Převzato z K213.cz

První doložená a zmapovaná oběť opatrovnické mafie

v Chrudimi a Košíku , 21.01.10

Alespoň ta, o které víme.

Dvacetiletá Jana Komárková z Chrudimi v den 41. výročí historického činu  tehdy rovněž dvacetiletého Jana Palacha vyskočila z okna kolejí Vysokého učení technického v Brně.

Byla na místě mrtvá.

Co nám tím chtěla vzkázat ? Na co si stěžovala ? Jaké poselství nám zanechala ?

Právě na tyto otázky hledal náš redakční tým odpovědi při dnešní návštěvě v Chrudimi.

Nešťastný otec Janičky - viz. obrazová příloha níže
(podle jisté Aleny U. násilník a surovec - připomeňme jen, že už jeho drobná postava tyto vlastnoti spolehlivě vylučuje)

Není v životě lidském strašnějších okamžků nežli pohřbívat vlastní dítě.

Hrůza tohoto okamžiku může být ještě umocněna skutečností, že se jedná o rodiče, který o štěstí, bezpečí a spokojenost své dcery 12 let bojoval s opatrovnickou mafií u soudů, na policii a všude, kde se dalo. Marně. Svůj boj totiž předem prohrál - protože byl otec.

Jak sám dnes připouští, i proto, že nebyl kvalitně zastoupen, neznal svoje práva a neuměl se jich domoci. Naše sdružení, když jeho boj vrcholil, jak sám rovněž hořce připustil,  bylo v plenkách. Nikdo jiný mu účinně nepomohl. Zastupování klasickými advokáty bylo na malém městě spíše k jeho škodě, nežli užitku - což je ostatně u nás běžným standardem, a už nejen na malém městě.

Ale přejděme k příběhu malé Jany, který se  právě tento  týden tak drasticky uzavřel. Otec Jany už  tedy nemusí posílat nikomu výživné. Jiné děti nemá. Za poslední částku výživného koupí dceři smuteční věnec. A je dosud velkým otazníkem, zda se mu ho vůbec poštěstí položit na rakev.

Malá Janička na Vánoce



Táže Janička u vánočního stromku - ještě šťastná a spokojená



Janička u táty. Obrazová výzdoba v pozadí pochází z dílny jejího dědečka, význačného malíře.



A táže Janička na svém maturitním plese, o němž se táta dozvěděl jen náhodou.

Ponechme stranou příčiny a důvody rozvodu, připusťme však, že byly - jak se už u nás rovněž stalo smutnou tradicí - především na straně matky  - a nepřehlédnutelně také její matky - (tedy žádná nevěra otce, ani jiné markantní zavinění nebylo ani doloženo, ba ale ani zmíněno žádnou ze stran, k čemuž by asi nedošlo, pokud by bylo co zmínit).

Opatrovnický spis tehdy pětileté Jany začíná poměrně pokrokovým rozsudkem z ledna 1996, upravujícím široký styk otce s malou Janou, která tehdy chodila do školky. Rozsudek ovšem jen schvaloval dohodu rodičů, nejednalo se tedy o pokrokový počin osvíceného soudce, jak by se na první pohled mohlo zdát.



První rozsudek široce upravoval styk dcery s otcem. Učinil by tak u násilníka a surovce ?



Á propos : Školka !!

Už tam došlo k události, která bezesporu pomohla narýsovat příští vývoj : Když po besídce učitelky vyzvaly děti, aby se rozběhly k maminkám, Jana se jako jediná rozběhla ke svému tátovi. Ač její máma byla mezi rodiči rovněž.

Matka tedy měla důvod se ve své výsadní roli, kterou u nás naprostá většina matek ve vztahu k dětem automaticky vyžaduje, cítit zatraceně ohrožena, a také asi byla. Dcera prostě tíhla spíše ke klidnému a vyrovnanému otci. Podvědomě musela cítit, že s charakterem matky nebude všechno v pořádku. A nebylo.

Dcera se z víkendů od táty nechtěla vracet, když šla do školy po víkendu s tátou, výrazně se jí zlepšil prospěch, zatímco pokud chodila z domova, od mámy, byly to vesměs pětky a čtverky. Máma, cítící své druhořadé postavení s vou neschopnost je zlepšit - a to ani navzdory výhradní péči, a tedy převaze času svého dítěte stráveného u ní  - reagovala čím dále tím více podrážděně, až hystericky.

