním řádu. Osoby provozující nestátní zvláštní
dětská zařízení a zvláštní dětská zařízení státu3) jsou povinny
v provozním řádu dále upravit režim dne zohledňující věkové
a fyzické zvláštnosti dětí a režim stravování. Návrh provozního
řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 16

(1) Osoba poskytující péči je při výskytu nemocniční nákazy
nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně provést
protiepidemická opatření k odhalení zdroje nákazy, způsobu jejího
šíření, zamezení jejího dalšího šíření a léčbě nakažených
a z nákazy podezřelých fyzických osob.

(2) Osoba poskytující péči je dále povinna
a) evidovat každou nemocniční nákazu a na vyžádání poskytovat
údaje o ní příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
b) neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
hromadný výskyt nemocniční nákazy, nemocniční nákazu, která
vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí; způsob hlášení
upraví prováděcí právní předpis.

§ 17

(1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické
požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení
nebo ústavu sociální péče a jejich ošetřování, zásobování vodou,
úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně
dezinfekce upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Dezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování
mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných
postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé
fyzické osobě.

(3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou postupy, které zaručují
usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých
bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních
mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových
stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček.

(4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech
mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné
inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich
vajíček.

(5) O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba
poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu upraveném
prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizace může osoba
poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba
poskytující péči způsob sterilizace a průkaz jeho účinnosti.

§ 18

(1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou
povinny zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo
ústavu sociální péče ukládat podle povahy znečištění, převážet,
prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním
předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere
zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo ústavu
sociální péče, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným
prováděcím právním předpisem.

(2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém
zařízení a v ústavu sociální péče používat vodu, která má jakost
vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje
užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li
o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví. V návrhu osoba poskytující péči
uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické
a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení
dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody.
------------------------------------------------------------------
17a) Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění
a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení
a ústavů sociální péče.

DÍL 4
Hygienické požadavky na výkon činností
epidemiologicky závažných a ubytovací služby

§ 19

Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných

(1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují
provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,18)
uvádění potravin do oběhu,18) výroba kosmetických prostředků,
provozování úpraven vod, provozování holičství, kadeřnictví,
pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo
rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována
integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají
k péči o tělo speciální přístroje (například solária,
myostimulátory).

(2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve
stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin nebo při uvádění
potravin do oběhu18) do přímého styku s potravinami, pokrmy,
zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku
s potravinami nebo pokrmy, a fyzické osoby přicházející při
pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do
přímého styku s kosmetickými prostředky, upravovanou vodou nebo
tělem spotřebitele (dále jen "fyzické osoby vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné") musí mít zdravotní průkaz a znalosti
nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením
činnosti podle věty první vydává praktický lékař, který fyzickou
osobu registruje,11) nebo zdravotnické zařízení státu vykonávající
závodní preventivní péči nebo osoba provozující nestátní
zdravotnické zařízení vykonávající závodní preventivní péči3)
(dále jen "zařízení vykonávající závodní preventivní péči").
Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou
preventivní prohlídku.

(3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle
odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je
u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné
oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu
ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže
vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného
složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je
povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15
kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby
o přezkoušení doručena. Složení komise a podmínky provedení
zkoušky upraví prováděcí právní předpis.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 20

Povinnosti fyzické osoby vykonávající
činnosti epidemiologicky závažné

Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné
je povinna
a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem
nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede praktický
lékař, který fyzickou osobu registruje,11)
b) informovat ošetřujícího lékaře11) o druhu a povaze své pracovní
činnosti,
c) mít u sebe zdravotní průkaz a na vyzvání ho předložit orgánu
ochrany veřejného zdraví,
d) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně
veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny
v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 21

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

(1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je
povinna
a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním
předpisem,19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené
prováděcím právním předpisem,19a) pokud se sama účastní výkonu
činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první,
b) kontrolovat uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní
hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími
rodinnými příslušníky a
c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných
nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob
infekčním nebo jiným onemocněním.

(2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba,
která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti
nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody
jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba
povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Osoba
provozující činnosti epidemiologicky závažné v návrhu na zahájení
řízení o udělení povolení k užití takové vody uvede
mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické
ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování
hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické
prostředky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných
musí odpovídat požadavkům upraveným v § 26.

(3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru,
pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby
a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči
o tělo, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou
podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád.
V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů,
přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních
a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně
poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace,
zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele,
způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

(4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba
uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při
zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je osoba uvedená
v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon
činností epidemiologicky závažných.
------------------------------------------------------------------
19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.

§ 21a


Ubytovací služby

Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci
jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost
ubytovací služby,8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování
v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro
individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád.
V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku
infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem
a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Provozní řád
a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba
povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.
------------------------------------------------------------------
8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové
náplně jednotlivých živností.

§ 22


Zákaz výkonů

Osoba provozující kosmetické, masérské a regenerační služby,
kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru a službu, při které se
používají speciální přístroje k péči o tělo, nesmí provádět výkony
na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky,
výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce.

Další podmínky provozování stravovacích služeb

§ 23

(1) Stravovací službou je výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů
za účelem jejich podávání v rámci provozované hostinské
živnosti,20) ve školní jídelně,21) menze, při stravování osob
vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě
a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně
lázeňské péče, při stravování zaměstnanců, podávání
občerstvení a při podávání pokrmů jako součásti ubytovacích služeb
a služeb cestovního ruchu.

(2) Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená
studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo
nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.

(3) Stravovací službu může osoba, která ji provozuje,
poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým
požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové
a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení,
odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným
prováděcím právním předpisem.

(4) Osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, je
povinna nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti,
její předmět a rozsah a umístění provozoven, jakož i den ukončení
provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede
obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná
k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu
a bydliště. Tato povinnost se nevztahuje na osobu, která hodlá
provozovat stravovací službu v jiných zařízeních stravovacích
služeb, s výjimkou stálých a sezonních stánků.19a)
------------------------------------------------------------------
19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

(1) Osoba provozující stravovací službu je dále povinna
a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny,
polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům na zdravotní
nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními
právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů vydaným
rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny,
polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených
zvláštními právními předpisy,23)
b) používat jen technologické a pracovní postupy, které zajistí
zdravotní nezávadnost podávaných pokrmů,
c) určit ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě a uvádění do
oběhu technologické úseky (kritické body), ve kterých je
největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů,
provádět jejich kontrolu a vést evidenci o kritických bodech,
termínech a závěrech jejich kontrol; při stanovení kritických
bodů a jejich evidenci postupovat způsobem upraveným prováděcím
právním předpisem,
d) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem pro
výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování
a uvádění pokrmů do oběhu, včetně zmrazených a zchlazených
pokrmů,
e) zajistit, aby podávané pokrmy vyhovovaly mikrobiologickým
a chemickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem,
měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové
požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny,
f) provádět opatření proti vzniku a šíření infekčních onemocnění
a otrav z podávaných pokrmů,
g) v případech a způsobem upraveným prováděcím právním předpisem
odebírat a uchovávat vzorky podávaných pokrmů,
h) v rozsahu a za podmínek upravených zvláštním právním předpisem
pro potraviny25) vypočítat a označit výživovou hodnotu
podávaných pokrmů, u kterých uvádí na jídelním lístku výživové
tvrzení,26)
i) při výrobě, přípravě, balení, rozvozu, přepravě, skladování
a uvádění pokrmů do oběhu používat pouze bezpečné26a) materiály
a předměty (§ 25),
j) zajistit, aby fyzické osoby činné při výrobě, přípravě, balení,
rozvozu, přepravě a skladování pokrmů a při jejich uvádění do
oběhu používaly po celou dobu výkonu práce čisté osobní
ochranné pracovní prostředky,
k) zajistit dodržování zákazu kouření v rozsahu stanoveném
zvláštním právním předpisem.27)

(2) Pokrmy, s výjimkou cukrářských výrobků, nesmí osoba
provozující stravovací služby chemicky konzervovat a přibarvovat.
Cukrářské výrobky lze pouze přibarvovat, a to za podmínek
upravených prováděcím právním předpisem.19a)

(3) Ve školní jídelně, v menze, při stravování osob
vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě
a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně
lázeňské péče a při stravování zaměstnanců osoba provozující
stravovací služby nesmí podávat pokrmy z tepelně neopracovaných
vajec a syrového masa včetně ryb. V ostatních stravovacích
službách lze tyto pokrmy připravovat a podávat pouze na základě
jednotlivé objednávky spotřebitele.

(4) Osoba provozující stravovací služby, která používá
k výrobě nebo přípravě pokrmů volně rostoucí nebo pěstované jedlé
houby z vlastního sběru nebo pěstování, musí mít osvědčení
prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů27a)
nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného
odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub.
------------------------------------------------------------------
19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
23) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
25) Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění
výživové (nutriční) hodnoty potravin a značení údaje o možném
nepříznivém ovlivnění zdraví.
26) § 3 vyhlášky č. 293/1997 Sb.
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
27) § 4 odst. 1 písm. f) bod 6 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně
před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších
předpisů.
27a) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí
pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob
zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška
o zkoušce znalosti hub).

DÍL 5
Hygienické požadavky na předměty běžného užívání

§ 25

Vymezení předmětů běžného užívání

(1) Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona
rozumějí
a) výrobky, které jsou ve svém konečném stavu určeny pro styk
s potravinami nebo pokrmy, nebo jsou ve styku s potravinami
nebo pokrmy a jsou pro tento účel určeny, a materiály k jejich
výrobě,
b) hračky,28)
c) kosmetické prostředky a
d) výrobky pro děti ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených
v písmenech a) až c) a potravin.

(2) Kosmetickým prostředkem je látka nebo prostředek určený
pro styk se zevními částmi lidského těla (pokožka, vlasový systém,
nehty, rty a zevní pohlavní orgány), zuby a sliznicí dutiny ústní
s cílem výlučně nebo převážně je čistit, parfémovat, měnit jejich
vzhled, chránit je, udržovat je v dobrém stavu nebo korigovat
lidské pachy, nejde-li o léčivo29).
------------------------------------------------------------------
28) Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 26


Povinnosti výrobce, dovozce a distributora
předmětů běžného užívání

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených
v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) je povinen zajistit, aby jím
vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení
na trh bezpečné,26a) zejména aby
a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily
poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění
potraviny nebo pokrmu,
b) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým
požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou
čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení
a vlastnosti výrobků a materiálů uvedených v § 25 písm. a) a d)
je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek
stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení
a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést
dokumentaci,
c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do
bezpečných26a) obalů,
d) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny
a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě
obsluze a čištění. Ve značení předmětu běžného užívání musí
uvést i údaje upravené prováděcím právním předpisem, a to
způsobem, který tento předpis upravuje, nebo stanovené
rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle
odstavce 4. Rozsah vybavení předmětů běžného užívání písemným
prohlášením a návody a jejich náležitosti upraví prováděcí
právní předpis.

(2) Dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení
a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) a vést
o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit
předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1
písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:
a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků,
vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil
v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu
výrobce v zahraničí a
b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace
o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve
lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým
překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného
výrobcem v zahraničí.

Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle písmene b) se
nevztahuje správní řád.

(3) Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání
uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) určit, odpovídá za
splnění povinností podle odstavce 1 distributor4a). Distributor je
povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit
značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu
určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání
spotřebitele.

(4) O přípustnosti a obsahu látek, které nejsou v prováděcím
právním předpise uvedeny v seznamech látek povolených
v kosmetických prostředcích, rozhoduje na návrh výrobce nebo
dovozce kosmetického prostředku příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále rozhoduje na
návrh výrobce nebo dovozce materiálu k výrobě výrobku, který je ve
svém konečném stavu určen pro styk s potravinami nebo pokrmy, nebo
je ve styku s potravinami nebo pokrmy a je pro tento účel určen
(dále jen "výrobek určený pro styk s potravinami"),
o přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které
nejsou v prováděcím právním předpisu pro tyto materiály uvedeny.
Náležitosti návrhů upraví prováděcí právní předpis. Složení
kosmetického prostředku podle věty první může orgán ochrany
veřejného zdraví povolit nejdéle na dobu 3 let; jde-li
o přípustnost, obsah, popřípadě migrační limit látek v materiálu
k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami, nejdéle na dobu
2 let.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví povolí látku neuvedenou
v prováděcím právním předpisu pro materiál k výrobě výrobku
určeného pro styk s potravinami nebo kosmetický prostředek,
jestliže výrobce nebo dovozce v návrhu uvede skutečnosti
prokazující, že navrhované složení neohrozí zdraví fyzických osob.
V rozhodnutí orgán ochrany veřejného zdraví stanoví i způsob
a rozsah značení přítomnosti látky na obalu konečného výrobku.
Výrobce materiálu k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami
je povinen s takto stanoveným způsobem a rozsahem značení seznámit
výrobce výrobku určeného pro styk s potravinami, který od něj
materiál odebírá; ten je povinen způsob a rozsah značení dodržet
i na obalu konečného výrobku.

(6) Výjimku z hygienických požadavků stanovených
v odstavci 1 písm. b) pro výrobky uvedené v § 25 odst. 1 písm. d)
je možné povolit, jen pokud navrhovaným složením nebude ohroženo
zdraví příslušné skupiny spotřebitelů. O povolení výjimky
rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní
předpis.

(7) Výrobce nebo dovozce hraček upravených prováděcím právním
předpisem je povinen zabezpečit, aby migrace látek upravených
prováděcím právním předpisem nepřekročila stanovené hygienické
limity a byly splněny další hygienické požadavky na složení těchto
hraček upravené prováděcím právním předpisem. Dodržení
hygienických požadavků na složení a vlastnosti je výrobce nebo
dovozce povinen hodnotit za podmínek stanovených prováděcím
právním předpisem. Jinak se při posuzování bezpečnosti hraček
postupuje podle zvláštního právního předpisu.7)

(8) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 6 se
vztahují i na předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1
písm. a), b) a d) uváděné na trh jako použité. Na tyto předměty
běžného užívání, s výjimkou výrobků určených pro styk
s potravinami, se však nevztahují požadavky uvedené v odstavci 1
písm. b), části textu za středníkem, a písm. d).
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.