A pak začala dceru řezat. Vařečkou.

Za špatné známky ve škole, které - na rozdíl od otce - nedokázala zlepšit, ale i za zapomenutý svetr. A dcera na to reagovala zcela logicky - chodila za tátou stále častěji. Aby jí podepsal žákovskou knížku, kterou se bála mámě předložit, aby u něj hledala bezpečí a ochranu před stále častějšími  "nářezy".

Až se otec rozhodl zakročit a po jedné zvláště "vydařené akci", kdy tělo dcery bylo poseto zadokumentovanými podlitinami, podal na matku trestní oznámení pro týrání svěřené osoby.

To ale neměl dělat !!

Sám je přesvědčen, že od té doby začaly jeho skutečné problémy, neboť si neuvědomil, že rozdráždil hada bosou nohou - kdepak sáhnout opatrovnické mafii na matku !!

Ta zareagovala jednoznačně a podle zásady : Neumíš-li, nebo nechceš-li odstranit problém, na který si stěžovatel stěžuje, zlikviduj stěžovatele !!

A to se také začalo reálně dít.

Trestní oznámení na matku bylo vyšetřeno tak, aby vyšetřeno nikdy nebylo (nepomohly ani desítky stížností na policii a státní zastupitesltví všech stupňů) - a naopak začal být stíhán otec !!

Do týdne od podání jeho trestního oznámení matka ztropila při předávání výtržnost, ke které neprodleně zavolala policii - a obviněn byl - jak jinak - otec. A to z výtržnictví a ublížení na zdraví.

Pro mne coby osobu dobře znalou těchto problémů i postupu justice v nich má dostatečnou vypovídací hodnotu skutečnost, že otec byl částečně zproštěn obžaloby - a to v bodě týkajícího se ublížení na zdraví - takže si ho jak matka, tak i její rodiče museli prostě vymyslet (za což ovšem postiženi samozřejmě nikdy nebyli)  - a odsouzen nakonec byl pouze za výtržnictví, což vám kažýd policjat na potkání řekne, že výtržnictví se žalouje u soudu jen pokud je spojeno s ublížením na zdraví, samo o sobě nikdy - pokud ovšem nenastane důležitá okolnost, a sice - že obžalovaným je nepohodlný otec. To lze pak i výtržnictví, bez ublížení na zdraví, žalovat samostatně. 

A tak byl pan Komárek, otec Jany a její jediná záštita po dlouhá léta, pravomocně odsouzen - ke krátké podmínce - za výtržnictví, což pro věci znalé znamená, že se tam skutečně nic podstatného nestalo, alespoň ne z hlediska trestního práva.

Ne už tak z hlediksa práva rodinného, protože tuhle podmínku samozřejmě opatrovnická mafie proti němu široce použila - a zneužila.

Matka navrhla zákaz styku - toho se sice nedomohla, ale na druhé straně soud - ač vykonatelný rozsudek o úpravě poměrů nezletilé Jany nikdy nezrušil - rezignoval na jeho vymáhání, takže matka přestala dceru předávat, a otec marně a opakovaně podával soudu četné návrhy na výkon rozhodnutí - soud je prostě nevyřizoval, a to až do 18- ti let věku dcery. Tedy do předloňského jara.

Podle zmocněnce otce, který ho v posledním období zastupoval, k nečinnosti soudu významnou měrou přispěly tzv. "znalecké" posudky jisté Alenky U. , dokazující - pochopitelně bez zkoumání otce - jaký je to nebezpečný násilník a jak by mohl dceři ublížit.

Podobnost s jinými případy jistě čistě náhodná.

To jen abyste věděli, jaký výhled do budoucna má i Vaše dítě a co všechno už má tzv. Alenka U. na svědomí - doslova cestu dlážděnou mrtvolami. 

Poslední soud ve věci Jany byl vloni koncem školního roku, kdy Jana ukončila střední školu. Jana se ho zúčastnila. U soudu se provalilo, že matka Janě celou dobu tvrdila a udržovala ji v přesvědčení, že otec s ní má zákaz styku a že tedy i kdyby za ním sama zašla, dopouští se trestného činu.

Když se Jana na soudě dozvěděla, že to není a nikdy nebyla pravda, rozbrečela se a nebyla k utišení.

Matka ji 8 let obelhávala.

Přesto dosáhla svého - kontakt dcery s otcem byl přerušen, ba nenávratně ztracen, a sám od sebe už se nezdařil navázat.

Jak všechny tyto okolnosti na mladou Janu působily, jaký zmatek asi nadělaly v její mladé mysli, si můžeme jen domýšlet.

Něco možná napoví i její slohová práce o lhaní z doby, kdy jí bylo 14 let (viz jedna z příloh).

V kombinaci s možnými potížemi prvního ročníku brněnské techniky toho asi na ni bylo moc - a tak za sebou zanechala tento tragicky a drastický vykřičník.

V den 41. výročí činu Jana Palacha, kterým chtěl vzbudit - a také vzbudil - tehdejší českou veřejnost.

Jana už nechtěla žít ve lži a přetvářce, nucena pomlouvat svého otce, který ji měl rád, a ona to dobře věděla. Jako jediný ji skutečně chránil - což odjakživa bylo úlohou otců. Akorát že za to dlouhá staletí nebyli kriminalizováni a diksriminováni.

O charakteru a povaze matky výmluvně vypovídají následující skutečnosti, které jsme dnes rovněž v Chrudimi ověřili a zjistili :

• Matka zakázala distribuci parte, na kterém navíc lživě uvedla, že dcera podlehla dlouhé a těžké nemoci (ta nemoc se totiž jmenuje odpor ke lhaní a těžko byste ji dosud hledali v mezinárodně uznané kodifikaci diagnóz ) 

Matka Janičky nedokázala nelhat ani na parte o smrti vlastního dítěte. Přála by si to její Janička ?

• Otec nesmí vědět, kdy se smuteční obřad uskuteční a pracovnice pohřební služby mu pouze sdělila, že mu tento údaj nesmí poskytnout (otci, který právě přišel o dvacetiletou dceru !!!!!!!!!!!)  - její sdělení se nám už podařilo zachytit na záznam, takže si to můžete vychutnat in natura)

• Protože matka pracuje na Městském úřadu v Chrudimi, zašli jsme za panem starostou, aby své pracovnici zavolal - není totiž v práci, a to prý dlouhodobě - a zeptal se jí na termín pohřbu s tím, že otec dcery se to nemůže jinak dozvědět. Sdělil nám (pan starosta - mimochodem za ODS) zajímavé skutečnosti - jako například že zaměstnávají lidi pouze podle kvalifikace, a že kdyby měli zaměstnávat lidi také podlemorálních přredpokladů, nepracoval by tam nikdo  (pan starosta jistě ví, o čem mluví, jistě zná "své pappenheimské" a rozhodně mu to nehodláme vyvracet - záznam rozhovoru rovněž naleznete v přílohách) . Ač si vyžádal naše kontaktní číslo, dosud se neozval.

Mladý starosta města Chrudimi, Jan Čechlovský (ODS) - dnes proslul výrokem, že "s morálkou se žádná práce neudělá" - viz. zvukový záznam
Není to pro jeho stranu tak trochu symbolický výrok ?
Neneseme si následky zastánců takových výroků my všichni ?

Jano, slibujeme Ti, že uděláme všechno pro to, aby i nad Tvou rakví mohl stát ten, kdo Tě celý život chránil a také Ti slibujeme, že Tvé poselství o lásce k pravdě nebude oslyšeno.

Uděláme i všechno pro to, aby ti, kdo Tvou nešťastnou smrt zavinili, a to přímo i nepřímo, neušli trestu.

Nenapadá mě momentálně, co bychom Ti mohli slíbit ještě víc.

A sami se budeme děsit, které z dalších našich dětí je teď na řadě, protože neuneslo a odmítlo unést tuny lží a bezbřehou přetvářku, ke které ju nutí zvrácený systém současné opatrovnické mafie, kydající špínu na jejich milující rodiče.

A všichni víme, že to jsou především tátové.

__________________________________________

Pohřeb Jany Komárkové se podle našich informací má odehrát v sobotu, 30. ledna - hodina nezjištěna, a to v kapli svatého Kříže na hřbitově v Chrudimi.
__________________________________________



Jana už svému tátovi žádný dopis nenapíše. Odtamtud, kam navždy odešla, pošta nechodí.
________________________________________




Z bohaté a překrásné tvorby dědečka Janičky Komárkové
_________________________________________________

Paní profesorko,

chtěl bych Vám a všem zbabělcům Vaší školy poděkovat za čtyřletou pasivitu ve věci mé dcery. Někteří zbabělci z řad Vašich kolegů jí nedokázali ani povzbudit pozdravem ode mne.