Další ustanovení pro výrobu a dovoz kosmetických prostředků

§ 27

Povinnosti výrobce a dovozce kosmetického prostředku

(1) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je povinen
před uvedením kosmetického prostředku na trh oznámit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví obchodní jméno, sídlo, jde-li
o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu,
místo výroby, místo, kde uchovává údaje stanovené v prováděcím
právním předpise, je-li odchylné od sídla nebo místa podnikání
(dále jen "identifikační údaje"), datum zahájení výroby nebo
dovozu a seznam kosmetických prostředků, které hodlá vyrábět nebo
dovážet, jakož i změny identifikačních údajů. Výrobce nebo dovozce
je dále povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely
poskytnutí první pomoci informace o látkách obsažených
v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých
fyzických osob; tyto informace může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví využít pouze ke stanovenému účelu.

(2) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je dále
povinen předložit pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví v jím určené lhůtě, rozsahu a jazyce
údaje stanovené prováděcím právním předpisem. Pro tento postup
neplatí správní řád.

§ 28

Podmínky neuvedení ingrediencí
na obalu kosmetického prostředku

(1) Na žádost výrobce podanou z důvodu ochrany obchodního
tajemství může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit ve
značení kosmetického prostředku neuvedení jedné nebo více látek
použitých ve složení kosmetického prostředku (dále jen
"ingredience"). Náležitosti žádosti upraví prováděcí právní
předpis.

(2) Pokud orgán ochrany veřejného zdraví žádosti vyhoví,
stanoví v rozhodnutí i registrační číslo, které žádosti přidělil
a které výrobce uvede na obalu kosmetického prostředku na místě
značení ingredience.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 má platnost po dobu 5 let.
Na žádost výrobce může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,
po zhodnocení bezpečnosti ingredience a důvodů pro její utajení,
platnost rozhodnutí výjimečně prodloužit nejdéle o 3 roky.
V žádosti výrobce uvede důvody prodloužení doby utajení
ingrediencí kosmetického prostředku.

(4) Výrobce je povinen oznámit orgánu ochrany veřejného
zdraví, který rozhodl o povolení žádosti o neuvedení ingredience,
a) změny v údajích obsažených v žádosti podle odstavce 1,
b) změnu názvu kosmetického prostředku s obsahem ingredience, pro
jejíž značení bylo povoleno utajení, a to nejpozději 15 dnů
před uvedením výrobku s novým názvem na trh.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn, po posouzení
změn podle odstavce 4, nebo jestliže to vyžaduje ochrana veřejného
zdraví, výrobci povolení podle odstavce 1 odejmout.

§ 29

Podmínky výroby kosmetických prostředků
a jejich uvedení na trh

(1) Výrobce kosmetického prostředku je povinen určit výrobní
metodu vyhovující správné výrobní praxi, která zajistí výrobu
bezpečných26a) kosmetických prostředků, stanovit fyzickou osobu
odpovědnou za jejich výrobu a při značení kosmetického prostředku
dodržovat názvosloví ingrediencí upravené prováděcím právním
předpisem. Fyzická osoba odpovědná za výrobu kosmetických
prostředků musí mít ukončené střední nebo úplné střední vzdělání
v oboru chemie nebo příbuzném oboru nebo ukončené vysokoškolské
vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo
v příbuzných oborech.

(2) Před uvedením kosmetického prostředku na trh je výrobce
i dovozce povinen zajistit hodnocení jeho bezpečnosti pro zdraví
fyzických osob. Hodnocení musí být provedeno podle zásad správné
laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek.30) Hodnocením
kosmetického prostředku může výrobce nebo dovozce pověřit pouze
fyzickou osobu, která má ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti
lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech
a zaměření na toxikologii; to neplatí, je-li výrobce nebo dovozce
sám fyzickou osobou s touto kvalifikací.

(3) Dovozce nemá povinnost zajistit hodnocení bezpečnosti
kosmetických prostředků, jestliže ji splnil v rozsahu a za
podmínek tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce
v zahraničí a dovozce předloží pro kontrolní účely na žádost
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví toto hodnocení v jím
stanovené lhůtě a určeném jazyce. Na postup orgánu ochrany
veřejného zdraví podle tohoto ustanovení se nevztahuje správní
řád.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).

DÍL 6
Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením

Hluk a vibrace

§ 30

(1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje
a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel
letiště,31) vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace,32)
vlastník dráhy32a) a provozovatel dalších objektů, jejichž
provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou
povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu
stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit,
aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím
právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní
prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo

zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

(2) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví
a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.
Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské
tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický
limit stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné
pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce,
s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů
a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se
rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb
pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely,
jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem
staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti,15) s výjimkou
místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro
výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje
i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo
podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo
rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich.
------------------------------------------------------------------
15) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
31) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně
a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění
pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
32a) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 31

(1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo
vibrací, s výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické
limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen
na základě povolení vydaného na návrh této osoby příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví
časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo
vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně
dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková
nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové
nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet
fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím.

(2) Při překročení hygienických limitů hluku z provozu na
veřejných mezinárodních letištích zajišťujících ročně více než
50 000 startů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel
letiště povinen navrhnout ochranné hlukové pásmo. Ochranné hlukové
pásmo zřídí rozhodnutím správní úřad příslušný podle zvláštního
právního předpisu.33)

(3) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní
a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely
a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu
je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného
na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení
protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř
staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve
větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková
opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může
příslušný správní úřad rozhodnout o vyvlastnění, popřípadě zahájit
řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.
------------------------------------------------------------------
33) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

§ 32

Hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby
(například koncert, taneční zábava, artistická produkce s hudbou)
nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním
předpisem. Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující
službu a, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a nelze-li
pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné
zařízení nebo pozemek poskytla.

§ 33

V chráněných vnitřních prostorech nesmějí být instalovány
stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může
instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů,
rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro
zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen
pokud na základě studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu
přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách.

§ 34

(1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku
a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření
a hodnocení.

(2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností
v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi
22.00 a 6.00 hodinou.

Neionizující záření

§ 35

(1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí
elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření
o frekvenci do 1,7.10E15 Hz.

(2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo
zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů
(dále jen "zdroj neionizujícího záření"), je povinna
a) činit taková technická a organizační opatření, aby expozice
fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího
záření,
b) při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně
neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím
právním předpisem,
c) před zahájením používání nebo provozu zdroje neionizujícího
záření veřejné telekomunikační sítě v obytné zástavbě
vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo
měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího
záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit
tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
d) v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit
výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob
neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné
hodnoty.

(3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která
by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší
přípustné hodnoty, osoba, která zdroj neionizujícího záření
používá, popřípadě provozuje, jeho provoz neprodleně zastaví. Tím
nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních
předpisů.

§ 36

Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit
a) zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,
b) opatření laserů zařazených do třídy II. a vyšší výstražným
textem a laserů třídy III. a IV. signalizací, a to způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem,
c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených
prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci připojené
ke každému laseru.

DÍL 7
Ochrana zdraví při práci

§ 37

Kategorizace prací

(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví
zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do
čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do
kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika
a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní
předpis.33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na
pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu,
který nepřekročí jeden rok.

(2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní
předpis33a) nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která
zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných
pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30
kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé
kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak,33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení
jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé
kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu
ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c).
Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto
zařazeny, se považují za práce kategorie první.

(3) Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie
uvede
a) označení práce,
b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
c) jednotlivé dílčí výkony, které jsou v rámci práce prováděny,
d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
e) postup stanovení celkové expozice rozhodujícím faktorům
v charakteristické směně, její výsledné hodnoty a zařazení
jednotlivých faktorů do kategorie,
f) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
g) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
h) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících
danou práci.

(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé
kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení.

(5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na
její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel
povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví návrh, který má náležitosti uvedené v odstavci 3.

(6) Na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu je
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o
a) zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první
nebo druhé kategorie, do vyšší kategorie,
b) tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou,
c) tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již
nejsou pracemi této kategorie.
------------------------------------------------------------------
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33b) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením.

§ 38


nadpis vypuštěn

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí
nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto
kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může
zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení
o akreditaci4a) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným
měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování
autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není
sám takto kvalifikovaný.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 39

Rizikové práce

(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí
práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné
nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí
a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto
rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví
zvláštní právní předpis33a).

(2) Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány
rizikové práce, je povinen
a) zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních
podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní
preventivní péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví,
b) zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů
biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění;
neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance.

(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických
expozičních testů sdělí zaměstnavateli zařízení vykonávající
závodní preventivní péči. Přitom je povinno dodržet mlčenlivost
o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Při hodnocení míry
expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí
biologických expozičních testů provede zdravotnické zařízení odběr
biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním
předpisem.

(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů
a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 40

Evidence rizikových prací

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové
práce, je dále povinen
a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést
evidenci
1. o jménu, příjmení a rodném čísle,
2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou
rizika infekčního onemocnění,
3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních
prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních
souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo
o imunitě (odolnosti) k nákaze,
4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců
faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit
a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu
biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu
zaměstnanců,
b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení
expozice, a jde-li o práce
1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním
předpisem,
2. s azbestem,
3. v riziku fibrogenního prachu, a
4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní
onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační
dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují
remisemi či mohou mít závažné následky,
po dobu 40 let od ukončení expozice,
c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém
zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle
písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny
skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice
zaměstnance faktorům pracovních podmínek.

§ 41

Používání biologických činitelů a azbestu

(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické
činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem,
a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou
nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je
zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce;
náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení
rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem
stanoveným zvláštním právním předpisem.

(3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení
rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin
2 až 4 předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví.

§ 41a


Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců

(1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí
teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen
zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity
mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických
ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu
jakosti uvedené v odstavci 1, může na návrh zaměstnavatele
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit výjimku. V návrhu
zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální,
organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz,
že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této
vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů.
Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky.

(3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených
v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti
a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu
zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem
pro pitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události
může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z vlastního podnětu
četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě
prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné
vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh
zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.

§ 42

Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci
podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.

§ 43

Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. a)
a písm. c) části textu před středníkem a v § 40 až 42 platí i pro
osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu a není
zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního předpisu.

§ 44

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti
zaměstnavatelů a osob uvedených v § 43 stanovené zvláštními
právními předpisy.

DÍL 8
Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky

§ 44a

(1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky35a) je jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání,
skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.

(2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky je každý povinen chránit zdraví lidí
a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti,
standardními větami označujícími specifickou rizikovost
a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle zvláštních
právních předpisů.35a)

(3) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat, darovat ani
jiným způsobem poskytovat nebezpečné chemické látky a chemické
přípravky klasifikované jako vysoce toxické35b) jiným fyzickým
nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání
s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky podle odstavce
8.

(4) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat ani darovat
nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako
toxické nebo žíravé35c)
a) osobám mladším 18 let,
b) osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním
úkonům.

(5) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání
podle zvláštních právních předpisů nesmějí prodávat nebezpečné
chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce
toxické,35b) toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do
přinesených nádob.

(6) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí
nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky klasifikovanými jako toxické nebo žíravé jen v rámci
přípravy na povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby.
S chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými
jako vysoce toxické mohou nakládat jen v rámci přípravy na
povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle
§ 44b odst. 1.

(7) Fyzické osoby starší 10 let a mladší 18 let smějí
nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako žíravé, jestliže tyto chemické látky
a přípravky jsou součástí výrobků, které splňují požadavky
stanovené zvláštními právními předpisy na hračky.35d)

(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání
podle zvláštních právních předpisů smějí nakládat s nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými
látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou
odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, 2 nebo 6. Jednotlivé
činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami
a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého
fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované
proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení
a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická
osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat
po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace
(§ 58).

(9) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo
přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými chemickými látkami
nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické,
žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní
označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60
nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými
vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, se kterými
nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před
jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci.

(10) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání
je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené
R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro
reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, písemná pravidla
o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při
práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla
musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí
obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických
látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají,
pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního
prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při
nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba
oprávněná k podnikání povinna projednat s orgánem ochrany
veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

(11) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání
podle zvláštních právních předpisů jsou povinny skladovat
nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako
vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené
proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být
vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných
chemických látek a chemických přípravků a zabráněno jejich
pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidu.

(12) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání,
které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést
evidenci těchto chemických látek a chemických přípravků. Evidence
se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemický
přípravek odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje
o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a jméno osoby (název
nebo firmu), které byly chemická látka nebo chemický přípravek
vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po
dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo
chemického přípravku. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce
a deratizace.
------------------------------------------------------------------
35a) § 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách
a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.
35b) § 2 odst. 5 písm. f) zákona č. 356/2003 Sb.
35c) § 2 odst. 5 písm. g) a i) zákona č. 356/2003 Sb.
35d) Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 44b


Odborná způsobilost

(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické, nejde-li o výrobu, dovoz nebo
prodej nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
klasifikovaných jako vysoce toxické a o výkon speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se považují
a) absolventi vysokých škol, kteří
1. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském
studijním programu všeobecné lékařství nebo farmacie, nebo
v akreditovaných magisterských studijních programech
v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,
2. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti oborů chemie,
3. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti skupiny učitelských
oborů se zaměřením na chemii, nebo
4. získali vysokoškolské vzdělání a mají doklad o absolvování
speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví35e) nebo
doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru
toxikologie,35f)
5. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském
studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin,
popřípadě v rámci programu celoživotního vzdělávání v tomto
oboru,35g)
b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno
v písmenu a), a které se podrobily úspěšné zkoušce odborné
způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 5 o odborné
způsobilosti k nakládání s chemickými látkami a chemickými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické.

(2) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo
prodej nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
klasifikovaných jako vysoce toxické se považují fyzické osoby
odborně způsobilé podle zvláštního právního předpisu.20)

(3) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické (dále jen "zkušební místo")
zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo
zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob zřízení
komise a její složení, obsah a formu přihlášky ke zkoušce,
základní obsah a podmínky provedení zkoušky.

(4) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního
místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území
České republiky (dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke zkoušce doručí
zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání
zkoušky.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který
úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání
zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické. Za vydání osvědčení se platí
správní poplatek.35h) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne
jeho vydání.

(6) Fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí
o autorizaci35i) pro chemické látky a chemické přípravky vysoce
toxické, se považují za odborně způsobilé podle odstavce 1 do doby
skončení platnosti rozhodnutí o autorizaci.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
35e) § 54 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35f) § 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně
a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve
znění pozdějších předpisů.
35g) § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči
a o změně některých souvisejících zákonů.
35h) Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992
Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
35i) § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

HLAVA III
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

DÍL 1
Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného
zdraví se zdravotnickými zařízeními

§ 45

(1) K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu
infekčních onemocnění spolupracují zdravotnická zařízení státu
a osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení (dále jen
"zdravotnické zařízení") s orgány ochrany veřejného zdraví
a provádějí opatření stanovená tímto zákonem nebo opatření přijatá
orgány ochrany veřejného zdraví na základě tohoto zákona. Náklady
spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního
pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním
předpisem.

(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna zajistit a provést
pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech,
poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými
výkony, popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají
v péči, [například podáním dalších imunobiologických
přípravků36)] v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

(3) Při výskytu infekčního onemocnění stanoveného prováděcím
právním předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního
onemocnění jsou zdravotnická zařízení povinna nařídit izolaci vždy
na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo
venerologickém oddělení nemocnice nebo odborného léčebného ústavu.
Nemá-li zdravotnické zařízení zřízeno takové oddělení, je povinno
zajistit zdravotní péči o fyzickou osobu v jiném zdravotnickém
zařízení a převoz pacienta do tohoto zdravotnického zařízení.
V ostatních případech se izolace provádí podle prozatímního
opatření zdravotnického zařízení nebo rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví ve zdravotnickém zařízení nebo
v místě pobytu fyzické osoby.
------------------------------------------------------------------
36) § 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.

§ 46

(1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý
pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je
oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále
cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České
republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České
republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit
se, v prováděcím právním předpisu upravených případech
a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Prováděcím
právním předpisem stanovené skupiny fyzických osob a fyzické
osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem
vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve
stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování.

(2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je
fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených
prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti).
Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity
vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání
očkovací látky (trvalá kontraindikace). O těchto skutečnostech
zdravotnické zařízení vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod
upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace.

(3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se
nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle
odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá
zvoleného praktického lékaře, stanoví jí rozhodnutím povinnost
podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření v určeném zdravotnickém
zařízení.

(4) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku,
odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný
zástupce.12)

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 3, požádá určené zdravotnické zařízení, aby
očkování nebo vyšetření provedlo. Určené zdravotnické zařízení je
povinno žádosti vyhovět.

(6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování
a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity,
pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění
a podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním
očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem
vzniku infekčního onemocnění.
------------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 47

(1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může
zdravotnické zařízení použít jen očkovací látky, které zajistí
příslušné orgány ochrany veřejného zdraví (§ 80 odst. 5). To
neplatí,
a) jde-li o očkovací látku proti tuberkulóze a tuberkulín, nebo
b) požádá-li fyzická osoba o provedení tohoto očkování jinou
očkovací látkou, než zajistily příslušné orgány ochrany
veřejného zdraví (§ 80 odst. 5). Při každém očkování musí
zdravotnické zařízení dodržet návod k použití a postup
stanovený výrobcem.

(2) V případě podle odstavce 1 písm. b) zajistí očkovací
látku na pravidelné, zvláštní nebo mimořádné očkování zdravotnické
zařízení, které očkování provádí. Tato očkovací látka musí být
jako léčivý přípravek registrována a zdravotnické zařízení ji musí
použít v souladu s podmínkami registrace.

(3) Každé provedené očkování zapíše zdravotnické zařízení
v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího
průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte
a mladistvého, který vydá při prvním očkování, a do zdravotnické
dokumentace očkovaného. Při každém dalším očkování je očkovaný
povinen předložit očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací průkaz
dítěte a mladistvého k provedení záznamu.

(4) Očkování před cestou do zahraničí včetně odpovídajícího
poradenství mohou provádět jen zdravotnická zařízení uvedená
v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

§ 47a

(1) Pravidelná očkování dětí provádějí praktičtí lékaři pro
děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců proti tuberkulóze
a očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové
hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních
porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze
u dětí, které nebyly očkovány na novorozeneckých odděleních,
a přeočkování proti tuberkulóze zajišťují odborní lékaři
pneumoftizeologové (pulmologové). Pravidelné očkování zletilých
fyzických osob provádějí příslušní praktičtí lékaři pro dospělé;
tato očkování mohou provádět i lékaři zdravotních ústavů.

(2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí příslušní
praktičtí lékaři, lékaři závodní preventivní péče nebo lékaři
zdravotních ústavů.

(3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se
ranách provádějí lékaři, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se
ránu, popřípadě příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři závodní
preventivní péče. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem
podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických
center při vybraných infekčních odděleních nemocnic.

§ 48

Osoba, která dopravuje a skladuje očkovací látky, je povinna
dodržet podmínky stanovené výrobcem v návodu k jejich použití.

§ 49

Očkovací látky, zajištěné Ministerstvem zdravotnictví pro
pravidelné, zvláštní a mimořádné [§ 69 odst. 1 písm. g)] očkování,
s výjimkou těch, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního
pojištění, jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Pravidelná, zvláštní
a mimořádná očkování jinou očkovací látkou, než zajistilo
Ministerstvo zdravotnictví [§ 47 odst. 1 písm. b)], jakož
i ostatní očkování se provádějí za cenu sjednanou s osobou, která
si jejich provedení objednala, pokud zvláštní právní předpisy
nestanoví jinak.

§ 50

Jesle nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě,
které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že
je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro
trvalou kontraindikaci.

§ 51

Zdravotnické zařízení je povinno příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví
a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování,
b) na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají
ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý
pobyt, dále druh a datum očkování, trvalou kontraindikaci či
imunitu vůči nákaze,
c) umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření
infekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného
zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní
výpisy.

§ 52

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy
a preventivně výchovné péče a ústavy sociální péče jsou povinny
oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že fyzická
osoba umístěná v tomto zařízení nebo ústavu se nepodrobila
pravidelnému nebo zvláštnímu očkování, popřípadě že jsou
pochybnosti o splnění této povinnosti. Zařízení pro výchovu
a vzdělávání (§ 7 odst. 1) je povinno poskytnout orgánu ochrany
veřejného zdraví na jeho žádost údaje o očkování dětí nebo
mladistvých, kteří do jejich zařízení docházejí, pokud mu je
zákonný zástupce dítěte nebo mladistvého na jeho žádost sdělil.

Opatření proti šíření infekčních onemocnění
fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky

§ 53

(1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského
imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky
břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním
virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným
zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen
"nosiči"), jsou povinny
a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému
laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením;
povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po
nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého
onemocnění,
b) dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před
přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,
c) nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství
ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,
d) informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při
přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič
poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní
stav umožňuje,
e) sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče,
f) oznamovat praktickému lékaři, který je registruje,11) osobní
údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého
a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto
údajích.

(2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B a C nesmí být po dobu
nosičství držitelem zdravotního průkazu. Pokud mu byl zdravotní
průkaz vystaven, je povinen ihned poté, kdy mu bylo lékařem
sděleno, že je nosičem, odevzdat ho praktickému lékaři, který ho
registruje. Ten mu zdravotní průkaz vrátí, jakmile pominuly důvody
pro jeho odevzdání.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, z vlastního
nebo jiného podnětu rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření
podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti
podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím
stanovit, které zdravotnické zařízení opatření podle odstavce 1
písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany
veřejného zdraví nemá odkladný účinek.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 3, požádá určené zdravotnické zařízení, aby
opatření podle odstavce 1 písm. a) provedlo. Určené zdravotnické
zařízení je povinno žádosti vyhovět.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 54

(1) Zdravotnické zařízení ošetřující nosiče je povinno hlásit
neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osobní
údaje a změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil
zaměstnání, pokud je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené
izolace.

(2) Je-li před propuštěním nosiče z ústavní péče prokázáno
vylučování původce infekce, zdravotnické zařízení informuje o této
skutečnosti příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

DÍL 2
Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace

§ 55

Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost
směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních
a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních
onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci,
hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na
a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která
jako součást čištění a běžných technologických a pracovních
postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění
a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců,
hlodavců a dalších živočichů,
b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou
je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů
infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých
a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších
živočichů.

§ 56

Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo
deratizaci,
a) smí použít jen přípravky, jejichž uvedení na trh bylo
povoleno37a) a musí dodržet návod k jejich použití stanovený
výrobcem,
b) může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak,
aby účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo
dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či
poškozeny,
c) je povinna kontrolovat její účinnost.
------------------------------------------------------------------
37a) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních
přípravků a účinných látek na trh a o změně některých
souvisejících zákonů.

§ 57

(1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je
povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást
čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická
osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při
likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých
a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších
živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti
a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle
věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků
a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu
nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

§ 58


(1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým
zařízením v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo
zemědělských provozech, může provádět fyzická osoba, která
a) dovršila věk 18 let,
b) absolvovala odborný kurs,
c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti
a má osvědčení o odborné způsobilosti.

(2) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána
jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která
a) absolvovala speciální mistrovský kurs,
b) podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti
a má osvědčení o odborné způsobilosti.

(3) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
při které se používají toxické nebo vysoce toxické chemické látky
a chemické přípravky,30) může provádět fyzická osoba, která
a) dovršila věk 18 let,
b) absolvovala odborný kurs pro práci s toxickými a vysoce
toxickými chemickými látkami a chemickými přípravky,
c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti
a má osvědčení o odborné způsobilosti.

(4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce
toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba,
která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3.

(5) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a)
je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) a 5 let
praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je
absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b).
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).

§ 59

(1) Kursy k získání znalostí pro výkon speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 1 až 4 může
provozovat pouze osoba, která má odbornou způsobilost podle § 58
odst. 1 a povolení vydané pro účely podle zvláštního právního
předpisu20) příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Pro
vydání povolení neplatí správní řád.

(2) Orgán ochrany veřejného zdraví na návrh osoby, která
hodlá provozovat kursy, povolení vydá, jestliže navrhovaný obsah
a rozsah kursu je v souladu s prováděcím právním předpisem, osoba,
která hodlá provozovat kursy, má stanovenou odbornost a navrhovaný
stupeň vzdělání a doba praxe přednášejících v činnostech
souvisejících se speciální ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí
a deratizací odpovídá povaze kursu.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 60

(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58
odst. 1 až 4 zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
K provedení zkoušky odborné způsobilosti podává fyzická osoba
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví přihlášku, jejíž
náležitosti upraví prováděcí právní předpis.

(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví; pro jeho vydání neplatí správní řád.
V případě, že orgán ochrany veřejného zdraví osvědčení nevydá, je
povinen o tom fyzickou osobu písemně vyrozumět. Proti nevydání
osvědčení může fyzická osoba do 3 dnů ode dne doručení vyrozumění
podat námitky. O námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak
námitky zamítne a nevydání osvědčení potvrdí. Proti tomuto
rozhodnutí nelze podat odvolání. Osvědčení odborné způsobilosti je
platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

(3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní
obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.

§ 60a

zrušen

§ 61

(1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna
a) evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo
a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let,
b) informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území
obce nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci
a deratizaci.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z vlastního
nebo jiného podnětu rozhodnutím provedení speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření
nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření
škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců
a dalších živočichů.

(3) Orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutí podle
odstavce 2 oznámit ústním vyhlášením, pokud to vyžaduje naléhavost
situace. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení
rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného
zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné
vyhotovení. Proti rozhodnutí lze podat odvolání do 3 dnů ode dne
doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Podání odvolání nemá
odkladný účinek.

(4) Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální
ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické nebo toxické, je povinna písemně oznámit tuto
skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a obecnímu úřadu
příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48
hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí být
uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná
dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné
množství použité chemické látky nebo chemického přípravku, způsob
provedení, den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací,
název a sídlo provádějící firmy a jméno a spojení na odpovědného
pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního
klidu a pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými
látkami nebo chemickými přípravky, které mohou poškozovat včely,
ryby, zvěř a některé další necílové organismy, platí zvláštní
právní předpis.37b)

(5) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může nejpozději
24 hodin před zahájením činnosti oznámené podle odstavce 4
stanovit zvláštní podmínky pro její provádění.
------------------------------------------------------------------
37b) § 30 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

DÍL 3
Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění

§ 62

Hlášení infekčních onemocnění a zacházení
s biologickým materiálem

(1) Osoba poskytující péči (§ 15 odst. 1), která zjistí
infekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na
ně, vylučování původců infekčních onemocnění nebo se o těchto
skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně,
způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Současně zajistí
podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně
provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění
včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další
opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Osoba poskytující péči je dále povinna ohlásit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pozitivní
mikrobiologické nálezy původců alimentárních onemocnění, markerů
virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na
infekční onemocnění.

(3) Pro vydání pokynu podle odstavce 1 neplatí správní řád.
Orgán ochrany veřejného zdraví oznámí tento pokyn osobě
poskytující péči ústně a učiní o něm písemný zápis. Proti pokynu
může osoba poskytující péči podat námitky, které uvede v zápisu
nebo je může podat písemně nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání
zápisu. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných
námitkách rozhodne bezodkladně ředitel příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se
doručuje osobě poskytující péči. Proti tomuto rozhodnutí nelze
podat odvolání.

(4) Osoba poskytující péči je dále povinna
a) při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat
podle hygienických požadavků upravených prováděcím právním
předpisem,
b) žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji
upravenými prováděcím právním předpisem,
c) zajistit, aby se s biologickým materiálem při odběru,
transportu, laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci
zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví fyzických osob
přicházejících s ním do přímého styku.