Včera za mnou přišli dva muži v černých uniformách s nápisem Policie ČR. Myslel jsem, že mne jdou zatknout.
sdělili mi - Vaše dcera spáchala sebevraždu. Zásluhu na tom máte Vy a všichni, kdo jste mlčeli. Ani jsem nevěděl, kde poslední půlrok studovala.

Téměř osm let mi bylo matkou a justiční a policejně justiční mafií bráněno v kontaktu s ní za to, že jsem ukázal na její týrání matkou a bývalou tchýní.

Policejně justiční mafie vedená vedená okresním ředitelem Mgr. Petrem Kučerou  a předsedou okresního soudu v Chrudimi JUDr. Pavlem Esserem, opatrovnicí Lenkou Medunovou a státní zástupkyní Mgr. Hanou Procházkovou odložila mnou podané trestní oznámení ve věci týrání dcery, aniž by jej vyšetřovala a vykonstruovala na mne křivé obvinění z napadení tyranů dcery, kterou do této zamíchaly jako svědka události.
Toto se stalo přes to, že jsem z důvodu protekce a korupce kontaktoval tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse.

Jak dobře víte, bojoval jsem proti bezpráví policejně justičně opatrovnické mafii na všech úrovních, kontaktoval jsem vysoké státní úředníky.

Jednání opatrovnic kryl ombudsman JUDr. Otakar Motejl, JUDr. Renáta Vesecká to dotáhla díky JUDr. Pavlu Němcovi na post nejvyšší státní zástupkyně /druhou stížnost jsem psal na MsP ČR 2.8.2005/. Generální inspekce MsP odmítla dát případ prošetřit IMV, dnes přejmenované na IPČR, totéž odmítl i můj v pořadí druhý obhájce JUDr. Petr Gallát.

Advokáty díky KSZ Hradec Králové, vedenému JUDr. Renátou Veseckou, kteří mi zabránily v použití důkazních materiálů před OS v Chrudimi, krylo prostřednictvím vedoucí kárného žalobce ČAK JUDr. Marcely Marešové.
GI ministerstva spravedlnosti pověřila zamaskováním případu státní zástupkyni VSZ v Praze JUDr. Jiřinu Soukupovou.
<!--[if !supportLineBreakNewLine]-->
<!--[endif]-->

Ke stížnosti jsem dodal veškeré materiály usvědčující zamaskování týrání dcery a mého křivého obvinění z napadení týrání dcery.

Ministr MsP Pavel Němec neshledal důvod k podání stížnosti pro porušení zákona v můj prospěch. Odpověď mi byla doručena cca 4.12. 2005.

Dne 30.12.2005 odvolala vláda na popud exministra Němce z funkce nejvyšší státní zástupkyně Mgr. Marii Benešovou a na její místo ustavila právě JUDr. Renátu Veseckou.

JUDr. Renáta Vesecká blokuje moji emailovou adresu po té, co jsem jí přeposlal před dovršením plnoletosti dcery prostřednictvím důkazů moji kauzu.

Moje podání na podezření ze spáchání trestného činu nadržování ve věci výkonu rozhodnutí předala k prošetření OSZ v Chrudimi, na můj dopis ze dne 15.6. 2007 , ve kterém jsem popsal spáchání trestného činu na mne a na dceři, ve kterém jsem jí poslal trestní oznámení na popud IMV , které měla tato zločinecká organizace vedená JUDr. Zdeňkem Pelcem měla poslat z úřední povinnosti sama.

Na IMV v Praze jsem byl několikrát, přijímán převážně na chodbě. Na IMV nemají podatelnu. Při mé návštěvě cca 6.6.2008, mi bylo pracovníkem IMV odcizeno cca pět trestních oznámení z celkového počtu 46 na klíčové osoby zločinného spolčení proti mé osobě za účelem rozbití kontaktu s moji tehdy dvanáctiletou dcerou.

Po mém dopise policejnímu prezidentu Husákovi mi odpovídal a kryl policisty státní zástupce VSZ v Praze JUDr. Grygárek, známý z kausy justiční mafie Libor Grygárek, kterému by se měla podle dosavadního rozsudku omluvit Mgr. Marie Benešová.

Soud ve věci justiční mafie byl, jak možná víte odložen na neurčito, aby se občané této země nedozvěděli o zločinech páchaných na slušných lidech.

Policisty kryje IMV dnes přejmenovaná na IPČR včele se svým ředitelem JUDr. Zdeňkem Pelcem. Případ IMV nedal  prověřit ani ministr vnitra Ivan Langer, kterému jsem předal osobně prostřednictvím jeho asistenta důkazní materiály v poslanecké sněmovně. 

Vše zahrála opět do ztracena ředitelka kabinetu ministra vnitra Viktorínová. Případ odmítla šetřit několikrát Transparency Internacional.cz.

Medializaci odmítli: Radek John, David Vondráček, Martin Biben Mf, Luděk Navara, Střepiny, Josef Klíma, Tv Prima Kasnar a další.

Můj případ můžete najít na www. Jan Šinágl - otřesné případy pod názvem Poctivý táta a státní orgány opět k ničemu.
<!--[if !supportLineBreakNewLine]-->
<!--[endif]-->

Dopis byl adresován bývalému ministru práce a sociálních věcí Nečasovi, na který jsem neobdržel odpověď. Policejně justiční mafie lámala dceru celý rok než podlehla jejímu tlaku. Jak je vidět, nebyla zlomená, bojovala proti zvůli.

Díky této zločinecké společnosti ve která žila si sáhla na to nejcennější co měla. Na svůj život. K vánocům jsem jí poslal dvě přání s dodejkou. Jedno mi bylo vráceno zpět, druhé převzala matka. Dcera jej neviděla.

Odešla v čase 41. výročí úmrtí Jana Palacha.

Moji emailovou adresu blokuje prezident republiky, předseda ústavního soudu Rychetský, bývalá komunistická prokurátorka JUDr. Marie Vodičková, pobočka FOD Pardubice poslala k OS v Chrudimi křivé svědectví, moji adresu blokovala i bývalá ministryně pro dodržování lidských práv Džamila Stehlíková.

Doufám, že se lid této země probudí a my se díky oběti mé dcery dozvíme konečně pravdu o policejně justiční mafii.
<!--[if !supportLineBreakNewLine]-->
<!--[endif]-->

Ta mafie tu je, ale sama si pod sebou větev neuřízne.

V této zemi oblékají policejní uniformy, taláry soudců, státních zástupců a advokátů zločinci.

Předseda OS v Chrudimi kryje týrání dětí běžně, nedávno mi vrátil důkazní materiály na  2ks CD nosičů a stížnost na soudkyni Košinovou a ostatní své podřízené, které nabádal k mé likvidaci s nápisem jménem republiky.
U OS v Chrudimi měl na starost boj proti korupci.

Čest její památce !!!! 

Prosím o šíření této otřesné zprávy.

Jiří Komárek, policejně justiční mafií zavržený otec, 20.1.2010

___________________________________

ŽÁDOST O POMOC, KTEROU SE NEŠŤASTNÝ OTEC OBRÁTIL NA K 213

  Ahoj Jiří,

potřebuji Tvoji pomoc. má dcera se stala obětí policejně justičně opatrovnické mafie. Nedokázala čelit bezpráví, které na ní bylo konáno více jak sedm let.
Má dcera byla od mala týrané dítě naváděné proti svému otci matkou a bývalou tchýní za souhlasu třídních učitelek, ředitele školy, pracovnic OSPOD, opatrovnického soudce Essera, FOD, Čhv, ombudsmana Motejla, okresního ředitele Policie ČR v Chrudimi, ivana Langera, Jiřího Paroubka, Stanislava Grosse, JUDr. Renáty Vesecké, Mgr. Hany Procházkové, JUDr. Václava Kramáře, JUDr. Vladimíra Kytnera, JUDr. Pavla Němce, JUDr. Petra Pitharta, JUDr. Zdeňka Pelce, JUDr. Jiřího Balzera, JUDr. Jana Vidrny, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Pospíšila, Topolánka, Motejla, Rychetského, Stehlíkové, Vlčka a dalších. Nabízím Ti setkání v Chrudimi. Pracuji ve firmě Tramontáž s.r.o. Chrudim Škroupova ul.. Je to kousek od hlavního nádraží Chrudim, pokud vyjdeš před budovu, dej se doprava, po cca 300 m opět doprava , přejdeš železniční přejezd a po pravé straně jsou modrá vrata do naší firmy. Budu se Ti věnovat. Má dcer aspáchala sebevraždu, nedokázala čelit zvůli justiční mafie, která kryla její týrání a udělala si z ní rukojmí.
Policisty kryla IPČR včele s JUDr. Zdeňkem Pelcem. Policisté falšovali protokoly k mému křivému obvinění z napadení tyranů dcery, použily navedených svědků, případ kryl i policejní prezident Husák. Případ odmítla šetřit i Transparency cz. jmenovitě JUDr. Štička a Mgr. Martina Obstová. Advokáty, kteří mne zastupovali a spolupracovali s policisty a soudci proti mne kryje vedoucí kárného žalobce JUDr. Marcela Marešová. Můj případ znáš, je uveden v otřesných případech Jana Šinágla pod názvem Poctivý táta a státní orgány opět k ničemu.
Mám kontakt na policistu do Brna, kd edcera asi studovala a spáchala sebevraždu. Nevím podrobnosti, potřebuji tě s sebou, pokusím se zítra dojednat termín. Můžeme se setkat i v Pardubicích.