§ 63

Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své
působnosti neprodleně informují o výskytu závažných sporadických
a hromadně se vyskytujících infekčních onemocnění příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví.

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a orgány veterinární
správy si vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze
zvířete na člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany
veřejného zdraví hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.

(3) Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat
na člověka spolupracují orgány ochrany veřejného zdraví s orgány
veterinární správy.

§ 64

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby

Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je
podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění povinna
a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických
preparátů nebo chemoprofylaktik, potřebnému laboratornímu
vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,
b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody,
potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují
původce nákazy,
c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace,
d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření
infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života,
vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo,
e) sdělit orgánu ochrany veřejného zdraví nebo lékaři na jejich
výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického
šetření.

§ 65

Provedení karantény a ohniskové ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace

(1) V případě onemocnění podléhajícího mezinárodnímu
zdravotnickému řádu (mor, cholera, žlutá zimnice, hemoragické
horečky) a dalších infekčních onemocnění stanovených doporučením
Světové zdravotnické organizace je fyzická osoba, které byla
nařízena karanténa, umístěna zpravidla ve zdravotnickém zařízení
vyčleněném pro případ výskytu těchto onemocnění. U ostatních
infekčních onemocnění se, s ohledem na charakter infekčního
onemocnění, způsob kontaktu a dobu jeho trvání, odděluje fyzická
osoba podezřelá z nákazy od ostatních fyzických osob.

(2) Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací
je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně
životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči
infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými
členovci, hlodavci a dalšími živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem
nákazy je místo, ve kterém se šíří nákaza. Jeho součástí je nebo
byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich
prostředí.

§ 66

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit
fyzické osoby podnikající a právnické osoby

(1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba
jsou povinny podrobit se, podle povahy infekčního onemocnění,
protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména,
a) zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti,
b) zákaz přepravy určitými dopravními prostředky,
c) omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody,
potravin a dalších výrobků podezřelých z kontaminace.

(2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba
jsou dále povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekce,
dezinsekce a deratizace a asanaci (hygienické zabezpečení) vody,
půdy a jiných míst a výrobků podezřelých z toho, že obsahují
původce onemocnění.

§ 67

Stanovení druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy

(1) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa
výskytu infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Vyžaduje-li to
naléhavost situace, může osobě rozhodnutí oznámit ústním
vyhlášením. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení
rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného
zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné
vyhotovení. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání do 3 dnů ode
dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá
odkladný účinek.

(2) Zdravotnické zařízení, pokud zjistí výskyt infekčního
onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit
prozatímním opatřením druh a způsob provedení protiepidemických
opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a) až d). Pro vydání
prozatímního opatření neplatí správní řád. Zdravotnické zařízení,
které nařídí prozatímním opatřením protiepidemické opatření
v ohnisku nákazy, neprodleně informuje orgán ochrany veřejného
zdraví příslušný podle odstavce 1. Proti prozatímnímu opatření
může fyzická osoba, které bylo protiepidemické opatření nařízeno,
podat tomuto orgánu ochrany veřejného zdraví námitky, a to do
3 dnů ode dne jeho obdržení; podání námitek nemá odkladný účinek.
Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o námitkách bezodkladně.
V tomto případě se při přezkoumání opatření zdravotnického
zařízení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu.38) Proti
rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.

(3) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle
odstavce 1, pokud je to třeba, může pro zajištění
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a)
rozhodnutím fyzické osobě stanovit zdravotnické zařízení, které je
provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví
nemá odkladný účinek.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 3, požádá určené zdravotnické zařízení, aby
protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedlo. Určené
zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět.
------------------------------------------------------------------
38) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 68

Provádění opatření před zavlečením
infekčních onemocnění ze zahraničí

(1) Ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění
ze zahraničí se provádějí na místech a v prostorách určených
dohodou mezi Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem vnitra,
Ministerstvem dopravy a spojů a Ministerstvem financí. Ochranná
opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí nařídí
a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k provedení
karantény nebo izolace fyzických osob rozhodnutím stanovit
zdravotnická zařízení, která je provedou. Odvolání zdravotnického
zařízení proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Ochranným opatřením nařízeným podle odstavce 1 jsou
povinny podrobit se ve zdravotnických zařízeních určených podle
odstavce 2 fyzické osoby vstupující na území státu ze zahraničí,
pokud jeví příznaky infekčního onemocnění nebo jsou podezřelé
z nákazy. Ochranná opatření podle odstavce 1 a rozhodnutí o jejich
ukončení zveřejní na úřední desce na hraničních přechodech
a dalších místech, kde jsou překračovány státní hranice, celní
úřady.

§ 69

Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku

(1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího
vzniku jsou
a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu,
vývozu, prodeje a jiného nakládání s potravinami a dalšími
výrobky, kterými může být šířeno infekční onemocnění, popřípadě
příkaz k jejich zničení,
b) zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých
z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení
cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými
oblastmi, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových
představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření
lůžkových zdravotnických zařízení, zařízení sociální péče,
škol, předškolních zařízení, školských zařízení, zotavovacích
akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích
služeb nebo omezení jejich provozu,
c) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného nakládání
s pitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6, zákaz
používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků,
potoků a řek,
d) příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních,
e) příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce
a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst.
1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Náklady na tuto ohniskovou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou
hrazeny ze státního rozpočtu,
f) příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu
onemocnění, a text tohoto označení,
g) mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv
(profylaxe),
h) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie
nebo nebezpečí jejího vzniku.

(2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně
nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany
veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocnění.
Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému
opatření podřídit.

§ 70

Léčení infekčních onemocnění

(1) K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění
a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se
léčení infekčního onemocnění stanoveného v prováděcím právním
předpise.

(2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdraví, že se fyzická
osoba nepodrobila léčení infekčního onemocnění podle odstavce 1,
stanoví jí rozhodnutím zdravotnické zařízení, které toto léčení
zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdraví
v místě, kde se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto
rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku,
odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný
zástupce.12)

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí
podle odstavce 2, požádá určené zdravotnické zařízení o zajištění
léčby. Určené zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět.
------------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.

DÍL 4
Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané
virem lidského imunodeficitu

§ 71

(1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné
vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování.
U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus
lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez
testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.

(2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus
lidského imunodeficitu
a) u těhotných žen,
b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na
virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska
diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto
vyšetření může vést k poškození jejího zdraví,
c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu
ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem
lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo
dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,
d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc
(§ 70).

(3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského
imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby.

§ 72

(1) Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu
může provádět zdravotnické zařízení jen na základě povolení
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten povolení vydá,
jestliže zdravotnické zařízení splní tyto podmínky:
a) pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování provádí je způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a přístrojově
a materiálově vybaveno,
b) vedoucí laboratoře má
1. vysokoškolské vzdělání s biologickým zaměřením a se
specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii
nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii39) nebo
vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie
a transfúzní služba,40) a
2. doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro nákazu
vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem
zdravotnictví.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví odejme povolení
zdravotnickému zařízení, které nesplňuje podmínky podle odstavce
1.

(3) Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc
a jejich výsledky hlásí zdravotnické zařízení vždy do desátého dne
následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační
složce státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti
Ministerstva zdravotnictví,41) kterou k plnění úkolů v oblasti
vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu
Ministerstvo zdravotnictví určí, (dále jen "určená organizace").
Název určené organizace uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
39) Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických
pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
40) Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.
41) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

§ 73

(1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené
organizace je zdravotnické zařízení, kterému bylo vydáno povolení
(§ 72 odst. 1), povinno účastnit se systému externího hodnocení
kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto
hodnocení kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu
nevyhovující a zdravotnické zařízení nezajistí bez zbytečného
odkladu nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
povolení vydané podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout.

(2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví dále odejmout v případě, že
a) zdravotnické zařízení opakovaně neohlásí počet vyšetření podle
§ 72 odst. 3,
b) se zdravotnické zařízení nezúčastní podle odstavce 1 externího
hodnocení kvality diagnostiky.

§ 74

(1) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus
lidského imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím)
testu je zdravotnické zařízení vždy povinno předat biologický
materiál k provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu.
Konfirmační test může provádět jen Národní referenční laboratoř
pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu.

(2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského
imunodeficitu až v případě potvrzení reaktivního výsledku
vyšetření konfirmačním testem.

(3) Zdravotnické zařízení, které bylo informováno
o pozitivním výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím
k tomu pověřeného lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené
virem lidského imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé
nebo fyzické osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo
jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich
zákonnému zástupci a zajistí speciální péči u odborného lékaře.
Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření infekce
vyvolané virem lidského imunodeficitu.

(4) Zdravotnické zařízení informující fyzickou osobu
o pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinno zajistit, aby
fyzická osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat
si tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto
infekčního onemocnění. Obsah takového poučení zanese do
zdravotnické dokumentace fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě
její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že byli takto
informováni. V případě odepření podpisu zdravotnické zařízení nebo
zařízení ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost a důvody
odepření podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.

§ 75

Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce
může zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace,
jakož i zdravotnické zařízení, které má povolení k činnosti podle
§ 72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem,
k vyšetření na virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové
studie výskytu infekce virem lidského imunodeficitu; musí však při
všech úkonech prováděných k této studii a při této studii zajistit
a zachovat anonymitu fyzické osoby.

HLAVA IV
DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

§ 76

Osoba je při podnikatelské činnosti povinna
a) doložit, že výrobky, které vyrábí, dováží nebo uvádí na trh
a které mají být podle tohoto zákona nebo zvláštního právního
předpisu schváleny orgánem ochrany veřejného zdraví, byly
schváleny,
b) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky,
o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví
byl pozastaven oběh jí vyráběných nebo dovážených výrobků
a o jejich uvolnění do oběhu, a to ihned po oznámení
vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného
zdraví,
c) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky,
o tom, že výrobky byly uvolněny do oběhu, a to ihned po zrušení
předběžného opatření orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po
oznámení vykonatelného rozhodnutí ve věci,
d) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky,
o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany
veřejného zdraví staženy z oběhu, a to ihned po obdržení
vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) ihned po obdržení informace podle písmene b) pozastavit další
oběh výrobků, a to až do doby obdržení informace podle
písmene c) nebo d); po obdržení informace podle písmene d)
ihned vyřadit výrobky z oběhu.

§ 77

Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem
při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními
předpisy,42) které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany
veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních
předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.
------------------------------------------------------------------
42) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

HLAVA V
STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

DÍL 1
Státní správa v ochraně veřejného zdraví, právní předpisy
v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti
orgánů ochrany veřejného zdraví, zdravotní ústavy a Státní
zdravotní ústav, povinnosti kontrolovaných osob

ODDÍL 1
Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly

§ 78

Orgány ochrany veřejného zdraví

Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány
ochrany veřejného zdraví, kterými jsou
a) Ministerstvo zdravotnictví,
b) krajské hygienické stanice,
c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

§ 79


Sběr a zpracování osobních údajů

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny
k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného
zdraví zpracovávat
a) osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, je-li
přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu fyzických osob,
místo jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele,
údaje související s kategorizací prací a s nařízenými
lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40
písm. c); jde-li o mladistvé a studenty, označení zařízení pro
výchovu a vzdělávání nebo označení zvláštního dětského
zařízení,
b) citlivé údaje vypovídající o národnosti a zdravotním stavu
fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění, údaje
o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení,
o počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek, údaje
o expozici fyzických osob faktorům pracovního a životního
prostředí, údaje o epidemiologii drogových závislostí a citlivé
údaje podle § 40 písm. c).

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného
zdraví zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu
fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním,
a fyzických osob podezřelých z nákazy a v registru kategorizací
prací a expozic faktorům pracovního a životního prostředí (dále
jen "registry"). Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen
pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu ochrany
veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek
stanovených zvláštním zákonem.43) Osobní a citlivé údaje
shromážděné podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují.

(3) Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany
veřejného zdraví pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní
politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdraví, ke
sledování trendů výskytu infekčních onemocnění, hromadně se
vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí
souvisejících s prací, jiných poškození zdraví z práce
a významných poruch zdraví, musí být pro tyto účely anonymizovány
za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43)

(4) Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pověřit za podmínek
stanovených zvláštním zákonem43) zpracováním údajů příspěvkovou
organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů
v působnosti Ministerstva zdravotnictví.

(5) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny za podmínek
stanovených zvláštním zákonem43) shromažďovat údaje, které je
Česká republiky povinna předávat mezinárodním organizacím na
základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78
písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené údaje
mezinárodním organizacím.
------------------------------------------------------------------
43) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 80

Ministerstvo zdravotnictví

(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného
zdraví a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na
úseku ochrany veřejného zdraví,
b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských
hygienických stanic,
d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní
úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně veřejného
zdraví,
e) řídí očkování,
f) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 26 odst. 4 a 6, § 28,
§ 72 odst. 1 a 2 a § 73; je oprávněno povolit prodloužení
mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly
podle § 3a odst. 4 a § 27 odst. 1; na návrh krajských
hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci
prací vykonávaných na jejich pracovištích,
g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího
vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při
výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků
a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají
být provedena celostátně nebo na území několika krajů,
a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh
nebo do oběhu,
h) nařizuje ochranná opatření před zavlečením infekčních
onemocnění ze zahraničí a rozhoduje o jejich ukončení a ve
věcech podle § 68 odst. 2,
i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení
k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g),
j) stanoví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém
vysílání43b) a zveřejněním na své úřední desce a úředních
deskách ostatních orgánů ochrany veřejného zdraví umístěných
v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních
pracovištích (příloha č. 3) další infekční onemocnění vyvolaná
vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se
považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c)
na toto stanovení se nevztahuje správní řád,
k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví
prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,
l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného
zdraví; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce
vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci;
stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik
a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva
a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek
a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně
veřejného zdraví,
m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování
a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,
n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými
stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního
zdravotního dozoru,
o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními
orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských
sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech
souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany
veřejného zdraví.