Zdraví Tě Jirka
__________________________

Dopis jednoho ze spolužáků Jany nešťastnému otci :

Dobrý den,

doteď tomu emailu nemůžu vůbec uvěřit to je něco tak nepředstavitelně
hrozného, myslím že člověku snad ani nemůže hned dojít co se stalo, že
Jana už
není mezi námi ... Opravdu vám projevuji tu nejúpřímnější upřímnou
soustrast.

Jako její bývalí spolužák, můžu říct věděli jsme ledacos o tom co se jí
doma děje, ale však jste jí sám znal jen málokdy na sobě nechala znát případně
se nad vším jen jejím typickým a nezapomenutelným způsobem pousmála, a tak bylo pro nás
spolužáky bylo dost obtížné poznat jak moc je to vlastně vážné, a že to špatné
jak vidím bylo, o to je hroznější že se dozvídám, že to tak vlastně nemuselo být,
kdyby vám někdo věnoval pozornost ...

Je opravdu hrozné že to takhle skončilo, myslím že by si zasloužila aby jste ve
své práci pokračoval a dohnal její matku k odpovědnosti.

Udělejte to pro Janu i za nás její bývalé spolužáky ...

Honza K.
___________________________________________
 

Dobrý den pane Komárek,

dovolte mi vyjádřit Vám hlubokou soustrast v tragické události Vaší dcery, z
dopisu mi není znám její věk.
K odstranění křivd a nemalých dluhů napáchaných post-totalitním režimem je
potřeba vyvinout mnoho sil.
Vás a vašich aktivit nyní potřebuje nemalé množství dětí, které se nedovedou
bránit proti lidské lajdáckosti a lhostejnosti.
Patřím mezi Ty otce, kterým se podařilo vyjmout dceru z péče 83 leté babičky.

S pozdravem Jaroslav Pavelka

____________________________________________

Dobrý den pane Komárku,
projevuji Vám upřímnou soustrast. Janu jsem znala 3 roky. Za tu dobu jsem ji
docela i poznala. V posledním ročníku jsem se s ní bavila co nejvíc. Snažila
jsem se jí rozveselit, mluvit s ní, aby se ze všeho dostala, ale evidentně to
nepomohlo. Už jednou jsem jí oplakávala, když si již jednou sáhla na život a
dokonce nám bylo zakázáno jet za ní do nemocnice a byli jsme obviňováni, že za
to můžeme my, ale Jana se z toho dostala a úspěšně s námi odmaturovala. Párkrát
jsem jí už takovouhle hloupost vymluvila, ale nešlo to ovlivnit pokud jí do toho
pár lidí opět vrátilo zpět.


Děkuji za Vaší informaci

Danuše Hepnarová

____________________________________________

____________________________________________

Jiří, zítra Ti pošlu rozsudek od KS ve věci zvýšení výživného. Ten kretén mne shazoval, že jsem dal dceři k Mikuláši mandarinky, buráky, čokoládu a další.
Dnes končím.
Jste akční, zmákli jste to rychle.
Spousta lidí se na to vykašle. Vidíš, proti čemu jsem šel jak buldok a bylo to málo.
Dobrou noc. Zdravím Vás oba a dík.
Škoda, že jsme se tomu nevěnovali dřív a Janu nezachránili.
Sráč Kramář jak se ptal, a kolik dceři je.
Ta kurva vedoucí opatrovnické kanceláře Šárka Poučová mi s úsměvem sdělila, že dcera už dosáhla plnoletosti
_____________________________________________