(2) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo
zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví
uvedeným v § 78 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol
a konkretizaci kontrolních postupů. Stanovený rozsah a četnost
kontrol a kontrolní postupy Ministerstvo zdravotnictví uveřejní ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

(3) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů
pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené
právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit
rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu,
uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení
a kontroly kvality měření. Na toto stanovení se nevztahuje správní
řád.

(4) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že
výrobky upravené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,
podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich
uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu,
jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány
Evropských společenství, Světovou zdravotnickou organizací nebo
v systémech pro rychlou výměnu informací Evropských společenství.
Stanovení nebezpečných výrobků provede Ministerstvo zdravotnictví
vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b)
a zveřejní na své úřední desce a úředních deskách krajských
hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)
umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních
pracovištích (příloha č. 3). Provozovatel televizního vysílání je
povinen zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Na
toto stanovení se nevztahuje správní řád. Povinnosti osob při
výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní
předpis.26a)

(5) K zabezpečení opatření proti infekčním onemocněním
Ministerstvo zdravotnictví a jde-li o fyzické osoby uvedené
v § 83 odst. 1, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
zajišťují pro zdravotnická zařízení očkovací látky na pravidelná,
zvláštní a mimořádná očkování, s výjimkou očkovacích látek proti
tuberkulóze a tuberkulinu a jejich výdej.

(6) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního
hygienika České republiky, který ve věcech ochrany veřejného
zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního
hygienika České republiky jmenuje a odvolává na návrh ministra
zdravotnictví ze státních zaměstnanců zástupce generálního
ředitele státní služby. Bude-li jmenován zástupce hlavního
hygienika České republiky, řídí se jeho jmenování a odvolání
služebním zákonem.43a)
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
43a) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
43b) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění
zákona č. 309/2002 Sb.
43c) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 81


zrušen

§ 82


Krajské hygienické stanice


(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní
obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské
hygienické stanice mají územní pracoviště v místech stanovených
v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice jsou
správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve
správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická
stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je
ředitel. Ředitele krajské hygienické stanice jmenuje a odvolává
zástupce generálního ředitele státní služby.43a)

(2) Krajské hygienické stanici náleží
a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly
státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního
zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo
zdravotnictví,
b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů
a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem
a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví
včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími
z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních
podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické
a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami
včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu
ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních
předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci
je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve
smyslu zvláštního právního předpisu,44)
c) rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43
nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací,
d) stanovit za podmínek § 37 odst. 6 písm. b) rizikové práce
a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),
e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon
rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo osoby
uvedené v § 43 a jejích spolupracujících rodinných příslušníků
rizikovým faktorům pracovních podmínek,
1. minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních
podmínek a
2. minimální náplň a termíny periodických lékařských
preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních
a výstupních lékařských preventivních prohlídek, pokud je
nestanoví zvláštní právní předpis, jakož i
3. lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce,
jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou
nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné
lékařské preventivní prohlídky"); následné lékařské
preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího
záření kategorie A stanoví za podmínek upravených zvláštním
právním předpisem,33a)
f) stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování
zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce
faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní
předpis,
g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely
posuzování nemocí z povolání,45)
h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,
j) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle
zvláštního právního předpisu,46)
k) nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření
k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění
a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických
zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2,
zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení
vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím
související úkoly,
l) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího
vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při
výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků
a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není
příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich
ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu.
Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen
s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,
m) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek,
neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení
v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah
a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví
zaměstnanců, osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících
rodinných příslušníků v riziku takového faktoru; zařadit práci
s tímto faktorem z vlastního podnětu do kategorie,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
n) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti
zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním
předpisem47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat
zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace
nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním
předpisem,
o) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení
vykonávajícího závodní preventivní péči vydané podle § 39; při
přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího závodní
preventivní péči se nepostupuje podle zvláštního právního
předpisu38) ani podle správního řádu,
p) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1)
v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám
a kontrolovat ji,
r) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska
prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva
a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu
obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních
a pracovních podmínek; kontrolovat a řídit místní programy
ochrany a podpory veřejného zdraví,
s) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při
tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu,
t) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu
infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou
poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze
ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.

(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii rozhodnutí
o stanovených lékařských preventivních prohlídkách, které je
vykonatelné, zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči.
Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské
preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena,
a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto
případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je
mu známo. Zařízení vykonávající závodní preventivní péči informuje
o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky zdravotnické
zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí
z povolání nebo pracovního lékařství, které následnou lékařskou
preventivní prohlídku provede.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43a) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
44) § 138 zákoníku práce.
45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při
uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických
zařízení, která tyto nemoci uznávají.
46) § 29 písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č.
200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
47) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 83

Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra

(1) Úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně
státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách a ozbrojených
bezpečnostních sborech, s výjimkou Vězeňské služby České
republiky, a nad jimi užívanými objekty vykonávají podle tohoto
zákona Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

(2) Ministerstvo vnitra plní úkoly státní správy v ochraně
veřejného zdraví podle tohoto zákona i pro Bezpečnostní informační
službu a Hasičský záchranný sbor České republiky.


Autorizace

§ 83a

(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup
zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo
právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že
osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
a) odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné a teplé vody (§ 3 odst.
1 a 3), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého
koupaliště nebo sauny (§ 6),
b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního
prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c) odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního
znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13
odst. 2),
d) odběr vzorků a vyšetření bezpečnosti předmětů běžného užívání,
s výjimkou hraček a kosmetických prostředků (§ 25); ověřování
výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou
stavebních výrobků,8) podle § 5 odst. 2,
e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24
odst. 1 písm. e)],
g) měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření
v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických
podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin
v pracovním prostředí (§ 37 odst. 3),
i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické
toxikologie, fyziologie a psychologie práce; toto ustanovení se
nevztahuje na vyšetření prováděná zdravotnickým zařízením při
poskytování zdravotní péče.

(2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace
právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění
úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen
"autorizující osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání
tohoto pověření se nevztahuje správní řád. Při autorizaci se
postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti
podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující
osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo
zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
8) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky.

§ 83b

(1) Autorizující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické
osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení
o autorizaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel splňuje podmínky
autorizace, kterými jsou
a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace podle
podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě
§ 83a odst. 2,
b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost
k zařízením pro speciální šetření,
c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem,
znalostmi a schopnostmi,
d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech,
o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly
ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce
1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková
podstata souvisí s předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce
1 písm. f) prokazuje za právnickou osobu její statutární zástupce
a všichni členové statutárního orgánu. Fyzická osoba prokazuje
bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než
3 měsíce.

(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede
označení obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název
právnické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu,
jde-li o fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační
číslo a dále údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.
Žádost se předkládá autorizující osobě.

§ 83c

(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah
a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání
osvědčení o autorizaci neplatí správní řád. Žadatel může proti
sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci podat do 3 dnů ode dne
jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo
zdravotnictví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak
námitky zamítne a neudělení osvědčení potvrdí. Proti rozhodnutí
Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.
Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví
vázána. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení
o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního
právního předpisu.

(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na
dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace může být
prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti
osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení
o autorizaci, (dále jen "držitel autorizace") podat autorizující
osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení. Náklady
spojené s prodloužením platnosti osvědčení o autorizaci hradí
žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.

(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy,
sídla, popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle
§ 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.

(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky
autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném
autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady
o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace
ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními
zkouškami hradí držitel autorizace.

(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním
podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím
účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace,
ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení
dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole
si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou
oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti
nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Odejmutím
osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel
autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky.
O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou-li pro to
důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a odejmutí
osvědčení potvrdí. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví
o námitkách se nelze odvolat. Autorizující osoba je rozhodnutím
Ministerstva zdravotnictví vázána.

§ 83d

(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na
základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je
účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za
mrtvého,
d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu
na prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek
majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.

(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a)
a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic,
právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor,
v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni
informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst.
3 o datu zániku autorizace.

§ 83e


(1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona
jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení
o autorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je
podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro
ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem
autorizace.

(2) Autorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující
osoba (§ 83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné
způsobilosti. Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je
starší 23 let, bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost
a potvrdí čestným prohlášením neexistenci finančních nebo jiných
zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních
rizik.

(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin ani za trestný čin,
který souvisí s činností, jejíž náplní bylo posuzování složek
životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na
zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. Bezúhonnost se prokazuje
výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce.

(4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném
vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd,
osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik
absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové
organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví a nejméně
pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek.

(5) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se
považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek
životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na
zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo
předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se
nepočítá základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské
a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na
dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby
Ministerstvo zdravotnictví.

(6) Název organizační složky státu nebo příspěvkové
organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v hodnocení
zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví.

(7) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci k hodnocení
zdravotních rizik osoba uvede jméno, příjmení, nejvyšší dosažené
vzdělání a obor studia, akademické hodnosti, místo trvalého
pobytu. K žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené
v odstavcích 2 až 6.

(8) Pro udělení osvědčení o autorizaci, námitkové řízení,
dobu platnosti autorizace a její prodloužení, pro sjednání
a úhradu ceny autorizace a jejího prodloužení, jakož i pro
provádění kontroly nad dodržováním podmínek autorizace a pro
odnětí osvědčení o autorizaci platí § 83c.

(9) Autorizace zaniká
a) odnětím osvědčení o autorizaci za podmínek odstavce 8 a § 83c
odst. 5,
b) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na
základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení
o autorizaci, k jejímu prodloužení,
c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci,
nebo jejím prohlášením za mrtvou.

§ 84

Státní zdravotní dozor

(1) Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany
veřejného zdraví v rozsahu své působnosti
a) dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně
veřejného zdraví tímto zákonem, zvláštními právními předpisy
a rozhodnutím či opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví
vydaným na základě těchto právních předpisů; státnímu
zdravotnímu dozoru nepodléhají podmínky vzniku živností podle
§ 58 a 59, zásady správné laboratorní praxe pro zkoušení
chemických látek podle § 29 odst. 2 a povinnosti provozovatele
rozhlasového a televizního vysílání podle § 95 odst. 1,
b) mohou zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti
v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,
c) mohou předběžným opatřením pozastavit uvedení na trh4a) nebo
oběh výrobků podezřelých z nebezpečnosti26a); mohou nařídit
vyřazení z oběhu výrobků, které nesplňují požadavky stanovené
tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a na jejich
základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany
veřejného zdraví, nebo zakázat jejich uvedení na trh,
d) mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout
o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky
závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,
e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody,
teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2 a § 21 odst.
2), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro
který lze takovou vodu používat; mohou určit nápravná opatření
v případě nedodržení jakosti pitné vody, teplé vody nebo vody
jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit nápravná
opatření, stanovená kontrolovanou osobou,50) a to do doby
odstranění závady,
f) mohou nařídit větší četnost kontroly vody v koupališti,
jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků
stanovených nebo povolených podle § 6, a dobu provádění
takových kontrol,
g) mohou zakázat používání vody v koupališti a to i jen pro
některé skupiny obyvatel nebo zakázat zdroj vody pro bazén
umělého koupaliště nebo sauny, která nevyhovuje požadavkům
stanoveným nebo povoleným podle § 6, a dále vody, která
výskytem dalších látek nebo součástí ve zjištěné koncentraci
nebo množství ohrožuje veřejné zdraví, a to do doby odstranění
závady,
h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené
pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity
nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění
závady,
i) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst. 3, § 6
odst. 3 písm. d), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2,
§ 21 odst. 3 a § 21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou
k ochraně veřejného zdraví,
j) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akce
nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení
veřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akci nebo jinou
podobnou akci pro děti zakázat,
k) mohou odejmout povolení vydané podle § 5 odst. 5, § 6 odst. 5,
§ 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst.
1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo
povolení vydáno; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem
zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním
úřadem,
l) mohou zakázat provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo
zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně
veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,
m) mohou předběžným opatřením pozastavit používání látky,
suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo
přípravě pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na
zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními
předpisy23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví;
mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru
nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmu, pokud
nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu
a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo
rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo nejsou za
stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení
sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo
přípravy pokrmu,
n) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze
zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče, je-li to
nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění,
o) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních
podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo
určení příčiny poškození zdraví,
p) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik
osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového
rizika,
r) mohou rozhodnout o zastavení nebo omezení užívání stavby nebo
provozovny, je-li v důsledku porušení povinností stanovených
tímto zákonem bezprostředně ohroženo veřejné zdraví, a to do
doby odstranění závad,
s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo osoby uvedené
v § 43 provedení opatření k omezení rizik plynoucích
z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických
faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze
souvisejících pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření
přijatých zaměstnavatelem podle zvláštního právního
předpisu k ochraně zdraví při práci,
t) mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější
nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých faktorů pracovních
podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se
na pracovišti současně více škodlivých faktorů, při vysokém
fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti
působení škodlivých faktorů, při překračování limitních hodnot
biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba
s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů,
spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků na
výukových pracovištích,
u) zjištění, že pokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny
k jejich výrobě či přípravě nebo epidemiologicky rizikové
potraviny48) nevyhovují požadavkům stanoveným právními předpisy
nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím nebo
opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, je mohou na místě
znehodnotit nebo nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to
na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob
a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany
veřejného zdraví prokázat,
v) mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění
zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti
epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná
laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku
a šíření infekčních onemocnění,
w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací
mohou, jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nebo
osobě uvedené v § 43 nařídit mimořádné lékařské preventivní
prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěže organismu
faktory pracovních podmínek; mimořádné lékařské preventivní
prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie
A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek
upravených zvláštním právním předpisem,33a)
y) nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky,
ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle
§ 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení.

(2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), l)
a r) je kontrolovaná osoba50) povinna informovat příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví o odstranění závady a předložit důkaz
o dodržování povinností stanovených právními předpisy nebo
uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může kontrolovaná osoba
měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím
držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a)
nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné
laboratorní praxe30) pro příslušný obor měření a vyšetřování,
je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace,
akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud
není sama takto kvalifikovaná.

(3) Pro opatření podle odstavce 1 písm. u) neplatí správní
řád. Toto opatření oznámí orgán ochrany veřejného zdraví ústně
kontrolované osobě a učiní o něm písemný zápis. Nesouhlasí-li
kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat
námitky, které uvede v zápisu nebo je může podat písemně
nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu. Podané námitky nemají
odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to
důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí.
Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované
osobě. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání.

(4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické
stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na
tomto úseku ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
23) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).
33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
48) § 16 písm. a) bod 3 zákona č. 110/1997 Sb.
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

ODDÍL 2
Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví

§ 85

(1) Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku
a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při
výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků
a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních
pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně
uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní
obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem
krajské hygienické stanice. Právním předpisem krajské hygienické
stanice lze k ochraně veřejného zdraví nařídit též provedení
velkoplošné (území obce nebo městské části) speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

(2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat
právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.

(3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem
nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení krajské hygienické
stanice musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se
nařízení vyvěsí na úřední desce krajské hygienické stanice na dobu
nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na
úřední desce krajské hygienické stanice. Tento způsob vyhlášení je
podmínkou platnosti nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení
nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho
vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak.

(4) Nařízení krajské hygienické stanice jsou kromě toho povinny
vyvěsit na své úřední desce obce určené v nařízení.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.

ODDÍL 3
Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav

§ 86


nadpis vypuštěn

(1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních
podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu
a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu
státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů
zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního
stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních
a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení
zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví
jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na
provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož
i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování
poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného
zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně,
Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem,
Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci,
Ostravě a ve Zlíně. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými
organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo
zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále
poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostickou
a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie,
alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická
a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV
protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv,
očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

(2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro
ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční
činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování
a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní
spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně
veřejného zdraví, k postgraduální výchově v lékařských oborech
ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se
zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní
ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní
Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní
činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně
a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci
1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví
podmínku autorizace nebo akreditace.

(3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou
zdravotnickými zařízeními. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní
ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro
tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů
výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění
údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku
a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání
a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob
škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii
drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného
zdraví.

(4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního
zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh
hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další
úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví
Ministerstvo zdravotnictví statutem.

(5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat
činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku
autorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.
§ 87


zrušen

ODDÍL 4
Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany
veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných osob

§ 88

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví se při plnění
úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle
tohoto zákona a zvláštních právních předpisů prokazují služebním
průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební
průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených
výkonem státního zdravotního dozoru dokladem o pověření k této
kontrolní činnosti. Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt
přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky
významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění
ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických
opatření mohou v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele
vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby jsou povinny jim
tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle
tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění.

(2) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví mohou po
předložení služebního průkazu vykonat státní zdravotní dozor
v provozovně, v jiné stavbě nebo zařízení (dále jen "provozovna"),
je-li při zahájení jeho výkonu přítomna kontrolovaná osoba,50)
zaměstnanec kontrolované osoby, člen jejího statutárního orgánu,
spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která
vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti
kontrolované osoby. Fyzickou osobu uvedenou ve větě první

zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví seznámí s obsahem
protokolu o kontrolním zjištění a předá jí jeho stejnopis.
Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzuje fyzická osoba
podpisem protokolu o kontrolním zjištění. Odmítne-li fyzická osoba
seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit,
vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. V ostatních případech
výkonu státního zdravotního dozoru zaměstnanec orgánu ochrany
veřejného zdraví oznámí kontrolované osobě vykonání státního
zdravotního dozoru po jeho skončení, předá jí protokol
o kontrolním zjištění a seznámí ji s výsledky kontroly; takto
postupuje orgán ochrany veřejného zdraví i při výkonu státního
zdravotního dozoru nad dodržováním hygienických limitů hluku,
vibrací a neionizujícího záření, a to i v případě, kdy je
vykonáván v provozovně. Při výkonu státního zdravotního dozoru
jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví oprávněni
ověřovat podle osobních dokladů (občanský průkaz nebo cestovní
pas) totožnost fyzických osob uvedených ve větě první. Fyzické
osoby jsou povinny pro tyto účely zaměstnancům ochrany veřejného
zdraví osobní doklad předložit. K ověření podmínek vzniku
onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání jsou zaměstnanci
orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněni vstupovat do
provozoven.

(3) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při
výkonu státního zdravotního dozoru a při plnění dalších úkolů
podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů dále oprávněni
a) provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro
plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o provedeném
odběru vzorků a měření pořizují protokol,
b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech,
c) nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si
z nich výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení,
d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění
nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené zdravotnickými
zařízeními včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené
zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči a činit si
z ní výpisy.

(4) Protokoly o kontrolním zjištění,50) odběru vzorků
a měření, výpisy či kopie z písemností a záznamů dat a obrazová
dokumentace, je-li pořízena, jsou dokladem o kontrolním zjištění.
Proti protokolu o kontrolním zjištění může fyzická osoba uvedená
v § 88 odst. 2 větě první podat námitky ve lhůtě do 3 dnů ode dne
seznámení s protokolem; jde-li však o kontrolní zjištění ve věci
bezpečnosti výrobků a jakosti vod, může tato fyzická osoba podat
námitky pouze přímo do protokolu. O námitkách rozhoduje ředitel
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to
důvody, námitkám vyhoví, jinak námitky zamítne. Proti rozhodnutí
o námitkách nelze podat odvolání.

(5) Pokud není v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, mají
kontrolované osoby povinnosti a zaměstnanci orgánů ochrany
veřejného zdraví, vykonávající státní zdravotní dozor, oprávnění
a povinnosti podle zvláštního právního předpisu.50)

(6) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou
oprávněni přizvat k účasti na plnění úkolů podle tohoto zákona
a zvláštních právních předpisů zaměstnance zdravotního ústavu,
popřípadě jiné odborně způsobilé osoby. Tito zaměstnanci
zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby mají práva
a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v rozsahu pověření
daného jim příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění
v rozsahu pověření. Zaměstnance zdravotního ústavu a jiné odborně
způsobilé osoby nelze pověřit oprávněním ukládat opatření nebo
sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů.
Zaměstnanci Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů, jakož
i zaměstnanci jiné odborně způsobilé osoby jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým
osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle
tohoto zákona dozvěděli.
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 88a

Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí pro práci ve
zdravotnictví51) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného
zdraví, uvedených v § 78 písm. a) až c),
a) při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence
vzniku a šíření infekčních onemocnění a nad plněním povinností
zdravotnickými zařízeními,
b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby
včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace,
c) při hodnocení zdravotních rizik,
d) při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího závodní
preventivní péči a usměrňování činnosti zdravotnických zařízení
v ochraně před infekčními onemocněními včetně nemocničních
nákaz, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními zdraví
z práce,
e) při vydávání očkovacích látek,
f) při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování
nemocí z povolání.
------------------------------------------------------------------
51) Vyhláška č. 77/1981 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 89

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se
k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při
postupu podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu
upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních
předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví
dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není,
jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují
a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace
přímo týká,
b) orgánu ochrany veřejného zdraví,
c) lékaři v rámci návazné zdravotní péče,
d) osobám blízkým,52) jedná-li se o údaje o zdravotním stavu,
které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,
e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě
škody a okresní správě sociálního zabezpečení k vyměření
přirážky,
f) zdravotnickému zařízení oprávněnému podle zvláštního právního
předpisu uznávat nemoci z povolání v souvislosti s šetřením
nemocí z povolání,45)
g) orgánu inspekci práce53) v souvislosti se šetřením pracovního
úrazu,
h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou
zdraví dětí a mladistvých.

(2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též
předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny
sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám
a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona
dozvěděli.

(3) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními
právními předpisy není dotčena.
------------------------------------------------------------------
45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při
uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických
zařízení, která tyto nemoci uznávají.
52) § 116 občanského zákoníku.
53) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

§ 90

Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení
při plnění úkolů v ochraně veřejného zdraví a náklady na pořízení
a předání protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 3 písm. b)
orgány ochrany veřejného zdraví nehradí. Za kontrolní vzorky
výrobku odebrané pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou
vzorků vody a vzorků písku z pískovišť, zaplatí orgán ochrany
veřejného zdraví kontrolované osobě50) částku ve výši ceny, za
kterou kontrolovaná osoba výrobek běžně na trhu prodává, nebo za
kterou výrobek pořídila,53a) pokud o náhradu požádá ve lhůtě do
6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že výrobek
splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo
opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Částku ve výši ceny
však orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek,
který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím
nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
53a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 91

zrušen

DÍL 2
Sankce a správní řízení

Ukládání pokut

§ 92

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto
zákonem, zvláštními právními předpisy nebo na jejich základě
vydanými rozhodnutími či opatřeními orgánu ochrany veřejného
zdraví, právním předpisem podle § 85 a za nesplnění nebo porušení
povinností stanovených zvláštními právními předpisy k ochraně
zdraví při práci a k zajištění a výkonu závodní preventivní péče
v rozsahu § 82 odst. 2 písm. n) uloží orgán ochrany veřejného
zdraví oprávněný vykonávat státní zdravotní dozor fyzické osobě
při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu do
výše 2 000 000 Kč.

(2) Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností podle
odstavce 1 k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě
epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví uvedený
v odstavci 1 uložit fyzické osobě při její podnikatelské činnosti
nebo právnické osobě pokutu až do výše 3 000 000 Kč.

(3) Pokutu až do výše 100 000 Kč může uložit orgán ochrany
veřejného zdraví uvedený v odstavci 1 fyzické osobě při její
podnikatelské činnosti a právnické osobě za uvedení nepravdivých
údajů a informací a dále za ztěžování nebo maření výkonu státního
zdravotního dozoru. Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento
orgán ochrany veřejného zdraví uložit osobě, která neoprávněně
vystupovala jako autorizující osoba nebo držitel autorizace.

(4) Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních
právních předpisů o náhradě škody.
------------------------------------------------------------------
35) Zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 93

(1) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgán
ochrany veřejného zdraví přihlíží zejména k závažnosti, způsobu,
době trvání a následkům protiprávního jednání. V případě, kdy
došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení
povinnosti, orgánu ochrany veřejného zdraví byla poskytnuta účinná
součinnost, nedošlo k poškození zdraví fyzických osob ani vzniku
nebo hrozbě epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví od
uložení pokuty upustit.

(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1 roku ode
dne, kdy orgán ochrany veřejného zdraví nesplnění nebo porušení
povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění
nebo porušení povinnosti došlo.

(3) Při opakovaném zjištění, že kontrolovaná osoba50)
nesplnila nebo porušila tutéž povinnost do 3 let ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o uložení předchozí pokuty může orgán
ochrany veřejného zdraví uložit pokutu až do výše desetinásobku
stanovených částek. Podmínka podle věty první je splněna i tehdy,
jestliže orgán ochrany veřejného zdraví zjistí, že stejná
povinnost provozovatele nebyla splněna ve dvou nebo více jeho
provozovnách.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví pokutu ukládá a vybírá.
Vymáhá ji územní finanční orgán54) podle zvláštního právního
předpisu.55)

(5) Výnos z pokut uložených orgánem ochrany veřejného zdraví
je příjmem státního rozpočtu.
------------------------------------------------------------------
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
54) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
55) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 94

Použití správního řádu a účastníci řízení

(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní
řád,56) nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Účastníkem řízení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8,
§ 6 odst. 3 písm. d) a odst. 5, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5,
§ 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 4 až 6, § 31
odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení
podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 písm. b) a § 82 odst. 2
písm. c) až f), m) a n) je pouze zaměstnavatel nebo osoba uvedená
v § 43. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví
o uložení nápravného opatření (§ 84) nebo sankce v případě
porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k ochraně
veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem nebo rozhodnutím,
popřípadě opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví na základě
tohoto nebo zvláštního zákona, fyzickou osobou, která je
podnikatelem nebo právnickou osobou, je pouze osoba, které tuto
povinnost stanoví zákon nebo je jí uložena na základě zákona.

(3) Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 67
odst. 1 a 3, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) je fyzická
osoba, které je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního
onemocnění nařizováno.

(4) Řízení o námitkách podle § 3a odst. 6 věty třetí a § 4
odst. 7 věty třetí a řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3,
§ 67 odst. 1 a 3, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2, § 80 odst. 1 písm.
g), § 82 odst. 2 písm. l) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před
středníkem, písm. e), g), h), j), l), m) části textu před
středníkem, písm. o), r), v), w) a y) se zahajuje doručením
rozhodnutí. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 80 odst.
1 písm. g) se doručuje veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou
vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů na
úředních deskách Ministerstva zdravotnictví a krajských
hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)
včetně jejich územních pracovišť (příloha č. 3). Místní
příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu
podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době
zahájení řízení zdržuje.
------------------------------------------------------------------
56) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších předpisů.

DÍL 3
Opatření při mimořádných okolnostech

§ 95

(1) Je-li při epidemii, nebezpečí jejího vzniku nebo jejího
zavlečení ze zahraničí, při výskytu nebezpečných26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních nebo
z porušení jakosti podezřelých vod, při živelní pohromě a jiné
mimořádné události bezprostředně ohroženo zdraví fyzických osob,
vyhlašuje se mimořádné opatření orgánu ochrany veřejného zdraví
podle tohoto zákona v celoplošném rozhlasovém a televizním
vysílání.43b) Provozovatel televizního vysílání je povinen
zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Okamžikem
vyhlášení je takové mimořádné opatření závazné pro všechny dotčené
osoby a ty jsou povinny se mu podrobit. Stejným způsobem se
oznamuje i odvolání přijatých mimořádných opatření včetně uvolnění
výrobků na trh nebo do oběhu.

(2) Opatření podle odstavce 1 zveřejní orgán ochrany
veřejného zdraví, který je vyhlásil, a obce určené v opatření
vyvěšením na úředních deskách. Opatření před zavlečením infekčních
onemocnění ze zahraničí zveřejní na úřední desce na hraničních
přechodech a dalších místech, kde jsou překračovány státní hranice
i celní úřady.

(3) Na rozhodování o těchto opatřeních se nevztahuje správní
řád.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
43b) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění
zákona č. 309/2002 Sb.

HLAVA VI
OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

§ 96

Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce
nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních
onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace.

HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

DÍL 1
Společná ustanovení

§ 97

(1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného
zdraví nese osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon
nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Nesení a hrazení
nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru stanoví
zvláštní právní předpis.50)

(2) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru
zjištěno nesplnění či porušení povinností, může orgán ochrany
veřejného zdraví uložit kontrolované osobě,50) u které bylo
porušení či nesplnění povinností zjištěno, aby uhradila orgánu
ochrany veřejného zdraví nebo přizvanému zdravotnímu ústavu nebo
Státnímu zdravotnímu ústavu (§ 88 odst. 6) náhradu nákladů
vynaložených orgánem ochrany veřejného zdraví nebo přizvaným
zdravotním ústavem či Státním zdravotním ústavem na zjištění
závady, a to ve výši ceny v místě obvyklé. Z důvodů zvláštního
zřetele hodných, zejména s přihlédnutím k okolnostem protiprávního
jednání, může orgán ochrany veřejného zdraví od náhrady nákladů
zčásti nebo zcela upustit.

(3) Osoba, která požádá o hodnocení zdravotních rizik, je
povinna poskytnout potřebné podklady pro toto hodnocení nebo
uhradit cenu jejich pořízení orgánem ochrany veřejného zdraví.
------------------------------------------------------------------
50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 98

Povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízením pro výchovu
a vzdělávání, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče
a jeslím, jakož i dalším organizačním složkám státu, kraje nebo
obce, pokud nejsou právnickými osobami, plní jejich zřizovatel.

§ 99

Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany
veřejného zdraví stanovit rozhodnutím i podmínky, může orgán
ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 4
odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6 odst. 3 písm. d) a odst. 5, § 14,
§ 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4,
§ 21a, § 26 odst. 5 a 6, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1.

§ 100

Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a předložit
ho ke schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, lze zahájit až
poté, kdy byl provozní řád uvedeným orgánem ochrany veřejného
zdraví schválen. Osoby, které mají povinnost vypracovat provozní
řád, jsou povinny seznámit s ním své zaměstnance a další osoby,
které pracují na jejich pracovištích, a zajistit a kontrolovat
jeho dodržování.

§ 100a

Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu
upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro
zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité
skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich
ověřeného českého překladu, pokud ze zvláštního právního předpisu
nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na
originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.

§ 100b

(1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se
nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek,
sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního
dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdraví nebo
podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se
neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdraví může ze závažných
důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do
3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže
lhůtě zmeškaný úkon.

(2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdraví,
který opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží
nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdraví spolu se spisovým
materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel.

§ 100c

(1) Nejde-li o řízení podle správního řádu, řídí se místní
příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení,
složení zkoušky a další úkony podle tohoto zákona místem činnosti
osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy se místní
příslušnost řídí místem konání zotavovací akce, a jde-li o putovní
zotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle § 54 odst.
1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická osoba
zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy se místní příslušnost
řídí místem výskytu infekčního onemocnění.

(2) Oznámení podle § 23 odst. 4 předloží osoba krajským
hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.

DÍL 2
Přechodná ustanovení

§ 101

(1) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů
o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni
účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními úřady nebo
městy, která vykonávají působnost okresních úřadů, pokračují
místně příslušní okresní (městští) hygienici nebo krajští
hygienici, kteří vykonávají působnost okresního hygienika.

(2) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů
o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje,
jde-li o porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví.
Ostatní řízení o uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.

(3) V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, která
byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
pokračuje podle dosavadních právních předpisů. V řízeních
o schválení výroby nebo dovozu výrobků, které tento zákon již
neupravuje, se nepokračuje.

(4) Okresní hygienické stanice v okresech Karlovy Vary,
Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín dnem
31. prosince 2000 zanikají. K tomuto datu zanikají ve správních
obvodech okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice,
Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních hygieniků.

(5) Dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky včetně práv
a povinností z pracovněprávních vztahů, které měly ke dni
31. prosince 2000
1. Okresní hygienická stanice Karlovy Vary, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech,
2. Okresní hygienická stanice Liberec, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Liberci,
3. Okresní hygienická stanice Pardubice, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích,
4. Okresní hygienická stanice Jihlava, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,
5. Okresní hygienická stanice Olomouc, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,
6. Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici se sídlem ve Zlíně.

(6) V řízeních, která ke dni 31. prosince 2000 nebyla
ukončena okresními hygieniky v Karlových Varech, Liberci,
Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní
krajští hygienici.

§ 102

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž
výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly
schváleny podle § 101, jakož i osoba, která za podmínek § 26
odst. 2 uvádí tyto předměty běžného užívání do oběhu, jsou povinni
zajistit, aby výroba, dovoz a oběh byly uvedeny do souladu
s hygienickými požadavky podle § 26 do 1. července 2002. Po
uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona
pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby
vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost
nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle
§ 101.

(2) Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci
kosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny
přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, povinni
splnit do 1. července 2002; povinnost uvést v oznámení datum
zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí.

(3) Výrobce nebo dovozce výrobků, chemických látek nebo
chemických přípravků uvedených v § 5 odst. 1, jejichž výroba nebo
dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny
podle § 101, jsou povinni zajistit, aby výroba a dovoz těchto
výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků byly uvedeny
do souladu s tímto zákonem do 1. července 2002. Po uplynutí této
lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají
platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle
dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla
uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101.

(4) Do doby splnění povinností podle odstavců 1 a 3 ve
lhůtách tam uvedených se výroba, dovoz a oběh předmětů běžného
užívání, výrobků, chemických látek a chemických přípravků
uvedených v odstavcích 1 a 3 posuzují podle dosavadních právních
předpisů, rozhodnutí orgánů hygienické služby nebo rozhodnutí
vydaných podle § 101.

§ 103

(1) Osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba
vypracovat provozní řád, přede dnem 1. ledna 2001, jsou povinny
splnit tuto povinnost do 6 měsíců od tohoto data. Osoby
poskytující péči (§ 15 odst. 1) a osoby provozující koupaliště,
holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské,
regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají
speciální přístroje k péči o tělo, jsou v této lhůtě dále povinny
předložit návrhy provozních řádů příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví provozní řád
posoudí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.

(2) Činnosti podle § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti
tohoto zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58
odst. 2 může po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona
provádět fyzická osoba, která byla před zahájením práce seznámena
s povahou a účinky chemických látek a chemických přípravků,
s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochrannými
opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle § 58 odst. 2
až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona vykonávat
v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizace fyzická
osoba, které byla udělena autorizace podle zvláštního právního
předpisu.30) Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode dne
účinnosti tohoto zákona provádět zařízení ochrany veřejného zdraví
a zdravotnická zařízení léčebně preventivní péče.

(3) Výrobci pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem
účinnosti tohoto zákona, jsou povinni předložit návrhy podle § 4
odst. 1 nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne
doručení návrhu. Do doby pravomocného rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví postupuje výrobce pitné vody
dodávané rozvodem podle dosavadní praxe.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné
laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,
postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování
zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní
praxe).

§ 104

Provozovatel služeb společného stravování stanoví kritické
body ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a uvádění
pokrmů do oběhu nejpozději do 1. července 2002.

§ 105

(1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují
hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23
odst. 3, musí být podle nich upraveny nejpozději do
1. července 2003.

(2) Provozovny stravovacích služeb zřízené přede dnem
1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky na rozvoz,
přepravu a skladování pokrmů a jejich uvádění do oběhu podle § 24
odst. 1 písm. d), musí být podle nich upraveny nejpozději do
1. ledna 2002.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím
uložit úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2
před stanoveným datem, pokud je to podle povahy provozu nezbytné
v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech a na
časově omezenou dobu může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 prodloužit.

(4) Vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací
a železnic, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem
1. ledna 2001, předloží žádost podle § 31 odst. 1 nejpozději do
1. ledna 2003.

§ 106

(1) Návrhy na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede
dnem 1. ledna 2001, do kategorie čtvrté, předloží zaměstnavatel
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejpozději do
6 měsíců; do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003.
Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne
doručení návrhu. Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů
pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu biologického
činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání
návrhu podle § 37 odst. 3.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví o tom, že se práce zařazuje do kategorie třetí
nebo čtvrté, pozbývají platnosti rozhodnutí ředitelů nemocnic
s poliklinikou (polikliniky), krajských lékařů pro péči o závody
a orgánů hygienické služby, kterými se stanoví rizikové práce
a pracoviště.

(3) Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba
uvedená v § 43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
u činností zahájených přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do
6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.

DÍL 3
Závěrečná ustanovení

§ 107

Zdravotní průkazy vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona
se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.

§ 108

(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3
odst. 1, 3 a 5, § 4 odst. 1, 2, 4 a 7, § 5 odst. 1, 2 a 6 až 9,
§ 6 odst. 3 písm. a) až c), odst. 4 písm. a) až d) a odst. 5,
§ 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm.
a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst.
1, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 23 odst. 3, § 24 odst. 1
písm. c) až e) a g) a odst. 2, § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst.
4, 6 a 7, § 27, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2,
§ 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 37 odst. 1, § 38, § 39
odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 45, § 46 odst. 1,
2 a 6, § 47 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst.
1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1 a § 72 odst. 1 písm. a).
Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou upravit zásady správné
výrobní praxe podle § 29 odst. 1.

(2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních
věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na
prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání. Ministerstvo
zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem informatiky stanoví
vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 2 a podle § 6 odst. 3 písm. b)
formu elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole
jakosti pitné vody a vody koupališť.

(3) Vláda vydá k provedení § 30, 32 § 34 odst. 1, § 35
odst. 2, 36 a § 88 odst. 1 nařízení.

(4) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí
právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo
zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik
vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek
a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků, mezinárodních
závazků České republiky v této oblasti a doporučení Světové
zdravotnické organizace.

(5) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik,
rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice.
Pokud právní předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se
jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly
krajského hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní
příslušná krajská hygienická stanice.

§ 109

Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování
právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních
podmínek.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Policii České republiky

§ 110

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona
č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb.,
zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona
č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb.,
se mění takto:

1. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 8c) zní:

"(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je
podle zvláštních právních předpisů a mezinárodních dohod
poskytována osobní ochrana, je policista zařazený v ochranné
službě oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí,
dopravních prostředků nacházejících se v prostoru, ze kterého by
bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby, ověřit dodržení
hygienických limitů ukazatelů pitné vody, potravin a pokrmů, jakož
i zachování hygienických požadavků pro výkon činností
epidemiologicky závažných,8c) jestliže jich má být užito pro
potřeby chráněné osoby.
------------------------------------------------------------------
8c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

2. V § 19 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod
čarou č. 8d) a 8e) zní:

"(5) Při ověřování zdravotní nezávadnosti a zachování
hygienických požadavků podle odstavce 1 má policista zařazený
v ochranné službě oprávnění a povinnosti kontrolních pracovníků
podle zvláštního právního předpisu;8d) stejným zákonem se řídí
nesení a hrazení nákladů vzniklých při tomto ověřování.8e)
------------------------------------------------------------------
8d) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
8e) § 20 zákona č. 552/1991 Sb.".

ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona

§ 111

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona
č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb.,
zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona
č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona
č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996, zákona
č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb.,
zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona
č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb.,
zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona
č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb.,
zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona
č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb.,
zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona
č. 249/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 31 odst. 14 se slova "hygienických a bezpečnostních
předpisů" nahrazují slovy "bezpečnostních předpisů a předpisů
upravujících ochranu veřejného zdraví" a slova "předpisů
o opatřeních proti přenosným nemocem33)" nahrazují slovy
"zvláštních právních předpisů33)".

Poznámka pod čarou č. 33) zní:
------------------------------------------------------------------
"33) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů.".

2. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti
"Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci" sloupec 2 zní: "ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky
odborné praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při
práci".

3. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, se na konci doplňuje
obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 3 zní:
"Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez
použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek
a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce
prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských
a zemědělských provozech a odborných činností na úseku
rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná
způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po
dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná
způsobilost podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických
látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve sloupci 3 zní: "*)zákon
č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů".

4. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků,
přesných a optických přístrojů a hodin, název oboru živnosti
"Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami
a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo
toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské
péče" včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: "Speciální
ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace toxickými nebo vysoce
toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou
speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo
zemědělských provozech a odborných činností na úseku
rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná
způsobilost podle § 58 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po
dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná
způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb.,
o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších
zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní:
"Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví", poznámka ve sloupci 5
zní: "*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
a o změnách některých souvisejících zákonů".

5. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků,
přesných a optických přístrojů a hodin, se na konci doplňuje obor
živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní:
"Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
v potravinářských nebo zemědělských provozech, s výjimkou
odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)", text ve
sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle
§ 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách
a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví", poznámka ve sloupci 5 zní: "*) zákon
č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů".

6. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, se na konci doplňuje
obor živnosti, který zní: "Pořádání kursů k získání znalostí
k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace",
text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů", text ve sloupci 4 zní: "Příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví" a text ve sloupci 5 zní: "§ 59
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů".

7. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti
"Pohřební služba" se ve sloupci 4 slova "státní hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

8. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti
"Provozování pohřebišť a krematorií" se ve sloupci 4 slova "státní
hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních

§ 112

Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., se
mění takto:

1. V § 10 odst. 3 písmeno d) zní:
"d) provozní řád, schválený příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví,10)".

Poznámka pod čarou č. 10) zní:
------------------------------------------------------------------
"10) § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.".

2. V § 13 odst. 1 písm. a) se slova "hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o přestupcích

§ 113

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona
č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb.,
zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona
č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,
zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona
č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 29 odst. 1 písm. b) se za slovo "opatření" vkládají
slova "stanovené nebo" a slova "nebo znečistí ovzduší škodlivinami
nad stanovenou přípustnou mez" se zrušují.

2. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova "poživatin nebo" zrušují.

3. V § 29 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až ch) se označují jako písmena e) až h).

4. V § 29 odst. 1 písm. f) se slovo "jedy" zrušuje.

5. V § 29 odst. 1 písm. f) se slova "anebo poruší povinnost
k ochraně zdraví před ionizujícím zářením" zrušují.

6. V § 29 odst. 1 písmeno g) zní:
"g) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,".

7. V § 29 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje
čárkou a doplňují se písmena i), j) a k), která znějí:
"i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
k ochraně zdraví před neionizujícím zářením,
j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
pro provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště
nebo sauny,
k) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené
pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo
školy v přírodě.".

8. V § 29 odstavec 2 zní:

"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) lze uložit
pokutu do 10 000 Kč.".

9. V § 86 písmeno c) zní:
"c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku
zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f),
g) a i) až k).".

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o péči o zdraví lidu

§ 114

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona
č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb.,
zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona
č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb.,
zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona
č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb.,
zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.
a zákona č. 149/2000 Sb., se mění takto:

1. V článku VI se slova "vytváření a ochranu zdravých
podmínek a zdravého způsobu života a práce a" zrušují.

2. Část první se zrušuje.

3. V § 9 odst. 1 se na konci doplňují slova "a zákona
o ochraně veřejného zdraví".

4. V § 9 odst. 2 se na konci doplňují slova "a zdravotnických
zařízení v případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem
ochrany veřejného zdraví stanovena k provedení epidemiologických
opatření".

5. V § 9 odst. 4 písm. a) se slovo "očkování,", slova
"přenosných nemocí nebo jiných" a slova "izolaci, karanténním
opatřením, zákazu výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti," zrušují.

6. V § 9 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c).

7. V nadpisu oddílu 3 a v § 15 odst. 2 se slova "přenosným
nemocem" nahrazují slovy "infekčním onemocněním".

8. V § 16 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:

"(2) Zvláštní odborné úkoly v oblasti ochrany veřejného
zdraví plní podle zvláštního právního předpisu zařízení a orgány
ochrany veřejného zdraví.2a)
------------------------------------------------------------------
2a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

9. V § 22 odst. 1 se slova "přenosných nemocí," nahrazují
slovy "infekčních onemocnění,".

10. V § 23 odst. 4 na konci písmene c) se tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou
č. 4a) zní:
"d) jde-li o nosiče.4a)
------------------------------------------------------------------
4a) § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů.".

11. V § 28 odst. 1 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

12. V § 32 odst. 1 písm. a) se slova "hygienické služby7)"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví2a)".

13. § 34 se zrušuje.

14. V § 35a se slova "příslušnou hygienickou službou"
nahrazují slovy "příslušným orgánem a zařízením ochrany veřejného
zdraví".

15. Za § 60 se vkládá nový § 61, který včetně poznámek pod
čarou č. 11) a 11a) zní:

"§ 61

Výroba, dovoz a vývoz diagnostických zdravotnických
prostředků in vitro, pokud nejsou zvláštním právním předpisem11)
určeny jako stanovené výrobky k posuzování shody, se ohlašují
Ministerstvu zdravotnictví. K hlášení musí být přiložen návod
v českém jazyce, způsob ověření bezpečnosti, účinnosti a vhodnosti
diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro použití při
poskytování zdravotní péče. Splněním požadavků podle předchozí
věty není dotčena povinnost uvádět na trh pouze bezpečné
výrobky.11a)
------------------------------------------------------------------
11) Nařízení vlády vydaná podle § 12 odst. 1 písm. a) a b)
a odst. 4 a § 13 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
11a) § 8 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona
č. 71/2000 Sb.".

16. § 71 se zrušuje.

17. § 75 se zrušuje.

18. § 76 včetně nadpisu zní:

"§ 76

Zvláštní oprávnění zaměstnanců Českého
inspektorátu lázní a zřídel

Zaměstnanci Českého inspektorátu lázní a zřídel jsou
oprávněni při plnění svých úkolů vstupovat do všech závodů,
zařízení a objektů, odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky
pro vyšetřování a požadovat potřebné doklady a údaje.".

19. V § 78 odst. 1 se slova "nařízených hygienických
a protiepidemických opatření a" zrušují.

20. V § 79 odst. 3 se slova "zejména zabezpečení zdravých
životních podmínek," a slova " , popřípadě v souladu s jejich
závazným posudkem" zrušují.

21. V § 80 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

22. V § 80 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

23. § 81 zní:

"§ 81

Organizací se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů a právnická osoba.".

24. Příloha č. 1 se zrušuje.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o léčivech

§ 115

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb.
a zákona č. 153/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 20 odst. 1 písm. d) bodu 3 se slova "hygienické
služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

2. V § 48 odst. 3 písm. d) se slova "hygienické služby,"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví,".

ČÁST OSMÁ
Změna zákoníku práce

§ 116

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona
č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb.,
zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona
č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb.,
zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona
č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb.,
zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona
č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb.,
zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona
č. 238/2000 Sb. a zákona č. 257/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 37 odst. 1 písm. a) se slova "závazným posudkem
příslušného orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví".

2. V § 37 odst. 1 písm. c) se slovo "přenosnými" nahrazuje
slovem "infekčními".

3. V § 46 odst. 1 písm. d) se slova "závazným posudkem
příslušného orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví".

4. V § 47 odst. 2 se slova "závazným posudkem příslušného
orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví".

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele

§ 117

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona
č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb.,
zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků
upravit odchylně.".

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

2. V § 23 odst. 4 se slova "hygienické služby18)" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví18)".

Poznámka pod čarou č. 18) zní:
------------------------------------------------------------------
"18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 118

V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona
č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb.,
zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb. a zákona
č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

§ 119

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona
č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb.,
zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., se mění
takto:

1. V § 30 odst. 1 se slova "přenosným nemocem.34)" nahrazují
slovy "infekčním onemocněním.34)".

Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí:
------------------------------------------------------------------
"34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
35) Zákon č. 258/2000 Sb.".

2. V § 30 odst. 3 písm. a) se slova "hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova "hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

4. V § 55 odst. 3 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům

§ 120

Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve
znění zákona č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění
takto:

1. V § 4 odst. 1 se slova "závazný posudek příslušného orgánu
hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví" a slova "závazného posudku" se nahrazují
slovem "rozhodnutí".

2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova "posudku příslušného
orgánu hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví".

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění

§ 121

V § 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení
mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti
z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 109/1984 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.,
se slova "předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem" nahrazují
slovy "zvláštních právních předpisů".

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna horního zákona

§ 122

V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), se slova "hygienické
služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o sociálním zabezpečení

§ 123

V § 145d odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona č. 306/1991 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb.
a zákona č. 160/1995 Sb., se slova "předpisů o opatřeních proti
přenosným nemocem" nahrazují slovy "zvláštního právního
předpisu53a)".

Poznámka pod čarou č. 53a) zní:
------------------------------------------------------------------
"53a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
zrušena

§ 124

zrušen


ČÁST SEDMNÁCTÁ
zrušena

§ 125

zrušen

ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 126

V § 62 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona
č. 590/1992 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se věta poslední
nahrazuje touto větou: "Při karanténě se předloží prozatímní
opatření zdravotnického zařízení léčebně preventivní péče státu
nebo osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo
rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.".

ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o výkonu vazby

§ 127

V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu
vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se slovo "přenosné"
nahrazuje slovem "infekční".

ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy

§ 128

V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci
reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů,
se slovo "přenosných" nahrazuje slovem "infekčních".

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o ochraně chmele

§ 129

V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se
slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného
zdraví".

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o prevenci závažných havárií

§ 130

Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech,
úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci
závažných havárií), se mění takto:

1. V § 16 písm. h) se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

2. V § 19 písm. a) se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

3. V § 21 odst. 1 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

4. V § 22 odst. 3 a 4 se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§ 131

V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.
a zákona č. 324/1993 Sb., se slova "předpisů o opatřeních proti
přenosným nemocem" nahrazují slovy "zvláštních právních
předpisů".

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
zrušena

§ 132

zrušen

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
ÚČINNOST

§ 133

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou
části šesté § 114 bodu 15, který nabývá účinnosti prvním dnem
druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení, části první § 24
odst. 1 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001,
a části první § 29, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.



Příl.1


Zdravotnická zařízení, která mohou
provádět očkování do zahraničí


Zdravotní ústavy

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, klinika geografické
medicíny, Praha

Ústřední vojenský zdravotní ústav

Zdravotnický ústav speciálních služeb Ministerstva vnitra

Infekční oddělení fakultních nemocnic, nemocnice v Českých
Budějovicích a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem

Poradny pro očkování a cestovní medicínu při infekčních odděleních
nemocnic

Oddělení a kliniky nemocí z povolání nebo pracovního lékařství

Centrum cestovní mediciny, Praha.



Příl.2


Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla

1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro
území hlavního města Prahy,
2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem
v Praze pro území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná
Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk, Praha-východ,
Praha-západ, Příbram a Rakovník,
3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem
v Českých Budějovicích pro území okresů České Budějovice,
Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice,
Strakonice a Tábor,
4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
pro území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih,
Plzeň-sever, Rokycany a Tachov,
5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem
v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary
a Sokolov,
6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí
nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny,
Most, Teplice a Ústí nad Labem,
7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem
v Liberci pro území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
Liberec a Semily,
8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem
v Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín,
Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov,
9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem
v Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy
a Ústí nad Orlicí,
10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě
pro území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč
a Žďár nad Sázavou,
11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem
v Brně pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov,
Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo,
12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem
v Olomouci pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov,
Přerov a Šumperk,
13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem
v Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná,
Nový Jičín, Opava a Ostrava-město,
14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Příl.3


Územní pracoviště krajských hygienických stanic

1. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem
v Praze má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kolín,
Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Kladno, Nymburk, Příbram
a Rakovník,
2. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem
v Českých Budějovicích má územní pracoviště v obcích Český
Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice,
Tábor,
3. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
má územní pracoviště v obcích Domažlice, Klatovy, Rokycany,
Tachov,
4. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem
v Karlových Varech má územní pracoviště v obcích Cheb,
Sokolov,
5. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí
nad Labem má územní pracoviště v obcích Děčín, Chomutov,
Litoměřice, Louny, Most, Teplice,
6. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem
v Liberci má územní pracoviště v obcích Česká Lípa, Semily,
Jablonec nad Nisou,
7. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem
v Hradci Králové má územní pracoviště v obcích Jičín, Náchod,
Rychnov nad Kněžnou, Trutnov,
8. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem
v Pardubicích má územní pracoviště v obcích Chrudim, Svitavy,
Ústí nad Orlicí,
9. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě
má územní pracoviště v obcích Havlíčkův Brod, Pelhřimov,
Třebíč, Žďár nad Sázavou,
10. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem
v Brně má územní pracoviště v obcích Blansko, Břeclav,
Hodonín, Vyškov, Znojmo,
11. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem
v Olomouci má územní pracoviště v obcích Jeseník, Prostějov,
Přerov, Šumperk,
12. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem
v Ostravě má územní pracoviště v obcích Bruntál,
Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava,
13. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
má územní pracoviště v obcích Kroměříž, Uherské Hradiště,
Vsetín.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 274/2003 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Vykonatelná povolení užití vody, která nesplňuje
hygienické limity ukazatelů pitné vody, vydaná přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem 1. ledna 2004,
pokud není v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví stanovena lhůta kratší.

2. Řízení ve věcech překročení hygienických limitů ukazatelů
jakosti pitné vody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se zastavují.

3. Osoby předloží návrhy na způsob stanovení míst odběru
vzorků pitné vody podle § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

4. Provozní řády podle § 4 odst. 3 a § 21a zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a změny provozních řádů,
obsahující doplnění podle § 7 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, předloží osoby, které
zahájily výkon činností, k nimž je třeba provozní řád, nejpozději
do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Žádost o užití vody jiné jakosti podle § 18 odst. 2
a § 21 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,
jsou osoby, které zahájily výkon činnosti přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, povinny předložit do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Oznámení podle § 23 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, jsou osoby, které zahájily činnost přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny podat nejpozději do 6
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 6 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, musí být podle nich upraveny
nejpozději do 31. prosince 2004. Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle
povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve
výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit.

8. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1
zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a stavby školních
jídelen, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 23
odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, s výjimkou
požadavků na zásobování vodou, musí být podle nich upraveny
nejpozději do 31. prosince 2007. Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle
povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve
výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit.

9. Do doby splnění hygienických požadavků podle bodů 7 a 8 se
tyto stavby posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Zdravotní průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto
zákona.

11. Povinnosti podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, splní provozovatelé stanovených letišť
nejpozději do 31. prosince 2004.

12. Kritické kontrolní body stanoví provozovatelé
stravovacích služeb, jejichž výroba je nižší, než stanoví § 38
odst. 2 vyhlášky č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných, nejpozději do 7 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Povinnost oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví pro účely poskytnutí první pomoci informace o látkách
obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví
některých fyzických osob, jsou výrobci nebo dovozci kosmetických
prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, povinni splnit do 1. července
2005; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu
v tomto případě neplatí.

14. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení
před orgánem ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do
kategorie druhé. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, se posuzují i návrhy na zařazení prací do
kategorií, o nichž správní řízení nebylo pravomocně ukončeno.

15. Práce, zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
orgánem ochrany veřejného zdraví do druhé kategorie, se považují
za práce zařazené podle tohoto zákona zaměstnavatelem.

16. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení
o schválení výrobků určených pro styk s potravinami [§ 25 odst.
1 písm. a)].

17. Oprávnění jmenovat a odvolat hlavního hygienika České
republiky a jeho zástupce náleží do doby nabytí úplné účinnosti
služebního zákona vládě. Návrh předkládá ministr zdravotnictví.

18. Oprávnění jmenovat a odvolat ředitele krajských
hygienických stanic náleží do doby nabytí úplné účinnosti
služebního zákona ministrovi zdravotnictví. Návrh předkládá hlavní
hygienik České republiky.

19. Návrhy na povolení podle § 41a odst. 2 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, podají zaměstnavatelé, kteří
zahájili výrobu teplé vody pro účely osobní hygieny zaměstnanců,
která nevyhovuje požadavkům podle § 41a odst. 1 zákona č.
258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.





Podmínky používání Stats PageRank Checking Icon čluny BARK , o.s. Martišor , občanské sdružení Martišor
copyleft 2005-2016 Ley.cz o.s. IČO: 02170582